Okupanti jsou z Kupjansku pryč, frontová linie se ale zastavila hned za městem

4 minuty
Události: Život v Kupjansku
Zdroj: ČT24

Kupjansk v Charkovské oblasti osvobodila ukrajinská armáda v září. I když okupanti odešli, frontová linie je hned za městem a místní, kteří zatím zůstávají, nejsou v bezpečí. Ve městě neteče voda a nefunguje topení, policie také pátrá po kolaborantech, kteří se zde skrývají. V Kupjansku natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Centrem Kupjansku otřásá exploze, v plamenech se ocitá areál kostela. „Samozřejmě, že je těžké pracovat pod palbou, ale plníme svou službu,“ říká velitel hasičské jednotky v Kupjansku Andrej. Rusové jsou pryč, ale frontová linie je hned za městem a ulice jsou na dostřel. Ukrajinské síly získaly kontrolu nad dopravním uzlem východně od Charkova během zářijové ofenzivy. Nezastavil je ani zničený most přes řeku Oskil.

U zábradlí v barvách ruské trikolory ústup okupantů připomínají ostatky ruského vojáka. Míjejí je lidé utíkající před invazní armádou, které sloužil. „Musím odvézt dítě, ženu a mě. I kdyby mě měli zabít. V jiné části města zůstali moji rodiče, ty odvezeme potom,“ uvádí obyvatel Kupjansku Serhij.

Evakuační vozy dobrovolníků jedou rychle pryč. Na silnicích potkávají jednotky mířící na frontu. „Vyrážím dvakrát třikrát denně a pokaždé odvážím patnáct až dvacet lidí,“ popisuje dobrovolník Maxim.

Ve městě podle odhadů zůstává polovina předválečné třicetitisícové populace. Za těžkých podmínek. Vypadává telefonní signál, nefunguje topení, neteče voda. „Když není pitná voda, piji dešťovou. Vařím z ní i psům. Když je možnost, tak v ní i peru,“ sděluje Alena.

Kde jsou kolaboranti?

Strach z ruských útoků u mnohých vystřídal obavy z represí za okupace. I v Kupjansku plánovalo Rusko zůstat navždy. Podle ukrajinských úřadů chtěl Kreml anektovat i toto území a zároveň na něm zlomit veškerý odpor. Podle místních vyšetřovatelů Rusové ve zdejší policejní stanici drželi, vyslýchali a v některých případech i mučili stovky místních.

Plány okupantů odkrývají trosky radnice. Ve zničených místnostech leží ruská propaganda, seznam místních, kteří od nových vládců města dostávali dávky deset tisíc rublů měsíčně, nebo školní pomůcky pro výuku podle ruských osnov. Na budově visí slogan: „Jsme jeden národ s Ruskem“.

Někteří kolaboranti utekli, po jiných pátrá policie. „Mohou být takoví kolaboranti, kteří tu zůstali, ale schovávají se,“ míní Konstantin.

Ukrajinské úřady chtějí zničené město obnovit. Zatím to ale neumožňuje bezpečnostní situace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...