Václav Černohorský strana 4 z 4

Do sporné oblasti ve Středozemním moři se vrátila turecká průzkumná loď Oruç Reis, která hledá ložiska ropy. Krok vadí nejen dotčeným Řekům, ale ohradily se i další státy Evropské unie. Německý ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že počínání Ankary je „víc než jen nepříjemnost“. Šéf evropské rady Charles Michel chování Turecka odsoudil a dal mu ultimátum do prosince. Pokud země přístup nezmění, EU na ni může uvalit sankce.

Boje o Náhorní Karabach mezi Ázerbájdžánci a Armény pokračují již desátým dnem. Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý prohlásil, že je připraven svolit k ústupkům, pokud druhá strana učiní stejné kroky. Ta však příměří podmiňuje úplným stažením Arménů z celého Karabachu a přilehlých okupovaných území. O situaci informovali zpravodajové ČT Václav Černohorský z ázerbájdžánského hlavního města Baku a také David Borek z Goris v jižní Arménii.

Válka o Náhorní Karabach nabírá na síle. Arménské síly hlásí taktický ústup na několika místech fronty a intenzivně tlačí na Rusko, aby jim poskytlo pomoc, informoval z Jerevanu zpravodaj ČT David Borek. Dodal, že na obou stranách fronty jsou hlášeny dělostřelecké útoky. Ázerbájdžán je odhodlán dobýt území Karabachu, v čemž ho podporuje Turecko. Jeho ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu v Baku kritizoval mezinárodní výzvy k příměří s tím, že Arménie musí opustit okupované oblasti.

Stále víc civilistů umírá v konfliktu o Náhorní Karabach. Nejtěžší boje od vyhlášení čtvrtstoletí starého příměří zuří už druhým týdnem. Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují z ostřelování. Na obou stranách umírá stále víc civilistů a stoupá počet těch, kteří z ostřelovaných měst utíkají do bezpečí. Nedaleko válečné fronty v Ázerbájdžánu natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Řecká vláda čelí obviněním z nelegální deportace běženců. Podle řady svědectví násilně odtahuje čluny s migranty ze svých vod v Egejském moři. „Neovladatelné čluny s uprchlíky nechali Řekové na volném moři, zpátky na pobřeží je dostala až turecká strana,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. OSN a Evropská komise žádají vyšetřování – Řecko nařčení odmítá.

Největší turecká města Istanbul a Ankara organizují sbírky, které v době pandemie koronaviru pomáhají nejchudším obyvatelům. Dárci mohou přispět materiálně nebo zaplatit potřebným třeba účty za energie. Iniciativa opozicí ovládaných měst se nelíbí vládě, která tvrdí, že je potřeba krizi řešit centrálně. Zmrazila proto bankovní účty, které města zřídila pro finanční dary, a někde zakazuje i distribuci potravin.

Režim Bašára Asada ztratil kontrolu nad provincií Idlib v roce 2015. Od té doby jí vládla řada opozičních frakcí. V současnosti jich tam působí řádově desítky. Některé ovládají jen pár obcí, jiné rozsáhlejší území. Jejich vzájemné vztahy jsou velmi dynamické. Skupiny se neustále personálně přelévají, slučují a rozdělují, uzavírají pragmatická spojenectví, která se opět bortí.

Ekonomika válkou zničené Sýrie se potýká se stále většími problémy. Rychlý růst cen základního zboží vyvolal nezvyklé demonstrace i nečekanou kritiku v provládních médiích. Obtížně se z bojů snaží vzpamatovat i jedno z největších syrských měst Aleppo, kde natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Československé motorky Jawa jsou v současném Turecku přetrvávajícím fenoménem nejen pro nostalgiky a hluk jejich motorů se dodnes podílí na zvukové stopě nejen ve středomořské Antalyi. Do země na Bosporu je ve velkém přivedl turecký podnikatel Kamil Yacici – a Turkům dal poznat i české pivo.

Turecký vývoz do Iráku a Sýrie je hluboko pod předválečnou úrovní. Většina hranice se Sýrií je zavřená a na jihovýchodě země je propustný jen jediný silniční přechod do Iráku. K němu se vydal zpravodaj České televize v Turecku Václav Černohorský, aby tam vyzpovídal dopravce a vývozce.