Hamás oznámil, že předá rukojmí dle dohody

Nahrávám video

Palestinská teroristická skupina Hamás podle agentur Reuters a AP ve čtvrtek uvedla, že bude propouštět rukojmí v již domluvených časech. Stalo se tak po nepřímých jednáních s Izraelem. V pondělí přitom Hamás oznámil přerušení předávání unesených lidí.

„Vyjádření z posledních hodin jsou taková, že je tu mírný optimismus ohledně toho, že příměří by mohlo trvat, ale Izrael znovu opakuje, že to podstatné je dvanáctá hodina v sobotu, kdy by měli být propuštěna tři rukojmí,“ informoval před 15. hodinou blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek s tím, že patrně se ale o některých detailech dál jedná.

Hamás v prohlášení tvrdí, že zprostředkovatelé jednání, tedy Egypt a Katar, mu slíbili, že budou pracovat na odstranění všech překážek pro přepravu pomoci do Gazy. Některá média také informovala, že nákladní vozy se stroji a dalšími zařízeními požadovanými Hamásem se začaly seřazovat pro izraelskou inspekci u hraničního přechodu Rafah.

To však popřel mluvčí izraelského premiéra Omer Dostri. „Do Pásma Gazy nepřijedou žádné karavany a těžké stroje, v tomto ohledu není žádná koordinace (s Izraelem),“ zdůraznil. Dodal, že přes Rafah není možné převážet zboží do enklávy. Podle dohody o příměří přechod slouží jen pro evakuaci nemocných a zraněných do Egypta.

Nahrávám video

„Problematické zboží“

Izraelský deník Ha'arec už dříve ve čtvrtek s odkazem na palestinské zdroje a egyptská média napsal, že skupina propustí v sobotu tři rukojmí, přičemž židovský stát měl slíbit zvýšení humanitárních dodávek, a to hlavně některého zboží, které považoval za problematické.

Podle Borka jde o buňky sloužící k ubytování a odklízecí techniku, tedy bagry. „Izrael říká, že kapacitně není možné tolik kamionů vypravit přes hranice zničeného Pásma Gazy a zároveň, že je nutné je kontrolovat, aby neprovážely nějaké zboží. U odklízecích strojů debata sahá daleko do minulosti. Problém je, že položky, které působí nevinně, v Izraeli mnoho let před 7. říjnem vzbuzovaly podezření, že můžou být Hamásem použity pro jeho účely. Třeba cement mu sloužil k budování podzemních tunelů,“ připomněl zpravodaj.

V pondělí ohlášený odklad postupného propouštění dalších rukojmí Hamás zdůvodnil porušováním podmínek dohody o příměří ze strany Jeruzaléma, včetně zdržování toku humanitární pomoci a smrtících útoků na Palestince.

Izrael na oplátku ve středu pohrozil obnovením bojů. „Pokud Hamás do soboty nepropustí izraelská rukojmí, otevřou se brány pekla, přesně jak to slíbil prezident Spojených států (Donald Trump). Nová válka v Gaze bude mít úplně jinou intenzitu než ta před příměřím. A neskončí, dokud neporazíme Hamás a nevrátí se všechna rukojmí,“ zdůraznil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.

Druhá fáze příměří v mlze

Dohoda o příměří, která začala platit v neděli 19. ledna, počítá se zastavením bojů na 42 dnů, propuštěním 33 rukojmí držených v Pásmu Gazy a stovek palestinských vězňů. Text ujednání podle tisku obsahuje i závazek posílit dodávky do palestinské enklávy, kde se humanitární situace kvůli konfliktu výrazně zhoršila. V některých oblastech podle agentur OSN dokonce hrozil hladomor.

Hamás ale zatím propustil jen šestnáct Izraelců a pět Thajců. Další unesení se mají vrátit domů v druhé fázi příměří, která ještě není vyjednaná. A není vůbec jasné, jestli na ni v příštích týdnech dojde. Izraelská armáda předpokládá, že nejméně 35 z celkem 73 rukojmí, která jsou v Gaze od předloňského podzimu, už nežije.

Sílící tlak na Jeruzalém

Část Izraelců se obává, že případným návratem k bojům v Gaze by mohl židovský stát o rukojmí definitivně přijít a stupňují proto tlak na vládu v Jeruzalémě. „Chci po všem tom pekle, co jsem zažila, znovu začít žít svůj život. Ale nejde to, dokud nebudou doma všechna rukojmí. Chci dostát tomu, co jsem jim slíbila – že se vrátí živí domů,“ konstatovala propuštěná Hana Gricewskyová.

Příměří přerušilo boje, které trvaly od předloňského října. Konflikt vyvolal brutální útok Hamásu a jeho spojenců na izraelské území, při kterém podle místních úřadů zemřelo na 1200 lidí. Zhruba 49 tisíc lidí pak zahynulo v Pásmu Gazy kvůli izraelským úderům, tvrdí tamní úřady ovládané Hamásem. Čísla však nelze vzhledem k válečným podmínkám bezprostředně nezávisle ověřit a gazánské úřady navíc nerozlišují mezi civilisty a bojovníky Hamásu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nepál kvůli počasí přerušil pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Více než tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 41 mminutami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 1 hhodinou

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 3 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.