Od začátku ruské války zatím na Ukrajině nebyl, do země ale jezdí od devadesátých let. Nejdříve za otcem, který tam pracoval, později jako novinář. „Nikdy jsem neviděl tak bizarní postavy, jako jsou donbaští separatisté ověšení ikonami. Mentálně jsem se vrátil do Sovětského svazu,“ vzpomíná editor Televize Seznam Pavel Novotný. Rusko, ale i Írán podle něj bojují s modernitou a snaží se za každou cenu zachovat staré časy. Nejen o svých novinářských cestách vypráví v podcastu Background ČT24.
Na Donbase jsem se vrátil do Sovětského svazu. Rusko a Írán bojují s modernitou, míní novinář Novotný
Pavel Novotný působil nejen v řadě médií, ale prošel i různými profesemi. „Několik týdnů jsem byl jako student na montáži v Rusku. Byl jsem i pekařem a asi přes měsíc jsem pracoval jako hrobník,“ vypočítává s tím, že za novináře se nepovažuje. „Vždycky jsem si představoval, že novinář šmejdí v terénu, shání informace a odhaluje nepravosti. To já nedělám. Jako zahraničář jen reflektuju události v zahraničí,“ vysvětluje.
Novinářem se ale Novotný v polovině devadesátých let stal, nejprve psal v Lidových novinách nebo v časopisu Týden. V roce 2005 pak přešel do Mladé fronty DNES. „Zažil jsem tam nejlepší novinářské roky, kdy jsem cestoval do ciziny třeba jedenáctkrát nebo dvanáctkrát za rok. Pravidelně jsem byl v Izraeli nebo na mnoha jiných místech, když bylo arabské jaro,“ vzpomíná, jak v Egyptu sledoval protesty proti dlouholetému prezidentovi Mubárakovi.
Přelomové okamžiky pokrýval ale už na začátku devadesátých let, kdy přišel za ředitelem Člověka v tísni Šimonem Pánkem, že se chce podívat do Bosny a Hercegoviny. „V Sarajevu jsem jedl salát z kopřiv, nebylo tam co jíst. Viděl jsem cigarety balené v novinách, střelbu. Byl to pro mě iniciační zážitek,“ vypráví a přidává vzpomínku, jak na ně Srbové při odjezdu stříleli. „To se vám časem stane, ale tehdy jsem z toho byl v šoku.“
Nejen v Bosně se mu hodily jazyky, které podle něj pro zahraničního zpravodaje patří ke klíčové výbavě. „V té době jsem moc nerozlišoval mezi srbštinou a chorvatštinou, což mohlo být nebezpečné. Dorozuměl jsem se srbochorvatsky,“ vzpomíná Novotný, který plynule mluví anglicky a rusky, částečně rozumí i indonésky, arabsky, francouzsky nebo španělsky.
Íránský režim ztratil vnitřní smysl, myslí si Novotný
Původně Novotný absolvoval pražskou VŠE, později ale vystudoval i religionistiku. Za věřícího se však nepovažuje. „Religionista by dokonce spíš neměl věřit v Boha,“ myslí si. Za jednu ze svých nejvýznamnějších zkušeností označuje volbu papeže Františka v roce 2013. „Byl pro mě velký zážitek prožít to, co jsem studoval.“
Naopak v Afghánistánu nebo Íránu se setkával s islámem, kterým se zabýval už během studia. „Írán je nádherná země, která ve své době lákala turisty. Vlastně je láká i teď,“ říká o zemi, v níž poslední týdny probíhají protivládní protesty. „Můžou je utopit v krvi, ale už nejde o žádné ideje, jen o přežití režimu. Ten ztratil svůj vnitřní smysl a fakticky začíná bojovat o život,“ domnívá se.
S utužujícím režimem podle něj ztrácejí na svobodě i tamní média, která byla naopak silnější v době, kdy byli u moci pragmatici. „V reformních časech to tam vypadá jako u nás v 60. nebo v pozdních 80. letech. Najednou se objeví nové filmy a média mají větší svobodu,“ používá přirovnání, které ale, jak sám říká, úplně neobstojí. Důvodem jsou hlavně sociální sítě, díky kterým se informace šíří nesrovnatelně rychleji než v bývalém Československu.
Podobně jako Írán je na tom podle někdejšího redaktora České televize či Českého rozhlasu i Rusko, které označuje spolu s Afghánistánem, Myanmarem či Čínou za nejtěžší země pro novinářskou práci. „Rusko a Írán bojují s modernitou, respektive s tím, čím žije zbytek světa. Útlak žen, patriarchální společnost, ústavní nadvláda mužů v Íránu a faktická v Rusku. Nesvoboda, privilegovaná společnost, diktatura a cenzura,“ vyjmenovává, jak oba státy potlačují svobodu. „Za každou cenu se snaží zachovat staré časy.“
Doněck jako návrat do SSSR
Na Ukrajinu začal jezdit v devadesátých letech za svým otcem, který tam pracoval, později se vrátil do země jako novinář. „Byl jsem na reportáži o pádu malajsijského letadla a podíval jsem se do Doněcka tehdy už obsazeného separatisty. Byl to kuriózní pohled,“ objasňuje. „Nikdy jsem neviděl tak bizarní postavy, jako jsou donbaští separatisté ověšení ikonami. Byl jsem překvapený jejich vyprázdněností. Mentálně jsem se vrátil do Sovětského svazu.“
Od začátku ruské invaze letos v únoru Novotný na Ukrajině nebyl, válkou se ale jako editor Televize Seznam zabývá. „Samozřejmě bych se tam ale chtěl podívat a třeba se mi to podaří,“ uzavírá Pavel „Pawluscha“ Novotný, který si svoji přezdívku přinesl z jednoho večírku v Moskvě. A nejen o Rusku či Afghánistánu aktuálně připravuje knihu s názvem Proč Alláh stvořil kalašnikov?
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Youtube, Spotify, SoundCloud, Podcasty Google a Apple Podcasts.
