Vítězem prezidentského hlasování byl v takzvané „Severokyperské turecké republice“ uznán tamní dosavadní premiér Ersin Tatar. S odvoláním na státní televizi BRT o tom v neděli informovala agentura DPA. Tatar má podporu Turecka a je rovněž stoupencem řešení kyperské otázky prostřednictvím dvou států. Existenci „Severokyperské turecké republiky“ (SKTR), nacházející se v Tureckem okupované části ostrova Kypr, nicméně uznává pouze Ankara.
Konzervativní premiér Tatar se ziskem 51,7 procenta zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb proti dosavadní hlavě státu Mustafovi Akincimu, který obdržel 48,3 procenta hlasů. Volebním právem disponuje v „Severokyperské turecké republice“ zhruba dvě stě tisíc lidí.
Podle Černohorského je proturecký Tatar na rozdíl od svého protikandidáta zastáncem existence dvou států na ostrově Kypr. „Jeho vítězství může být předznamenáním konce řešení kyperské otázky a možnosti společné federace. Může to být začátek toho, co můžeme nazývat podřízením SKTR Ankaře,“ komentuje zpravodaj.
Akinci naopak prosazuje znovusjednocení tohoto etnicky rozděleného ostrova ve východním Středomoří. „Tatarova politika se podstatně liší od Mustafy Akinciho, který v té své prosazoval znovusjednocení a jednání s jihem Kypru,“ dodal Černohorský.
Volby se uskutečnily uprostřed sporů o námořní hranici a s tím souvisejícími právy na těžbu nerostných surovin mezi Tureckem na straně jedné a Řeckem a Kyperskou republikou na straně druhé.
Obě ostrovní republiky jsou rozdělené od roku 1974
Kypr je rozdělený po řeckém puči a následné turecké vojenské invazi v roce 1974. V severní části ostrova se nachází jen Tureckem uznaná takzvaná „Severokyperská turecká republika“, jižní Kyperská republika je od roku 2004 členem Evropské unie.
„Obě části ostrova byly nejblíže k urovnání sporů na přelomu tisíciletí. V roce 2004 tam bylo uspořádáno referendum ohledně znovusjednocení. Zatímco na severu byl takzvaný Annanův plán většinou obyvatel přijat, na jihu ho odmítli,“ řekl zpravodaj.
Lidem z Kyperské republiky podle Černohorského vadilo, že nebyla vyjasněna budoucnost přítomnosti tureckých vojáků v severní části ostrova. Hranice mezi oběma částmi ostrova je v současnosti totiž jedním z nejmilitarizovanějších regionů na světě, hlídá ji okolo třiceti tisíc příslušníků turecké armády.
