Americký prezident Donald Trump se rozhovořil o dalších detailech svého plánu na převzetí Pásma Gazy. To by prý USA dostaly od Izraele po konci bojů, Palestinci by tou dobou už prý byli „jinde v regionu“. Aby lidé v Gaze mohli žít normálně a využili svůj potenciál, je třeba se vyrovnat s tím, co znamená Hamás v budoucnu, sdělil v Interview ČT24 předseda bezpečnostního výboru sněmovny Pavel Žáček (ODS).
Podle Žáčka je ohledně Gazy klíčovou otázkou role teroristického hnutí Hamás v budoucnu. „V tuto chvíli tato mise dokončena není. (...) Chtěl bych, aby cíl byl, že Gaza bude místo k slušnému životu. Klidně by to mohlo být multinacionální místo, ale mělo by být zajištěno, že tam již nebude žádná nestátní entita, která se zmocní moci. (...) Hamás nebuduje Palestinu nebo palestinský stát, směřuje k vymazání státu Izrael a zavedení nějakého ostře náboženského režimu,“ tvrdí.
Kdyby prý hypoteticky dva miliony lidí někam dobrovolně odcházely, aby se Gaza mohla obnovovat, je podle Žáčka otázkou, co dělat s radikály a teroristy v jejich řadách. To je prý důvod, proč je některé arabské země přijímat nechtějí. „Egypt je (Palestince, pozn. red.) nechce, Jordánsko také ne. (...) Každý s nimi má zkušenosti, které nejsou úplně dobré,“ míní Žáček.
Server The Times of Israel informoval, že by Trumpův plán mohl ohrozit letitou mírovou smlouvu mezi Egyptem a Izraelem. Evropa ani Spojené státy podle Žáčka nechtějí, aby byl destabilizován právě Egypt. Podle něj by v případě nuceného přesidlování Palestinců nebylo ale ani správné, aby to „řešila Evropa“. „Arabský svět vůči svým arabským bratrům, to znamená Palestincům, nedělá to, co by měl dělat, a co asi i svým způsobem předpokládá i prezident Trump,“ dodal Žáček.
Žáček tvrdí, že Trumpova politika ještě nedopadá na bezpečnostní situaci ve světě. „Pokud člověk komunikuje s našimi americkými partnery, tak ještě nemáme informaci, že by se politika Trumpa a jeho nové administrativy propsala do exekutivy,“ tvrdí. Cítí však signály, že tato administrativa bude vyžadovat, aby výdaje na obranu v rámci členských států NATO šly „nad dvě procenta“.
