Evropa plánuje obnovu cestování: covid pas v mobilu i regionální „bubliny“

Nahrávám video

Evropské země plánují, jak během letní sezony obnovit volné cestování. Řešením mají být celoevropské covidové pasy. Ještě předtím chce Česko dohodu uzavřít se sousedními státy a také v rámci visegrádské čtyřky. Je to pojistka, kdyby se odsouvala dohoda na půdě Evropské unie, řekl v Devadesátce zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé. Druhý rok po sobě si Češi dovolenou u moře nechtějí nechat vzít. Na prázdniny hodlá podle cestovních kanceláří vyrazit přes milion lidí, což je více než před rokem. I přesto, že přesně nevědí, co je bude při dovolené čekat.

Pravidla, která pro zjednodušení cestování připravuje Evropská unie, by měla začít platit na začátku prázdnin. Nárok na covid pasy by měli kromě všech očkovaných také ti, kteří covid-19 v poslední době prodělali, a navíc i lidé, kteří před cestou absolvují negativní test. Europoslanci odsouhlasili, že se bude uznávat jen očkování schválenými vakcínami Evropskou lékovou agenturou. Chystaný evropský covid pas by mohl fungovat na principu QR kódů a počítá se také s jeho papírovou podobou.

„Pas je koncipován jako evropský. To znamená, je to certifikát, který by měl umožnit vnitrounijní cestování, nikoliv za hranice Evropské unie,“ upozornil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Hlavními kritérii pro tento certifikát má být očkování, negativní test a přítomnost protilátek. Podle Dolanského na těchto kritériích panuje shoda jak v Evropském parlamentu, tak v Radě i Komisi. Jednotné ale není vše. „Členské státy si potom budou samy vytvářet vlastní aplikace. A to je věc, která se nyní začíná testovat a v jednotlivých členských státech připravovat,“ řekl Dolanský.

Právě v této aplikaci pak bude uložený jednotný unijní certifikát. „Český turista by si měl zažádat u českých orgánů, které mu vydají potvrzení o tom, že je očkován, nebo o tom, že prošel daným testem, popřípadě že má protilátky, v podobě QR kódu,“ přiblížil.

Širší využití covidových pasů

Covidové pasy vyhlížejí cestovní kanceláře. „Znamenalo by to asi hlavně zjednodušení té administrativy, otázek od klientů, jaká v dané zemi platí pravidla. Protože by se sjednotil systém, kterým by se člověk prokazoval,“ řekl mluvčí Fischer Group Jan Bezděk. Dodal, že by uvítal i širší využití covid pasů, například v restauracích.

Právě takové využití je ale podle Dolanského problematické. „Je tam otázka osobních údajů jednotlivých lidí. Ve chvíli, kdy by někdo předložil takový covidový pas například v restauraci, tak restaurace bude muset tento pas přečíst, protože bude ve formě QR kódu,“ upozornil. Rozhodnout o širším využití musí podle něj jednotlivé členské státy.

V kontextu covidových pasů vznikají debaty o možné diskriminaci. „V okamžiku, kdy nebude ještě očkování dostupné pro každého, ale bude možné prokázat svoji zdravotní neškodnost třeba negativním testem, který bude uznávaný, a ten test bude všeobecně dostupný, tak si myslím, že už v tom okamžiku můžeme covid pasy zavést. A nebude se jednat o nepřípustnou diskriminaci,“ vysvětlil Jan Kudrna z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Covidová bublina

Ještě dřív než celoevropské zelené pasy by mohla začít fungovat takzvaná covidová bublina. Tu připravuje visegrádská čtyřka. Státy by si měly navzájem uznávat očkovací certifikáty. Dohodli se na tom ministři zahraničí na schůzce ve Varšavě. „Do příštího pátku budou naši experti jednat. A příští pátek snad budeme moci oznámit, jak tedy bude cestování v příštích týdnech pro naše spoluobčany vypadat,“ informoval ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

Podle zpravodaje ČT ve Varšavě Lukáše Mathé je podrobností zatím málo. Shoda mezi státy podle něj panuje na tom, že se chtějí dohodnout, aby se mezi nimi mohlo cestovat. Cílem je také otevření ekonomiky, která potřebuje turisty. „Zároveň je to také jistá pojistka pro V4, kdyby se odsouvala dohoda na půdě Evropské unie,“ řekl.

Česká vláda chce s některými zeměmi dohodu

Česko navíc chystá vlastní pravidla pro cestování. Lidé, kteří mají dva týdny po kompletním očkování proti koronaviru, by mohli od poloviny května snadněji cestovat. Na čtvrtečních interpelacích o tom mluvil premiér Andrej Babiš (ANO). Jmenoval Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko, ale také Chorvatsko, Řecko a Bulharsko.

„Řecká vláda samozřejmě o ty bilaterální dohody zájem má,“ informoval spolupracovník ČT na Balkáně a ve východním Středomoří Thomas Kulidakis. Řecká vláda chce podle něj změnit to, že vztahy s Českem, co se týče cestování, nejsou zcela reciproční. Kulidakis doplnil, že se dá očekávat, že vstříc vyjde také Chorvatsko.

Podmínky návratu

Cestovatelé musí při návratu do Česka splnit několik podmínek. Předně musí vyplnit příjezdový formulář a poté se podmínky liší podle rizika jednotlivých zemí.

Mezi státy s velmi vysokým rizikem nákazy, tedy tmavě červené, patří například Francie, Velká Británie nebo Egypt. Cestovatel před cestou i po návratu potřebujete test. Bez negativního testu musí po návratu do izolace a povinně musí nosit dva týdny respirátor.

Velmi obdobná pravidla platí pro světle červené země. Rozdíl je, že povinnost otestovat se před cestou mají lidé jen, pokud použijí letadlo nebo veřejnou dopravu. Při cestě autem to ministerstvo zdravotnictví nevyžaduje. Po návratu také může být kratší izolace. Cestovatelé si mají udělat PCR test do pěti dnů. Ti, co jsou kompletně naočkovaní, na test ani do karantény nemusí.

Jednodušší návrat domů platí pro oranžově vyznačené státy. Tam se od pondělí nově posouvá Slovensko, Vatikán, ale také Kanárské ostrovy. Před cestou je povinný test při cestě MHD, po návratu jen při využití auta. V této kategorii rizika už neplatí žádná karanténa. Test si nemusí dělat lidé, kteří jsou plně očkovaní.

U zemí, kde je vysoké nebo střední riziko, platí, že pokud člověk cestuje ze země, která je v EU a má dokončené očkování, tak nemusí mít test a nemusí do karantény.

Žádná omezení aktuálně neplatí pro návraty z Austrálie, Jižní Koreji, Nového Zélandu, ale také ani ze Singapuru, Thajska a Vietnamu.

Tuto takzvanou mapu cestovatele vytváří ministerstvo zdravotnictví. Vychází přitom ze tří hlavních kritérií – počtu nových případů onemocnění za posledních 14 dní, míry pozitivity testů a míry testování. Nezohledňuje se míra proočkovanosti.

Bezděk upozornil, že například ve Spojených arabských emirátech podle epidemiologických měřítek vypadá situace lépe než v některých evropských zemích ve středním nebo vysokém riziku. „Přesto jsou mezi zeměmi s velmi vysokým rizikem. Protože tam je to bráno spíš tak, že když jsou mimo Evropskou unii, tak jsou ve velmi vysokém riziku,“ poznamenal. „Věříme tomu, že rozdělení do kategorií podle barev a rizika se bude upravovat tak, aby odpovídalo situaci v dané zemi,“ dodal.

Podmínky cizích zemí

Cestovatelé musí sledovat i podmínky, které si stanovují země samy. Ve většině oblastí se bez negativního testu člověk neobejde a někde je dokonce vyžadován i ve vnitrozemí. To platí například pro Egypt. Tam musí být předložen ve všech významných přímořských letoviscích, ale také v hlavním městě – Káhiře. Ve Španělsku testy kontrolují hotely na Kanárských ostrovech.

Při cestě do Itálie čekají Čechy testy hned dva. „Až do 15. května platí pro turisty z Česka, stejně jako turisty z dalších evropských zemí povinnost mít negativní test, který nesmí být starší než 48 hodin. Pak následuje pětidenní karanténa a další test a nahlášení místnímu zdravotnickému úřadu,“ nastínila spolupracovnice ČT v Itálii Vědunka Lunardi.

Vedle testu je někde potřeba mít při vstupu do země buď v mobilu, anebo vytištěný na papíře i speciální kód získaný po vyplnění elektronického formuláře. Pravidlo platí pro Řecko, Španělsko a Turecko.

Za jistých okolností je ale na některých místech možné se testu vyhnout. Například v Řecku, bude-li mít cestovatel certifikát o provedeném očkování, aplikovaném alespoň před čtrnácti dny. Bez testu je možné jet i do Chorvatska, ale jen pokud cestovatel onemocnění covid-19 už prodělal, anebo zemí jen projíždí a nezdrží se déle než 12 hodin.

Zájem o dovolené je vyšší než loni

Na dovolenou do zahraničí se letos podle asociace cestovních kanceláří chystá vyrazit více lidí než loni. S tím souhlasí také Bezděk. „I co se týče testování, které je potřeba, tak v podstatě už si na něj lidé za ten rok a půl zvykli,“ podotkl s tím, že počty cestujících nejsou na úrovni doby před pandemií.

„Chuť cestovat směřuje jednak k létu, ale byla výrazně cítit i v uplynulých týdnech a měsících. Velmi se na tom asi odrážela i ta situace v Česku, kdy tady panoval tvrdý lockdown, děti nechodily do školy, lidé pracovali z domova. A mnozí toho svým způsobem využili k tomu, aby odjeli do tepla,“ řekl Bezděk.

Zájem je podle asociace hlavně o dovolenou u moře. Kromě známých destinací v rámci Evropy, jako je Chorvatsko, Slovensko, Řecko, Španělsko či Itálie, Češi nejvíce cestují do Egypta, Turecka nebo Bulharska. Stále častěji také pořizují letecké dovolené i v exotičtějších zemích. Mezi aktuálně nejoblíbenější patří Spojené arabské emiráty a Thajsko.

Podle zpravodaje ČT v Istanbulu Václava Černohorského by turečtí politici turisty uvítali. Epidemiologická situace tam je ovšem aktuálně špatná. „Turecko se snaží, ale situace z pohledu letní sezony tady nevypadá úplně růžově. Stejně jako vloni,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
Právě teď

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 44 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 55 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Evropský pohled