Evropská komise představila covid pas, umožní snadnější cestování

Nahrávám video

Evropská komise (EK) poprvé představila digitální pas, který by měl v době pandemie usnadnit cestování po Evropě. S novým potvrzením by měli smět cestovat lidé očkovaní proti koronaviru, ale i osoby s negativním PCR testem nebo s přirozeně vytvořenými protilátkami. Očkovací pasy už dřív prosazovaly země střední Evropy včetně Česka nebo jihoevropské státy těžící z turistického ruchu.

Digitální zelený certifikát, jak osvědčení nazývá komise, bude postaven na trojici kritérií, která budou mít stejnou váhu: očkování, negativní PCR či antigenní test, a přítomnost protilátek v těle. Každý členský stát se podle návrhu bude moci rozhodnout, jaké stanoví podmínky pro majitele osvědčení, budou však muset být pro všechny lidi stejné.

„Naším hlavním cílem bylo připravit uživatelsky jednoduchý, nediskriminační a bezpečný nástroj, který plně zajistí ochranu dat,“ uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Zásadní debata se v Komisi vedla o tom, zda umožnit zemím uznávat vakcíny, které zatím v EU nejsou autorizované, jako je ruský Sputnik V. Na to tlačí zejména Maďarsko, které již začalo ruskou látkou očkovat, ve skladu ji má i Slovensko a o jejím nákupu debatují politici i v Česku. Podle návrhu budou muset všechny země uznávat pouze očkovací látky schválené v Unii, „členské státy se ale budou moci rozhodnout, zda navíc akceptovat i jiné vakcíny“.

Nahrávám video

Unijní exekutiva zdůraznila, že certifikát nebude diskriminovat lidi, kteří se nemohou nebo nechtějí nechat očkovat. Zároveň nemá být omezen ani pohyb těch, kteří pas vlastnit nebudou.

Certifikát má existovat v digitální i papírové podobě. Aby jej lidé mohli začít používat před letní turistickou sezonou, musí jej schválit členské země a Evropský parlament. Přestože má podporu většiny zemí jižní a střední Evropy včetně Česka, očekávají se mezi státy dlouhé diskuse o konkrétních podrobnostech osvědčení.

Státy se například více než půlrok neúspěšně dohadují o vzájemném uznávaní testů. Lídři unijních zemí po únorové videokonferenci hovořili o tom, že by se na detailech certifikátu chtěli dohodnout do tří měsíců.

Omezení exportu vakcín

Evropská unie také podle von der Leyenové přehodnotí, zda vyvážet vakcíny proti covidu-19 do zemí, které samy očkovací látky nevyvážejí či již naočkovaly výrazně více obyvatel. Narážela na unijní export vakcín do Británie či Spojených států.

„Pokud se situace nezmění, budeme muset přehodnotit, jak vyvážet do zemí vyrábějících vakcíny, a to v závislosti na jejich otevřenosti,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Důležitým kritériem podle ní bude i to, jak velkou část populace již konkrétní země naočkovala. Británie či USA, z nichž do unijních zemí vakcíny neputují, jsou v tom výrazně napřed.

EU se dosud snažila neomezovat export vakcín vyrobených farmaceutickými firmami v unijních zemích. Koncem ledna sice zavedla pro společnosti povinnou registraci vývozu, zakázala jej však zatím jen v jednom ze zhruba tří stovek případů.

Zatímco Komise až dosud chtěla k omezení sahat v zájmu ochrany volného trhu pouze výjimečně, některé země jako Francie či Itálie prosazují ráznější přístup.

Michel vyslechl výtky k rozdělování

Šéfové vlád Rakouska, Česka a čtveřice dalších zemí dali při úterním jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem najevo nespokojenost s rozdělováním vakcín mezi státy EU. Distribučním klíčem, který jako první začal kritizovat rakouský kancléř Sebastian Kurz, se bude příští čtvrtek zabývat bruselský summit EU.

„Lídři dali předsedovi (Michelovi) najevo své obavy ohledně možných rozdílů v distribuci vakcín mezi členské státy v návaznosti na fakt, že jedna společnost nedodržuje své závazky,“ komentoval průběh úterní večerní videokonference vysoce postavený unijní činitel. Narážel tím na opakované snižování dodávek vakcíny přislíbených firmou AstraZeneca, která za první čtvrtletí EU doručí necelou třetinu z původně plánovaných téměř sto milionů dávek.

Kurz spolu s premiéry Česka, Bulharska, Chorvatska, Lotyšska a Slovinska vyzývá k přehodnocení distribučního principu tak, aby všechny země dostávaly vakcíny podle počtu svých obyvatel, což se v současnosti neděje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Už jsem se pohřbil.“ Dron zachránil ukrajinského vojáka po 491 dnech na frontě

Ukrajinský voják Kosťantyn Vlasenko vypověděl, že strávil na své pozici na frontě 491 dní. Většinou sám. V záchranu tak po nedávném vážném zranění nohou už nedoufal. „Dva kolegové už při pokusu mě zachránit zemřeli,“ sdělil v rozhovoru pro agenturu Reuters. Ukrajinská armáda nakonec k jeho záchraně poprvé použila speciální dron určený k přepravě raněných z nebezpečných zón.
před 5 mminutami

Laureátem letošní Sacharovovy ceny je Mezinárodní trestní soud

Laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2026 je Mezinárodní trestní soud (ICC), oznámila ve čtvrtek v poledne SELČ předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Slavnostní předání ceny se uskuteční 16. prosince ve Štrasburku.
12:03Aktualizovánopřed 28 mminutami

Česko porušilo právo EU tím, že umožňuje výslech podezřelých bez obhájce

Česká republika porušuje právo EU tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie, který vyhověl žalobě Evropské komise. Obdobné pochybení vytkl unijní soud také Maďarsku. Vyjádření tuzemských úřadů ČTK zjišťuje.
11:12Aktualizovánopřed 58 mminutami

Rusko provedlo údery na Kyjev, úřady hlásí mrtvého a řadu zraněných

Rusko během noci na čtvrtek zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, informovaly ukrajinské úřady. Jeden člověk zemřel, dalších 24 utrpělo zranění, uvedli záchranáři. Byly poškozeny rodinné domy a čerpací stanice, starosta metropole Vitalij Klyčko dodal, že je poničena část infrastruktury metra na Jižním mostě přes Dněpr. Ruské úřady tvrdí, že rovněž čelily útokům ukrajinských dronů, tvrzení nicméně nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva chce „vychovávat správné Rusy“. Učení ovlivňuje tematickými hračkami

I ti nejmenší se mají podle současného kremelského režimu učit „být pravým Rusem“. Školní výuka už úřadům nestačí, pomoci mají i nové hračky pro jesle a školky, které odrážejí ruskou kulturu, dějiny a současné hodnoty. Už třetí rok po sobě proto uspořádaly soutěž, na které domácí firmy předvádějí nové nápady.
před 2 hhodinami

NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně přes svou agenturu, píší FT

Severoatlantická aliance (NATO) umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centralizované agentury, napsal ve čtvrtek list Financial Times (FT). Krok podle něj umožní Kyjevu získávat obranné prostředky rychleji a levněji.
před 4 hhodinami

Drapatyj do ukrajinské armády „přinesl svobodu“ a vypracoval válečný plán

Šéf ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj je ve funkci přesně tři měsíce – stihl za ně provést „čistky“ v generálním štábu i armádě, odklonit se od „mikromanagementu“ svého předchůdce a připravit válečný plán na roky dopředu, který tamní velitelé postrádali. První měsíce Drapatého ve funkci popsala Ukrajinska pravda, on sám o své práci prakticky neinformuje.
před 5 hhodinami

Deset let po referendu Británie znovu hledá cestu k EU

Deset let po referendu se britská vláda znovu snaží prohloubit vztahy s EU. Šéf kontrarozvědky MI5 potvrdil, že se Rusko pokoušelo ovlivňovat debatu před hlasováním, důkazy o změně jeho výsledku ale nepředložil. Ekonomické odhady a průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, proč se v Británii znovu otevírá otázka, jaké vztahy s Unií budou pro zemi nejvýhodnější. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že na listopadovém summitu s EU představí možnosti budoucí spolupráce.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.