Bosna a Hercegovina strana 4 z 5

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová se ohradila proti textu v deníku The Jerusalem Post, který jí připsal výrok, že Bosna a Hercegovina je nestabilní země ovládaná militantním islámem. To podle listu pronesla během státní návštěvy Izraele, prezidentka to však odmítá, informuje web Teleskop. Na její údajná slova nicméně už reagovali členové kolektivní hlavy bosenského státu, kteří označili výrok za propagandu a fašismus. Nestabilní je podle chorvatského zástupce v čele Bosny Kitarovičová, a ne jejich země.

Balkánská migrační trasa do Evropské unie už zdaleka není tak frekventovaná jako v roce 2015. Přesto se najdou tisíce lidí – převážně ze zemí sužovaných válkou nebo diktaturou, kteří se tudy snaží dostat k životu v bezpečí a blahobytu. Někteří za svým snem míří přes bosensko-chorvatskou hranici. Mimo jiné o nich mluvili chorvatští politici s budoucí předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou při její návštěvě Záhřebu.

Stari most spojoval břehy bosenského Mostaru od roku 1566. Město bylo symbolem soužití dvou rozdílných kultur, vedle sebe zde žili Chorvaté a bosenští muslimové. Válka je ale postavila proti sobě a v listopadu 1993 chorvatské jednotky unikátní stavbu přesným odstřelováním zničily. Přesně před patnácti lety, 23. července 2004, se Stari most dočkal slavnostního znovuotevření.

Nejvyšší soud v Haagu rozhodl, že nizozemský stát nese část viny na masakru ve Srebrenici v roce 1995. Zemi zažalovaly matky a vdovy po zabitých mužích. Soudy nižších instancí jim částečně daly za pravdu, protože nizozemští vojáci působící v mírových silách OSN umožnili deportaci 350 muslimských mužů z takzvané bezpečné zóny do rukou bosenskosrbských jednotek. Výše odškodného zatím podle BBC stanovena není. Vláda verdikt přijala.

Některé druhy stonožek zřejmě značnou část svého života místo na souši aktivně tráví pod vodní hladinou, kde mají zajímavé příležitosti k lovu potravy. Nasvědčuje tomu překvapivé pozorování speleologů, kteří na stonožky narazili hluboko v zatopených jeskyních.

Český premiér Andrej Babiš svého času pochyboval o užitečnosti Evropské pohraniční stráže Frontex. Po návštěvě sídla unijní agentury ve Varšavě obrátil a posílení agentury podpořil. Teď se nabízí další možnost ukázat, že Frontex dokáže přispět k ochraně vnějších hranic Unie a spolupráce členských států se vyplatí. Tentokrát v prostoru západního Balkánu.

Země západního Balkánu stále nemají efektivní systém likvidace odpadu, přestože už přijaly část evropské legislativy a usilují o členství v Evropské unii. Celý region by se mohl chlubit fascinující přírodou, patří ale mezi nejznečištěnější kouty kontinentu.

Zpěvák britské heavymetalové kapely Iron Maiden Bruce Dickinson obdržel v sobotu čestné občanství Sarajeva. Jde o poděkování za koncert, který odehrál v prosinci 1994 uprostřed válkou zmítané metropole. Dickinson tehdy absolvoval nebezpečnou cestu za doprovodu vojáků OSN. Jeho koncert nedávno připomněl film Scream For Me Sarajevo.

Radovan Karadžič má strávit zbytek života ve vězení. Rozhodl o tom Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály v Haagu. Bývalému vůdci bosenských Srbů vyměřil před třemi lety Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) čtyřicetiletý trest, obžaloba i obhajoba se ale odvolaly. Karadžič byl uznán vinným z genocidy či zločinů proti lidskosti. Rozsudek je pravomocný.

Bosenskosrbský politik Radovan Karadžič patří k nejznámějším postavám krvavého konfliktu při rozpadu bývalé Jugoslávie. Tento nacionalistický vůdce byl jedním z hlavních strůjců války v Bosně. Někdejší prezident bosenské Republiky srbské, který byl po skončení války obviněn z válečných zločinů, spravedlnosti dlouho unikal. Rezignoval a na dvanáct let zmizel. Až 21. července 2008 srbské úřady oznámily, že Karadžiče zatkly v Bělehradě. Soud OSN jej ve středu odsoudil na doživotí za genocidu.

Československá lidová armáda v rámci Varšavské smlouvy jen plnila zadání komunistů z Kremlu. Česko se v rámci NATO samo rozhoduje, čím přispěje, říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který má zkušenost se službou v obou vojenských blocích. Upozorňuje také na propastný rozdíl v politizaci vojska: „Že by někdo byl hodnocen podle toho, zda zná usnesení koaliční vlády, jako dřív musel znát usnesení Ústředního výboru KSČ, to už dnes není.“ Zdaleka největší změnu však spatřuje ve vztahu k vojákům, o nichž se konečně začalo přemýšlet jako o lidech.

Česká armáda za dvacet let od vstupu Česka do Severoatlantické aliance dospěla. Je o tom přesvědčen náčelník generálního štábu Aleš Opata, podle kterého umožnila účast na mezinárodních misích NATO českým vojákům získat těžko nahraditelné zkušenosti. V Interview ČT24 ale Opata připustil, že se armáda i dnes potýká se zásadním nedostatkem. Tím podle něj nejsou lidé, nýbrž technika, s jejíž obměnou již nelze dále vyčkávat.

Bosna a Hercegovina umožní návrat svým občanům, kteří se připojili k teroristickým organizacím v Iráku a Sýrii a které zadrželi američtí vojáci. Reaguje tak na výzvu Spojených států. Americký prezident Donald Trump o víkendu pobídl evropské země, aby si vzaly zpět přes osm set islamistů. Německo, Francie či Británie se k výzvě staví rezervovaně.

Jedním ze států, který vznikl po první světové válce díky rozpadu habsburské říše, bylo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Společný stát Jihoslovanů (odtud pozdější název Jugoslávie) vznikl přesně před sto lety, 1. prosince 1918. Národy sice spojoval stejný či podobný jazyk, ale historicky, ekonomicky, nábožensky i kulturně si byly hodně vzdálené.

Balkán se stává jedním z nejžhavějších bojišť dezinformační války. Západní společenství o vliv v regionu svádí boj s Ruskem. Po přijetí Černé Hory do NATO se vůči další integraci do západních struktur Moskva ostře postavila. Balkán totiž nepředstavuje pouze ideální oblast pro zpravodajské a vojenské operace. V neposlední řadě je vhodným nástupním můstkem pro ekonomickou expanzi.

Tříčlenné předsednictvo Bosny a Hercegoviny (BaH), které je kolektivní hlavou státu, se po nedělních volbách celé obmění. Vstoupí do něj i dosavadní bosenskosrbský prezident Milorad Dodik, známý svou proruskou orientací a touhou po samostatnosti srbské části Bosny. Vyplývá to z průběžných oficiálních výsledků, které oznámila ústřední volební komise. V parlamentních volbách zvítězily nacionalisticky orientované strany. Voleb se zúčastnilo 53,36 procenta voličů.

Vojáci i pozůstalí si v Bosně a Hercegovině připomněli nejhorší leteckou tragédii v historii české armády. Před dvaceti lety se u obce Tomislavgrad zřítil vrtulník mise SFOR. Při tragédii zahynuli v říjnu 1998 tři čeští vojáci –Jaromír Nasavrcký, Rostislav Samec a Bohumil Vávrů.

Kam vede nacionalismus a radikální extremismus – tak se jmenuje projekt nevládních organizací a Evropské unie, který se zaměřuje na české a slovenské učitele. Má ukázat, že válka a zabíjení civilistů se v Evropě odehrávaly i velmi nedávno a poměrně blízko, a to v bývalé Jugoslávii. Učitelé tak v rámci studijních cest navštěvují místa spojená s konfliktem z 90. let a setkávají se s lidmi, kteří válku zažili.

Svět si tento týden připomněl 23 let od masakru v Srebrenici, při kterém vojska Republiky srbské povraždila více než osm tisíc mužů a chlapců. Rány této tragédie se stále nezhojily, ale v Bosně a Hercegovině znovu hlasitě zaznívají nacionalistické výzvy.

Česko si prostřednictvím čínské obří firmy CEFC v uplynulých letech vyzkoušelo, jak vypadá nástup tamních firem do Evropy. Zatímco místní čínské investice zatím skončily spíše neslavně a jejich objem nebyl nijak velký, na Balkáně zvolil asijský obr jinou strategii. „V obou případech se ukazuje, jakou roli hraje schopnost identifikovat zájem státu a (ne)stabilita institucí státní správy,“ píše expert na mezinárodní vztahy Michal Vít v komentáři pro web ČT24.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v Sarajevu na svém jediném předvolebním shromáždění v zahraničí vyzval Turky žijící mimo vlast, aby ho hromadně podpořili v červnových volbách, stejně jako jeho vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Zároveň kritizoval některé evropské země, které mu nedovolily uspořádat podobné předvolební akce pro tamní silné turecké menšiny.

Evropská komise (EK) ujišťuje země západního Balkánu, které stále ještě zůstávají před branami vysněné EU, o své otevřené náruči. Jenže tomu už v regionu věří málokdo. Každé povzbudivé slovo totiž EK doprovází velkými „ale“. Ta se týkají hlavně nedostatečného pokroku v boji proti korupci a organizovanému zločinu a příliš pomalého zmenšování politického vlivu na soudy, administrativu a média. Summit, který pro sousedy pořádá bulharské předsednictvo, tak žádný průlom nepřinese. Myslí si to alespoň odborníci, kteří o tématu debatovali na Metropolitní univerzitě v Praze (MUP).

Přesně před 100 lety, 28. dubna 1918 zemřel v terezínské vojenské nemocnici Gavrilo Princip. Bosensko-srbský student a aktivista je dodnes pro jedny hrdina, pro jiné zločinec. Svým atentátem na rakousko-uherského arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este dal totiž záminku k rozpoutání světového konfliktu a nesmazatelně se tak zapsal do historie.

Bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič se odvolal proti nepravomocnému rozsudku mezinárodního tribunálu, jenž mu uložil doživotí za zločiny během války v Bosně. Mladičovi právníci žádají o zrušení verdiktu nad svým klientem a jeho propuštění.