Země západního Balkánu stále nemají efektivní systém likvidace odpadu, přestože už přijaly část evropské legislativy a usilují o členství v Evropské unii. Celý region by se mohl chlubit fascinující přírodou, patří ale mezi nejznečištěnější kouty kontinentu.
Hladinu bosenské řeky Driny zakrývají tuny odpadu. Plastové lahve, rezavé sudy i staré spotřebiče vytvořily z kdysi proslulé průzračně smaragdové vody mezi bělostnými krasovými břehy stoku.
„Je to katastrofa. Vodní elektrárna si koupila speciální robot, který plasty z řeky vytahuje, ale nezvládá to množství. Nestihnou odpad vytáhnout a lidé už naházejí další,“ říká Aleksandar Mladič, který žije přímo u řeky.
Drina pokrytá odpadem se podle místních stala smutnou atrakcí. „Lidi zastaví na mostě, vystoupí a hledí na to. Nevěří svým očím,“ popisuje místní rybář Esef Jasarevič.
V celém povodí Driny není jediné recyklační zařízení. Ministři životního prostředí Bosny, Srbska a Černé Hory se koncem dubna přijeli podívat na nejhorší místa. Slíbili, že společně problém začnou řešit.
Systém svozu odpadu neexistuje
Paralelně s Drinou – o padesát kilometrů západněji – teče řeka Bosna. I ona je plná odpadu a mrtvých ryb.
Ekolog Anes Podič se zastává místních lidí a z tristního stavu řeky obviňuje vládu: „Pořád se říká, jak si zdejší lidé neuvědomují potřebu ochrany přírody a jak za tu tragickou situaci se znečištěním mohou místní obyvatelé. Pravda je zcela opačná. Může za to vláda. Vláda doteď nebyla schopná vyřešit svůj úkol v této věci, a to je svoz odpadu.“
Odpad se sváží jen na dvou třetinách území Bosny, třetina lidí ho tak vyhazuje rovnou do přírody. „Máme za to, že denně se vyhodí sto až dvě stě tun plastového odpadu. To je obrovské množství,“ upozorňuje Podič.
Svoz odpadu šel zcela stranou během válek a krizí 90. let. Situace se ale od té doby příliš nezměnila. Na stavu bosenských řek se podepsaly i korupce a chudoba. Obyvatelé si velké naděje nedělají. Efektivní systém odklízení odpadu si žádá dlouholeté plánování a značné investice. Obojí je zatím v počátcích.
