Izrael identifikoval těla dalších čtyř rukojmí

Izraelská armáda převzala těla dalších čtyř rukojmí, která předtím palestinské teroristické hnutí Hamás předalo zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy. Všechna těla už byla identifikována. Do Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu mezitím dorazil konvoj s desítkami palestinských vězňů, které Jeruzalém v rámci dohody propustil. Jde o poslední výměnu v rámci první fáze příměří.

Rakve se čtveřicí rukojmí předal Červený kříž izraelskému vojsku na hraničním přechodu Kerem Šalom v blízkosti egyptských hranic. Izraelská skupina zastupující rodiny zajatců informovala, že těla všech čtyř předaných rukojmí už byla identifikována, napsala agentura AP. Informaci potvrdil také izraelský prezident Jicchak Herzog. Jeruzalém hodlal výměnu dokončit poté, co identifikuje přijatá těla.

Identifikovaná těla patří Cachimu Idanovi, Jicchaku Elgaratovi, Šlomovi Mancurovi a Ohadu Jahalomimu, který měl kromě izraelského i francouzské občanství. Jeho smrt ve čtvrtek v prohlášení na síti X potvrdil také francouzský prezident Emmanuel Macron, který dodal, že „barbarské činy Hamásu musí skončit“.

Podle médií zatím přijelo do Ramalláhu 37 Palestinců, kteří mají zůstat na Západním břehu, dalších pět jich zamířilo do svých domovů ve východním Jeruzalémě. Agentura Reuters později napsala, že autobusy již dovezly propuštěné vězně i do Pásma Gazy. Tam by se mělo vrátit 467 Palestinců zadržených Izraelem během současného konfliktu. Židovský stát by měl propustit i 151 dříve uvězněných Palestinců, z nichž dvě třetiny čeká deportace. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek připomíná, že mezi nimi jsou i strůjci teroristických útoků mířících na civilisty či turisty.

V úterý se podařilo vyjednavačům odblokovat situaci, která nastala poté, co Izrael v sobotu nepropustil na šest stovek palestinských vězňů, což odůvodnil porušováním příměří ze strany Hamásu. Jednalo se zejména o veřejné ceremonie, které doprovázely předání živých i mrtvých rukojmí v Pásmu Gazy. Teroristé uvedli, že jednání židovského státu rovněž porušuje příměří, a nebylo jisté, že předá těla v původně stanoveném termínu. Nakonec to učinil hned zkraje dne bez jakýchkoli veřejných vystoupení.

Není jasné, co bude následovat

Dohoda, která v první fázi zahrnovala propuštění 33 izraelských rukojmí výměnou za přibližně dva tisíce palestinských vězňů a zadržených Palestinců v izraelských věznicích a stažení izraelských jednotek z některých jejich pozic v Pásmu Gazy, zůstala v platnosti navzdory překážkám. První fáze příměří končí v sobotu. Zatím není jasné, co bude následovat.

Hamás ve čtvrtek uvedl, že jedině pokračování příměří může zaručit propuštění dalších rukojmí. Teroristická organizace v prohlášení citovaném Reuters uvedla, že je „připravena vyjednávat o další fázi a podmínky dodržovat“. V zajetí má být stále 59 rukojmí, Izrael uvádí, že dvaatřicet z nich je mrtvých.

Později izraelský ministr zahraničí Gideon Saar uvedl, že do Káhiry odcestuje izraelská delegace, aby zjistila, zda panuje shoda, která umožní jednání. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dříve nařídil vyjednavačům, aby do Káhiry zamířili již ve čtvrtek a pokračovali tam v jednáních o příměří.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) se ve čtvrtek ráno v Izraeli setkal s rodinami, kterým teroristé z Hamásu unesli příbuzné. Čeká ho také jednání s protějškem Gideonem Saarem.

Příměří přerušilo válku v Pásmu Gazy, kterou rozpoutal 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř dvanáct set lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí.

Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze kontrolovaného Hamásem od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62 tisíc lidí. Čísla nelze ověřit. Bilance tohoto úřadu nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž má být většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Podle Borka si mnozí Izraelci, kteří prošli vojenskou službou, uvědomují limity cílů armády židovského státu. „Řeší, zda je opravdu možné zničit Hamás, organizaci, která má autentickou podporu mezi řadou Palestinců v Gaze, pozvolna přechází mezi civilisty a je velice krutá, nemilosrdná a bezskrupolózní,“ uvedl Borek.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 9 mminutami

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 7 hhodinami

Izraelský úřad zakázal účast všech arabských stran ve volbách

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Číny se dostaly díly F-35. Pentagon vyšetřuje, jak je to možné

Pentagon prověřuje, jak se v Čínou spravovaném Hongkongu ocitly součástky nejmodernějšího amerického stíhacího letounu. O případu ve středu informoval zpravodajský server Bloomberg, podle nějž Čína získala části vybavení pro „neviditelné stíhačky“ F-35, napsala v noci na čtvrtek agentura AP.
před 11 hhodinami

Ukrajina a Finsko uzavřely dohodu o spolupráci v oblasti dronů

Dohoda mezi Ukrajinou a Finskem, kterou 23. září v New Yorku podepsali prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Alexander Stubb, počítá s předáváním technologií a informací mezi oběma zeměmi a se společnou výrobou obranného vybavení. Oznámil to Stubb.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.