Bosna a Hercegovina umožní návrat svým občanům, kteří se připojili k teroristickým organizacím v Iráku a Sýrii a které zadrželi američtí vojáci. Reaguje tak na výzvu Spojených států. Americký prezident Donald Trump o víkendu pobídl evropské země, aby si vzaly zpět přes osm set islamistů. Německo, Francie či Británie se k výzvě staví rezervovaně.
Bosna a Hercegovina jde Trumpovi vstříc. Přijme zpět občany, kteří se přidali k islamistům
Události: Do Evropy se chtějí vrátit stovky islamistů (zdroj: ČT24)
„V tuto chvíli se jedná o dvě osoby. Do konce týdne by mělo být jasné, za jakých podmínek a kdy by měly do Bosny a Hercegoviny přijet,“ uvedl spolupracovník ČT Thomas Kulidakis. Odhaduje se, že v oblasti Sýrie a Iráku by se mělo nacházet několik desítek občanů Bosny a Hercegoviny, kteří se připojili k radikálním islamistům. Mezi nimi 50 žen a dětí, podotkl Kulidakis.
Ministr zahraničí Bosny a Hercegoviny na začátku února ve Washingtonu prohlásil, že přijetí těchto občanů zpět země pokládá za splnění své povinnosti v boji vůči mezinárodnímu terorismu. „Objevují se kritické hlasy, podle kterých to dělají proto, že Spojené státy jsou jednou ze zemí, které ještě drží federaci při životě,“ podotkl Kulidakis.
O návrat do Evropy se snaží stovky zahraničních bojovníků a jejich rodin. Nejvíc občanů má v řadách teroristických organizací Francie, dále Německo nebo Británie. Stovky lidí ale takzvaný chalífát zlákal i z Belgie, Nizozemska nebo Dánska.
Francouzská vláda v minulosti kategoricky odmítala přebírat zpět bojovníky organizace Islámský stát a vdovy po nich. Plánované stažení USA ze Sýrie ji ale vedlo k přípravě na návrat desítek francouzských džihádistů zadržených kurdskými úřady, které jsou podporovány Spojenými státy. V lednu to připustil ministr vnitra Christophe Castaner.
Do Francie se má vrátit na 130 džihádistů, kteří bojovali v Sýrii a mají francouzské občanství. Paříž se pokouší dostat zpět nezletilé, postupuje ale případ od případu.
Evropští bojovníci v řadách IS
Dědictví občanské války v Jugoslávii
Z Bosny a Hercegoviny se k organizaci Islámský stát připojilo několik desítek občanů. „Je tam poměrně velké podhoubí pro to, aby docházelo k radikalizaci. To se váže už na rozpad Jugoslávie. V době občanské války se i na území Bosny a Hercegoviny objevili takzvaní mudžahedíni. Bojovali jak proti pravoslavným Srbům, tak třeba proti jednotkám katolických Chorvatů,“ uvedl.
Radikalizaci převážně mladých lidí pak nahrává chudoba a velká nezaměstnanost. „Vláda se snaží proti případnému radikalismu bojovat, snaží se stíhat veškeré projevy radikalizace, ke kterým by mohlo docházet třeba v mešitách,“ říká Kulidakis s tím, že je to však mnohdy obtížné.
Například padesátka občanů, kteří se přidali do řad takzvaného Islámského státu a už v minulosti byli vráceni do Bosny a Hercegoviny, dostali u soudu mírné tresty. Nebyly jim totiž prokázány konkrétní činy, jako třeba vraždy.
Spolupracovník ČT Thomas Kulidakis k přijímání občanů, kteří se přidali k IS (zdroj: ČT24)
Blíží se konečná porážka islamistů. Odborníci varují před přílišným optimismem
Samozvaný Islámský stát od roku 2014 postupoval Sýrií a Irákem a na severu těchto zemí vyhlásil takzvaný chalífát. V Iráku byl poražen v roce 2017, v Sýrii se jeho konec blíží. Islamisté tam mají v rukou poslední enklávu.
V úterý do ní vjely nákladní automobily, které mají odvézt zbývající civilisty. Mezi nimi se ale ukrývá 300 bojovníků Islámského státu. Odmítají se vzdát a chtějí vyjednávat o možnosti odejít do Iráku. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) arabsko-syrská koalice ale na jejich požadavek nepřistoupila.
I po dobytí posledního území islamistů však podle odborníků může skupina dál fungovat v podobě buněk, které budou schopny podnikat jednotlivé útoky.