Hamás propustil další tři izraelská rukojmí

V Pásmu Gazy došlo k předání dalších tří rukojmí, která drželo od předloňského října v zajetí palestinské teroristické hnutí Hamás. To dopoledne předalo rukojmí představitelům Červeného kříže, kteří trojici mužů automobily převezli do koridoru Necarim, jenž je pod kontrolou izraelské armády. Ta potvrdila, že rukojmí převzala. Dva z propuštěných jsou ve špatném zdravotním stavu, potvrdila ředitelka nemocnice, kde podstoupili zdravotní prohlídku. Izraelské úřady již potvrdily propuštění 183 palestinských vězňů výměnou za rukojmí.

Před samotným předáním vyvedli maskovaní ozbrojenci Hamásu rukojmí na pódium, kde je využili k propagandě, napsal server The Times of Israel (ToI). V místě předání byly nižší stovky příslušníků Brigád Kasám, tedy ozbrojeného křídla hnutí Hamás, a vyšší stovky civilistů. Předání rukojmí se uskutečnilo spořádaně, bez chaotických scén, jako tomu bylo v případě některých dřívějších propouštění rukojmí. Těsně před předáním podepsali na pódiu zástupce Červeného kříže a maskovaný představitel Hamásu protokoly o převzetí, které Hamás orazítkoval.

U pódia byly velké plakáty s podobiznami vysokých představitelů Hamásu, které izraelská armáda v minulosti zabila, včetně vůdců Ismáíla Haníji a Jahjáa Sinvára. Předání z města Dajr Balah v Pásmu Gazy vysílala živě mimo jiné katarská stanice al-Džazíra. Propuštěnými rukojmími jsou Eli Šarabi, Ohad Ben Ami a Or Levy. 

Server ToI napsal, že na záběrech z propagandistického obřadu je rukojmí Eli Šarabi nucen mluvit na pódiu o tom, jak je šťastný, že se vrátí za svou ženou a dcerami. Jen o něco později se však po návratu do Izraele dozvěděl, že jeho manželku a dcery teroristé zabili, když se skrývaly v domácím úkrytu v jejich domě v kibucu Beeri. Šarabiho unesli do Pásma Gazy.

„Mě velice překvapuje, že Izrael na takové podmínky přistoupil,“ reagoval na způsob propuštění rukojmí politický a kulturní geograf z Ostravské univerzity Vladimír Baar, podle něhož může být jedním z důvodů toho, že Izrael na podmínky přistoupil, tlak ze strany veřejnosti i světového společenství. „Pro ně je vrácení těch rukojmí natolik důležité, že jsou ochotni podstoupit i tuto ceremonii,“ dodal s tím, že způsob propouštění vypadá, jako by Hamás zvítězil. 

10 minut
Politický a kulturní geograf Vladimír Baar o propuštění izraelských rukojmí
Zdroj: ČT24

Zdravotní stav propuštěných vyvolal v Izraeli kritiku

Na dvou rukojmích „jsou viditelné následky 491 dlouhých dnů zajetí a jejich zdravotní stav je špatný“, cituje agentura AFP ředitelku nemocnice Jael Frenkelovou Nirovou. Ta dodala, že v rámci dohody Izraele s Hamásem o příměří je to počtvrté, co jí vedená nemocnice přijala propuštěná rukojmí, a „situace je tentokrát vážnější“.

Šestapadesátiletý Ohad Ben Ami, třetí propuštěný muž, se ze zajetí vrátil „vážně podvyživený“, řekl Gil Pierre z telavivské nemocnice Ichilov. Podle serveru ToI ale dodal, že jde o odolného člověka.

Fyzický stav trojice v sobotu propuštěných rukojmích vyvolal v Izraeli kritiku. „Nejprve jsem ho nepoznala, ale vrátil se živý, přežil,“ citoval server The Times of Israel (ToI) dceru jednoho z rukojmí. Stav propuštěných označil za šokující izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož sobotní záběry nezůstanou bez odezvy, uvedla agentura AFP.

„Takhle vypadají zločiny proti lidskosti! Celý svět je svědkem Ohada, Ora a Eliho, jak se po 491 dnech pekla vracejí vyhladovělí, vyhublí a ztrápení a jak je podlí vrazi zneužívají k cynickému a krutému divadlu. Útěchou nám je, že se vracejí živí do náruče svých blízkých,“ napsal na sociální síti X izraelský prezident Jicchak Herzog.

„Všichni tři byli vyzáblí. Na rozdíl od těch předchozích propouštěných se ani nepokoušeli o nějaké úsměvy a mávání do kamer,“ řekl zpravodaj České televize David Borek.

Izraelská média na základě rozhovorů s blízkými v sobotu propuštěných rukojmí informovala, že 35letý Or Levy většinu času v zajetí strávil s dalšími rukojmími v podzemních tunelech, jejichž rozsáhlou síť Hamás v Pásmu Gazy v posledních téměř 20 letech vybudoval. Vysprchovat se mohl jen jednou za několik měsíců a celou dobu zajetí byl bos. Až do soboty si nebyl jist, zda jeho manželka 7. října 2023 přežila útok teroristů z Hamásu na hudebním festivalu Supernova. Jejich nyní tříletý syn od té doby žije u prarodičů, protože Levy byl v Gaze jako rukojmí a jeho manželka je mrtvá.

Hamás si podle Borka rukojmí na počátku pořídil jako prostředek pro rozdírání izraelské společnosti zevnitř a zároveň jako prostředek pro paralyzování schopnosti izraelské armády proti teroristickému hnutí operovat. „Samozřejmě, že i v této fázi, kdy je příměří, tak Hamás rukojmí používá. Nyní jako kartu zasévání nejistoty, popřípadě jako kartu, která má sloužit k tomu, aby Izrael příměří dále prodlužoval,“ uvedl s tím, že pokud by se Jeruzalém rozhodl příměří ukončit, tak by se sice mohl vrátit k vojenské akci, ale pouze za cenu, že zbylá rukojmí patrně přijdou o možnost dostat se na svobodu.

Propuštění trojice mužů v sobotu přivítal americký ministr zahraničí Marko Rubio, který zároveň zdůraznil, že Hamás musí okamžitě pustit na svobodu všechna zbývající rukojmí. Borek rovněž připomněl, že neexistuje seznam rukojmí a není ani známo, kdo z unesených žije.

14 minut
Zpravodaj České televize David Borek o propuštění tří izraelských rukojmí
Zdroj: ČT24

Někteří rodinní příslušníci rukojmí stále zadržovaných v Pásmu Gazy premiéra vyzvali, aby zajistil brzký návrat všech unesených. „Doufám, že váš plán je dostat do Dauhá všechny (vyjednávací) týmy a podepsat další fáze dohody o příměří,“ řekl podle ToI jeden z nich. Právě druhá fáze, jejíž podmínky se mají teprve projednávat, má zajistit propuštění dalších desítek rukojmí.

Netanjahu v sobotu vyslání delegace do katarského Dauhá schválil. Agentura Reuters píše, že se vyjednávání bude týkat budoucí druhé fáze příměří, ToI ale tvrdí, že tématem budou technické detaily související s nynější první fází dohody. Také server Walla píše, že půjde o spíše „symbolickou zahřívací cestu“, při níž se neočekává pokrok v jednáních o druhé fázi.

Propuštěni byli tři muži

Seznam tří rukojmí, která hodlá propustit, zveřejnil Hamás v pátek. Na svobodu se dostal Eli Šarabi, jehož manželka a dvě dcery zahynuly při teroristickém útoku Hamásu z předloňského října. Tehdy palestinští ozbrojenci zavlekli do Pásma Gazy i jeho bratra Josiho, který podle Hamásu zemřel při izraelském úderu.

Na svobodu se dále dostal Ohad Ben Ami, který má i německé občanství a jehož manželka byla propuštěna ze zajetí v Pásmu Gazy při prvním příměří v listopadu roku 2023. Třetím propuštěným je Or Levy, jehož manželka zemřela při útoku na hudební festival Nova. Na Levyho doma čeká malý syn.

Všichni tři propuštění byli uneseni do Pásma Gazy 7. října 2023 při vpádu Hamásu a dalších palestinských uskupení na jih Izraele. Ozbrojenci při útoku zabili téměř 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 251 jich unesli jako rukojmí.

Sobotní předání rukojmí bylo již několikátým, které se v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy uskutečnilo. Od 19. ledna, kdy příměří začalo platit, Hamás a Palestinský islámský džihád propustily 21 rukojmí.

Izrael propoustil 183 vězňů

Z izraelského vězení Ofer na okupovaném Západním břehu krátce po předání rukojmí vyjel autobus Červeného kříže s několika desítkami propuštěných palestinských vězňů, který později dorazil do města Ramalláh. Tam vězně přivítaly jejich rodiny a blízcí. Sedm z nich bylo podle agentury AFP převezeno do tamní nemocnice.

Mezi v sobotu propuštěnými byl podle agentury Reuters například muž odsouzený za přípravu sebevražedných útoků v odplatě za izraelské atentáty na bývalé šéfy Hamásu Ahmeda Jásina a Abdel-Azize al-Rantisiho v roce 2004.

Podle dohody Izrael za sobotní propuštění tři rukojmí propustil 183 palestinských vězňů, kteří byli dopraveni na Západní břeh, do okupovaného východního Jeruzaléma a do Pásma Gazy. Jejich propuštění potvrdila izraelská vězeňská služba. Osmnáct z nich si odpykávalo doživotní tresty za účast na útocích, při nichž zahynuli izraelští občané.

Podle Reuters 111 vězňů Izrael zadržel v průběhu války, jež začala říjnovým útokem. Před sobotním dnem propustil Jeruzalém od počátku současného příměří 583 vězňů, z nichž někteří byli odsouzeni za podíl na teroristických útocích a další byli zadržováni bez řádného soudu i obvinění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 37 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...