Rukojmí strana 2 z 5

Izraelská vláda schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí, která teroristé zadržují. V noci na pátek to uvedla agentura Reuters s odvoláním na kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské prohlášení se zaměřilo na propuštění rukojmí a nezmínilo se o dalších částech plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války, podotkla agentura AP.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás vstoupila dle egyptských médií v platnost. Obě strany souhlasily s první fází mírového plánu, který dříve oznámil prezident USA Donald Trump. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale uvedla, že klid zbraní začne platit až během 24 hodin po schválení dohody vládou židovského státu. Ta se sešla ve čtvrtek vpodvečer. Hamás již začátek příměří vyhlásil. Podle Trumpa budou izraelská rukojmí propuštěna na začátku příštího týdne.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Pondělní nepřímé rozhovory s Izraelem byly pozitivní a budou pokračovat i v úterý, sdělil agentuře AFP vysoký představitel teroristického hnutí Hamás. V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se vedou jednání o návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí. Ve středu by se k rozhovorům měl připojit americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff či katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.

Ráno 7. října 2023 pronikli ozbrojenci teroristické organizace Hamás a dalších teroristických skupin do jižního Izraele, kde zabili téměř 1200 lidí a unesli 251 dalších do Pásma Gazy. Od konce druhé světové války a holocaustu se pro židovský národ jednalo o nejkrvavější den. Během následné izraelské ofenzivy na území enklávy zemřely desetitisíce Palestinců a výrazně se zhoršila humanitární situace. Vládě v Jeruzalémě se ale všechna rukojmí dosud nepodařilo osvobodit.

Do egyptského letoviska Šarm aš-Šajch v pondělí přicestovaly delegace Izraele a Hamásu, napsala agentura AFP s odkazem na zdroj z letiště. Podle agentury AP na místě již začaly nepřímé rozhovory o propuštění rukojmí a konci války v Gaze na základě nedávného návrhu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ráno v Káhiře jednali zástupci palestinského teroristického hnutí Hamás s představiteli Kataru a Egypta, kteří rozhovory zprostředkovávají.

Americký prezident Donald Trump o víkendu jednal s teroristickým hnutím Hamás o ukončení izraelské války v Gaze a o propuštění rukojmí. Šéf Bílého domu to napsal na své síti Truth Social, jednání dle něj „rychle pokročila“. V Egyptě se v pondělí uskuteční nepřímá jednání o předání izraelských rukojmí, která Hamás unesl z jihu Izraele v říjnu 2023, což vyvolalo izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Izraelské politické vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza a provádět pouze obranné operace, napsal server The Times of Israel (ToI). Krok přichází po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je prý přesvědčen, že teroristické hnutí Hamás je připraveno na trvalý mír a že Jeruzalém musí okamžitě zastavit bombardování Pásma Gazy. Podle tamních úřadů, které ovládá Hamás, Izrael v sobotu provedl další údery.

Teroristé z Hamásu jsou prý ochotni předat všechna izraelská rukojmí, jak navrhuje plán amerického prezidenta Donalda Trumpa. O detailech chtějí teroristé ještě jednat, stojí podle médií v odpovědi hnutí. Hamás je také prý ochoten předat vládu v Pásmu Gazy palestinské technokratické vládě, zbraní se ale nevzdá, dokud neskončí okupace. O ostatních bodech chce jednat s dalšími palestinskými stranami. Šéf Bílého domu je na základě vyjádření Hamásu „přesvědčen, že toto uskupení je připravené na trvalý mír“. Izrael se připravuje na okamžité provedení první fáze Trumpova plánu na osvobození všech rukojmí.

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukončení války v Gaze, jelikož naplňuje izraelské cíle. Plán Bílý dům zveřejnil krátce před tiskovou konferencí. Pokud bude s mírovým plánem souhlasit i Hamás, musí nejpozději do 72 hodin propustit rukojmí, uvedl Trump. Bílý dům také počítá s tím, že v Pásmu Gazy budou vládnout palestinští technokraté pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem.

Lidé v Ekvádoru už více než týden demonstrují proti zdražování nafty. V neděli zemřel jeden z účastníků protestů po střetech s policií. Desítky lidí byly zatčeny, třetina z nich čelí obvinění z terorismu. Protestující naopak drží sedmnáct vojáků jako rukojmí, napsala agentura AFP. Prezident Daniel Noboa už dříve vyhlásil výjimečný stav.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil na zasedání Valného shromáždění OSN, že vítězství nad teroristickým hnutím Hamás povede k mírovým dohodám Izraele s muslimskými zeměmi regionu. Slíbil také zlikvidovat zbytky Hamásu v Gaze a promluvil k rukojmím drženým v Pásmu Gazy. Kromě toho odmítl obvinění z genocidy a kritizoval uznání palestinského státu ze strany několika západních zemí. Řada delegací jednací sál před zahájením projevu na protest opustila.

Izraelská armáda ve středu v Pásmu Gazy zabila dalších nejméně 64 Palestinců, uvedly místní úřady kontrolované Hamásem podle katarské televize al-Džazíra. Izraelský deník Ha'arec s odvoláním na zdravotníky informuje o 73 zabitých Palestincích v regionu od půlnoci. Nejméně dvacet lidí, včetně dětí, zahynulo podle listu při středečním izraelském útoku na budovu v centru města Gaza.

Neustále prodlužovaný konflikt v Pásmu Gazy vede podle českého prezidenta Petra Pavla k závěru, že už nemůže být ospravedlněn snahou osvobodit rukojmí, řekl v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN. Dodal, že chce otevřeně mluvit s českou vládou o tom, jaké jsou možnosti vyvíjet tlak na Jeruzalém, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Pavel také kritizoval izraelské plány na rozšiřování osad na Západním břehu, které jsou v rozporu s mezinárodním právem.

Spojené státy chtějí získat zpět leteckou základnu Bagrám v Afghánistánu, řekl prezident Donald Trump. Americké jednotky ji opustily v roce 2021 při definitivním stažení ze země. Podle Trumpa se ji USA snaží získat od Talibanu výměnou za „některé věci“. O co konkrétně jde, ale nespecifikoval. Základna má podle šéfa Bílého domu strategickou polohu vůči Číně. Zástupce afghánské diplomacie však možnost americké přítomnosti v zemi odmítl.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio přicestoval do Izraele na oficiální návštěvu. Před odletem z USA řekl, že izraelský úder na Katar, vůči kterému se Washington vymezil, nezmění podstatu vztahů mezi USA a Izraelem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při společné akci s Rubiem řekl, že návštěva ukazuje pevnost vztahů mezi Izraelem a USA, píše agentura AFP.

Izraelské letectvo ve středu zaútočilo na severní část Jemenu a na metropoli Saná, informovala agentura Reuters. Podle místního ministerstva zdravotnictví ovládaného hútíi zemřelo v důsledku úderu 35 lidí a 131 utrpělo zranění. Izraelská armáda se podle svého vyjádření zaměřila na propagandistické velitelství hútíů a na další zpravodajská centra, píše server The Times of Israel (ToI). Podle Reuters bylo cílem i ministerstvo obrany jemenských povstalců.

Izraelská armáda v úterý před novou ofenzivou nařídila evakuaci města Gaza. Informovali o tom agentura Reuters a server The Times of Israel, podle něhož jde o první příkaz k rozsáhlé evakuaci platný pro celé palestinské město. Jeho obsazení je součástí záměru židovského státu zcela zlikvidovat teroristické hnutí Hamás. Záměr izraelské vlády město obsadit vyvolal kritiku ze zahraničí.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael. Dění v Pásmu Gazy pak označil za genocidu. V televizním projevu Sánchez řekl, že jeho země zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území, které označuje za vyhlazování Palestinců, a vyhlásí na židovský stát zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma a zvýší podporu Palestinské samosprávě.

Izrael v pátek ve městě Gaza bombardoval i výškovou obytnou budovu, zatím není jasné, kolik lidí bylo zabito, informují agentury. Izraelská armáda útok zdůvodnila tím, že budovu využívalo palestinské teroristické hnutí Hamás. Podle televize al-Džazíra ale správce jedenáctipatrového domu popřel, že by místo využívali ozbrojenci Hamásu. Budova podle něj sloužila palestinským civilistům, které z domovů vyhnala izraelská ofenziva.

Izraelská armáda ve středu pokračovala v postupu městem Gaza, její tanky a vojáci pronikali do čtvrti Šajch Radván, jedné z největších a nejlidnatějších ve městě, informuje s odvoláním na svědky agentura Reuters. Izraelské síly v posledních týdnech obsazovaly předměstí Gazy a nyní se nacházejí jen několik kilometrů od centra, a to navzdory mezinárodním výzvám, aby Jeruzalém ofenzivu zastavil.

Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, který zároveň dodal, že je také třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i teroristické hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.