Po sobotě zůstává v Gaze 73 rukojmí. Z nich je ale naživu patrně jen menší část. I nadále zůstává neznámým osud Širi Bibasové a jejích malých synů Kfira a Ariela. Izraelci z pohraničních kibuců tak stále vyhlížejí návrat zbylých unesených příbuzných, sousedů a přátel. Čekání se odehrává v kulisách náhradního ubytování, protože nejvíce postižené vesnice nadále leží v troskách.
Obyvatelé kibucu Kfar Aza vyčkávají na návrat rukojmí v náhradním ubytování
3 minuty
Události: Obyvatelé kibucu Kfar Aza čekají na další propuštěná rukojmí
Jisrael Lander z kibucu Kfar Aza se už šestnáct měsíců nestříhá a neholí. Za tu dobu mu narostla hříva bílých vlasů a vousů. „Až se všichni naši unesení lidé vrátí zpět, ostříhám se a zase budu tím člověkem, jakým jsem dříve býval,“ říká. Štáb České televize s ním natáčí už roky. Před válkou štábu ukazoval život v pohraniční vesnici sužované raketovými útoky.
Předloni přežil vpád Hamásu. Hodiny viseli s manželkou na klice od krytu. Přes šedesát sousedů ale zemřelo a devatenáct jich unesli do Gazy. Dva tam pořád jsou. Dvojčata Bermanovi. Jejich otec se zhroutil, přestal jíst a je v nemocnici. „Znám je velice dobře, protože dvojčata Bermanových hrají ve fotbalovém týmu v Kfar Aza,“ popisuje Lander.
To je ovšem minulost. Není žádný fotbalový tým a vlastně ani žádný kibuc. Kfar Aza je stále v troskách. A na opačné straně hranice leží v ruinách Gaza.
Náhradním ubytováním pro obyvatele kibucu Kfar Aza je nyní čtvrť montovaných domků ve vesnici na jihu Izraele. Kdy se vrátí do svých původních domů, nikdo neví. Obnova ještě nezačala a potrvá roky. Delegace kibucu vybírá v USA peníze na rekonstrukci.
Vpád Hamásu zničil představy některých lidí
Zničené nejsou jen domy, ale i představy místních lidí. Ralph Levinson byl před válkou mírovým aktivistou. „Dobrovolníci převáželi Palestince od hranice s Gazou a ze Západního břehu do jakékoliv izraelské nemocnice, kde dostali ošetření. Zadarmo,“ přiblížil.
Teď je ale ohledně možnosti míru s Palestnici skeptický. „Ti samí, kterým jsme pomáhali, pak přišli jako davy civilistů, které rabovaly, kradly a patrně i mrzačily a vraždily,“ říká. Radost mu dělají návraty aspoň některých rukojmí. Prvního února se vrátil Keith Siegel, Ralphův kamarád. „Napsal jsem mu, že až budete připraveni, rád vás uvidím. Dejte vědět kdy a jak a já přijdu,“ říká.
Jisrael se mezitím zabydluje v provizorním domku. Stále ale čeká na konec noční můry. Teprve pak oholí plnovous a válka pro něj definitivně skončí.
