Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
Loď se nacházela několik set kilometrů od pobřeží Srí Lanky, když na její palubu vstoupili vojáci speciálních sil a část nákladu zabavili. Poté plavidlu dovolili pokračovat v plavbě, uvedli podle WSJ s operací obeznámení činitelé. Název lodi ani jejího vlastníka deník neuvedl.
Zásah byl součástí úsilí Pentagonu narušit skrytou snahu Íránu získat vojenské prostředky poté, co Izrael a USA za 12denní války letos v červnu způsobily značné škody jeho jaderným a raketovým zařízením. Šlo o první známý případ z posledních let, kdy americká armáda zabavila náklad čínského původu na cestě do Íránu.
Operace se odehrála několik týdnů předtím, než se USA ve středu u pobřeží Venezuely zmocnily tankeru používaného k přepravě ropy z Venezuely do Íránu.
Náklad mohl sloužit raketovému programu
Materiál zabavený na lodi v Indickém oceánu byl podle zdrojů WSJ takzvaného dvojího užití, tedy pro civilní i vojenské účely. Potenciálně mohl být využit pro íránské konvenční zbraně, uvedl jeden z představitelů s tím, že dodávka byla zničena. Podle jiného činitele a osoby obeznámené se zásahem Washington shromáždil informace, které naznačovaly, že náklad byl určený pro íránský raketový program.
Americké velitelství pro Indopacifik, které operaci řídilo, odmítlo záležitost komentovat. Mluvčí íránského a čínského ministerstva zahraničí na žádosti o vyjádření nereagovali.
V posledních letech USA zabavily několik zásilek zbraní a ropy patřících Íránu. V lednu 2024 jejich armáda zabavila u pobřeží Somálska součástky balistických střel a střel s plochou drahou letu směřující k jemenským povstalcům hútíům. V letech 2020 a 2023 rovněž zabavily zásilky íránské ropy s tím, že z nich profitovaly Islámské revoluční gardy.
Čína je dlouhodobě diplomatickým a ekonomickým spojencem Íránu, dováží jeho ropu a označuje americké sankce vůči Teheránu za nelegální. Není však jasné, zda se dodávky pro íránský raketový program uskutečňovaly s přímým souhlasem Pekingu, uvedl WSJ.
