Latinská Amerika strana 2 z 5

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

Při rozsáhlé policejní operaci, která se odehrála v úterý ve favelách v Riu de Janeiro, zemřelo 132 lidí, uvedl úřad místního veřejného ochránce práv. Vláda v tomto brazilském státě později potvrdila 119 mrtvých, z toho jsou nejméně čtyři policisté. Server G1 uvádí, že se jedná o policejní zásah s nejvyšším počtem mrtvých za poslední léta. Cílem bylo podle úřadů zatknout členy zločinecké organizace Comando Vermelho. OSN vyjádřila zděšení z vysokého počtu mrtvých.

Venezuela ostře kritizovala vojenské cvičení USA a Trinidadu a Tobaga probíhající v Karibiku, během kterého se dle Caracasu americká CIA pokouší osnovat operaci k vyvolání války proti Venezuele. Autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura uvedl, že zadržel „skupinu žoldáků“ s informacemi o akci CIA, píší agentury Reuters a AFP. Pentagon na údajné pašerácké lodě v Karibiku a Tichém oceánu útočí přibližně dva měsíce. Zákonodárci z Demokratické i Republikánské strany kritizují, že se tak děje bez souhlasu Kongresu.

Pravicová koalice prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského Kongresu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes čtyřicet procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků.

Argentinci v neděli rozhodovali o obměně zhruba poloviny poslanců a třetiny členů horní komory parlamentu. Jde o první celostátní volby během mandátu prezidenta Javiera Mileie, které jsou vnímány jako referendum o jeho vládě a test jeho popularity. Americký prezident Donald Trump navíc podmínil finanční pomoc Argentině vítězstvím Mileiovy koalice. Poslední předvolební průzkumy ukazovaly na těsný souboj prezidentovy strany a jejích pravicových spojenců s opoziční levicí.

Hurikán Melissa v Karibiku zesílil na čtvrtou kategorii s větrem o rychlosti až 225 kilometrů za hodinu a během neděle by mohl dosáhnout nejvyšší páté kategorie, informovalo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Na cestě k Jamajce, na jejíž jižní pobřeží by měl udeřit v úterý ráno tamního času, má v neděli do oblasti severního Karibiku přinést přívalové deště. Regionu podle NHC hrozí katastrofální bleskové povodně.

Desítky amerických válečných lodí a letadel a na deset tisíc vojáků, které během posledních dvou měsíců vláda Spojených států vyslala do Karibiku, představují největší vojenské nasazení v tomto regionu za několik dekád, napsal server BBC Mundo. Podle něj ale zřejmě není cílem této operace boj proti pašerákům drog, jak tvrdí americká vláda. Někteří analytici míní, že jde o zastrašující kampaň, která má přimět venezuelskou armádu, aby přestala podporovat autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila sankce na kolumbijského prezidenta Gustava Petra a obvinila ho, že odmítá zastavit tok kokainu do USA. Trump již ve středu zastavil platby Kolumbii určené pro boj proti drogám, Petra označil za „nelegálního drogového bosse“. Podle agentur USA sankcemi eskalují spor s Kolumbií.

Ve Venezuele, kterou USA obviňují z pašování drog, nastane brzy pozemní akce, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Spojené státy v Karibiku podnikly letecký útok na další loď, šest lidí na palubě zemřelo. Šéf americké obrany Pete Hegseth následně nařídil vyslat údernou skupinu letadlové lodi USS Gerald R. Ford k břehům Jižní Ameriky. Venezuelský vládce Nicolás Maduro tvrdí, že Washington připravuje „agresi proti jeho zemi s cílem svrhnout jeho vládu“.

Peruánské protivládní protesty, vedené příslušníky takzvané generace Z, přes měsíc otřásají Limou i dalšími městy. Po pádu neoblíbené prezidentky Diny Boluarteové zemi dočasně vede José Jerí, který na rostoucí vlnu demonstrací a vysokou kriminalitu reagoval vyhlášením dočasného výjimečného stavu. Lidé v ulicích nyní požadují i jeho rezignaci a „nový začátek“. Zásahy bezpečnostních složek si dosud vyžádaly minimálně stovku zraněných a vyšetřuje se první úmrtí účastníka demonstrace. Peru tak před dubnovými volbami čelí pokračující politické krizi a nedůvěře ve stát.

Spojené státy provedly další útok na loď v Tichém oceánu, při kterém zahynuly tři osoby obviněné z nelegálního obchodování s drogami. Na sociální síti X to v noci na čtvrtek napsal americký ministr obrany Pete Hegseth, který ve středu informoval o jiném úderu ve stejné oblasti a o dvou obětech. Jedná se o druhý incident v Tichém oceánu; sedm dalších se dříve odehrálo v Karibiku, kde se cílem stala plavidla údajně pašující narkotika. Zahynulo nejméně 34 lidí.

Kolumbijský odvolací soud zrušil rozsudek nad bývalým prezidentem země Álvarem Uribem za podvod a braní úplatků v případu údajného ovlivňování svědků, uvedla agentura Reuters. Exprezident byl v této kauze letos v srpnu odsouzen ke dvanácti letům domácího vězení. Podle odvolacího soudu měl původní verdikt nedostatky a postrádal komplexní zhodnocení případu. O novém trestu pro Uribeho, který stál v čele země v letech 2002 až 2010, ještě není rozhodnuto. Bývalá hlava státu obvinění odmítá.

Prezidentské volby v Bolívii vyhrál křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz. Po sečtení 97 procent okrsků z nedělních voleb získal téměř 55 procent hlasů, zatímco bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez obdržel 45 procent. Podle bolivijských médií o tom informoval nejvyšší volební tribunál s tím, že Pazovo vítězství je „nezvratné“.

Francouzští zemědělci v pátek opět vyrazili protestovat proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, která podle nich ohrozí odbyt jejich vlastní produkce. Asi stovka farmářů s traktory dorazila ráno k zámku Versailles, další se při poklidných akcích později shromáždili na různých místech Francie, píší tamní média.

Podle zprávy madridské nevládní organizace Prisoners Defenders je na Kubě nuceno pracovat na výrobě doutníků a dřevěného uhlí určených pro export nejméně šedesát tisíc vězňů. Ti pracují za minimální či žádnou odměnu, často v nelidských podmínkách a pod hrozbou násilí, upozornil deník The Guardian.

Šéf Bílého domu Donald Trump prohlásil, že americká armáda v pondělí provedla útok na loď patřící venezuelskému drogovému kartelu. Plavidlo mělo dle prezidenta namířeno do Spojených států. Dodal, že při útoku byli zabiti tři muži.

Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.

Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

Deportace budí v USA silné emoce. Jejich symbolem se stal Kilmar Abrego, kterého administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechala protizákonně převézt do vězení v Salvadoru. Z něj se pak po velké právní bitvě dostal zpět do Spojených států. Nyní je obviněn ze členství v gangu, což odmítá. Obhájce se snažil zabránit jeho propuštění z vazby – čeká totiž, že jej imigrační úřad vyhostí do třetí země. To je nyní častější postup amerických úřadů.

V říjnovém druhém kole prezidentských voleb v Bolívii se utkají dva opoziční nelevicoví kandidáti, centristický senátor z Křesťanskodemokratické strany (PDC) Rodrigo Paz a bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez ze strany Svoboda a demokracie. Potvrdily to podle tiskových agentur výsledky nedělního prvního kola prezidentských voleb po sečtení více než devadesáti procent hlasů.

Kolumbijský senátor a možný prezidentský kandidát Miguel Uribe, který byl od června, kdy byl během volební akce střelen do hlavy, hospitalizován, v pondělí zemřel. S odvoláním na senátorovu rodinu o tom informovala agentura Reuters. V předchozích dnech lékaři uvedli, že se Uribeho stav po mírném zlepšení zase zhoršil.

Vládnoucí strana salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho schválila v parlamentu ústavní změny, které hlavě státu umožňují bez omezení opakovaně kandidovat ve volbách, prodlužují prezidentský mandát z pěti na šest let a ruší druhé kolo voleb, informovaly tiskové agentury.