Čína strana 2 z 5

Přední norský provozovatel veřejné dopravy oznámil, že zavede přísnější bezpečnostní požadavky a posílí opatření proti hackerství poté, co test nových elektrických autobusů ukázal, že čínský výrobce je může na dálku vypnout. Problém se netýká jen čínských strojů, ale obecně moderních elektrobusů.

Odborníci říkají, že představuje jeden z nejvýznamnějších milníků ve dvou desetiletích rychlé modernizace čínské armády. Slavnostně uvedená třetí čínská letadlová loď Fu-ťien má po té americké jako druhá na světě elektromagnetický katapult. Jeho počítačem řízený tah je plynulý a méně namáhá trup letadel, což umožní startovat širšímu spektru strojů. Letouny navíc mohou být těžší. Se Spojenými státy se ale zatím Čína rovnat nemůže. Ty mají letadlových lodí jedenáct a všechny na jaderný pohon.

Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí od neděle do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.

Jednotky rychlé podpory (RSF) po vpádu do súdánského Fáširu oddělovaly ženy od mužů, které pak na „náměstí smrti“ hromadně povraždily včetně malých dětí. Kdo neměl na výkupné, byl zabit. Tak popisují pád města svědci, kterým se po několika dnech o hladu podařilo dostat do bezpečí. Zvěrstva připomínají genocidu v Dárfúru před více než dvěma dekádami, za níž stály milice Džandžavíd. Právě z nich později vzešly RSF.

Spojené státy možná pracují s Ruskem a Čínou na plánu na omezení jaderného arzenálu, podle agentury Reuters to bez dalších podrobností prohlásil americký prezident Donald Trump. Minulý týden šéf Bílého domu přitom vzbudil rozruch oznámením, že nařídil ministerstvu obrany, aby obnovilo jaderné zkoušky tak, jak to podle něj činí ostatní jaderné mocnosti.

Severokorejská státní média oznámila úmrtí 97letého Kim Jong-nama, patrně nejvýznamnějšího funkcionáře komunistické diktatury nepatřícího do vládnoucí dynastie. Dlouholetý předseda parlamentu, který byl formální hlavou státu a tváří KLDR v zahraničí, zažil vládu tří Kimů.

Říká se jim „kravička“ neboli vaquita. Vědecky správně se jmenují sviňuchy kalifornské a jde o jedny z nejohroženějších zvířat na Zemi. Podle posledních pozorování přežívá zřejmě posledních asi deset zvířat tohoto druhu. Proto jsou přírodovědci a aktivisté nadšení z nového pozorování. Vzácným sviňuchám se totiž prokazatelně narodilo mládě a naděje na zachování druhu stále žije.

Celý moderní svět je založený na tom, že komunikace mezi počítači je v zásadě bezpečná, neměla by se dát odposlouchávat, narušit, a už vůbec ne bez dovolení měnit. Změnit to může kvantové šifrování. Proto se státy – včetně Česka – připravují, aby takovému scénáři dokázaly zabránit.

Spojené státy do války s Venezuelou nepůjdou, prohlásil americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS. Uvedl však také, že „dny vládce Nicoláse Madura v čele Venezuely jsou sečteny“. Maduro má s Trumpem dlouhodobě napjaté vztahy a tvrdí, že USA se velkou mobilizací v Karibiku chystají na válku proti jeho zemi.

Obrovské náklady na agresi proti Ukrajině i následné sankce podle mnoha ekonomických ukazatelů dělají problémy ruské ekonomice. Ta je navíc čím dál závislejší na vztazích s Čínou. A platí to i v turistice. Podle oficiálních statistik teď míří do Ruska šedesát procent návštěvníků právě z Číny.

Jednotu států v regionu prověřil summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství, takzvaného APECu. Schůzku hlav jednadvaceti zemí, která se konala v Jižní Koreji, však zastínila dlouho očekávaná schůzka prezidentů Číny a Spojených států, která přinesla příměří v obchodní válce. Samotného APECu už se Donald Trump nezúčastnil, což podle odborníků může oslabit jeho důvěryhodnost v regionu.

Největší evropská ekonomika už třetí čtvrtletí přešlapuje na místě. Německá vláda odhaduje, že za celý rok vyroste HDP o pouhé dvě desetiny procenta. Země s 84 miliony obyvatel se ocitla mezi mlýnskými kameny soupeření dvou světových gigantů – USA a Číny. První ji drtí navýšenými cly, druhá nedostatkem čipů. Projevuje se to především na exportu, který tradičně táhne automobilový průmysl.

Japonská premiérka Sanae Takaičiová a čínský prezident Si Ťin-pching se v pátek na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Jižní Koreji shodli na důležitosti posílení vzájemné spolupráce. Jednalo se o první setkání obou státníků od zvolení Takaičiové do funkce. Čínská diplomacie zaujala před schůzí opatrný postoj kvůli obavám z tvrdého přístupu Takaičiové vůči Pekingu a kvůli její podpoře Tchaj-wanu, na který si Peking činí nárok.

Trumpovi se podařilo uzavřít příměří ve válce, kterou sám rozpoutal, komentoval setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem europoslanec Jan Farský (STAN). Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila se jedná teprve o začátek a „cestu dobrým směrem“. Své postřehy v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem přidali také sinolog Martin Hála a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss.

Drony se používají v zemědělství stále častěji a jejich zavádění neustále zrychluje, říká nová analýza, která vyšla v odborném časopise Science. Pomáhá to zbavit se té nejhorší práce, ale současně to může ohrozit zaměstnanost na venkově, varují vědci.

Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v noci na čtvrtek SEČ jednali v jihokorejském Pusanu. Po necelých dvou hodinách oba lídři místo konání schůzky opustili, aniž by vydali prohlášení. Trump dle Reuters později na palubě svého prezidentského speciálu Air Force One označil schůzku za „úžasnou“. Sdělil, že byly urovnány všechny otázky kolem vzácných zemin a cla na čínské zboží se sníží na 47 procent z 57. Uvedl také, že USA budou s Čínou spolupracovat na řešení ruské války proti Ukrajině. O Tchaj-wanu nemluvili.

Čína hrozí omezením vývozu vzácných zemin, nezbytných pro výrobu čipů, baterií a elektromobilů. Pokud opatření vejde 8. listopadu v platnost, dotkne se i evropského průmyslu. „Evropa se stává obětí ekonomické války mezi USA a Čínou,“ uvedl ekonom Radek Špicar v Otázkách Václava Moravce. Vyjednávání amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu může podle ekonoma Petra Knapa sice „krátkodobě dopadnout dobře“, dlouhodobě je však Evropa ve slabší pozici. Oba hosté se shodli, že existují řešení a jedním z nich mohou být nové příležitosti v Africe.

Americký prezident Donald Trump vyrazí na svou asijskou misi. V programu má zastávky v Jižní Koreji, Japonsku či v Malajsii na summitu ASEAN. Trump se soustředí především na obchodní dohodu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Chce s ním mluvit také o omezení nákupu ruské ropy a nevylučuje ani shodu v otázce jaderných zbraní. Setkat by se měli v Jižní Koreji. Množí se i spekulace, že by se šéf Bílého domu mohl sejít i se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem, z kterého se stal neochvějný spojenec Moskvy.

Ve Venezuele, kterou USA obviňují z pašování drog, nastane brzy pozemní akce, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Spojené státy v Karibiku podnikly letecký útok na další loď, šest lidí na palubě zemřelo. Šéf americké obrany Pete Hegseth následně nařídil vyslat údernou skupinu letadlové lodi USS Gerald R. Ford k břehům Jižní Ameriky. Venezuelský vládce Nicolás Maduro tvrdí, že Washington připravuje „agresi proti jeho zemi s cílem svrhnout jeho vládu“.

Mezi čínskými křesťany narůstají obavy z tvrdých vládních represí. Čínské úřady totiž před dvěma týdny zadržely na tři desítky příslušníků podzemní protestantské církve – a to navzdory ústavou deklarované náboženské svobodě. Sionská církev vznikla v roce 2007. Od té doby čelila tlaku ze strany státu několikrát, přesto dokázala získat asi deset tisíc členů.

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

Nový americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick se chce ve funkci zaměřit na posílení sdílené bezpečnosti a obrany. Jeho cílem je také prohlubovat hospodářské a obchodní vazby. Americký Senát nominaci Merricka schválil na začátku října. Prezident Petr Pavel od něj ve čtvrtek na Pražském hradě přijal pověřovací listiny.

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters.

Čína nedávno uvalila nové restrikce na vývoz vzácných zemin do zahraničí. Jde o prvky, bez nichž se nedají vyrábět moderní technologie jako baterie a součástky automobilů, ale také vojenské přístroje, jako jsou drony. Evropa si tak opět uvědomila, jak moc je v tomto ohledu na zdrojích zvenku závislá – není v tom ovšem sama. Významná část těžby totiž neprobíhá v samotné Číně, ale za netransparentních a neregulovaných podmínek v zahraničí, především v konfliktem zmítaném Myanmaru.