Kvůli přetrvávajícím požárům v Řecku vyšli lidé do ulic. Vládě vyčítali nezvládnutí situace a nedostatečnou pomoc. A přestože se do hašení zapojilo přes dvacet států včetně Česka, oheň se stále nedaří dostat pod kontrolu. Plameny spálily za posledních deset dnů přes padesát tisíc hektarů porostu, celkově už však přes sedmdesát a tisíce obyvatel kvůli nim musely opustit své domovy. Řecký premiér se za situaci omluvil a slíbil finanční pomoc.
„Vláda nechala spálit celou zemi. Upřednostnila zisk před lidmi. Protestujeme, protože vláda dává miliony na nákup armádních letadel, ale ne na hasiče,“ říká jeden z demonstrantů Nikos Loutos.
Řecký předseda vlády Kyriakos Mitsotakis pochybení připustil a všem postiženým také slíbil kompenzaci. „Chci být tím prvním, kdo se omlouvá za všechna pochybení a nedostatky. Naprosto chápu bolest těch, kteří sledovali, jak jejich domovy hoří. Chápu frustraci těch, kteří museli být evakuováni ze svých rodných měst,“ uvedl.
Tamní vláda také už schválila balíček pomoci ve výši pěti set milionů eur, a jak přiblížil z Peloponéského poloostrova zpravodaj České televize na Balkáně Václav Černohorský, má lidem vynahradit způsobené škody. „Nejenom na obydlí, ale také na hospodářství, oheň zničil řadu lesů, olivové háje, sady,“ uvedl. Požáry budou mít totiž dlouhodobý dopad na živobytí řeckých zemědělců nebo chovatelů a odstraňování jejich následků může trvat desítky let.
Začal bojovat s ohněm svou vlastní vodou, jinak by dům shořel
Situace je podle premiéra bezprecedentní katastrofou. Podle místních jde ale o dlouhodobý problém. Vadí jim i postup regionálních úřadů – ty doporučily lidem oblast opustit. „Kdyby se místní evakuovali, jak jim radili úředníci, nezachránili by už vůbec nic, shořelo by to všechno. Za celou dobu jsme tu neviděli jediné hasičské letadlo. Obyvatelé a dobrovolníci spolu s hasiči se snaží zachránit, co se dá,“ říká však jeden z dobrovolníků Yiannis Katsikoyiannis.
Když například plameny o víkendu pohlcovaly dům Steliose Kokkinelise na severním předměstí Atén a záchranné složky nebyly schopné přijít na pomoc, dvaaosmdesátiletý Řek se rozhodl nevyslyšet výzvu k evakuaci a vzít věc do vlastních rukou, napsala agentura Reuters.
„Schoval jsem se, aby mě nenašli. Přesunul jsem se na druhou stranu svého domu a začal bojovat s ohněm svou vlastní vodou, jinak by shořel,“ řekl muž, který si postavil třípatrovou budovu poté, co 25 let strávil v Jihoafrické republice.
Jeho dceři Irini tekly slzy, když líčila, jak utekla, aniž by věděla, co se stalo s jejím otcem. Nevěděla ani, zda byl zničen dům, který s otcem její rodina sdílí. „Pokud by otec nezůstal, náš dům by shořel,“ řekla. „Hasiči nikde nebyli. Naštěstí tu byli dobrovolníci,“ dodala. „Cítím hněv, nic jiného.“
Snímky ze sociálních sítí zobrazující vyčerpané hasiče spící na zemi, stále oblečené v kouřem zašpiněných uniformách, ukazovaly, pod jakým náporem se řecké záchranné složky ocitly.
Evropské země vyslaly už téměř tisíc hasičů, devět letadel a dvě stě vozidel, aby pomohly Řecku v boji s ničivými požáry u Atén a na dalších místech země.
Proč je tak málo hasičů a příliš policistů, zlobí se Řekové
S příchodem posil se však někteří Řekové ptali, proč ji vlastně místní hasiči potřebují. Televizní reportáže a sociální sítě byly plné rozzlobených komentářů o nedostatku požárníků, kteří by mohli čelit plamenům. Jejich početní stavy dávaly do kontrastu s nepoměrně velkým množstvím policistů. „Děkujeme všem zemím, které poskytly protipožární pomoc,“ komentoval jeden uživatel Twitteru. „Pokud byste potřebovali policisty, dejte nám vědět.“
Podle šéfa federace řeckých hasičů Dimitrise Stathopulose je po desetiletí úspor, které dopadly na veřejné služby, hasičský sbor citelně oslabený. Míní, že nabrat by se mělo na pět tisíc hasičů. „Neustále máme pohotovost,“ říká Stathopulos.
„V březnu jsme měli deset dní záplav, pak sníh. Na aténském předměstí Varympompi a na ostrově Euboia budeme dvacet dní s pěti sty hasiči. Teploty byly v raných fázích požáru Varympompi minulý týden tak vysoké, že se voda vypařila, než stihla z hasičského letadla dopadnout na plameny,“ dodal.
Premiér minulý týden také řekl, že bude čas na „kritiku a sebekritiku“ způsobu, jakým úřady reagovaly na požáry, které vypukly v době řady extrémních povětrnostních jevů po celém světě. Mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN nově varoval, že svět je nebezpečně blízko nekontrolovatelnému globálnímu oteplování.
V červnu řecké ministerstvo civilní ochrany oznámilo plán protipožární ochrany ve výši 1,7 miliardy eur (43 miliard korun), který je zčásti financovaný Evropskou investiční bankou a Evropskou unií a který předpokládá obměnu stárnoucího leteckého parku i nábor nových hasičů.
V sobotu pak přední vládní činitel Akis Skertsos v souvislosti s kritikou uvedl, že v počtu požárních letadel je na tom Řecko lépe než ostatní země ve Středomoří. Podle něj vzrostly výdaje na civilní ochranu o 56 procent v posledních třech letech, hasičů v trvalém i dočasném zaměstnaneckém poměru přibylo o 16 procent na bezmála patnáct tisíc. Řecko má nyní 74 hasičských letadel v porovnání s 51 v roce 2018, dodal.
Nynější požáry nezpůsobily ani zdaleka tolik obětí jako ty z roku 2018, které zabily přes sto lidí a poškodily důvěru veřejnosti ve vládu levicové strany Syriza, která následně prohrála volby.
Ačkoli opozice vládu zatím nekritizuje, veřejný hněv by mohl pokračovat dlouho poté, co budou plameny uhašeny.
„Vláda by měla co nejdřív rezignovat. Neudělali absolutně nic, nula,“ říká Makis Ladojannakis, sedmasedmdesátiletý obyvatel města Pefki v severní části ostrova Euboia, kde probíhá evakuace obyvatel pomocí trajektů. Právě tam je momentálně situace nejhorší, a to nedaleko Atén, kde se oheň nedaří dostat pod kontrolu.
V oblasti, kde působí čeští hasiči, vyhlásily řecké úřady evakuaci
Na řadě míst pomáhají řeckým kolegům hasiči ze zahraničí - Češi na Peloponéském poloostrově. Budou tam nejméně do příští středy.
Právě tam, v oblasti Arkádie, se v úterý odpoledne zhoršila situace natolik, že úřady byly nuceny nařídit evakuaci devatenácti vesnic a osad, uvedla řecká média. Mluvčí českých hasičů Rudolf Kramář ČTK sdělil, že všichni členové české výpravy jsou v pořádku.
Rozhodnutí se týkalo se i obce Doxa, kde podle dřívějších informací měli vybudovaný základní tábor čeští hasiči. Ti se museli během zásahu stáhnout před ohněm v situaci, kdy hrozilo, že jim odřízne jedinou přístupovou cestu, uvedl sbor. Následně čeští hasiči ve spolupráci se svými řeckými kolegy pomáhali hájit před požárem vesnici Dafni a lokalizovat ohniska, uvedl Kramář.
„Úkol byl pro nás jednoznačný, dostat se k čelu požáru a dohasit ohniska, která tam zůstala. Zprvu to vypadalo jako bezproblémový zásah, nicméně přibližně ve 13:00 se během několika málo minut zvedl velmi silný vítr. Prakticky okamžitě začaly vyskakovat nová ohniska požáru, i v blízkosti přístupové komunikace na hřebenu, kde jsme zasahovali, proto jsme se začali okamžitě stahovat. Během toho se požár rozšířil, v jednu chvíli jsme byli vlastně velmi silným požárem odříznuti od údolí,“ popisuje situaci kapitán Richard Franc, velitel zasahujících hasičů.
Dle France se jednoznačně prokázalo, že podmínky jsou v oblasti opravdu kritické. „Ve chvíli, kdy jsme se stáhli zpět, jsme zjistili, že celé to údolí je zasaženo desítkami požárů, které se šířily dál k vesnicím,“ doplňuje.
Předpokládá, že další náplní práce českých hasičů bude právě ochrana vesnic a obydlí v bezprostřední blízkosti ohnisek. „Odhaduji, že se nám dnes povedlo zachránit před zničením zhruba třicet domů,“ říká Franc.
S řeckými hasiči se podle kapitána spolupracuje dobře. Ti jsou ale z náročné situace velmi přetíženi, k čemuž dle France přispívá i špatná technika a nedostatek lidí. „Vybavení řeckých hasičů neodpovídá standardu, který máme nastavený v České republice. Problémem je i nedostatečný počet hasičů, v případě tak rozsáhlého požáru by byl ale nedostatečný úplně všude.“
Čeští hasiči se podle zpravodaje ČT Černohorského zapojili do hašení lesních požárů v horách, nedaleko starověké Olympie. „Byli v hornaté oblasti, což je náročné kvůli přístupu k samotnému ohni. Vezli s sebou tři kilometry hasičských hadic, což je věc, která jim měla umožnit dostat se do těžko přístupných míst,“ přiblížil zpravodaj. Hasiči také podle Černohorského musí dávat pozor na to, aby kvůli panujícímu suchu nedošlo ke znovuvznícení plamenů na místech, kde už je mají pod kontrolou.
Připomněl také, že řečtí lesniční experti pro média zmínili, že hrozbou jsou monokulturní lesy. „Specificky lesy borovice pinie, která ve chvíli, kdy požár vypukne, má velkou výhřevnost. A pryskyřice, kterou tento strom obsahuje, funguje v podstatě jako palivo pro požár, který se vyschlým podrostem, popadaným jehličím a suchými větvemi šíří velmi rychle,“ dodal.
Situace se dle zpravodaje mění každou minutou. Podle řeckých úřadů se ve velké většině podařilo lidská obydlí před požáry ochránit, ale své domovy muselo i tak opustit několik tisíců lidí. „Někteří lidé ale zůstávají doma a chrání své majetky doslova se zahradní hadicí v ruce,“ říká Černohorský.
