Turecko chce zrevidovat migrační dohodu, kterou uzavřelo před pěti lety s Evropskou unií. Podle Ankary se počet příchozích uprchlíků ze Sýrie výrazně zvýšil a příspěvky z Bruselu pokrývají pouze část výdajů. Evropská unie loni Turecko kritizovala, že dohodu přestalo plnit. Přesto mají obě strany zájem na tom, aby smlouva z 18. března roku 2016 pokračovala.
Smlouva, která brání milionům v cestě do Evropy. Před pěti lety uzavřela Unie s Tureckem migrační dohodu
Migrační dohoda podle zahraničního zpravodaje Václava Černohorského napomohla ke snížení počtu běženců ze Sýrie a ostatních blízkovýchodních či afrických zemí, kteří se přes pobřežní hranici s Řeckem pokoušejí ilegálně dostat do Evropy. Podle statistik evropské pohraniční agentury Frontex do Evropy skrze Turecko v roce 2015 přišlo bezmála 900 tisíc lidí, o rok později to bylo 180 tisíc lidí, letos jich přišlo dvacet tisíc.
K účinkům dohody v tomto ohledu ovšem přispěla i další opatření, jako třeba stavba pohraničních plotů v Maďarsku nebo finančního či personálního posílení Frontexu, který se mimo jiné věnuje i střežení evropských hranic.
„Nejde jen o lidi, kteří jsou původem ze Sýrie. Podle tureckých statistik místní úřady zajistily do roku 2020 okolo milionu a čtvrt běženců. Zatímco před pěti lety se zde nacházelo dva a tři čtvrtě milionu Syřanů, dnes je to více než tři a půl milionu společně s dalšími 400 tisíci registrovanými běženci z dalších zemí,“ popisuje zpravodaj. Jedná se rovněž o důvod, proč má Turecko zájem na pokračování dohody – aby ho EU i nadále podporovala financemi.
Turecko se brání přebírání deportovaných uprchlíků
Černohorský připomenul, že součástí dohody jsou dva důležité body. Například, že za každého Syřana, který se z Turecka dostane do Řecka a bude deportován zpět, přijmou evropské země jiného Syřana, jenž bude mít v EU nárok na azyl. Druhou částí dohody je závazek, že Turecko bude přejímat všechny běžence, co se z jeho území ilegálně dostanou do Řecka.
„To se ale nedělo a neděje se to ani teď. Za těch pět let se do Turecka vrátilo přes pět tisíc migrantů a Řecko si stěžuje, že Turecko deportované nepřijímá. Ankara uvádí, že to je kvůli pandemickým opatřením,“ řekl Černohorský.
Deportace se ovšem zadrhávají i na řecké straně. Migranti, kteří například dorazili na řecké ostrovy v Egejském moři, mohli podle tamního práva požádat o azyl úřady. Ty se věcí poté začaly zabývat, trvalo ale dlouhé měsíce, než se dobraly k nějakému závěru. Na ostrovech se mezitím hromadilo více lidí.
Ankara běžencům loni otevřela hranice do Evropy
Turecko v minulosti opakovaně hrozilo EU vypovězením migrační dohody. Stalo se to například při událostech z loňského března, kdy na hranici s Řeckem pustilo tisíce migrantů. Vlnu běženců se pokoušeli před vstupem do EU zastavit řečtí pohraničníci. Uprchlíci, kterým se podařilo přes hranici dostat, byli poté deportováni zpět. Ankara později nařídila, aby byli migranti odvezeni zpět do deportačních center ve vnitrozemí.
„Tohle byl moment, kdy turecká vláda dostála svým opakovaným hrozbám, že nebude svou část dohody plnit. Předcházel tomu ovšem incident v Sýrii, kdy letectvo tamní vlády s podporou Ruska bombardovalo turecké pozice v Idlíbu. Ankara chtěla vypuštěním uprchlíků odpoutat pozornost od toho, co se tam dělo, a získat podporu Evropy,“ vysvětluje Černohorský.
Podle něho se v současnosti jedná o tom, jakým způsobem budou obě strany v migrační dohodě pokračovat. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell se vyslovil, že EU má o smlouvu zájem. Turecko chce mít ale v budoucnu kontrolu nad přerozdělováním evropských peněz a rozhodovat o tom, kam je investuje.