Hamás oznámil, že předá rukojmí dle dohody

3 minuty
Zprávy v 9: Nejistá budoucnost klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem
Zdroj: ČT24

Palestinská teroristická skupina Hamás podle agentur Reuters a AP ve čtvrtek uvedla, že bude propouštět rukojmí v již domluvených časech. Stalo se tak po nepřímých jednáních s Izraelem. V pondělí přitom Hamás oznámil přerušení předávání unesených lidí.

„Vyjádření z posledních hodin jsou taková, že je tu mírný optimismus ohledně toho, že příměří by mohlo trvat, ale Izrael znovu opakuje, že to podstatné je dvanáctá hodina v sobotu, kdy by měli být propuštěna tři rukojmí,“ informoval před 15. hodinou blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek s tím, že patrně se ale o některých detailech dál jedná.

Hamás v prohlášení tvrdí, že zprostředkovatelé jednání, tedy Egypt a Katar, mu slíbili, že budou pracovat na odstranění všech překážek pro přepravu pomoci do Gazy. Některá média také informovala, že nákladní vozy se stroji a dalšími zařízeními požadovanými Hamásem se začaly seřazovat pro izraelskou inspekci u hraničního přechodu Rafah.

To však popřel mluvčí izraelského premiéra Omer Dostri. „Do Pásma Gazy nepřijedou žádné karavany a těžké stroje, v tomto ohledu není žádná koordinace (s Izraelem),“ zdůraznil. Dodal, že přes Rafah není možné převážet zboží do enklávy. Podle dohody o příměří přechod slouží jen pro evakuaci nemocných a zraněných do Egypta.

9 minut
Zpravodaj ČT Borek k vývoji příměří mezi Izraelem a Hamásem
Zdroj: ČT24

„Problematické zboží“

Izraelský deník Ha'arec už dříve ve čtvrtek s odkazem na palestinské zdroje a egyptská média napsal, že skupina propustí v sobotu tři rukojmí, přičemž židovský stát měl slíbit zvýšení humanitárních dodávek, a to hlavně některého zboží, které považoval za problematické.

Podle Borka jde o buňky sloužící k ubytování a odklízecí techniku, tedy bagry. „Izrael říká, že kapacitně není možné tolik kamionů vypravit přes hranice zničeného Pásma Gazy a zároveň, že je nutné je kontrolovat, aby neprovážely nějaké zboží. U odklízecích strojů debata sahá daleko do minulosti. Problém je, že položky, které působí nevinně, v Izraeli mnoho let před 7. říjnem vzbuzovaly podezření, že můžou být Hamásem použity pro jeho účely. Třeba cement mu sloužil k budování podzemních tunelů,“ připomněl zpravodaj.

V pondělí ohlášený odklad postupného propouštění dalších rukojmí Hamás zdůvodnil porušováním podmínek dohody o příměří ze strany Jeruzaléma, včetně zdržování toku humanitární pomoci a smrtících útoků na Palestince.

Izrael na oplátku ve středu pohrozil obnovením bojů. „Pokud Hamás do soboty nepropustí izraelská rukojmí, otevřou se brány pekla, přesně jak to slíbil prezident Spojených států (Donald Trump). Nová válka v Gaze bude mít úplně jinou intenzitu než ta před příměřím. A neskončí, dokud neporazíme Hamás a nevrátí se všechna rukojmí,“ zdůraznil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.

Druhá fáze příměří v mlze

Dohoda o příměří, která začala platit v neděli 19. ledna, počítá se zastavením bojů na 42 dnů, propuštěním 33 rukojmí držených v Pásmu Gazy a stovek palestinských vězňů. Text ujednání podle tisku obsahuje i závazek posílit dodávky do palestinské enklávy, kde se humanitární situace kvůli konfliktu výrazně zhoršila. V některých oblastech podle agentur OSN dokonce hrozil hladomor.

Hamás ale zatím propustil jen šestnáct Izraelců a pět Thajců. Další unesení se mají vrátit domů v druhé fázi příměří, která ještě není vyjednaná. A není vůbec jasné, jestli na ni v příštích týdnech dojde. Izraelská armáda předpokládá, že nejméně 35 z celkem 73 rukojmí, která jsou v Gaze od předloňského podzimu, už nežije.

Načítání...

Sílící tlak na Jeruzalém

Část Izraelců se obává, že případným návratem k bojům v Gaze by mohl židovský stát o rukojmí definitivně přijít a stupňují proto tlak na vládu v Jeruzalémě. „Chci po všem tom pekle, co jsem zažila, znovu začít žít svůj život. Ale nejde to, dokud nebudou doma všechna rukojmí. Chci dostát tomu, co jsem jim slíbila – že se vrátí živí domů,“ konstatovala propuštěná Hana Gricewskyová.

Příměří přerušilo boje, které trvaly od předloňského října. Konflikt vyvolal brutální útok Hamásu a jeho spojenců na izraelské území, při kterém podle místních úřadů zemřelo na 1200 lidí. Zhruba 49 tisíc lidí pak zahynulo v Pásmu Gazy kvůli izraelským úderům, tvrdí tamní úřady ovládané Hamásem. Čísla však nelze vzhledem k válečným podmínkám bezprostředně nezávisle ověřit a gazánské úřady navíc nerozlišují mezi civilisty a bojovníky Hamásu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 15 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 26 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 6 hhodinami
Načítání...