Hamás odkládá propuštění rukojmí, podle Izraele porušil dohodu o příměří

4 minuty
Události: Další osud dohody o příměří v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Palestinské teroristické hnutí Hamás až do odvolání odkládá propuštění dalších izraelských rukojmí výměnou za palestinské vězně, původně plánované na tuto sobotu. Oznámil to mluvčí teroristické organizace Abú Ubajdá s odůvodněním, že Izrael podle nich nedodržuje podmínky dohody o příměří, které v Pásmu Gazy platí od 19. ledna. Podle Izraele naopak porušil dohodu o příměří odkladem propuštění rukojmí Hamás. Zprostředkovatelé dohody o příměří se bojí, že hrozí její kolaps.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac reagoval na krok Hamásu prohlášením, že oznámení teroristické organizace se rovná porušení dohody o klidu zbraní a že pověřil armádu v Pásmu Gazy, aby byla uvedena do stavu nejvyšší pohotovosti.

„Propuštění vězňů, které bylo naplánováno na příští sobotu, 15. února 2025, bylo odloženo až do odvolání, dokud okupace (Izrael) nesplní své závazky“ plynoucí z dohody o příměří, uvedl v prohlášení mluvčí brigád Kasám Abú Ubajdá. Izrael podle něj v posledních třech týdnech, kdy je dohoda v platnosti, zdržoval návrat vysídlených obyvatel na sever Pásma Gazy, útočil na Palestince střelbou i dělostřeleckými granáty a bránil volnému přísunu humanitární pomoci.

Hamás nepropustí žádné další rukojmí, dokud Izrael dohodu „nezačne dodržovat a nevynahradí poslední týdny,“ dodal Ubajdá.

Nejmenovaný izraelský představitel agentuře Reuters řekl, že premiér Benjamin Netanjahu nyní vede bezpečnostní konzultace. V úterý ráno se pak podle něj sejde bezpečnostní kabinet, složený z ministrů silových resortů. Izraelská armáda ještě v pondělí večer oznámila, že zvýšila stupeň pohotovosti. Obranu země posílí další jednotky.

Poslední propuštění byli ve špatném stavu

Hamás dosud pustil domů šestnáct zadržovaných Izraelců výměnou za stovky palestinských vězňů a nad rámec dohody také pět unesených Thajců. Zatím poslední trojici mužů propustili teroristé o víkendu, všechny tři ve špatném zdravotním stavu.

Izrael a Hamás musí zajistit lidské zacházení se všemi, kteří jsou v jejich rukou, včetně toho, aby nebyli vystaveni mučení a týrání, uvedl v prohlášení mluvčí kanceláře OSN pro lidská práva Thameen Al-Kheetan.

„Záběry o víkendu propuštěných izraelských rukojmí, které jsme viděli, poukazují na známky špatného zacházení a vážné podvýživy, což odráží velmi zoufalé podmínky, jimž byli v Gaze vystaveni,“ sdělil mluvčí a dodal, že také vzhled palestinských vězňů poukazuje na těžké podmínky, v nichž byli drženi, aniž by je nějak specifikoval.

„Také jsme silně znepokojeni veřejným defilováním rukojmí propouštěných Hamásem v Gaze, včetně jejich prohlášení učiněných pod zjevným nátlakem,“ uvedl Al-Kheetan s odkazem na Hamásem zrežírovanou předávací ceremonii, při níž propouštění rukojmí před zástupy civilistů a maskovaných ozbrojenců odříkávali proslovy. „Opakujeme, že braní rukojmí je zločin,“ uvedl Al-Kheetan a vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí.

6 minut
Horizont ČT24: Blízkovýchodní zpravodaj ČT Borek k vývoji v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Obavy z kolapsu dohody o příměří

Příměří, které podle dohody v první fázi počítá s klidem zbraní na 42 dní a propuštěním celkem 33 izraelských rukojmí, se v posledních třech týdnech převážně dařilo udržovat, ačkoli při několika incidentech umírali Palestinci pod izraelskou střelbou. Tok humanitární pomoci na izolované a válkou zdevastované palestinské území se od uzavření klidu zbraní podle humanitárních agentur zvýšil.

Zprostředkovatelé dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem se však nyní obávají, že hrozí její kolaps, řekly agentuře Reuters dva zdroje z egyptských bezpečnostních kruhů.

Zástupci Hamásu zprostředkovatelům řekli, že vzhledem k plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa na odsun Palestinců z Pásma Gazy už neplatí záruky ze strany Spojených států. Zprostředkovatelé tak odložili další jednání, dokud neobdrží od Washingtonu jasný signál o úmyslu pokračovat v dohodě, uvedly zdroje Reuters.

„Hamás si je vědom toho, že disponuje ze svého pohledu obrovskou výhodou – lidskými bytostmi, které zadržuje a které Izraelci vehementně chtějí zpátky. Hamás ví, že si může říct o cenu, a dokonce tu cenu může zvyšovat, může si klást požadavky. Snaží se vyvolávat dojem, že je ochoten jít až na dřeň, tedy ke kolapsu příměří,“ podotkl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Hamás už dříve obviňoval Izrael, že brzdí přísun pomoci do Gazy, jehož výrazné navýšení bylo jednou z klíčových podmínek první fáze příměří. Izrael to odmítá a naopak Hamás viní, že nedodržuje domluvené pořadí, v jakém mají být rukojmí propouštěna, a že během předávek rukojmí pracovníkům Červeného kříže s nimi inscenuje ponižující veřejná vystoupení před davy lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Severní Korea poprvé potvrdila vyslání vojáků na pomoc Rusku ve válce

Severní Korea poprvé potvrdila, že vyslala své vojáky, aby bojovali na straně Ruska ve válce s Ukrajinou. Pchjongjang tvrdí, že tak přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na státní média KLDR. Moskva uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky, kteří část regionu obsadili loni v létě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
05:52AktualizovánoPrávě teď

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo jedenáct lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na filipínském festivalu najel do davu, zemřelo jedenáct lidí. Policie původně informovala o devíti obětech, k večeru SELČ podle agentury Reuters ale bilanci navýšila. Více než dvacet dalších osob utrpělo zranění, potvrdil dříve kanadský premiér Mark Carney. Řidiče policie zadržela, podle ní nejspíš trpěl psychickými problémy. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Tisíce lidí proudily k hrobu papeže Františka v Římě

Tisíce lidí se v neděli přišly poklonit k papežovu hrobu v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě. Lidé se sešli opět také v okolí Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, dorazilo jich na dvě stě tisíc. Zejména mladí se tam účastnili mše vedené kardinálem Pietrem Parolinem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Polská prokuratura šetří možnou korupci spojenou s gigantem Orlen

Polská prokuratura vyšetřuje korupční kauzy spojené s bývalým ředitelem energetického gigantu PKN Orlen Danielem Obajtkem. Nově se zabývá podezřelým nákupem upadající sítě novinových kiosků. Postupuje také prošetřování transakce, která firmu připravila v přepočtu až o devět miliard korun.
před 7 hhodinami

Rubio: Moskva a Kyjev musí brzy uzavřít mírovou dohodu

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy, řekl v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle něj v následujícím týdnu pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání.
před 8 hhodinami

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na čtyřicet

Přinejmenším čtyřicet obětí a více než dvanáct set raněných má sobotní exploze v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás, uvedly v neděli íránské úřady podle tiskových agentur. Předchozí bilance íránského Červeného půlměsíce čítala 28 mrtvých a více než tisíc raněných.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 10 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 14 hhodinami
Načítání...