Bosna a Hercegovina strana 2 z 5

V Tiraně jednali zástupci Bruselu se státy západního Balkánu. Debatu vedl český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) coby zástupce předsednické země. Účastníci summitu se věnovali situaci na Ukrajině i možnému riziku teroristických útoků v Evropě. Podle lídrů riziko stoupá i v souvislosti s migrační vlnou do Evropy.

Od začátku ruské války zatím na Ukrajině nebyl, do země ale jezdí od devadesátých let. Nejdříve za otcem, který tam pracoval, později jako novinář. „Nikdy jsem neviděl tak bizarní postavy, jako jsou donbaští separatisté ověšení ikonami. Mentálně jsem se vrátil do Sovětského svazu,“ vzpomíná editor Televize Seznam Pavel Novotný. Rusko, ale i Írán podle něj bojují s modernitou a snaží se za každou cenu zachovat staré časy. Nejen o svých novinářských cestách vypráví v podcastu Background ČT24.

Evropská komise (EK) doporučila členským zemím Evropské unie udělit Bosně a Hercegovině status kandidáta pro přijetí do bloku. Při projevu k unijním diplomatům to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Komise nicméně v nové zprávě nekonstatovala výraznější posun v naplňování cílů, které dříve balkánské zemi vytyčila.

Bosenskosrbská nacionalistická strana SNSD zřejmě v nedělních volbách znovu získala křeslo v trojčlenném předsednictvu Bosny a Hercegoviny a její šéf Milorad Dodik směřuje k vítězství ve volbách prezidenta Republiky srbské (RS). Ukazují to výsledky po sečtení zhruba devadesáti procent okrsků.

Česko-bosenský pár vypovídá po útěku do Československa o útrapách, jež jim způsobila válka v Jugoslávii. Pan Talović, rozený Bosňák, podává zprávu o krutém zacházení se zajatci v srbském vojenském táboře a o záchraně ze strany Mezinárodního červeného kříže. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Dvanáct lidí zemřelo při nehodě polského autobusu, která se stala v sobotu ráno na dálnici A4 několik desítek kilometrů severně od Záhřebu. Dalších 32 cestujících utrpělo zranění, 19 z nich těžká, informoval chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš. Mluvčí polského ministerstva zahraničí Lukasz Jasina v televizi TVN24 potvrdil, že všechny oběti jsou polskými občany. Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého šlo o poutníky, kteří cestovali do Medžugorje v Bosně a Hercegovině.

V úterý se slavnostně otevřel most na chorvatský poloostrov Pelješac. Oddělenou oblast v okolí města Dubrovník propojí se zbytkem země a cestu tam řidičům časově zkrátí. Nově už nebudou muset projíždět přes území Bosny a Hercegoviny a čekat v dlouhých frontách na hranicích. Most zaplatila chorvatská vláda s příspěním fondů Evropské unie.

Ochránci přírody v Bosně a Hercegovině slaví důležité vítězství. Parlament schválil zákon, který zakazuje stavbu malých vodních elektráren na tamních řekách. Ekologové i obyvatelé dotčených toků už dvacet let upozorňují na to, že odčerpávání vody z koryt zásadně ohrožuje křehký ekosystém.

Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová se omluvila za selhání při genocidě ve Srebrenici. Učinila tak na pondělní vzpomínkové akci k 27. výročí události, při níž vojska bosenských Srbů navzdory přítomnosti nizozemských vojáků zavraždila přes osm tisíc lidí, většinou bosenských muslimů.

Průměrná mzda v eurech v Česku dosáhla 1533 eur (37 499 korun), což je nejvyšší hodnota ze zemí visegrádské čtyřky (V4) a meziroční růst je dvanáct procent. Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě byla v Německu, a to 4130 eur (101 025 korun), následuje Rakousko s 3818 eury (93 393 korun). Naopak nejnižší průměrná mzda 400 eur (9784 korun) byla v Kosovu, 450 eur (11 008 korun) v Bosně a Hercegovině a 485 eur (11 864 korun) na Ukrajině. Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy dvadvaceti zemí střední a východní Evropy. Použila poslední dostupná data o mzdách v době publikace, období se tedy pro některé země liší.

Žádný stát se nemůže dokonale připravit na případné brzké přerušení dodávek ruského zemního plynu, ale Česko se připravuje několika různými cestami v maximální rychlosti. Po summitu EU to v pátek uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tím na nepotvrzené zprávy médií, že Moskva ukončí dodávky od 11. července při technické odstávce. Lídři EU nenašli recept na vysoké ceny energií, EK do konce léta navrhne reformu.

Lídři států Evropské unie ve čtvrtek jednomyslně schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku. Gruzie a balkánské státy však pozvánku do Unie nezískaly. Politický geograf a diplomat Jaroslav Kurfürst v pořadu Události, komentáře zhodnotil, jaké jsou šance, že země nakonec dosáhnou na plnohodnotné členství.

Očekávané schválení kandidatury Ukrajiny do Evropské unie bude zřejmě nejsledovanějším bodem úvodní části jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové unijních států se před začátkem prvního dne summitu sešli s lídry šesti balkánských zemí rovněž usilujících o vstup do evropského bloku, kteří se však na rozdíl od Kyjeva zřejmě žádného zásadního posunu nedočkali. Na summit zamířil český premiér Petr Fiala (ODS), který se v Bruselu sešel i se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.

Téměř 27 let po genocidě ve Srebrenici se nizozemská vláda omluvila za zacházení s vlastními vojáky, kteří za války v Bosně měli v rámci mírové mise OSN chránit tuto bosenskou enklávu. Nizozemská jednotka byla vyslána do válečné zóny s „nesplnitelným úkolem“ a byla příliš slabě vyzbrojena na to, aby dokázala vraždění zabránit. Podle agentury DPA to v sobotu řekl premiér Mark Rutte.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek oznámila, že Komise doporučila kandidaturu Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Ukrajina bude podle ní muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.

Světoví lídři odsuzují násilí ve městě Buča. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k nezávislému vyšetření a pohnání zodpovědných k odpovědnosti. Mezinárodní trestní soud už zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti nebo genocidy na Ukrajině.

Evropská unie uvalí další balík sankcí na Bělorusko kvůli jeho roli v ruské invazi na Ukrajinu. Ruská banka Sberbank končí podnikání v Evropě. Její klienti začali ve velkém vybírat úspory, regulační úřady v některých zemích začaly připravovat odebrání licencí. Cena plynu v Evropě je na maximu kvůli obavám z dopadu sankcí. USA uvalí dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko zaměřené na obranný sektor.

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.

Počet zemřelých s covidem-19 v Česku přesáhl 35 tisíc, ministerstvo zdravotnictví eviduje 35 046 obětí. Epidemie ale již zhruba dva týdny zpomaluje. Ve čtvrtek přibylo 9488 případů koronaviru. Méně než deset tisíc nově nakažených bylo ve všední den naposledy 8. listopadu, tedy před více než pěti týdny. Minulý čtvrtek odhalily laboratoře zhruba o pět tisíc případů více. Incidence dál klesá. Na 100 tisíc obyvatel připadá za posledních sedm dní 704 nakažených. Před týdnem mělo incidenční číslo hodnotu více než devět set. Nákaza variantou omikron se potvrdila v Královéhradeckém kraji.

Cenu Evropské filmové akademie (EFA) pro nejlepší film letos získal snímek Quo vadis, Aida? bosenské režisérky Jasmily Žbaničové. Příběh vypráví o masakru ve Srebrenici z roku 1995. Snímek obdržel také ocenění za režii a za ženský herecký výkon, informoval server České noviny. Evropské filmové ceny, které bývají označovány za evropské Oscary, se předávaly v Berlíně.

V úterý v Česku přibylo 19 482 potvrzených případů covidu-19, o dva a půl tisíce méně než před týdnem. Bylo to pošesté v řadě, kdy počet nových případů v mezitýdenním srovnání klesl. Mírný úbytek je patrný také v počtu hospitalizovaných – k úterý jich v nemocnicích leželo téměř 6700. Vysoké zůstávají počty úmrtí. Od začátku epidemie loni v březnu zemřelo více než 34 tisíc pacientů s covidem. V Česku se ve středu oficiálně potvrdil druhý případ varianty omikron.

Pandemie koronaviru už několikrát tvrdě dopadla na země jižní i východní Asie a poznamenala tamní továrny. To pociťují i západní módní značky, které se musí před Vánocemi vypořádat s výpadky objednaného zboží. Proto se začínají obracet zády k tradičním centrům textilní výroby v Číně nebo Vietnamu a výrobny hledají blíže svým obchodům. Evropské značky tak využívají Balkán nebo Turecko, ty americké zase Mexiko nebo Brazílii.

Řecko a Chorvatsko čelí novým podezřením z nelegálních deportací žadatelů o azyl. Násilné praktiky na vnější hranici Evropské unie zdokumentovala média z Německa, Švýcarska, Chorvatska a Nizozemska. Evropská komise označila zprávy za šokující a vyzvala k vyšetření postupu bezpečnostních složek. Následně chorvatský ministr vnitra Davor Božinović po šetření potvrdil, že chorvatští policisté migranty přes hranici násilně vytlačovali.