Hamás oznámil, že předá rukojmí dle dohody

3 minuty
Zprávy v 9: Nejistá budoucnost klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem
Zdroj: ČT24

Palestinská teroristická skupina Hamás podle agentur Reuters a AP ve čtvrtek uvedla, že bude propouštět rukojmí v již domluvených časech. Stalo se tak po nepřímých jednáních s Izraelem. V pondělí přitom Hamás oznámil přerušení předávání unesených lidí.

„Vyjádření z posledních hodin jsou taková, že je tu mírný optimismus ohledně toho, že příměří by mohlo trvat, ale Izrael znovu opakuje, že to podstatné je dvanáctá hodina v sobotu, kdy by měli být propuštěna tři rukojmí,“ informoval před 15. hodinou blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek s tím, že patrně se ale o některých detailech dál jedná.

Hamás v prohlášení tvrdí, že zprostředkovatelé jednání, tedy Egypt a Katar, mu slíbili, že budou pracovat na odstranění všech překážek pro přepravu pomoci do Gazy. Některá média také informovala, že nákladní vozy se stroji a dalšími zařízeními požadovanými Hamásem se začaly seřazovat pro izraelskou inspekci u hraničního přechodu Rafah.

To však popřel mluvčí izraelského premiéra Omer Dostri. „Do Pásma Gazy nepřijedou žádné karavany a těžké stroje, v tomto ohledu není žádná koordinace (s Izraelem),“ zdůraznil. Dodal, že přes Rafah není možné převážet zboží do enklávy. Podle dohody o příměří přechod slouží jen pro evakuaci nemocných a zraněných do Egypta.

9 minut
Zpravodaj ČT Borek k vývoji příměří mezi Izraelem a Hamásem
Zdroj: ČT24

„Problematické zboží“

Izraelský deník Ha'arec už dříve ve čtvrtek s odkazem na palestinské zdroje a egyptská média napsal, že skupina propustí v sobotu tři rukojmí, přičemž židovský stát měl slíbit zvýšení humanitárních dodávek, a to hlavně některého zboží, které považoval za problematické.

Podle Borka jde o buňky sloužící k ubytování a odklízecí techniku, tedy bagry. „Izrael říká, že kapacitně není možné tolik kamionů vypravit přes hranice zničeného Pásma Gazy a zároveň, že je nutné je kontrolovat, aby neprovážely nějaké zboží. U odklízecích strojů debata sahá daleko do minulosti. Problém je, že položky, které působí nevinně, v Izraeli mnoho let před 7. říjnem vzbuzovaly podezření, že můžou být Hamásem použity pro jeho účely. Třeba cement mu sloužil k budování podzemních tunelů,“ připomněl zpravodaj.

V pondělí ohlášený odklad postupného propouštění dalších rukojmí Hamás zdůvodnil porušováním podmínek dohody o příměří ze strany Jeruzaléma, včetně zdržování toku humanitární pomoci a smrtících útoků na Palestince.

Izrael na oplátku ve středu pohrozil obnovením bojů. „Pokud Hamás do soboty nepropustí izraelská rukojmí, otevřou se brány pekla, přesně jak to slíbil prezident Spojených států (Donald Trump). Nová válka v Gaze bude mít úplně jinou intenzitu než ta před příměřím. A neskončí, dokud neporazíme Hamás a nevrátí se všechna rukojmí,“ zdůraznil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.

Druhá fáze příměří v mlze

Dohoda o příměří, která začala platit v neděli 19. ledna, počítá se zastavením bojů na 42 dnů, propuštěním 33 rukojmí držených v Pásmu Gazy a stovek palestinských vězňů. Text ujednání podle tisku obsahuje i závazek posílit dodávky do palestinské enklávy, kde se humanitární situace kvůli konfliktu výrazně zhoršila. V některých oblastech podle agentur OSN dokonce hrozil hladomor.

Hamás ale zatím propustil jen šestnáct Izraelců a pět Thajců. Další unesení se mají vrátit domů v druhé fázi příměří, která ještě není vyjednaná. A není vůbec jasné, jestli na ni v příštích týdnech dojde. Izraelská armáda předpokládá, že nejméně 35 z celkem 73 rukojmí, která jsou v Gaze od předloňského podzimu, už nežije.

Načítání...

Sílící tlak na Jeruzalém

Část Izraelců se obává, že případným návratem k bojům v Gaze by mohl židovský stát o rukojmí definitivně přijít a stupňují proto tlak na vládu v Jeruzalémě. „Chci po všem tom pekle, co jsem zažila, znovu začít žít svůj život. Ale nejde to, dokud nebudou doma všechna rukojmí. Chci dostát tomu, co jsem jim slíbila – že se vrátí živí domů,“ konstatovala propuštěná Hana Gricewskyová.

Příměří přerušilo boje, které trvaly od předloňského října. Konflikt vyvolal brutální útok Hamásu a jeho spojenců na izraelské území, při kterém podle místních úřadů zemřelo na 1200 lidí. Zhruba 49 tisíc lidí pak zahynulo v Pásmu Gazy kvůli izraelským úderům, tvrdí tamní úřady ovládané Hamásem. Čísla však nelze vzhledem k válečným podmínkám bezprostředně nezávisle ověřit a gazánské úřady navíc nerozlišují mezi civilisty a bojovníky Hamásu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...