Bosna a Hercegovina je jednou z kandidátských zemí, se kterými by Evropská Unie mohla zahájit přístupové rozhovory. Stát, ve kterém žijí lidé tří různých etnik, kteří si stále živě pamatují hrůzy války z devadesátých let, ale trápí vnitřní problémy. Jedním z nich je sílící srbský nacionalismus v autonomní Republice srbské, i její příklon k Rusku.
Na začátku roku se v Bosně a Hercegovině i přes oficiální zákaz konaly oslavy 9. ledna 1992, připomínající vyhlášení nezávislosti bosenských Srbů na Bosně a Hercegovině, což byl jeden z momentů, který předcházel válce. Přehlídka bezpečnostních složek Republiky srbské, autonomní součásti tohoto státu, se nekonala poprvé.
I když si válka mezi lety 1992 a 1995 vyžádala na sto tisíc obětí, ostny nacionalismu neotupila. Nebezpečné sentimenty v zemi šíří například prezident bosenskosrbské části Milorad Dodik. „Toto je jednotný národ Srbů, který zde nikdy nebyl národem bosenskosrbským. Jsou a byli to Srbové a mají právo na svůj demokratický veřejný projev,“ řekl při oslavách 9. ledna Dodik.
Vedle Republiky srbské tvoří společný stát chorvatsko-muslimská Federace Bosny a Hercegoviny. Na jejich klidné soužití má na základě mírových smluv dohlížet mezinárodní společenství, a to prostřednictvím svého vysokého představitele. Právě postavení Christina Schmidta Milorad Dodik vehementně zpochybňuje a atakuje i jeho priority.
Podle Schmidta musí být Bosna a Hercegovina začleněna do aliance spolehlivé mírové solidarity, to ale může zajistit jedině Evropská unie a Spojené státy americké, míní.
Místo k EU zemi přibližuje k Maďarsku a Rusku
Přesto, že je země formálně na prahu přístupových rozhovorů s Bruselem, podle výroků bosenskosrbského prezidenta se dlouhodobě orientuje spíše opačným směrem. „Udělám vše, aby Republika srbská byla i nadále stabilní a vedla svou vlastní politiku, spolupracovala s našimi důležitými partnery, jako je Srbsko, Rusko, Maďarsko.“
Milorad Dodik reprezentuje asi třetinu obyvatel Bosny a Hercegoviny a jeho administrativa kontroluje zhruba polovinu rozlohy země. Se svou náklonností k jiným než unijním partnerům se netají. Nepřipouští veřejnou diskusi, zastrašuje, manipuluje, takže své postoje pak nemusí svým voličům příliš vnucovat.
Otázkou tedy zůstává, jakou roli by Bosna a Hercegovina jakožto členská země hrála, ať už pod spoluvedením Milorada Dodika, či bez něj. Zatím se nabízí hlavně paralely s Maďarskem. „Oba čelíme podobným výzvám a oba jsme vystaveni nelítostným útokům ze strany mezinárodního liberálního proudu. Ale proč na nás útočí? Protože Maďaři a Srbové si stojí za svým,“ řekl v květnu srbsky maďarský ministr zahraničí Peter Szijjartó.
Milorada Dodika a maďarského premiéra Viktora Orbána navíc spojuje to, že radikálně změnili politické tábory. Obrán býval liberálem, Dodik se tvrdě vymezoval proti srbským nacionalistům. Oba ale převlékli dresy.
