Evropská komise představila covid pas, umožní snadnější cestování

Nahrávám video

Evropská komise (EK) poprvé představila digitální pas, který by měl v době pandemie usnadnit cestování po Evropě. S novým potvrzením by měli smět cestovat lidé očkovaní proti koronaviru, ale i osoby s negativním PCR testem nebo s přirozeně vytvořenými protilátkami. Očkovací pasy už dřív prosazovaly země střední Evropy včetně Česka nebo jihoevropské státy těžící z turistického ruchu.

Digitální zelený certifikát, jak osvědčení nazývá komise, bude postaven na trojici kritérií, která budou mít stejnou váhu: očkování, negativní PCR či antigenní test, a přítomnost protilátek v těle. Každý členský stát se podle návrhu bude moci rozhodnout, jaké stanoví podmínky pro majitele osvědčení, budou však muset být pro všechny lidi stejné.

„Naším hlavním cílem bylo připravit uživatelsky jednoduchý, nediskriminační a bezpečný nástroj, který plně zajistí ochranu dat,“ uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Zásadní debata se v Komisi vedla o tom, zda umožnit zemím uznávat vakcíny, které zatím v EU nejsou autorizované, jako je ruský Sputnik V. Na to tlačí zejména Maďarsko, které již začalo ruskou látkou očkovat, ve skladu ji má i Slovensko a o jejím nákupu debatují politici i v Česku. Podle návrhu budou muset všechny země uznávat pouze očkovací látky schválené v Unii, „členské státy se ale budou moci rozhodnout, zda navíc akceptovat i jiné vakcíny“.

Nahrávám video

Unijní exekutiva zdůraznila, že certifikát nebude diskriminovat lidi, kteří se nemohou nebo nechtějí nechat očkovat. Zároveň nemá být omezen ani pohyb těch, kteří pas vlastnit nebudou.

Certifikát má existovat v digitální i papírové podobě. Aby jej lidé mohli začít používat před letní turistickou sezonou, musí jej schválit členské země a Evropský parlament. Přestože má podporu většiny zemí jižní a střední Evropy včetně Česka, očekávají se mezi státy dlouhé diskuse o konkrétních podrobnostech osvědčení.

Státy se například více než půlrok neúspěšně dohadují o vzájemném uznávaní testů. Lídři unijních zemí po únorové videokonferenci hovořili o tom, že by se na detailech certifikátu chtěli dohodnout do tří měsíců.

Omezení exportu vakcín

Evropská unie také podle von der Leyenové přehodnotí, zda vyvážet vakcíny proti covidu-19 do zemí, které samy očkovací látky nevyvážejí či již naočkovaly výrazně více obyvatel. Narážela na unijní export vakcín do Británie či Spojených států.

„Pokud se situace nezmění, budeme muset přehodnotit, jak vyvážet do zemí vyrábějících vakcíny, a to v závislosti na jejich otevřenosti,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Důležitým kritériem podle ní bude i to, jak velkou část populace již konkrétní země naočkovala. Británie či USA, z nichž do unijních zemí vakcíny neputují, jsou v tom výrazně napřed.

EU se dosud snažila neomezovat export vakcín vyrobených farmaceutickými firmami v unijních zemích. Koncem ledna sice zavedla pro společnosti povinnou registraci vývozu, zakázala jej však zatím jen v jednom ze zhruba tří stovek případů.

Zatímco Komise až dosud chtěla k omezení sahat v zájmu ochrany volného trhu pouze výjimečně, některé země jako Francie či Itálie prosazují ráznější přístup.

Michel vyslechl výtky k rozdělování

Šéfové vlád Rakouska, Česka a čtveřice dalších zemí dali při úterním jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem najevo nespokojenost s rozdělováním vakcín mezi státy EU. Distribučním klíčem, který jako první začal kritizovat rakouský kancléř Sebastian Kurz, se bude příští čtvrtek zabývat bruselský summit EU.

„Lídři dali předsedovi (Michelovi) najevo své obavy ohledně možných rozdílů v distribuci vakcín mezi členské státy v návaznosti na fakt, že jedna společnost nedodržuje své závazky,“ komentoval průběh úterní večerní videokonference vysoce postavený unijní činitel. Narážel tím na opakované snižování dodávek vakcíny přislíbených firmou AstraZeneca, která za první čtvrtletí EU doručí necelou třetinu z původně plánovaných téměř sto milionů dávek.

Kurz spolu s premiéry Česka, Bulharska, Chorvatska, Lotyšska a Slovinska vyzývá k přehodnocení distribučního principu tak, aby všechny země dostávaly vakcíny podle počtu svých obyvatel, což se v současnosti neděje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 34 mminutami

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 42 mminutami

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 44 mminutami

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Kvůli úmyslnému zkratu v rozvodně na západě Německa vypadlo pět bloků elektráren

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl. V úterý ráno přitom na východě Německa neznámí pachatelé zaútočili na rozvodnu u elektrárny Jänschwalde. Tento případ policie vyšetřuje jako sabotáž.
08:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 2 hhodinami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 4 hhodinami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.