Latinská Amerika strana 3 z 5

Americký prezident Joe Biden oznámil, že se vrátil k plánu navýšit kvóty pro celkový počet uprchlíků, kterým Spojené státy povolí vstup do země v tomto roce, na 62 500. Biden čelil ostré kritice z řad demokratických zákonodárců po dubnovém oznámení Bílého domu, že dočasně ponechá historicky nízký limit patnáct tisíc uprchlíků za fiskální rok, který stanovil jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Limit se týká uprchlíků, kteří jsou prověřováni předem, ne migrantů, kteří žádají o azyl až po překročení hranice.

Víc než rok trvající pandemie prohlubuje propast mezi bohatými a chudými státy. Rozdíl v tempu očkování je nyní největší od jeho zahájení na konci loňska. Zatímco bohaté země by při něm mohly do konce roku naočkovat přes 90 procent lidí, v případě chudých zemí může jít o slabou třetinu. A třeba Indie by zvládla pouhou čtvrtinu.

Švédsko zatím nezačne uplatňovat avizovaný plán uvolňování protiepidemických omezení. Americké ministerstvo zahraničí důrazně nedoporučuje svým občanům cesty do většiny zemí světa, a to kvůli epidemii koronaviru. Do nejvyššího stupně varování bylo přeřazeno od začátku týdne alespoň 116 zemí světa. Zástupci států Latinské Ameriky kritizovali nerovnost v přístupu k vakcínám i systém Covax. Evropská komise chce podle médií žalovat AstraZenecu za zpoždění dodávek vakcíny. Celoněmeckou epidemickou brzdu schválily po Spolkovém sněmu také spolkové země.

Rozsah ničení deštného pralesa ve světě se v loňském roce zvýšil a dosáhl třetí nejvyšší hodnoty za posledních dvacet let. Plocha pralesa se snížila o 4,2 milionu hektarů, což je zhruba rozloha Nizozemska. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje organizace Global Forest Watch (GFW). Rozloha odlesnění se meziročně zvýšila o 12 procent. Situace se zhoršila v Latinské Americe, zatímco v jihovýchodní Asii se mírně zlepšila.

Oproti dříve schváleným vakcínám přínáší ta od společnosti Johnson & Johnson mnohem snadnější možnost distribuce a především slibuje dvakrát rychlejší očkování. Na rozdíl od ostatních se totiž nemusí podávat ve dvou dávkách.

Argentina coby dosud největší latinskoamerická země zlegalizuje interrupce. Tamní Senát schválil zákon umožňující potraty do 14. týdne těhotenství bez udání důvodu. Ukončení těhotenství bude možné i po tomto časovém období, pokud bude ohrožen život matky nebo žena otěhotněla po znásilnění. Rozhodnutí by mohlo udat tón pro posun v případě interrupcí v konzervativní Latinské Americe, píše agentura Reuters.

V neděli odpoledne začne v Izraeli platit třetí plošná uzávěra, která má zamezit nárůstu případů covidu-19. Nigérie ohlásila novou mutaci koronaviru, která je jiná, než je ta zjištěná v Británii a Jihoafrické republice. V Německu dále rostou počty nakažených, nejhorší situace je v sousedním Sasku. Francie poslala do britského Doveru testy na koronavirus, aby pomohla s odblokováním hranice, kde uvázli i Češi. Nizozemsko začíná při příletu ze zemí EU požadovat negativní test. Francouzský prezident už je bez příznaků nemoci covid-19 a může ukončit karanténu. Srbsko, Mexiko a Chile začínají ve čtvrtek očkovat proti koronaviru, naopak Brazílie zatím vakcínu neschválila.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro připustil, že v jeho zemi se porušují lidská práva, zodpovědnost ale přisoudil jen nejmenovaným „skupinám policistů“. Informovala o tom agentura EFE. Maduro také oznámil plán vzdělávání policistů v oblasti lidských práv, který povede ministerstvo vnitra. V témže projevu slíbil benefity pro policisty, kteří „riskují životy pro ochranu občanů“.

Banky po celém světě už letos oznámily největší propouštění za pět let, protože pandemie zvýšila tlak na jejich podnikatelské modely. Podle propočtů agentury Bloomberg od počátku letošního roku banky uvedly, že plánují zrušit celkem 85 540 pracovních míst. To je nejvíce od roku 2015, kdy si masivní reorganizace několika velkých finančních ústavů vyžádala ztrátu 91 448 míst.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech před koncem svého mandátu zvyšuje tempo výstavby zdi na jižní hranici USA s Mexikem. Ta byla před čtyřmi lety jedním z hlavních republikánových předvolebních slibů. Demokrat Joe Biden, který podle projekcí Trumpa nahradí od 20. ledna v Bílém domě, již dříve prohlásil, že výstavbu nových úseků zastaví, jeho poradci však naznačují, že se nová vláda nechystá mnohasetkilometrovou bariéru bourat. Zeď tak zřejmě zůstane na místě ještě dlouho po Trumpově odchodu z funkce, napsal list The New York Times (NYT).

Joe Biden se po vítězství ve volbách chystá na výkon prezidentské funkce. Jedním z dominantních domácích témat bude imigrace ze Střední Ameriky. Tento region zná Biden velmi dobře, jako viceprezident ho opakovaně navštěvoval. Už tenkrát byly hlavním důvodem především zástupy migrantů mířících za lepším životem v USA. Zásadní obrat v diplomacii proto lze očekávat právě ve vztahu ke středoamerickým státům. Ve zlepšení vztahů s Washingtonem doufá řada zemí Latinské Ameriky, ne všude ale Bidenovu výhru vítají.

Uplynulo 60 let od vraždy Patrie, Minervy a Antonie Maríi Mirabalových, které se vzepřely diktátorskému režimu Rafaela Trujilla v Dominikánské republice. Sestry se staly nejen symbolem boje za svobodu a hrdinkami národa, ale i ikonami feminismu. Na jejich počest proto vyhlásila Organizace spojených národů (OSN) 25. listopad Mezinárodním dnem za odstranění násilí na ženách. Organizace přitom v době pandemie upozorňuje na zvyšující se míru zejména domácího násilí.

Mexický prezident v otevřeném dopise vyzval papeže Františka, aby se Vatikán omluvil za roli katolické církve při španělském dobývání Aztécké říše před pěti sty lety. Zároveň ho požádal o zapůjčení rukopisů z mexické předkoloniální a koloniální éry, které se nacházejí ve vatikánské knihovně, uvedla agentura AP.

Pandemie koronaviru téměř ze dne na den zastavila veškerou leteckou dopravu. Aerolinky snižovaly platy, případně propouštěly a mnohé z nich ve snaze zabránit bankrotu zažádaly o státní pomoc. Cestujícím propadaly lety a řada z nich na své peníze dosud čeká. Jak ale uvedl v Otázkách Václava Moravce generální ředitel Kiwi.com Oliver Dlouhý, v tuto chvíli už z aerolinek dokázali vymoci kolem čtyřiceti až padesáti procent dlužných peněz a věří, že do konce roku uspokojí všechny.

Mexiko hlásí už půl milionu nakažených koronavirem, po Brazílii je tak v Latinské Americe druhou nejvíce zasaženou zemí. Zároveň má třetí nejvyšší počet zemřelých s covidem-19 na světě. Lékaři bez hranic se momentálně v Mexiku snaží šířit informace o hygieně, školí zdravotnický personál a dohlížejí i na situaci v tamních uprchlických táborech.

Novou velvyslankyní Česka při EU bude od října diplomatka Edita Hrdá. Na postu nahradí velvyslance Jakuba Dürra, který měl podle dřívějších informací předčasně opustit své místo do konce roku mimo jiné proto, že se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) neshodl na přípravách na předsednictví ČR v EU za dva roky. Jmenování Hrdé už schválila vláda, informoval v neděli Deník N, kterému to potvrdil předseda vlády.

Ve Spojených státech už je nemoci covid-19 připisováno více než 130 tisíc úmrtí. V pondělí bylo v  zemi zaznamenáno podle různých zdrojů 45 až 47 tisíc nově infikovaných. Epidemiolog a člen krizového štábu Bílého domu Anthony Fauci uvedl, že USA jsou stále „po kolena“ v první vlně epidemie. Úřad pro imigraci a cla (ICE) oznámil, že zahraniční studenti budou muset USA na podzim opustit, výuka bude jen on-line.

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli dopadům pandemie způsobné koronavirem dál zhoršil výhled vývoje globální ekonomiky. Na letošní rok počítá s propadem hrubého domácího produktu (HDP) o 4,9 procenta, uvedl ve středu fond ve svém aktualizovaném výhledu. V dubnu čekal pokles o tři procenta a už tento propad by znamenal nejhlubší recesi globální ekonomiky za 90 let.

Evropské země dál rozvolňují protipandemická pravidla. Prezident Emmanuel Macron oznámil, že celá Francie bude od pondělí brána jako „zelená zóna“ s nízkým rizikem šíření koronaviru. Španělsko otevře hranice o více než týden dřív, než původně plánovalo. Na začátku týdne se navíc obnoví velká část schengenského prostoru. Některá opatření ruší i Bulharsko navzdory tomu, že v zemi stoupá počet nových případů.

Evropská komise doporučila členským státům, aby do pondělí zrušily hraniční kontroly. Od července by se pak částečně mohla otevřít i vnější hranice Unie. V brazilském nejlidnatějším městě Sao Paulo se ve středu –⁠ zatím jen na několik hodin –⁠ otevřela většina z obchodů.  Latinská Amerika přitom nadále zůstává ohniskem nákazy, podle Reuters už v regionu s koronavirem zemřelo přes 70 tisíc lidí.

Mexiko opět zaznamenalo rekordní nárůst počtu případů nákazy koronavirem, za den přibylo přes 4346 infikovaných. Brazílie zaznamenala opět přes třicet tisíc nových infikovaných, tamní vláda oznámila, že bude data o nákažených a mrtvých revidovat. Nizozemské úřady nařídily likvidovat norky na tamních farmách kvůli obavám z nákazy. Mluvčí WHO Margaret Harrisová v pátek varovala, že se „epidemie v Latinské Americe vyvíjí velice znepokojivě“. V USA se může v souvislosti s masovými protesty proti rasismu vyvolanými smrtí Afroameričana George Floyda postup nákazy opět zrychlit, varují odborníci.

Na jihu Evropy se otevřely některé památky. Turisté zavítali například do šikmé věže v Pise. Malta otevřela letiště a jedná o vytvoření koridorů s bezpečnými zeměmi včetně Česka. V Jeruzalémě se věřící mohli vrátit do mešity Al-Aksá. Celosvětově lékaři za celou dobu pandemie zaznamenali přes šest milionů lidí nakažených novým koronavirem, téměř 370 tisíc z nich zemřelo. Nejhorší situace je nyní v Latinské Americe, Indii a několika afrických zemích, kde nakažených přibývá stále rychleji. Jinde už se většinou pandemii daří dostat pod kontrolu.

Brazílie zaznamenala za poslední den nejvyšší přírůstek nakažených koronavirem, situace se v poslední době výrazně zhoršuje i v dalších zemích Latinské Ameriky. Světová zdravotnická organizace (WHO) označila Jižní Ameriku už minulý týden za nové epicentrum pandemie covidu-19. Téměř pětina tamních obyvatel přitom žije v chudinských čtvrtích.

Řecko oznámilo seznam zemí, odkud mohou turisté od 15. června létat do Atén a Soluně. Je mezi nimi i Česko. Turisté navíc nebudou muset jít do karantény. Do dalších destinací v Řecku se má létat od července. Zrušit povinnou dvoutýdenní karanténu pro občany z většiny zemí Evropské unie, Srbska a Severní Makedonie plánuje Bulharsko. Pandemie se promítá do poklesů světových ekonomik, v Evropě registrují velké propady v Itálii nebo Francii. Španělsko schválilo základní příjem 462 eur měsíčně, jde o prevenci před dopady pandemie.