Latinská Amerika strana 2 z 5

Pokud spojenci Kyjeva dodrží své slovo a splní své úkoly, ukrajinské vítězství bude nevyhnutelné, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci pořádané na výročí plnohodnotného vpádu ruské armády na Ukrajinu. Zdůraznil, že je potřeba navázat bližší partnerství se zeměmi Latinské Ameriky a afrického kontinentu, jejichž podpora Ukrajině chybí. Upozornil na neefektivní fungování mezinárodních organizací a připomněl i zabíjení civilistů v Buče.

Americká armáda vyzvedla část trosek čínského balonu, který v sobotu sestřelil americký stíhací letoun nad americkými teritoriálními vodami. Podle agentury AFP to v pondělí uvedl mluvčí Bílého domu John Kirby. „USA se budou snažit najít co nejvíce zbytků balonu, aby mohly určit jeho špionážní schopnosti. Vrátit trosky balonu Číně nemá Washington v úmyslu,“ dodal. Čína se zároveň omluvila za balon, který přeletěl nad kostarickým územím.

Kolumbijská armáda potvrdila možný přelet balonu vzdušným prostorem své země, napsala agentura Reuters. Spojené státy v sobotu sestřelily nad Atlantským oceánem čínský balon, který byl podle nich vybavený špionážní technikou. Kolumbijské vzdušné síly vydaly téhož dne prohlášení, v němž poskytly omezené podrobnosti týkající se možného balonu, který jejich systém protivzdušné obrany lokalizoval v pátek ráno.

Další špionážní čínský balón se vznáší nad Latinskou Amerikou. S odkazem na sdělení Pentagonu o tom informuje stanice CNN a tiskové agentury. První čínský balón byl pozorován už několik dní ve vzdušném prostoru Spojených států a americké úřady o něm informovaly v pátek. Úřady uvedly, že „jistě“ jde o balón vybavený špionážní technikou, který se pohyboval nad vojenskými objekty v USA. Zvažovaly jeho sestřelení nad zemí, nyní uvažují, že ho sestřelí až na Atlantským oceánem. Čína uvedla, že incidentu lituje, a balón označila za meteorologický.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Policie v brazilské metropoli vyklidila tábor příznivců krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara. Ti se několik týdnů před kasárnami dožadovali zásahu armády po prezidentských volbách, v nichž Bolsonaro prohrál. Podle místních médií bylo z tábora odvezeno asi dvanáct set lidí k výslechu. Vyklizení nařídil soudce po nedělním útoku Bolsonarových příznivců na sídla tří nejvyšších brazilských institucí v metropoli. Útok odsoudili prezidenti USA, Mexika a Francie a také kanadský premiér či německý kancléř.

Brazílie si hledá prezidenta, rozhodne se už v neděli. Proti sobě stojí dva muži, kteří funkci již zastávali – ke krajní pravici tíhnoucí současný prezident Jair Bolsonaro a bývalá silně levicová hlava státu Luiz Inacio Lula da Silva. Očekává se těsný souboj, průzkumy mírně favorizují levicového politika. Silně polarizované volby, které komentátoři nazývají těmi nejdůležitějšími v dějinách Brazílie, ovládly dezinformace a násilí.

Venezuela nebude v dalším období členem Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), v níž zasedá od roku 2020. V úterním hlasování Valného shromáždění OSN byly na příští tři roky (2023 až 2025) na dvě místa vyčleněná pro Latinskou Amerikou a karibskou oblast zvoleny Chile a Kostarika. Informovala o tom agentura Europa Press.

V prvním kole prezidentských voleb v Brazílii zvítězil v neděli levicový kandidát Luiz Inácio Lula da Silva, který porazil stávajícího krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Nezískal ale většinu hlasů, takže se 30. října uskuteční druhé kolo hlasování. Podle tiskových agentur to v pondělí oznámil brazilský volební úřad TSE.

V Brazílii se uzavřely volební místnosti. Brazilci volili většinu zákonodárců na úrovni federace i regionů, guvernéry jednotlivých států, ale především prezidenta. Po sečtení 41 procent hlasů v rozhodování o hlavě státu vedl stávající krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro se ziskem 47 procent hlasů. Průzkumy přitom přisuzovaly vítězství jeho soupeři a levicovému kandidátovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silva, který měl ve stejnou dobu 44,2 procenta.

Po únorové invazi Ruska na Ukrajinu Evropská unie zablokovala prokremelské kanály RT a Sputnik šířící propagandu a dezinformace o válce. Téměř popůl roce se ale počet stránek, které vydávají stejný obsah, zvýšil, tvrdí agentura AP. Rusko totiž našlo způsoby, jak zákaz obcházet. V prostředí Latinské Ameriky a Blízkého východu navíc fake news žádným omezením nečelí. Přibývají i nové narativy, které například útočí na humanitární organizace.

Bez kapuce na hlavě a s biometrickou fotkou se dospělí obyvatelé Uruguaye už pět let mohou vydávat do speciálních lékáren pro marihuanu pro rekreační užití. Šlo o první zemi na světě, která takovou věc povolila. Podle českého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila díky tomu v Uruguayi ustoupil černý trh. Podobnou cestou se vydávají i další státy. Experti ale varují před přílišnou liberalizací.

Americký prezident Joe Biden a jeho brazilský protějšek Jair Bolsonaro se během setkání na summitu amerických států v Los Angeles dohodli, že budou spolupracovat na prevenci dalšího odlesňování Amazonie. Podle agentury Reuters to oznámil Bílý dům. Odlesňování Amazonie prudce vzrostlo od nástupu Bolsonara, podle kterého těžba v amazonském pralese sníží chudobu v regionu. Proti těžbě v chráněných oblastech protestovaly v zemi už tisíce lidí.

Tchajwanská televize CTS se omluvila za falešnou zprávu o tom, že Čína zahájila invazi nedaleko města Tchaj-pej. Zpráva se objevila v ranním vysílání televize na informační liště. Válka na Ukrajině a opatrné spojenectví Si Ťin-pchinga s Vladimirem Putinem vyvolávají obavy, že Peking zneužije krizi k útoku na ostrov, který považuje za svou odpadlickou provincii.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Neznámí útočníci v Peru zničili nedávno odhalenou sochu s obřím falem, která měla připomínat předkolumbovskou civilizaci Močiků. Radnice města Moche, na jejímž území tato civilizace žila, chtěla sochou přitáhnout zájem turistů. Vztyčení artefaktu ale kritizovaly konzervativní kruhy. Kritici také tvrdili, že se jednalo o snahu starosty Artura Fernándeze zviditelnit se před volbami.

Spojené státy poprvé ohlásily přes milion pozitivních testů za den, počet pacientů s covidem-19 v nemocnicích tam přesáhl sto tisíc. Francouzští vládní představitelé slíbili, že do poloviny ledna přijmou plánovaný zákon o zákazu vstupu neočkovaných do pohostinských a dalších zařízení. Britská ministerská náměstkyně pro očkování a veřejné zdraví uvedla, že hospitalizovaní s covidem-19 nyní vykazují mírnější příznaky.

Nikaragua oficiálně přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem a uznala jednotnou Čínu. Tchaj-wan v posledních letech ztrácí podporu čím dál většího počtu zemí a rozhodnutí Nikaraguy přijal s „hlubokým politováním“. Naopak Peking nový diplomatický směr středoamerické země uvítal a oznámil, že vysocí představitelé obou zemí se již setkali.

Chilský parlament v úterý schválil zákon, jenž umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Norma prošla během jednoho dne oběma komorami parlamentu, informovala agentura AFP. V převážně katolické Latinské Americe je manželství pro všechny legální v Kostarice, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Uruguayi, Argentině a některých mexických státech.

Ve věku 102 let zemřel slavný český cestovatel Miroslav Zikmund. Procestoval více než 100 zemí, hlavní dvě cesty podnikl s Jiřím Hanzelkou. V zahraničí proslavil vozy Tatra i samotné Československo. Podílel se na šestnácti knihách, pěti celovečerních filmech a víc než stovce krátkých snímků, hlavně dokumentů. V roce 2014 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.

Říká se jí rychlá móda a odpovídá na touhu některých lidí měnit šatník v závislosti na měnícím se střihu a barvách každé sezony s co nejnižšími nároky na vlastní peněženku. Fenomén ale živí nebezpečný trend plýtvání zdroji, energií a vodou. Nejlépe je vidět na nejsušší poušti světa v jihoamerickém Chile, kde se nachází pravděpodobně největší hřbitov rychlé módy na planetě.

Fernanda Melchorová je objev současné latinskoamerické prózy. Mexická spisovatelka a oceňovaná novinářka přináší surové svědectví ze zapadlého městečka, kde se sama narodila. Román Období hurikánů, který již vyšel v mnoha evropských jazycích a byl nominovaný na Mezinárodní Bookerovu cenu, vychází teď česky v překladu Anežky Charvátové, která kouzlo knihy poodhalila v rozhovoru.

Rusko je připraveno bezprostředně po schválení provozu nového plynovodu Nord Stream 2 zvýšit dodávky plynu do Evropy, a to zhruba o deset procent. Podle listu Financial Times to řekl ruský prezident Vladimir Putin.

Každý třetí muž ve Španělsku podle průzkumů využil prostituce. Vláda teď takzvané nejstarší řemeslo po více než čtvrtstoletí zřejmě postaví mimo zákon. Prostituce není ve Španělsku od roku 1995 nijak regulovaná. Premiér Pedro Sánchez tvrdí, že už dál nemůže mlčky sledovat zotročování žen a s kuplířstvím hodlá skoncovat. Země je branou Latinské Ameriky do Evropy – včetně navázané kriminality a obchodu s dívkami.