Hamás oznámil, že předá rukojmí dle dohody

Nahrávám video

Palestinská teroristická skupina Hamás podle agentur Reuters a AP ve čtvrtek uvedla, že bude propouštět rukojmí v již domluvených časech. Stalo se tak po nepřímých jednáních s Izraelem. V pondělí přitom Hamás oznámil přerušení předávání unesených lidí.

„Vyjádření z posledních hodin jsou taková, že je tu mírný optimismus ohledně toho, že příměří by mohlo trvat, ale Izrael znovu opakuje, že to podstatné je dvanáctá hodina v sobotu, kdy by měli být propuštěna tři rukojmí,“ informoval před 15. hodinou blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek s tím, že patrně se ale o některých detailech dál jedná.

Hamás v prohlášení tvrdí, že zprostředkovatelé jednání, tedy Egypt a Katar, mu slíbili, že budou pracovat na odstranění všech překážek pro přepravu pomoci do Gazy. Některá média také informovala, že nákladní vozy se stroji a dalšími zařízeními požadovanými Hamásem se začaly seřazovat pro izraelskou inspekci u hraničního přechodu Rafah.

To však popřel mluvčí izraelského premiéra Omer Dostri. „Do Pásma Gazy nepřijedou žádné karavany a těžké stroje, v tomto ohledu není žádná koordinace (s Izraelem),“ zdůraznil. Dodal, že přes Rafah není možné převážet zboží do enklávy. Podle dohody o příměří přechod slouží jen pro evakuaci nemocných a zraněných do Egypta.

Nahrávám video

„Problematické zboží“

Izraelský deník Ha'arec už dříve ve čtvrtek s odkazem na palestinské zdroje a egyptská média napsal, že skupina propustí v sobotu tři rukojmí, přičemž židovský stát měl slíbit zvýšení humanitárních dodávek, a to hlavně některého zboží, které považoval za problematické.

Podle Borka jde o buňky sloužící k ubytování a odklízecí techniku, tedy bagry. „Izrael říká, že kapacitně není možné tolik kamionů vypravit přes hranice zničeného Pásma Gazy a zároveň, že je nutné je kontrolovat, aby neprovážely nějaké zboží. U odklízecích strojů debata sahá daleko do minulosti. Problém je, že položky, které působí nevinně, v Izraeli mnoho let před 7. říjnem vzbuzovaly podezření, že můžou být Hamásem použity pro jeho účely. Třeba cement mu sloužil k budování podzemních tunelů,“ připomněl zpravodaj.

V pondělí ohlášený odklad postupného propouštění dalších rukojmí Hamás zdůvodnil porušováním podmínek dohody o příměří ze strany Jeruzaléma, včetně zdržování toku humanitární pomoci a smrtících útoků na Palestince.

Izrael na oplátku ve středu pohrozil obnovením bojů. „Pokud Hamás do soboty nepropustí izraelská rukojmí, otevřou se brány pekla, přesně jak to slíbil prezident Spojených států (Donald Trump). Nová válka v Gaze bude mít úplně jinou intenzitu než ta před příměřím. A neskončí, dokud neporazíme Hamás a nevrátí se všechna rukojmí,“ zdůraznil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.

Druhá fáze příměří v mlze

Dohoda o příměří, která začala platit v neděli 19. ledna, počítá se zastavením bojů na 42 dnů, propuštěním 33 rukojmí držených v Pásmu Gazy a stovek palestinských vězňů. Text ujednání podle tisku obsahuje i závazek posílit dodávky do palestinské enklávy, kde se humanitární situace kvůli konfliktu výrazně zhoršila. V některých oblastech podle agentur OSN dokonce hrozil hladomor.

Hamás ale zatím propustil jen šestnáct Izraelců a pět Thajců. Další unesení se mají vrátit domů v druhé fázi příměří, která ještě není vyjednaná. A není vůbec jasné, jestli na ni v příštích týdnech dojde. Izraelská armáda předpokládá, že nejméně 35 z celkem 73 rukojmí, která jsou v Gaze od předloňského podzimu, už nežije.

Načítání...

Sílící tlak na Jeruzalém

Část Izraelců se obává, že případným návratem k bojům v Gaze by mohl židovský stát o rukojmí definitivně přijít a stupňují proto tlak na vládu v Jeruzalémě. „Chci po všem tom pekle, co jsem zažila, znovu začít žít svůj život. Ale nejde to, dokud nebudou doma všechna rukojmí. Chci dostát tomu, co jsem jim slíbila – že se vrátí živí domů,“ konstatovala propuštěná Hana Gricewskyová.

Příměří přerušilo boje, které trvaly od předloňského října. Konflikt vyvolal brutální útok Hamásu a jeho spojenců na izraelské území, při kterém podle místních úřadů zemřelo na 1200 lidí. Zhruba 49 tisíc lidí pak zahynulo v Pásmu Gazy kvůli izraelským úderům, tvrdí tamní úřady ovládané Hamásem. Čísla však nelze vzhledem k válečným podmínkám bezprostředně nezávisle ověřit a gazánské úřady navíc nerozlišují mezi civilisty a bojovníky Hamásu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 8 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...