Václav Černohorský strana 3 z 3

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan slavnostně otevřel novou monumentální mešitu na náměstí Taksim v centru Istanbulu. To bývá centrem demonstrací lidí s liberálními názory. Splnil tak svůj desítky let starý slib. Informovala o tom agentura Reuters.

Evropské země plánují, jak během letní sezony obnovit volné cestování. Řešením mají být celoevropské covidové pasy. Ještě předtím chce Česko dohodu uzavřít se sousedními státy a také v rámci visegrádské čtyřky. Je to pojistka, kdyby se odsouvala dohoda na půdě Evropské unie, řekl v Devadesátce zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé. Druhý rok po sobě si Češi dovolenou u moře nechtějí nechat vzít. Na prázdniny hodlá podle cestovních kanceláří vyrazit přes milion lidí, což je více než před rokem. I přesto, že přesně nevědí, co je bude při dovolené čekat.

Turecko chce zrevidovat migrační dohodu, kterou uzavřelo před pěti lety s Evropskou unií. Podle Ankary se počet příchozích uprchlíků ze Sýrie výrazně zvýšil a příspěvky z Bruselu pokrývají pouze část výdajů. Evropská unie loni Turecko kritizovala, že dohodu přestalo plnit. Přesto mají obě strany zájem na tom, aby smlouva z 18. března roku 2016 pokračovala.

Před deseti lety začaly velké protivládní demonstrace v několika městech na jihu Sýrie i v Damašku. Začalo tak povstání, které přerostlo v občanskou válku. Ta už si podle exilové Syrské organizace pro lidská práva vyžádala na 400 tisíc obětí a z domovů vyhnala dalších bezmála 12 milionů lidí. Největší část z těch, co utekli za hranice, žije v Turecku.

Evropská agentura Frontex – instituce, která má na starosti ochranu vnějších hranic Evropské unie – čelí obviněním z podílu na nelegálních deportacích migrantů ve Středomoří. Její vedení vinu popírá. Vyšetřování Frontexu v úterý prostřednictvím pracovní skupiny, tvořené zástupci všech frakcí, zahájili poslanci Evropského parlamentu (EP).

Arménské i ázerbájdžánské ozbrojené síly podnikaly během nedávné války v Náhorním Karabachu útoky i na civilní oblasti. Uvádí to zpráva organizace Amnesty International (AI). Podle ní zemřelo během konfliktu nejméně 146 civilistů včetně dětí a seniorů a další stovky utrpěly zranění. Obě strany také při útocích používaly zbraně, které mezinárodní právo zakazuje, píše ve zprávě organizace a žádá okamžité vyšetření událostí. Arménie i Ázerbájdžán obvinění odmítají.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan absolvoval dvoudenní návštěvu Ázerbájdžánu. Dostalo se mu vřelého přivítání s pompézní vojenskou přehlídkou, kterou v Baku uspořádali na počest nedávného vítězství nad Arménií v bojích o Náhorní Karabach. K vidění na ní byly i zbraně českého původu. Ankara v konfliktu Baku podporovala, obě země pojí i ekonomické vazby.

Policie v Jerevanu zadržela přes osm desítek protivládních demonstrantů, z nichž se někteří pokoušeli v centru blokovat dopravu. Arméni začali v úterý demonstrovat po vypršení poledního ultimáta, které dříve dala opozice premiérovi Nikolu Pašinjanovi k rezignaci. Opoziční výzva následovala po týdnech protestů proti podmínkám dohody, jež ukončila poslední boje o Náhorní Karabach. V minulém týdnu požadovali premiérovu demisi v ulicích Jerevanu tisíce lidí.

Arménské síly odevzdaly Ázerbájdžánu poslední z regionů, kterých se musely vzdát na základě dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu a jeho okolí. Arméni po šesti týdnech střetů a následném příměří přišli o část samotné enklávy a všechny oblasti, které ji obklopují. Do oblastí, které Arméni museli opustit, se vydal zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Ázerbájdžánské jednotky po půlnoci místního času vstoupily do lačinského okresu, který měla Arménie podle dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu předat Ázerbájdžánu. Přes lačinský okres vede koridor spojující Arménii s Náhorním Karabachem.

Deset předáků arménské opozice zadržely úřady po středečních protestech v Jerevanu, oznámila agentura AFP. Lidé v arménské metropoli protestovali proti mírové dohodě, která zpečetila faktické ázerbájdžánské vítězství v déle než měsíc trvajících bojích s arménskými silami o Náhorní Karabach.

Vítězem prezidentského hlasování byl v takzvané „Severokyperské turecké republice“ uznán tamní dosavadní premiér Ersin Tatar. S odvoláním na státní televizi BRT o tom v neděli informovala agentura DPA. Tatar má podporu Turecka a je rovněž stoupencem řešení kyperské otázky prostřednictvím dvou států. Existenci „Severokyperské turecké republiky“ (SKTR), nacházející se v Tureckem okupované části ostrova Kypr, nicméně uznává pouze Ankara.

Do sporné oblasti ve Středozemním moři se vrátila turecká průzkumná loď Oruç Reis, která hledá ložiska ropy. Krok vadí nejen dotčeným Řekům, ale ohradily se i další státy Evropské unie. Německý ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že počínání Ankary je „víc než jen nepříjemnost“. Šéf evropské rady Charles Michel chování Turecka odsoudil a dal mu ultimátum do prosince. Pokud země přístup nezmění, EU na ni může uvalit sankce.

Boje o Náhorní Karabach mezi Ázerbájdžánci a Armény pokračují již desátým dnem. Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý prohlásil, že je připraven svolit k ústupkům, pokud druhá strana učiní stejné kroky. Ta však příměří podmiňuje úplným stažením Arménů z celého Karabachu a přilehlých okupovaných území. O situaci informovali zpravodajové ČT Václav Černohorský z ázerbájdžánského hlavního města Baku a také David Borek z Goris v jižní Arménii.

Válka o Náhorní Karabach nabírá na síle. Arménské síly hlásí taktický ústup na několika místech fronty a intenzivně tlačí na Rusko, aby jim poskytlo pomoc, informoval z Jerevanu zpravodaj ČT David Borek. Dodal, že na obou stranách fronty jsou hlášeny dělostřelecké útoky. Ázerbájdžán je odhodlán dobýt území Karabachu, v čemž ho podporuje Turecko. Jeho ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu v Baku kritizoval mezinárodní výzvy k příměří s tím, že Arménie musí opustit okupované oblasti.

Stále víc civilistů umírá v konfliktu o Náhorní Karabach. Nejtěžší boje od vyhlášení čtvrtstoletí starého příměří zuří už druhým týdnem. Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují z ostřelování. Na obou stranách umírá stále víc civilistů a stoupá počet těch, kteří z ostřelovaných měst utíkají do bezpečí. Nedaleko válečné fronty v Ázerbájdžánu natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Řecká vláda čelí obviněním z nelegální deportace běženců. Podle řady svědectví násilně odtahuje čluny s migranty ze svých vod v Egejském moři. „Neovladatelné čluny s uprchlíky nechali Řekové na volném moři, zpátky na pobřeží je dostala až turecká strana,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. OSN a Evropská komise žádají vyšetřování – Řecko nařčení odmítá.

Největší turecká města Istanbul a Ankara organizují sbírky, které v době pandemie koronaviru pomáhají nejchudším obyvatelům. Dárci mohou přispět materiálně nebo zaplatit potřebným třeba účty za energie. Iniciativa opozicí ovládaných měst se nelíbí vládě, která tvrdí, že je potřeba krizi řešit centrálně. Zmrazila proto bankovní účty, které města zřídila pro finanční dary, a někde zakazuje i distribuci potravin.

Režim Bašára Asada ztratil kontrolu nad provincií Idlib v roce 2015. Od té doby jí vládla řada opozičních frakcí. V současnosti jich tam působí řádově desítky. Některé ovládají jen pár obcí, jiné rozsáhlejší území. Jejich vzájemné vztahy jsou velmi dynamické. Skupiny se neustále personálně přelévají, slučují a rozdělují, uzavírají pragmatická spojenectví, která se opět bortí.

Ekonomika válkou zničené Sýrie se potýká se stále většími problémy. Rychlý růst cen základního zboží vyvolal nezvyklé demonstrace i nečekanou kritiku v provládních médiích. Obtížně se z bojů snaží vzpamatovat i jedno z největších syrských měst Aleppo, kde natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Československé motorky Jawa jsou v současném Turecku přetrvávajícím fenoménem nejen pro nostalgiky a hluk jejich motorů se dodnes podílí na zvukové stopě nejen ve středomořské Antalyi. Do země na Bosporu je ve velkém přivedl turecký podnikatel Kamil Yacici – a Turkům dal poznat i české pivo.

Turecký vývoz do Iráku a Sýrie je hluboko pod předválečnou úrovní. Většina hranice se Sýrií je zavřená a na jihovýchodě země je propustný jen jediný silniční přechod do Iráku. K němu se vydal zpravodaj České televize v Turecku Václav Černohorský, aby tam vyzpovídal dopravce a vývozce.