Představitelé zemí EU se na summitu shodli na zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, oznámil večer na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel. Evropská komise tento krok doporučila letos v polovině března. Zahájení přístupových jednání ocenila nejen bosenská premiérka Borjana Krištoová, ale také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová nebo chorvatský premiér Andrej Plenković.
Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou
„Gratulujeme! Vaše místo je v naší evropské rodině,“ vzkázal balkánské zemi Michel, který rozhodnutí premiérů a prezidentů zemí EU označil za klíčový krok na cestě Bosny a Hercegoviny do Evropské unie. Zdůraznil ale zároveň, že zemi ještě čeká na této cestě tvrdá práce.
Krištoová jménem celé vlády poděkovala Michelovi a Evropské radě za jejich rozhodnutí a slíbila nepolevit v dalším rozvoji své země.
Podle hodnoticí zprávy Evropské komise se země za poslední měsíce významně posunula kupředu a přijala důležité reformy, například zákon o předcházení střetům zájmů či o boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
„Bosna a Hercegovina učinila významné kroky ke zlepšení systému justice, boje proti korupci, organizovanému zločinu a terorismu a zlepšení zvládání migrace,“ uvedla tehdy Komise. Rovněž i zahraniční a bezpečnostní politika Bosny a Hercegoviny „je v plném souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, což je významný, pozitivní a zásadní krok v době plné geopolitických zvratů“, dodala EK.
„Gratuluji obyvatelům Bosny a Hercegoviny. Dnešní rozhodnutí zahájit přístupová jednání je důležitým krokem v přibližování této země k EU. Širší EU znamená silnější EU,“ napsala na síti X Metsolová.
Podle šéfa chorvatské vlády Plenkoviče jde o „historický den pro naši sousední a přátelskou Bosnu a Hercegovinu“. Premiér slíbil „nadále pomáhat Bosně a Hercegovině a chránit zájmy Chorvatů jako konstitučního národa“.
Bosna a Hercegovina formálně o vstup do EU požádala na začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Kandidátský status země získala až v prosinci 2022.
