Bosna a Hercegovina strana 4 z 5

Třináct procent předčasných úmrtí v Evropě je spoluzaviněno znečištěným ovzduším, nadměrným hlukem, špatnou kvalitou vody či vystavením velkému množství chemikálií. Upozornila na to nová zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Podle dokumentu má kvalita životního prostředí nepříznivé dopady na zdraví zejména chudých lidí, kteří už tak trpí nemocemi nepoměrně více než jejich movitější spoluobčané.

„Strašlivý zločin“, „utrpení Bosňáků,“ ale také „zinscenovaná tragédie“ či „brilantně provedená vojenská operace“. Taková či podobná hodnocení srebrenického masakru zaznívají z úst některých srbských či bosenskosrbských politiků. Bez ohledu na postoj ke čtvrtstoletí starým událostem je spojuje jedna věc – nikdy v nich nezazní slovo „genocida“. A když už, tak jen v tom smyslu, že se nestala. Spor o srebrenickou genocidu je tak součástí války o interpretaci válečných událostí, která pokračuje i po 25 letech od ukončení bojů.

Balkánské země dusí zimní smog. V Sarajevu dosáhlo v lednu množství škodlivin ve vzduchu takové úrovně, že se bosenská metropole dokonce na nějakou dobu stala městem s nejšpinajvějším vzduchem na světě. Srbsko má zase kvůli škodlivinám nejvyšší míru úmrtí v Evropě. Zimní smog ale pokryl i okolní státy.

Začínal jako vyšetřovatel na pražské kriminálce, později zatkl vůbec prvního válečného zločince od dob druhé světové války, starostu Vukovaru Slavka Dokmanoviče, jenž se podílel na masakru na farmě Ovčara. „Na přípravě jsme pracovali šest měsíců, nikdo nevěřil, že se to podaří. Pokusili jsme se udělat něco, co nikdo neudělal, abychom dokázali, že je to možné,“ říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Vladimír Dzuro v rozhovoru s Marcelou Augustovou.

Příběh dvou Nigerijců, který 3. prosince přinesl bosenský server Žurnal, byl zřejmě složitější, než se zdálo. Muži tehdy řekli, že přijeli do Chorvatska na turnaj ve stolním tenise a po něm si vyrazili do města bez dokladů, které zapomněli v hotelu. Zastavila je prý policie, která je násilím donutila přejít hranici do Bosny a Hercegoviny a tamního uprchlického tábora. Nyní chorvatské úřady říkají, že muži od počátku plánovali v Evropě zůstat a pingpong ani neuměli.

Dva studenti z Nigérie zamířili v listopadu do Chorvatska, aby se zúčastnili mezinárodního univerzitního turnaje ve stolním tenisu. Den před odletem zpátky domů je na ulici v Záhřebu zadržela policie. Pasy si mladíci nechali v hotelu v kufru a policisté usoudili, že polapili migranty. Aniž by případ dostatečně vyšetřili, odvezli je přes hranice do Bosny, kde je umístili do uprchlického tábora. Přestože organizátoři turnaje potvrdili jejich identitu i platnost víz, oba tam stále jsou. A víza jim brzy vyprší.

S přicházející zimou začíná Řecko stěhovat migranty z přeplněných táborů na ostrovech v Egejském moři na pevninu. Vláda prosadila zákon o zrychlení azylového řízení, který má neúnosnou situaci řešit. Lidi bez nároku na azyl hodlá co nejdřív deportovat. Počet běženců z Turecka v posledních měsících zase stoupá. Kritická je situace i v Bosně a Hercegovině.

Chorvatsko má blíže ke vstupu do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Eurokomisař pro migraci a vnitro Dmitris Avramopulos oznámil, že Záhřeb splnil všechny potřebné požadavky. Musí však podle něj ještě dál pracovat na zajištění bezpečnosti své vnější hranice. Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.

V Praze se setkali premiéři Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska a zemí západního Balkánu, tedy Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska. Premiéři podpořili rozšíření EU o země západního Balkánu. Kosovský vicepremiér pozvání odřekl po výrocích Miloše Zemana zpochybňujících české uznání nezávislosti jeho země. Premiér Babiš však odmítl, že by bylo třeba cokoliv na vztazích s Kosovem měnit.

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová se ohradila proti textu v deníku The Jerusalem Post, který jí připsal výrok, že Bosna a Hercegovina je nestabilní země ovládaná militantním islámem. To podle listu pronesla během státní návštěvy Izraele, prezidentka to však odmítá, informuje web Teleskop. Na její údajná slova nicméně už reagovali členové kolektivní hlavy bosenského státu, kteří označili výrok za propagandu a fašismus. Nestabilní je podle chorvatského zástupce v čele Bosny Kitarovičová, a ne jejich země.

Balkánská migrační trasa do Evropské unie už zdaleka není tak frekventovaná jako v roce 2015. Přesto se najdou tisíce lidí – převážně ze zemí sužovaných válkou nebo diktaturou, kteří se tudy snaží dostat k životu v bezpečí a blahobytu. Někteří za svým snem míří přes bosensko-chorvatskou hranici. Mimo jiné o nich mluvili chorvatští politici s budoucí předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou při její návštěvě Záhřebu.

Stari most spojoval břehy bosenského Mostaru od roku 1566. Město bylo symbolem soužití dvou rozdílných kultur, vedle sebe zde žili Chorvaté a bosenští muslimové. Válka je ale postavila proti sobě a v listopadu 1993 chorvatské jednotky unikátní stavbu přesným odstřelováním zničily. Přesně před patnácti lety, 23. července 2004, se Stari most dočkal slavnostního znovuotevření.

Nejvyšší soud v Haagu rozhodl, že nizozemský stát nese část viny na masakru ve Srebrenici v roce 1995. Zemi zažalovaly matky a vdovy po zabitých mužích. Soudy nižších instancí jim částečně daly za pravdu, protože nizozemští vojáci působící v mírových silách OSN umožnili deportaci 350 muslimských mužů z takzvané bezpečné zóny do rukou bosenskosrbských jednotek. Výše odškodného zatím podle BBC stanovena není. Vláda verdikt přijala.

Některé druhy stonožek zřejmě značnou část svého života místo na souši aktivně tráví pod vodní hladinou, kde mají zajímavé příležitosti k lovu potravy. Nasvědčuje tomu překvapivé pozorování speleologů, kteří na stonožky narazili hluboko v zatopených jeskyních.

Český premiér Andrej Babiš svého času pochyboval o užitečnosti Evropské pohraniční stráže Frontex. Po návštěvě sídla unijní agentury ve Varšavě obrátil a posílení agentury podpořil. Teď se nabízí další možnost ukázat, že Frontex dokáže přispět k ochraně vnějších hranic Unie a spolupráce členských států se vyplatí. Tentokrát v prostoru západního Balkánu.

Země západního Balkánu stále nemají efektivní systém likvidace odpadu, přestože už přijaly část evropské legislativy a usilují o členství v Evropské unii. Celý region by se mohl chlubit fascinující přírodou, patří ale mezi nejznečištěnější kouty kontinentu.

Zpěvák britské heavymetalové kapely Iron Maiden Bruce Dickinson obdržel v sobotu čestné občanství Sarajeva. Jde o poděkování za koncert, který odehrál v prosinci 1994 uprostřed válkou zmítané metropole. Dickinson tehdy absolvoval nebezpečnou cestu za doprovodu vojáků OSN. Jeho koncert nedávno připomněl film Scream For Me Sarajevo.

Radovan Karadžič má strávit zbytek života ve vězení. Rozhodl o tom Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály v Haagu. Bývalému vůdci bosenských Srbů vyměřil před třemi lety Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) čtyřicetiletý trest, obžaloba i obhajoba se ale odvolaly. Karadžič byl uznán vinným z genocidy či zločinů proti lidskosti. Rozsudek je pravomocný.

Bosenskosrbský politik Radovan Karadžič patří k nejznámějším postavám krvavého konfliktu při rozpadu bývalé Jugoslávie. Tento nacionalistický vůdce byl jedním z hlavních strůjců války v Bosně. Někdejší prezident bosenské Republiky srbské, který byl po skončení války obviněn z válečných zločinů, spravedlnosti dlouho unikal. Rezignoval a na dvanáct let zmizel. Až 21. července 2008 srbské úřady oznámily, že Karadžiče zatkly v Bělehradě. Soud OSN jej ve středu odsoudil na doživotí za genocidu.

Československá lidová armáda v rámci Varšavské smlouvy jen plnila zadání komunistů z Kremlu. Česko se v rámci NATO samo rozhoduje, čím přispěje, říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který má zkušenost se službou v obou vojenských blocích. Upozorňuje také na propastný rozdíl v politizaci vojska: „Že by někdo byl hodnocen podle toho, zda zná usnesení koaliční vlády, jako dřív musel znát usnesení Ústředního výboru KSČ, to už dnes není.“ Zdaleka největší změnu však spatřuje ve vztahu k vojákům, o nichž se konečně začalo přemýšlet jako o lidech.

Česká armáda za dvacet let od vstupu Česka do Severoatlantické aliance dospěla. Je o tom přesvědčen náčelník generálního štábu Aleš Opata, podle kterého umožnila účast na mezinárodních misích NATO českým vojákům získat těžko nahraditelné zkušenosti. V Interview ČT24 ale Opata připustil, že se armáda i dnes potýká se zásadním nedostatkem. Tím podle něj nejsou lidé, nýbrž technika, s jejíž obměnou již nelze dále vyčkávat.

Bosna a Hercegovina umožní návrat svým občanům, kteří se připojili k teroristickým organizacím v Iráku a Sýrii a které zadrželi američtí vojáci. Reaguje tak na výzvu Spojených států. Americký prezident Donald Trump o víkendu pobídl evropské země, aby si vzaly zpět přes osm set islamistů. Německo, Francie či Británie se k výzvě staví rezervovaně.

Jedním ze států, který vznikl po první světové válce díky rozpadu habsburské říše, bylo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Společný stát Jihoslovanů (odtud pozdější název Jugoslávie) vznikl přesně před sto lety, 1. prosince 1918. Národy sice spojoval stejný či podobný jazyk, ale historicky, ekonomicky, nábožensky i kulturně si byly hodně vzdálené.

Balkán se stává jedním z nejžhavějších bojišť dezinformační války. Západní společenství o vliv v regionu svádí boj s Ruskem. Po přijetí Černé Hory do NATO se vůči další integraci do západních struktur Moskva ostře postavila. Balkán totiž nepředstavuje pouze ideální oblast pro zpravodajské a vojenské operace. V neposlední řadě je vhodným nástupním můstkem pro ekonomickou expanzi.