Do Francie se během několika týdnů vrátí desítky radikálů, kteří byli zajati v Sýrii. Právě Francouzi tvoří největší skupinu zahraničních bojovníků původem z Evropy. Jejich návrat výrazně zvyšuje bezpečnostní hrozby v zemi i na kontinentu, varují experti. Hrozbu představují i „nevěsty džihádistů“, které strávily roky v samozvaném chalífátu Islámského státu (IS). Francouzská vláda proto s jejich repatriací nespěchá.
Žily s islamisty, teď je nikdo nechce. Nevěsty džihádistů chtějí do Evropy i za cenu vězení
Džihádisté se vrátí zpět do Francie, domů chtějí ale i jejich zklamané nevěsty (zdroj: ČT24)
Do Francie se má vrátit na 130 džihádistů, kteří bojovali v Sýrii a mají francouzské občanství. Návrat radikálů do vlasti zorganizuje sama Francie kvůli obavám, aby se po plánovaném stažení Spojených států ze Sýrie nedostali radikálové na svobodu. „Jsou v syrských věznicích, ale mohou se dostat na svobodu a chtějí zpět. Po svém návratu poputují okamžitě do vazby,“ prohlásil francouzský ministr vnitra Christophe Castaner.
Gilles Kepel z Institutu politických studií v Paříži zdůraznil, že „Francie si jejich návrat opravdu nepřeje“. Autor řady publikací o problematice islámu ve své nejnovější knize vysvětluje zájmy klíčových hráčů včetně Francie i to, jak mohou její vlastní džihádisté představovat časovanou bombu.
„Ve vězení je jich už teď několik stovek. A mnozí z nich budou brzy propuštěni, protože dostali mírné tresty – obvykle dva až tři roky. Bude obtížné je začlenit do společnosti a není možné je vyhostit, protože to jsou Francouzi,“ konstatoval Kepel, který má české kořeny.
Francie islámské radikály prověří ve vězení
„Tito lidé jsou označeni písmenem S, což znamená bezpečnostní riziko, ale je potřeba říct, že těchto asi 130 navrátilců není zdaleka prvních. V minulosti se z válečné zóny v Iráku a Sýrii vrátily asi tři stovky lidí, mezi nimi ženy i děti. I většina z těch 130 jsou ženy a děti,“ informoval novinář serveru Info.cz Milan Rokos, který se dlouhodobě zabývá Francií a Blízkým východem.
Podle něj má ve Francii vzniknout asi 1500 míst v sekcích speciálně pro islámské radikály.
„Ty sekce by měly být dvou druhů. V prvním budou umístěni na tři měsíce. To by byla vyhodnocovací fáze, kde na ně budou dohlížet psychologové, poradci i imámové. Tam se vyhodnotí riziko, jestli budou páchat trestné činy a přesvědčovat spoluvězně k přechodu na víru. Pokud ano, tak budou umístěni někam na samotku, pokud ne, měli by jít do normální věznice,“ podotkl Rokos.
IS v současnosti ovládá už jen malou syrskou enklávu východně od Eufratu. Před konečným bojem, k němuž se schyluje, z ní během posledních dní uteklo přes deset tisíc civilistů včetně žen a dětí džihádistů.
Nevěděla jsem, že to bude takové, hájí se francouzská nevěsta
Tým reportérů televize France 24 našel Francouzku, která se k IS dobrovolně přidala, ale teď se chce vrátit. „Snažím se odjet už dlouho. Ale bez peněz to je nemožné,“ říká bezdětná Mathilde, která tvrdí, že pochází z Tours a do Sýrie přijela před čtyřmi lety.
Z obklíčené enklávy prchá, aby si zachránila život. „V této fázi buď odjedete a je skoro jisté, že skončíte ve vězení, nebo zůstanete a je stoprocentně jisté, že zemřete. Já chci do vězení, jiní si vybrali smrt,“ uvedla francouzská „nevěsta džihádistů“.
Život v chalífátu ji prý zklamal, zvěrstva a ideologii IS ale ani jednou neodsoudila. „Kdybych to věděla, nejela bych sem. Nevěděla jsem, že to bude takové, hodně lidí to nevědělo. Neříkám, že to bylo strašné, nic mi neudělali, nikdo mi neubližoval, nemučil, nebil. Zacházeli se mnou dobře, ale nebylo to to, co jsem hledala,“ říká Mathilde, která tvrdí, že do Sýrie přišla ještě před útoky.
K cestě do Sýrie ji prý přiměl první manžel, sám ale zůstal ve Francii. Tam byl odsouzen za terorismus a i ona byla zahrnuta do rozsudku. „(Dostala jsem) 10 let vězení, z toho dvě třetiny podmíněně, za terorismus předpokládám,“ podotkla Francouzka.
Chceme normální život, tvrdí žena
Francouzská vláda s repatriací těchto žen nespěchá. „Problém je ideologie, způsob uvažování, který se vládě nelíbí. Ale ti, kteří se chtějí vrátit do Francie, nechtějí páchat teroristické činy, zabíjet náhodné lidi v supermarketu. Chceme se jen vrátit a mít normální život,“ tvrdí Mathilde.
Evropany přitom nechtějí ani Kurdové. „Cizí země si musí vzít zpět své občany a postavit je před soud. Nemáme prostředky na to, abychom je soudili. Alternativou by byla OSN: mohla by vytvořit zvláštní tribunál přímo tady,“ míní člen Syrských demokratických sil Mustafa Bali.
Lidé považovaní za nebezpečné se tak stali kartou ve vyjednávání. Jejich osud závisí na mnoha okolnostech. Vyhlídka na „normální život ve Francii“ se ovšem jeví jako iluzorní.