Turecký vývoz do Iráku a Sýrie je hluboko pod předválečnou úrovní. Většina hranice se Sýrií je zavřená a na jihovýchodě země je propustný jen jediný silniční přechod do Iráku. K němu se vydal zpravodaj České televize v Turecku Václav Černohorský, aby tam vyzpovídal dopravce a vývozce.
Turečtí vývozci trpí dědictvím válek v sousedství, hlásí od hranic s Irákem zpravodaj ČT
Řidiči kamionů na turecko-irácké hranici potvrzují to, co ukazují statistiky. Obchod se stále nevzpamatoval z událostí let minulých. „Období ‚Islámského státu‘ změnilo mnohé. Předtím obchod kvetl. Turecké firmy pracovaly všude,“ říká jeden z nich.
„Teď jezdíme jen do kurdských oblastí Iráku. Dál naše zboží přepravují Arabové. Převezmou návěs a čekáme, až ho vrátí,“ popisuje těžkosti v dopravě další.
Obchodní vztahy se Sýrií jsou ještě komplikovanější. Obě země dělí stovky kilometrů zdi. Cesta na syrské území ovládané Syrskými demokratickými silami vedenými Kurdy je uzavřená. Zboží tak může jen do oblastí Sýrie pod tureckou kontrolou.
„Zhruba sedmdesát procent vývozu potravin míří do Iráku. Do Sýrie to není mnoho, ne více než deset procent,“ vypočítává šéf průmyslové komory v jihotureckém Mardinu Nasir Duyan a pokračuje: „V Sýrii se zboží kupci předává v území nikoho na hranici a platí se v hotovosti.“
Mezi hlavní produkty úrodných planin jihovýchodního Turecka patří mouka. Tu z domácího obilí ale stát zakázal vyvážet. V tamních mlýnech se tak na export mele obilí ze zemí bývalého Sovětského svazu. „Do Iráku denně vypravujeme zhruba dvě stě tun mouky. Samozřejmě že se nás režim na íránsko-irácké hranici týká. Íránská mouka je levnější než naše,“ říká spolumajitel mlýna v Mardinu Hidir Dölek
Další sankce proti Íránu by pro turecký vývoz mohly znamenat výhodu. Obchodníci ale rychle dodávají, že nikomu nic špatného nepřejí. Než uzavření íránsko-irácké hranice by uvítali otevření té syrské, kterou mají na dohled.