Z obléhaného Mariupolu se poprvé podařilo evakuovat civilní obyvatelstvo. Město opustilo na sto šedesát osobních automobilů. Evakuaci z ukrajinských oblastí ale komplikuje ruská palba, která se ozývá čím dál blíže na západ. Slovensko se proto v souvislosti s přiblížením bojů obává, že Rusové zaútočí na ukrajinské letiště v Užhorodu, který leží v bezprostřední blízkosti hranic. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ukrajinská raketa zabila v Doněcku na východě země dvacet lidí, dalších osmadvacet utrpělo zranění. Ukrajinská armáda útok na Doněck popírá. Tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit.
Z Mariupolu se poprvé podařilo evakuovat část civilistů. Slovensko se obává útoku v Užhorodě
Události: Ukrajina se brání ruské invazi již devatenáct dní (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Podle médií oznámil informaci o hrozícím útoku na užhorodské letiště slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. K zásahu může údajně dojít v blízké době. Letištní dráha začíná téměř na hranicích Slovenska s Ukrajinou. Předloni Bratislava a Kyjev v souvislosti s přistáváním letadel na tomto letišti podepsaly dohodu o využívání slovenského vzdušného prostoru.
Rusko své bojové operace dále na západ Ukrajiny rozšířilo o víkendu. Invazní vojska mimo jiné raketami zaútočila na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které se nachází zhruba dvacet kilometrů od Polska.
Nálety v pondělí vyřadily z provozu televizní věž v Rivenské oblasti na severozápadě země. Podle místního gubernátora přitom zemřelo nejméně devět lidí a dalších devět bylo zraněno. V troskách se nacházejí i další osoby.
Ruská dělostřelecká palba také ráno zasáhla devítipatrovou rezidenční budovu na severu Kyjeva ve čtvrti Oboloň. Při útoku zemřely podle ukrajinských médií nejméně dvě osoby, tři lidé jsou hospitalizovaní. Celkem se jim z budovy podařilo evakuovat osmdesát lidí.
Události: Ruská palba zničila dům na okraji Kyjeva (zdroj: ČT24)
Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského je současné dění v Kyjevě ve znamení opevňování a posilování před možným ruským pokusem o dobytí. „Stále se daří zásobovat město, proudí sem zásoby pro případ, že by byl Kyjev obležen. Funguje zde zatím i elektřina a teče voda,“ uvedl zpravodaj v pondělí ráno.
Noční ostřelování si podle gubernátora Kyjevské oblasti Oleksije Kuleby vyžádalo také život radního ve městě Brovary východně od metropole. Ostřelování pokračovalo také na severozápadě ve městech Irpiň, Buča a Hostomel včetně tamního letiště, kde při ruském pokusu obklíčit hlavní město zuřily jedny z nejtěžších bojů.
Nálety zasáhly obytné budovy v jihoukrajinském přístavu Mykolajiv i ve východním Charkově, uvedla ukrajinská prezidentská kancelář. V okolí Ruskem okupovaného černomořského přístavu Cherson se v noci ozývaly výbuchy, tři letecké údery zasáhly Černihiv a většina tohoto severoukrajinského města je bez dodávek tepla.
Rusové pálí z civilních budov, tvrdí Kyjev
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil oznámil, že ruští vojáci za posledních 24 hodin nedosáhli významnějších úspěchů, ačkoliv rozšířili útoky i na západ Ukrajiny. Štáb také uvedl, že okupační jednotky cílí na ruské základny a logistiku. Nepřátelské síly obvinil, že si zřizují palebné pozice v kostelech a dalších civilních budovách, aby ukrajinské síly nemohly palbu opětovat. Tvrzení nelze nezávisle ověřit, reportéři AP však hlásili ruské obrněné transportéry v rezidenčních oblastech.
Ukrajinský generální štáb také oznámil, že ruské okupační síly přišly od začátku invaze o dvanáct tisíc vojáků. Není jasné, zda Kyjev do ztrát započítává i zajatce a zraněné, kteří nejsou schopní boje. Ruští vojáci podle ruského ministerstva obrany vyřadili 3920 vojenských objektů. Údaje uváděné znepřátelenými stranami však nelze nezávisle ověřit.
Ministerstvo obrany také uvedlo, že ruské síly za poslední den postoupily o jedenáct kilometrů a severně od Mariupolu dosáhly dalších pěti měst.
Záchranáři v Kyjevě pomáhají ženě opustit dům poškozený při ostřelování
Z Mariupolu odjely desítky aut
Mezinárodní výbor Červeného kříže vyzval všechny strany konfliktu, aby předešly „nejhoršímu scénáři“ a uskutečnily evakuaci Mariupolu. Přístavní město obléhají a bombardují ruská vojska, je v něm asi 430 tisíc lidí, jimž chybí pití, jídlo i léky. „Lidé v Mariupolu mají za sebou týden dlouhou noční můru. Teď to musí skončit. Musí být zajištěno jejich bezpečí a přístup k jídlu, vodě a úkrytu,“ vyzval předseda výboru Peter Maurer.
Mariupolská městská rada uvedla, že skrze humanitární koridor v pondělí z města odjelo na 160 osobních aut, projely Berďanskem a zamířily do Záporoží. „Je také potvrzeno, že v současné době je podél stanoveného humanitárního koridoru dodržováno příměří,“ uvedla rada.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková i nyní konstatovala, že humanitární pomoc se do města kvůli střelbě dopravit nepodařilo. Podle zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenka je humanitární konvoj směřující do Mariupolu asi šedesát kilometrů od města a ruští vojáci ho prý nechtějí pustit dál.
Podle Oleksije Arestovyče z kanceláře ukrajinského prezidenta zemřelo od začátku ruské invaze už přes dva a půl tisíce obyvatel Mariupolu. Mezi oběťmi je podle médií také jedna z těhotných žen zraněných při nedávném ruském bombardování místní porodnice, nepřežilo ani její nenarozené dítě.
Naopak už pátým dnem pokračují evakuace obyvatel z měst v blízkosti Kyjeva. „Příměří v naší oblasti platí, i když je občas velmi nestálé,“ uvedl gubernátor Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba s tím, že z dálky jsou slyšet občasné výbuchy.
Ukrajina v pondělí plánovala evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst deseti humanitárními koridory. Ruské ministerstvo obrany ale oznámilo, že z deseti koridorů nakonec Kyjev akceptoval jen tři, a to ty, které nevedly do Ruska.
Evakuovány čtyři tisíce lidí
Skrze sedm humanitárních koridorů se v pondělí podařilo evakuovat asi čtyři tisíce lidí, oznámila podle agentury Reuters Vereščuková. Podle serveru Meduza šlo o evakuace z Kyjevské a Luhanské oblasti a do tohoto počtu nejsou započítány zmíněné evakuace z Mariupolu. Vicepremiérka zároveň sdělila, že tři další koridory nefungovaly tak, jak měly, a uvedla, že ruské síly v Kyjevské oblasti útočily na přesouvající se civilisty.
Policie pak uvedla, že pod palbou z minometů se ocitl druhý ze dvou konvojů s civilisty jedoucími z Hostomelu. Útok nepřežila jedna žena v osobním automobilu, zraněn byl také řidič jednoho z autobusů. Na první konvoj deseti autobusů ruské síly neútočily, upřesnila policie. Rusko obvinění, že se ruští vojáci zaměřují i na civilisty, odmítá.
„Za celou dobu jsme zahájili šestadvacet humanitárních koridorů. Přes ně bylo, především autobusy, odvezeno mnoho lidí. Dá se říci, že asi 150 tisíc osob,“ sdělil Tymošenko podle agentury Interfax-Ukrajina. Koridory se podle něj týkaly Doněcké, Luhanské, Sumské, Charkovské, Kyjevské a Záporožské oblasti, kde se bojuje.
OSN potvrdila přes šest set zabitých civilistů
Podle BBC je ruské bombardování tak intenzivní, že některá města jsou nucena pohřbívat desítky civilních obětí v masových hrobech. Nejhorší situace je v Mariupolu, kde bylo v posledních dvou týdnech narychlo vykopáno několik provizorních pohřebišť.
„Nemůžeme (oběti) pohřbívat do soukromých hrobů, protože jsou mimo město a obvod kontrolují ruští vojáci,“ řekl BBC telefonicky zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Dodal, že nyní mezi pohřební místa patří například zrušený městský hřbitov, který byl znovu otevřen.
Těla z ulic podle něj sbírají pracovníci pro úklid silnic a týmy pro opravu komunikací. „Někteří lidé byli při tomto sbírání (těl) zabiti. Už jedenáct dní nemáme elektřinu, topení, vodu, jídlo, (nefunguje) kanalizace,“ popsal Orlov. Masový hrob vykopali místní též ve městě Buča ležícího poblíž Kyjeva, uvedla poslankyně Mychajlyna Skoryk-Škarivská. Pohřbeno je v něm podle ní více než šedesát těl.
Počet civilních obětí ruské agrese monitoruje mimo jiné Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva, kterému se podle posledních údajů z nedělního večera podařilo nezávisle ověřit úmrtí pětaosmdesát dětí z celkového počtu 596 zabitých civilistů.
Skutečný počet mrtvých civilistů je ale mnohem vyšší, protože příjem informací se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě nebylo potvrzeno. Jde zejména o oběti z oblastí s intenzivními boji, jako je Charkov a Mariupol.
Ukrajinské úřady v pondělí informovaly o úmrtí devadesáti dětí. Moskva od svého vpádu popírá, že útočí na civilní cíle.
Ukrajinská raketa zabila dvacet lidí, tvrdí Rusové
Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že jeho ozbrojené síly při útoku zlikvidovaly přibližně 180 zahraničních žoldnéřů a množství zahraničních zbraní, ukrajinská strana informaci o likvidaci zmíněného počtu zahraničních bojovníků popřela. Ruští politici podle agentury TASS označili zásah centra Doněcku raketou Točka-U za „válečný zločin“, který má být přiřazen k vyšetřování dalších „zločinů ukrajinských neonacistů“. Ukrajinská armáda ústy svého mluvčího útok raketou na Doněck popřela.
Úřady takzvané „Doněcké lidové republiky“ (DNR) podle BBC informovaly o 17 zabitých a 28 zraněných. „Z oblohy nad Doněckem byla sestřelena střela. Soudě podle snímků a videa z místa to mohla být raketa Točka-U. Části sestřelené střely zasáhly lidi, nalézající se v centru města,“ napsala BBC na svém webu.
Zbytky střely ve východoukrajinském Doněcku
Ukrajinský gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko podle listu Ukrajinska pravda naopak obvinil ruské jednotky z ostřelování patnácti měst a obcí, počet mrtvých a zraněných se upřesňuje. Z Kramatorska jsou hlášeni dva mrtví po výbuchu ruského granátu.
Přívod elektřiny do Černobylu je opět poškozen
Ruské jednotky podle agentury Unian znovu poškodily elektrické vedení zásobující odstavenou jadernou elektrárnu v Černobylu. Vedení přitom teprve v neděli opravili pracovníci ukrajinského energetického podniku Ukrenerho. Opravárenská četa tak znovu „jede na okupované území v okolí černobylské elektrárny hledat a opravit nové poškození“, oznámil Unian.
Objekt atomové elektrárny v Černobylu, která byla v roce 1986 dějištěm jaderné havárie, v současné době ovládají ruské invazní jednotky. Elektrický proud je zapotřebí pro ochlazování jaderného paliva, které se v černobylském areálu stále nachází.
Kyjev ve středu oznámil, že černobylská elektrárna je bez pravidelné dodávky elektrického proudu, který tak zabezpečovaly jen dva záložní generátory. Moskva ve čtvrtek prohlásila, že sousední Bělorusko dodávky elektřiny do Černobylu obnovilo, což ale Kyjev zpochybnil. V pátek Ukrajina Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) řekla, že technici začali poškozené elektrické vedení opravovat.
MAAE v neděli uvedla, že zaměstnanci elektrárny podle ukrajinských úřadů kvůli velké únavě z prakticky nepřetržitého pracovního nasazení přestali provádět opravy a údržbu související s bezpečností elektrárny. V odstavené elektrárně podle MAAE pracuje 211 techniků a hlídačů bez vystřídání již déle než tři týdny. Do práce nastoupili ještě před ruskou invazí 24. února.
Rusko blokuje černomořské pobřeží
Podle britského ministerstva obrany vytvořilo ruské námořnictvo vzdálenou blokádu černomořského pobřeží Ukrajiny. Tím ji „fakticky odřízlo od mezinárodního námořního obchodu“. V ukrajinských přístavech je kvůli invazi podle ukrajinského Centra dopravních strategií zablokováno na sto zahraničních lodí a stovky námořníků.
Zároveň se ruská černomořská flotila podílí na raketových útocích na Ukrajinu, tvrdí Britové, a je podle nich možné, že podnikne další obojživelné výsadky. Jeden takový již uskutečnilo v Azovském moři.
Zraněné Ukrajince vyznamenal prezident, Rusy náměstek
Den poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyznamenal zraněné vojáky v kyjevské nemocnici, dostali vyznamenání také zranění Rusové. Zatímco však za ukrajinskými obránci přišla hlava státu, jedenácti ruským vojákům hospitalizovaným ve vojenské nemocnici v moskevském regionu udělil řády a medaile za odvahu náměstek ministra obrany Gennadij Šidko.
V přímé konfrontaci s Ruskem zůstává Ukrajina sama. Po nedělním útoku na vojenskou základnu poblíž polských hranic zdůraznil bezpečnostní poradce amerického prezidenta Jake Sullivan, že „americké síly nebudou zasahovat proti ruským uvnitř Ukrajiny“. Zároveň ale podle něj platí, že by NATO postupovalo podle pátého článku smlouvy, kdyby Moskva vystřelila na území některého členského státu. „Budeme bránit každý centimetr území NATO,“ řekl Sullivan.
Americké velvyslanectví v Kyjevě vyzvalo ovšem v pondělí ráno občany Spojených států, kteří ještě jsou na Ukrajině, aby ji nyní opustili, pokud mohou. Důvodem je „násilná a nepředvídatelná“ bezpečnostní situace v zemi.