Čína chce za pět let začít snižovat spotřebu uhlí. Oznámila to na klimatickém summitu pořádaném americkým prezidentem Joem Bidenem. Staví přitom další bloky tepelných elektráren doma i ve světě – mimo jiné v bosenské Tuzle. Čína je považována za největšího znečišťovatele ovzduší na světě.
Lidé v Tuzle mají nevítaného souseda. Je jím největší tepelná elektrárna Bosny a Hercegoviny. Někteří obyvatelé města tvrdí, že podnik místním doslova ničí životy.
V elektrárně pálí lignit. Experti varují, že výroba energie z nejšpinavějšího druhu uhlí otravuje nejen vzduch, ale také vodu a půdu.
Popílek a další odpad z elektrárny končí na odkališti. Podle ekologů odsud těžké kovy prosakují do půdy a podzemních vod a dostávají se do potravního řetězce člověka.
Zdraví škodlivé
Znečištění přispívá nejen k respiračním onemocněním a srdečním problémům, ale podle studií týmu Denise Žiška z Centra pro ekologii a energii Tuzla i k rakovině.
„Škodliviny je možné spojit s nemocemi, které jsou zde mnohem častější než v jiných oblastech, které jsme v rámci analýzy srovnávali. Bohužel toto znečištění zabíjí lidi a nikdo s tím nic nedělá,“ uvedl Žiško.
Vedení elektrárny tvrdí, že dodržuje platné standardy, Tuzla přesto patří mezi města s nejšpinavějším vzduchem v Evropě. Místní vláda jako argumenty proti zavření provozu cituje ohrožení pracovních míst nebo chybějící alternativy.
Navzdory protestům vzniká vedle starých bloků z dob Jugoslávie nový. Bosna si na něj půjčila v přepočtu šestnáct miliard korun v Číně, která projekt i staví.
„Pokud nový blok nevznikne, uvrhne to do nejistoty dodávky elektřiny v Bosně.
Abychom tepelné elektrárny mohli zavřít, musíme nejdřív najít způsob, jak kompenzovat kanton Tuzla,“ řekl ministr životního prostředí kantonu Tuzla Zvjezdan Karadžin.
Stavbu provázejí zpoždění a kontroverze. Podle kritiků místní za elektřinu z uhlí nakonec zaplatí nejen svým zdravím, ale taky svými daněmi.
Polsko rovněž slibuje
Na klimatickém summitu popisoval plán dramaticky do roku 2040 omezit uhelnou energetiku a do roku 2049 ji eliminovat úplně také polský prezident Andrzej Duda.
„V Polsku hodláme v nejbližších dvou desetiletích vybudovat nový energetický systém s nulovými emisemi, díky kterému podíl uhlí klesne z aktuálních 70 procent dokonce na 11 procent v roce 2040,“ citovala z Dudova projevu agentura PAP. Podle polské hlavy státu kromě toho ve čtvrtek vláda dosáhla se zástupci uhelného průmyslu dohody „ohledně vyloučení uhlí z produkce elektrické energie do roku 2049“.
Dudova oznámení navazují na čtvrteční úvodní blok summitu, ve kterém několik lídrů v čele s Bidenem představilo nové a náročnější cíle týkající se omezování emisí skleníkových plynů. Spojené státy budou podle Bidena směrem k roku 2030 usilovat o poloviční redukci oproti stavu z roku 2005. Japonsko ohlásilo záměr dosáhnout do konce dekády pokles o 46 procent ve srovnání s rokem 2013.
