Před čtvrt stoletím skončila válka v Bosně a Hercegovině, nejkrvavější konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Mírovou dohodu v americkém Daytonu tehdy podepsali prezidenti Srbska a Chorvatska Slobodan Miloševič a Franjo Tuđman a bosenský prezident Alia Izetbegovič. Jak to v Bosně a Hercegovině vypadá po pětadvaceti letech míru, mapuje dokument Beznaděj Bosny a Hercegoviny redaktora ČT24 Karla Rožánka.
„Natočit všechny strany, aby to bylo vyvážené, trvalo několik let. Byly tam i nějaké problémy kvůli právům na záběry televize OSN, která tam tehdy pracovala,“ popisuje vznik dokumentu Rožánek.
Dle svých slov chce především poukázat na to, že ve válce umírají lidé, kteří mají osud, své životy, sny a touhy: „To je na tom nejsmutnější. Je úplně jedno, jestli jste bosenská muslimka, bosenský Srb nebo bosenský Chorvat.“
Odpověď na to, proč se válečné hrůzy v regionu děly, Rožánek nemá, kořeny ale měl konflikt ve druhé světové válce. „Věci se zametly pod koberec. Za čtyřicet let bylo všechno jinak, věci se vymetly a začalo se vzpomínat,“ líčí redaktor ČT. Bolest podle něj zažily všechny tři národy.
