Stále víc civilistů umírá v konfliktu o Náhorní Karabach. Nejtěžší boje od vyhlášení čtvrtstoletí starého příměří zuří už druhým týdnem. Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují z ostřelování. Na obou stranách umírá stále víc civilistů a stoupá počet těch, kteří z ostřelovaných měst utíkají do bezpečí. Nedaleko válečné fronty v Ázerbájdžánu natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Už týden je v domě Gurbanovů ticho. Projektil tam zabil pět členů rodiny, včetně dvou dětí. Jejich otec je na frontě a jejich strýc pohřbívá mrtvé. „Od té chvíle neznám rozdílu mezi dnem a nocí. Nespím. Co si mám počít?“ ptá se Bachťar Gurbanov, syn a strýc obětí.
Znesvářené země tvrdí, že míří jen na vojenské cíle. Obě přitom sčítají další civilní oběti. Například manželku Huršuty Hešimova usmrtila letící střepina.
Kvůli válečné vřavě přibývá uprchlíků, kteří se snaží dostat do bezpečí, daleko od bujícího konfliktu. „Museli jsme odjet kvůli úzkosti dětí, aby se nemusely víc bát. Až se to uklidní, vrátíme se domů,“ říká Mahal Ahmedov, který žije v městě Barda. Jako dítě utíkal z krvavého konfliktu mezi Armény a Ázerbájdžánci v 90. letech minulého století. Jako dospělý teď sleduje, jak trauma války zažívá nová generace.
Konflikt v Náhorním Karabachu vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Oblast se s podporou Arménie odtrhla od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.
V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán, jakož i většina světových zemí včetně Česka, považuje území za okupované.
