Evropa plánuje obnovu cestování: covid pas v mobilu i regionální „bubliny“

66 minut
90’ ČT24 - Letní cestování v otázkách a odpovědích
Zdroj: ČT24

Evropské země plánují, jak během letní sezony obnovit volné cestování. Řešením mají být celoevropské covidové pasy. Ještě předtím chce Česko dohodu uzavřít se sousedními státy a také v rámci visegrádské čtyřky. Je to pojistka, kdyby se odsouvala dohoda na půdě Evropské unie, řekl v Devadesátce zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé. Druhý rok po sobě si Češi dovolenou u moře nechtějí nechat vzít. Na prázdniny hodlá podle cestovních kanceláří vyrazit přes milion lidí, což je více než před rokem. I přesto, že přesně nevědí, co je bude při dovolené čekat.

Pravidla, která pro zjednodušení cestování připravuje Evropská unie, by měla začít platit na začátku prázdnin. Nárok na covid pasy by měli kromě všech očkovaných také ti, kteří covid-19 v poslední době prodělali, a navíc i lidé, kteří před cestou absolvují negativní test. Europoslanci odsouhlasili, že se bude uznávat jen očkování schválenými vakcínami Evropskou lékovou agenturou. Chystaný evropský covid pas by mohl fungovat na principu QR kódů a počítá se také s jeho papírovou podobou.

„Pas je koncipován jako evropský. To znamená, je to certifikát, který by měl umožnit vnitrounijní cestování, nikoliv za hranice Evropské unie,“ upozornil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Hlavními kritérii pro tento certifikát má být očkování, negativní test a přítomnost protilátek. Podle Dolanského na těchto kritériích panuje shoda jak v Evropském parlamentu, tak v Radě i Komisi. Jednotné ale není vše. „Členské státy si potom budou samy vytvářet vlastní aplikace. A to je věc, která se nyní začíná testovat a v jednotlivých členských státech připravovat,“ řekl Dolanský.

Právě v této aplikaci pak bude uložený jednotný unijní certifikát. „Český turista by si měl zažádat u českých orgánů, které mu vydají potvrzení o tom, že je očkován, nebo o tom, že prošel daným testem, popřípadě že má protilátky, v podobě QR kódu,“ přiblížil.

Širší využití covidových pasů

Covidové pasy vyhlížejí cestovní kanceláře. „Znamenalo by to asi hlavně zjednodušení té administrativy, otázek od klientů, jaká v dané zemi platí pravidla. Protože by se sjednotil systém, kterým by se člověk prokazoval,“ řekl mluvčí Fischer Group Jan Bezděk. Dodal, že by uvítal i širší využití covid pasů, například v restauracích.

Právě takové využití je ale podle Dolanského problematické. „Je tam otázka osobních údajů jednotlivých lidí. Ve chvíli, kdy by někdo předložil takový covidový pas například v restauraci, tak restaurace bude muset tento pas přečíst, protože bude ve formě QR kódu,“ upozornil. Rozhodnout o širším využití musí podle něj jednotlivé členské státy.

V kontextu covidových pasů vznikají debaty o možné diskriminaci. „V okamžiku, kdy nebude ještě očkování dostupné pro každého, ale bude možné prokázat svoji zdravotní neškodnost třeba negativním testem, který bude uznávaný, a ten test bude všeobecně dostupný, tak si myslím, že už v tom okamžiku můžeme covid pasy zavést. A nebude se jednat o nepřípustnou diskriminaci,“ vysvětlil Jan Kudrna z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Covidová bublina

Ještě dřív než celoevropské zelené pasy by mohla začít fungovat takzvaná covidová bublina. Tu připravuje visegrádská čtyřka. Státy by si měly navzájem uznávat očkovací certifikáty. Dohodli se na tom ministři zahraničí na schůzce ve Varšavě. „Do příštího pátku budou naši experti jednat. A příští pátek snad budeme moci oznámit, jak tedy bude cestování v příštích týdnech pro naše spoluobčany vypadat,“ informoval ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

Podle zpravodaje ČT ve Varšavě Lukáše Mathé je podrobností zatím málo. Shoda mezi státy podle něj panuje na tom, že se chtějí dohodnout, aby se mezi nimi mohlo cestovat. Cílem je také otevření ekonomiky, která potřebuje turisty. „Zároveň je to také jistá pojistka pro V4, kdyby se odsouvala dohoda na půdě Evropské unie,“ řekl.

Česká vláda chce s některými zeměmi dohodu

Česko navíc chystá vlastní pravidla pro cestování. Lidé, kteří mají dva týdny po kompletním očkování proti koronaviru, by mohli od poloviny května snadněji cestovat. Na čtvrtečních interpelacích o tom mluvil premiér Andrej Babiš (ANO). Jmenoval Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko, ale také Chorvatsko, Řecko a Bulharsko.

„Řecká vláda samozřejmě o ty bilaterální dohody zájem má,“ informoval spolupracovník ČT na Balkáně a ve východním Středomoří Thomas Kulidakis. Řecká vláda chce podle něj změnit to, že vztahy s Českem, co se týče cestování, nejsou zcela reciproční. Kulidakis doplnil, že se dá očekávat, že vstříc vyjde také Chorvatsko.

Podmínky návratu

Cestovatelé musí při návratu do Česka splnit několik podmínek. Předně musí vyplnit příjezdový formulář a poté se podmínky liší podle rizika jednotlivých zemí.

Mezi státy s velmi vysokým rizikem nákazy, tedy tmavě červené, patří například Francie, Velká Británie nebo Egypt. Cestovatel před cestou i po návratu potřebujete test. Bez negativního testu musí po návratu do izolace a povinně musí nosit dva týdny respirátor.

Velmi obdobná pravidla platí pro světle červené země. Rozdíl je, že povinnost otestovat se před cestou mají lidé jen, pokud použijí letadlo nebo veřejnou dopravu. Při cestě autem to ministerstvo zdravotnictví nevyžaduje. Po návratu také může být kratší izolace. Cestovatelé si mají udělat PCR test do pěti dnů. Ti, co jsou kompletně naočkovaní, na test ani do karantény nemusí.

Jednodušší návrat domů platí pro oranžově vyznačené státy. Tam se od pondělí nově posouvá Slovensko, Vatikán, ale také Kanárské ostrovy. Před cestou je povinný test při cestě MHD, po návratu jen při využití auta. V této kategorii rizika už neplatí žádná karanténa. Test si nemusí dělat lidé, kteří jsou plně očkovaní.

U zemí, kde je vysoké nebo střední riziko, platí, že pokud člověk cestuje ze země, která je v EU a má dokončené očkování, tak nemusí mít test a nemusí do karantény.

Žádná omezení aktuálně neplatí pro návraty z Austrálie, Jižní Koreji, Nového Zélandu, ale také ani ze Singapuru, Thajska a Vietnamu.

Tuto takzvanou mapu cestovatele vytváří ministerstvo zdravotnictví. Vychází přitom ze tří hlavních kritérií – počtu nových případů onemocnění za posledních 14 dní, míry pozitivity testů a míry testování. Nezohledňuje se míra proočkovanosti.

Bezděk upozornil, že například ve Spojených arabských emirátech podle epidemiologických měřítek vypadá situace lépe než v některých evropských zemích ve středním nebo vysokém riziku. „Přesto jsou mezi zeměmi s velmi vysokým rizikem. Protože tam je to bráno spíš tak, že když jsou mimo Evropskou unii, tak jsou ve velmi vysokém riziku,“ poznamenal. „Věříme tomu, že rozdělení do kategorií podle barev a rizika se bude upravovat tak, aby odpovídalo situaci v dané zemi,“ dodal.

Podmínky cizích zemí

Cestovatelé musí sledovat i podmínky, které si stanovují země samy. Ve většině oblastí se bez negativního testu člověk neobejde a někde je dokonce vyžadován i ve vnitrozemí. To platí například pro Egypt. Tam musí být předložen ve všech významných přímořských letoviscích, ale také v hlavním městě – Káhiře. Ve Španělsku testy kontrolují hotely na Kanárských ostrovech.

Při cestě do Itálie čekají Čechy testy hned dva. „Až do 15. května platí pro turisty z Česka, stejně jako turisty z dalších evropských zemí povinnost mít negativní test, který nesmí být starší než 48 hodin. Pak následuje pětidenní karanténa a další test a nahlášení místnímu zdravotnickému úřadu,“ nastínila spolupracovnice ČT v Itálii Vědunka Lunardi.

Vedle testu je někde potřeba mít při vstupu do země buď v mobilu, anebo vytištěný na papíře i speciální kód získaný po vyplnění elektronického formuláře. Pravidlo platí pro Řecko, Španělsko a Turecko.

Za jistých okolností je ale na některých místech možné se testu vyhnout. Například v Řecku, bude-li mít cestovatel certifikát o provedeném očkování, aplikovaném alespoň před čtrnácti dny. Bez testu je možné jet i do Chorvatska, ale jen pokud cestovatel onemocnění covid-19 už prodělal, anebo zemí jen projíždí a nezdrží se déle než 12 hodin.

Zájem o dovolené je vyšší než loni

Na dovolenou do zahraničí se letos podle asociace cestovních kanceláří chystá vyrazit více lidí než loni. S tím souhlasí také Bezděk. „I co se týče testování, které je potřeba, tak v podstatě už si na něj lidé za ten rok a půl zvykli,“ podotkl s tím, že počty cestujících nejsou na úrovni doby před pandemií.

„Chuť cestovat směřuje jednak k létu, ale byla výrazně cítit i v uplynulých týdnech a měsících. Velmi se na tom asi odrážela i ta situace v Česku, kdy tady panoval tvrdý lockdown, děti nechodily do školy, lidé pracovali z domova. A mnozí toho svým způsobem využili k tomu, aby odjeli do tepla,“ řekl Bezděk.

Zájem je podle asociace hlavně o dovolenou u moře. Kromě známých destinací v rámci Evropy, jako je Chorvatsko, Slovensko, Řecko, Španělsko či Itálie, Češi nejvíce cestují do Egypta, Turecka nebo Bulharska. Stále častěji také pořizují letecké dovolené i v exotičtějších zemích. Mezi aktuálně nejoblíbenější patří Spojené arabské emiráty a Thajsko.

Podle zpravodaje ČT v Istanbulu Václava Černohorského by turečtí politici turisty uvítali. Epidemiologická situace tam je ovšem aktuálně špatná. „Turecko se snaží, ale situace z pohledu letní sezony tady nevypadá úplně růžově. Stejně jako vloni,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 47 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...