Václav Černohorský strana 2 z 3

Skandál s odposlechy předsedy opozičních socialistů Nikose Andrulakise a dvou novinářů tajnou službou otřásá pozicí řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise. Šéf zpravodajců již přišel o funkci a ustavená vyšetřovací komise má zjistit pozadí celé akce. Informoval o tom zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Turecko se snaží od začátku ruské války proti Ukrajině vystupovat jako mediátor a průběh konfliktu ukáže, jestli na závoře, která obě strany dělí, dokáže sedět, řekl v Interview ČT24 zpravodaj České televize Václav Černohorský. Z Oděsy v pondělí vyplula první nákladní loď s ukrajinskou kukuřicí od začátku ruské agrese. Náklad uvolnila dohoda mezi Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN, podepsaná v Istanbulu. Uvolnění lodě podle Černohorského bylo i v zájmu Ankary. Domnívá se také, že Rusko ani Turecko si nepřejí zhoršení vzájemných vztahhů.

Z vlastní vůle a na vlastní náklady míří dobrovolníci z Dnipra k frontové linii na východě země, kde ukrajinští obránci válčí s ruským agresorem. Zpravodaj ČT na Ukrajině Václav Černohorský je doprovázel například do Mykolajivky na Donbasu. Většina lidí, kteří zde zůstávají, jsou senioři. Říkají, že domov zatím neopustí. Dobrovolníci jim tak nabízejí například jídlo nebo léky.

Válka pojídá další město na Donbasu. V Bachmutu přežívají lidé i vedle zničených domů. Jsou rozezlení. Na novináře, na Vladimira Putina i Volodymyra Zelenského. „Zapomněl na Donbas! Staral se jen o Kyjev a Doněckou a Luhanskou oblast prostě zapomněl,“ viní obyvatelka Bachmutu Olena svého prezidenta. Ruské síly ostřelují pozice Ukrajinců v katastru města a palba je slyšet i v ulicích. Reportáž z místa natočil pro ČT Václav Černohorský.

Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že Rusko zintenzivnilo používání letadel na podporu pozemních sil, protože mu chybí dodávky vysoce přesných raket. Podle ukrajinské armády hrozí také útoky z území Běloruska, pokračuje ostřelování v Sumské oblasti a u Charkova. Ruské síly zahájily ve středu ofenzivu na města na východě Ukrajiny, přičemž minometné ostřelování zničilo několik domů a zabilo civilisty.

Před válkou žilo v Charkově, druhém největším ukrajinském městě, téměř půldruhého milionu lidí, mnozí však ze strachu o životy uprchli před ruským ostřelováním. Teď se část z nich vrací domů, město je o něco bezpečnější. Život zde ale o mnoho jednodušší není. Na místě natáčel reportér ČT Václav Černohorský.

Zvláštní vyslanci Turecka a Arménie pokračují ve Vídni v jednání o normalizaci vzájemných vztahů. Státy za sebou mají zatím dvě kola rozhovorů – první se uskutečnilo 14. ledna v Moskvě, druhé pak 24. února ve Vídni. Cílem setkání je umožnit navázání diplomatických styků, otevření hranic a zahájení hospodářských, obchodních a dopravních projektů mezi oběma státy.

Turecká ofenziva proti Kurdům v Sýrii a na severu Iráku zesiluje. Tamní opozice tvrdí, že se tím armáda snaží odvést pozornost od stavu ekonomiky, ve vysílání ČT24 to řekl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Dodal, že Turecko se možná snaží využít toho, že svět nyní upírá zrak na Ukrajinu. Rozhodnutí Ankary odsoudila druhá nejsilnější turecká opoziční strana, prokurdská HDP.

Ruské invazní jednotky překročily ukrajinské hranice 24. února a zahájily tak největší konflikt v Evropě od roku 1945. Šest týdnů bojů nepřetržitě sleduje pětice zpravodajů České televize. Michal Kubal, Václav Černohorský, David Borek, Jakub Szántó a Andreas Papadopulos ve speciálním vydání pořadu 90' ČT24 popsali svoji práci ve válkou zmítané zemi.

Zahraniční zpravodaj České televize Michal Kubal na Ukrajině strávil s kameramanem Vojtěchem Hönigem tři týdny. „Základním pravidlem je co nejméně ohrožovat sebe a co nejméně ohrožovat ostatní,“ uvedl v Interview ČT24 k práci novinářů ve válečných oblastech.

Na válčící Ukrajině působil skoro tři týdny a denně vstupoval živě do vysílání České televize. Pro moderátora a zpravodaje ČT Michala Kubala, jenž společně s kameramanem Vojtěchem Hönigem ukazoval osudy lidí zasažených boji, se však nejednalo o první konflikt. Zkušený novinář v pořadu Newsroom ČT24 poodhaluje nejen okolnosti spojené s prací v nebezpečné zóně, ale také zákulisí rozhovoru s ukrajinským prezidentem.

Z obléhaného Mariupolu se poprvé podařilo evakuovat civilní obyvatelstvo. Město opustilo na sto šedesát osobních automobilů. Evakuaci z ukrajinských oblastí ale komplikuje ruská palba, která se ozývá čím dál blíže na západ. Slovensko se proto v souvislosti s přiblížením bojů obává, že Rusové zaútočí na ukrajinské letiště v Užhorodu, který leží v bezprostřední blízkosti hranic. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ukrajinská raketa zabila v Doněcku na východě země dvacet lidí, dalších osmadvacet utrpělo zranění. Ukrajinská armáda útok na Doněck popírá. Tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit.

Zpravodaj České televize Václav Černohorský z Irpině  severozápadně od Kyjeva hlásí, že se zdá, jako by dění na tamní frontě „zamrzlo“. Alespoň na místech, kde natáčel spolu s kameramanem Pavlem Němečkem. Město je zdevastované a jeho obyvatelé trpí, v ulicích leží mrtví vojáci a lidé, kteří se ještě neevakuovali do Kyjeva, nemají přístup k adekvátní lékařské péči.

Obyvatelé Mariupolu se v sobotu evakuace nedočkali. Moskva ráno avizovala, že ruská vojska na Ukrajině zastaví palbu a umožní průchod humanitárními koridory, klid zbraní ale nenastal, Rusové přístav nadále ostřelují. Z Volnovachy se mělo do bezpečí dostat asi 15 tisíc civilistů, podařilo se to jen čtyřem stovkám. Invazní armáda podle Kyjeva ostřelovala také železnici, po níž se měli evakuovat obyvatelé Irpini. Okupovaný Cherson protestoval proti ruské agresi, podobně jako Rusy obsazený přístav Berďansk.

Irpiň je jednou z obcí na severozápadním výjezdu z Kyjeva. Je v ní budova, kterou podle ukrajinské strany zasáhla ruská armáda, která tato místa ještě ve čtvrtek kontrolovala. Několik stovek metrů odtud je pak vidět hořící ruský tank. Tak popisuje válečnou scenérii přímo z místa zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Přesně před 25 lety se v ulicích Tirany střetli demonstranti s policií. Šlo o jeden z vrcholů krize zapříčiněné krachem pyramidových her. Lákání vysokých zisků tehdy podlehly statisíce Albánců, většinu z nich ale firmy nabízející toto investiční schéma ožebračily. Výsledkem byly několik měsíců trvající nepokoje, se kterými si stát nevěděl rady, a zasáhnout muselo mezinárodní společenství.

Nejméně šestačtyřicet lidí, včetně dvanácti dětí, přišlo o život při nehodě autobusu ze Severní Makedonie, který v úterý časně ráno havaroval na dálnici na jihozápadě Bulharska. Autobus po nehodě, ke které došlo okolo 02:00 SEČ, vzplál. Podle záchranářů se z hořícího autobusu zachránilo sedm lidí, kteří byli převezeni do nemocnice v Sofii. Jejich stav je stabilizovaný. Severní Makedonie kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

Řecko a Chorvatsko čelí novým podezřením z nelegálních deportací žadatelů o azyl. Násilné praktiky na vnější hranici Evropské unie zdokumentovala média z Německa, Švýcarska, Chorvatska a Nizozemska. Evropská komise označila zprávy za šokující a vyzvala k vyšetření postupu bezpečnostních složek. Následně chorvatský ministr vnitra Davor Božinović po šetření potvrdil, že chorvatští policisté migranty přes hranici násilně vytlačovali.

Taliban hledá v Afghánistánu novou formu vlády, demokracii předem vyloučil. Už nyní je jisté, že nejvyšším náboženským i politickým lídrem se stane vůdce hnutí Hajbatulláh Achúndzáda. V současném mezidobí v zemi panuje chaos – část bank je zavřených a úředníci ze strachu před hnutím odmítají chodit do práce. Zemi proto řídí narychlo ustavené výbory. OSN mezitím oznámila, že obnovuje své lety do Afghánistánu, což umožní 160 humanitárním organizacím pokračovat v práci.

Středomoří dál sužují vysoké teploty a požáry. Nedaleko Říma se muselo evakuovat několik desítek lidí, oheň se rychle šíří v přírodní rezervaci Monte Catillo asi dvacet kilometrů od okraje metropole. Hoří i na několika dalších místech jižní Itálii. V Řecku se hasičům poprvé po dvou týdnech podařilo dostat všechna ohniska pod kontrolu. V Alžírsku zadrželi 22 lidí podezřelých ze založení nejničivějších požárů v historii země. Lesní požáry na východě Sibiře již poničily plochu velkou skoro jako Česko. Kvůli sporu politiků nemohou požáry v Bosně hasit armádní vrtulníky.

Kvůli přetrvávajícím požárům v Řecku vyšli lidé do ulic. Vládě vyčítali nezvládnutí situace a nedostatečnou pomoc. A přestože se do hašení zapojilo přes dvacet států včetně Česka, oheň se stále nedaří dostat pod kontrolu. Plameny spálily za posledních deset dnů přes padesát tisíc hektarů porostu, celkově už však přes sedmdesát a tisíce obyvatel kvůli nim musely opustit své domovy. Řecký premiér se za situaci omluvil a slíbil finanční pomoc.

Úřady kvůli rozsáhlým lesním požárům nařídily další evakuace na druhém největším řeckém ostrově Euboia. V noci na čtvrtek se hasičům podařilo zachránit starověkou Olympii na západě Peloponéského poloostrova a pod kontrolu dostali i plameny u Atén. Požáry sužují i Turecko, většinu z nich se už ale podařilo dostat pod kontrolu. Severní Makedonie vyhlásila kvůli požárům nouzový stav, v Bulharsku zemřeli dva lidé.

Po dlouhé době se na summit Evropské unie dostává téma migrace. Řešit ji chtějí hlavně jihoevropské státy. Znepokojují je aktuální unijní statistiky, podle kterých po delším období klidu způsobeném uzavřením hranic kvůli pandemii stoupá počet migrantů nelegálně mířících do Evropy.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan slavnostně otevřel novou monumentální mešitu na náměstí Taksim v centru Istanbulu. To bývá centrem demonstrací lidí s liberálními názory. Splnil tak svůj desítky let starý slib. Informovala o tom agentura Reuters.