Latinská Amerika strana 2 z 5

Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.

Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

Deportace budí v USA silné emoce. Jejich symbolem se stal Kilmar Abrego, kterého administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechala protizákonně převézt do vězení v Salvadoru. Z něj se pak po velké právní bitvě dostal zpět do Spojených států. Nyní je obviněn ze členství v gangu, což odmítá. Obhájce se snažil zabránit jeho propuštění z vazby – čeká totiž, že jej imigrační úřad vyhostí do třetí země. To je nyní častější postup amerických úřadů.

V říjnovém druhém kole prezidentských voleb v Bolívii se utkají dva opoziční nelevicoví kandidáti, centristický senátor z Křesťanskodemokratické strany (PDC) Rodrigo Paz a bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez ze strany Svoboda a demokracie. Potvrdily to podle tiskových agentur výsledky nedělního prvního kola prezidentských voleb po sečtení více než devadesáti procent hlasů.

Kolumbijský senátor a možný prezidentský kandidát Miguel Uribe, který byl od června, kdy byl během volební akce střelen do hlavy, hospitalizován, v pondělí zemřel. S odvoláním na senátorovu rodinu o tom informovala agentura Reuters. V předchozích dnech lékaři uvedli, že se Uribeho stav po mírném zlepšení zase zhoršil.

Vládnoucí strana salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho schválila v parlamentu ústavní změny, které hlavě státu umožňují bez omezení opakovaně kandidovat ve volbách, prodlužují prezidentský mandát z pěti na šest let a ruší druhé kolo voleb, informovaly tiskové agentury.

Až doživotí hrozí sedmadvacetiletému Kolumbijci, který podle polské kontrarozvědky ABW na pokyn ruské tajné služby podpálil loni v květnu dva polské sklady se stavebninami. Muž, obviněný v Polsku z teroristického činu, si nyní odpykává trest v Česku; v červnu ho pražský soud poslal na osm let do vězení za žhářský útok na pražský dopravní podnik. Mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński zdůraznil, že Kolumbijec stane i před polským soudem, napsal server Wirtualna Polska.

Spojené státy se obávají rostoucího vlivu Číny v Latinské Americe, ale postrádají dlouhodobou strategii, jak mu čelit. Mezitím Peking posiluje svou přítomnost v tradiční sféře amerického vlivu a prezentuje se jako rovnocenný partner, který údajně lépe rozumí problémům rozvojových států, upozorňuje politolog Stanislav Myšička. USA tak jednoznačně hrají druhé housle, míní iberoamerikanista Radek Buben.

Latinská Amerika se v posledních letech dostává do hledáčku čínské zahraniční politiky. Peking v regionu systematicky posiluje svůj vliv prostřednictvím investic, půjček, infrastrukturních projektů a diplomatické aktivity v rámci iniciativy Pásu a stezky (BRI). Na květnovém summitu s lídry zemí Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) čínský vládce Si Ťin-pching navíc oznámil nový úvěr v hodnotě devíti miliard dolarů (207 miliard korun).

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.

Ekvádor byl dříve považován za jednu z nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky a přezdívalo se mu „ostrov míru“. Země sevřená mezi dvěma největšími producenty kokainu na světě, Kolumbií a Peru, se ale v posledních letech proměnila z tranzitního bodu v klíčový logistický uzel hlavní pašerácké trasy kokainu do Evropy. Nárůst násilí přiměl prezidenta Daniela Nobou v roce 2024 k vyhlášení výjimečného stavu a zahájení války proti drogovým kartelům. Na pašování drog do Evropy se přitom nepodílí jen tamní gangy či mexické drogové kartely, ale také albánská mafie.

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.

Už v sobotu mají v USA začít platit o 25 procent vyšší cla na dovážené autodíly. Přestože prezident Donald Trump původní opatření zmírnil, EU hledá nejen pro autoprůmysl náhradu za americký trh. Už teď má po celém světě uzavřených víc než sedmdesát obchodních smluv a o dalších se jedná. Brusel doufá, že vývoz do Latinské Ameriky, Indie a jihovýchodní Asie by mohl alespoň částečně nahradit odbytiště v USA.

Uzbečtí farmáři tvrdí, že je vláda pod záminkou státem podporovaného rozvoje nutí přenechávat půdu čínským podnikům, čímž místním obyvatelům odebírá tisíce hektarů úrodných bavlníkových a pšeničných polí, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). K převodům pozemků má oficiálně docházet dobrovolně, zemědělci však pro server popsali zastrašování a výhružky ze strany tamních úředníků. Ve Střední Asii tak rostou protičínské nálady a obavy z plíživého vlivu Pekingu.

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.

Americký federální soud dočasně zablokoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa realizovat deportace opírající se o zákon z osmnáctého století. Na zmíněný zákon Trump odkázal v rámci tažení proti zločinecké organizaci Tren de Aragua. Tu podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci USA. Kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací se podle Trumpa z Venezuely stal hybridní kriminální stát.

Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence (AI) v hodnotě 200 miliard eur (zhruba pět bilionů korun). Na summitu v Paříži to oznámila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti. Na šest desítek zemí včetně Česka podepsalo na summitu deklaraci o AI. USA a Velká Británie ale chybí.

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.

Guatemala bude přijímat migranty deportované z USA včetně těch, kteří pocházejí z jiných zemí, oznámil ve středu prezident Bernardo Arévalo po schůzce s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem. Napsaly to agentury AP a Reuters. Rubio oznámil, že Guatemala bude i nadále dostávat americkou zahraniční pomoc.