Kupjansk v Charkovské oblasti osvobodila ukrajinská armáda v září. I když okupanti odešli, frontová linie je hned za městem a místní, kteří zatím zůstávají, nejsou v bezpečí. Ve městě neteče voda a nefunguje topení, policie také pátrá po kolaborantech, kteří se zde skrývají. V Kupjansku natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Okupanti jsou z Kupjansku pryč, frontová linie se ale zastavila hned za městem
Události: Život v Kupjansku (zdroj: ČT24)
Centrem Kupjansku otřásá exploze, v plamenech se ocitá areál kostela. „Samozřejmě, že je těžké pracovat pod palbou, ale plníme svou službu,“ říká velitel hasičské jednotky v Kupjansku Andrej. Rusové jsou pryč, ale frontová linie je hned za městem a ulice jsou na dostřel. Ukrajinské síly získaly kontrolu nad dopravním uzlem východně od Charkova během zářijové ofenzivy. Nezastavil je ani zničený most přes řeku Oskil.
U zábradlí v barvách ruské trikolory ústup okupantů připomínají ostatky ruského vojáka. Míjejí je lidé utíkající před invazní armádou, které sloužil. „Musím odvézt dítě, ženu a mě. I kdyby mě měli zabít. V jiné části města zůstali moji rodiče, ty odvezeme potom,“ uvádí obyvatel Kupjansku Serhij.
Evakuační vozy dobrovolníků jedou rychle pryč. Na silnicích potkávají jednotky mířící na frontu. „Vyrážím dvakrát třikrát denně a pokaždé odvážím patnáct až dvacet lidí,“ popisuje dobrovolník Maxim.
Ve městě podle odhadů zůstává polovina předválečné třicetitisícové populace. Za těžkých podmínek. Vypadává telefonní signál, nefunguje topení, neteče voda. „Když není pitná voda, piji dešťovou. Vařím z ní i psům. Když je možnost, tak v ní i peru,“ sděluje Alena.
Kde jsou kolaboranti?
Strach z ruských útoků u mnohých vystřídal obavy z represí za okupace. I v Kupjansku plánovalo Rusko zůstat navždy. Podle ukrajinských úřadů chtěl Kreml anektovat i toto území a zároveň na něm zlomit veškerý odpor. Podle místních vyšetřovatelů Rusové ve zdejší policejní stanici drželi, vyslýchali a v některých případech i mučili stovky místních.
Plány okupantů odkrývají trosky radnice. Ve zničených místnostech leží ruská propaganda, seznam místních, kteří od nových vládců města dostávali dávky deset tisíc rublů měsíčně, nebo školní pomůcky pro výuku podle ruských osnov. Na budově visí slogan: „Jsme jeden národ s Ruskem“.
Někteří kolaboranti utekli, po jiných pátrá policie. „Mohou být takoví kolaboranti, kteří tu zůstali, ale schovávají se,“ míní Konstantin.
Ukrajinské úřady chtějí zničené město obnovit. Zatím to ale neumožňuje bezpečnostní situace.