Izrael identifikoval těla dalších čtyř rukojmí

Izraelská armáda převzala těla dalších čtyř rukojmí, která předtím palestinské teroristické hnutí Hamás předalo zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy. Všechna těla už byla identifikována. Do Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu mezitím dorazil konvoj s desítkami palestinských vězňů, které Jeruzalém v rámci dohody propustil. Jde o poslední výměnu v rámci první fáze příměří.

Rakve se čtveřicí rukojmí předal Červený kříž izraelskému vojsku na hraničním přechodu Kerem Šalom v blízkosti egyptských hranic. Izraelská skupina zastupující rodiny zajatců informovala, že těla všech čtyř předaných rukojmí už byla identifikována, napsala agentura AP. Informaci potvrdil také izraelský prezident Jicchak Herzog. Jeruzalém hodlal výměnu dokončit poté, co identifikuje přijatá těla.

Identifikovaná těla patří Cachimu Idanovi, Jicchaku Elgaratovi, Šlomovi Mancurovi a Ohadu Jahalomimu, který měl kromě izraelského i francouzské občanství. Jeho smrt ve čtvrtek v prohlášení na síti X potvrdil také francouzský prezident Emmanuel Macron, který dodal, že „barbarské činy Hamásu musí skončit“.

Podle médií zatím přijelo do Ramalláhu 37 Palestinců, kteří mají zůstat na Západním břehu, dalších pět jich zamířilo do svých domovů ve východním Jeruzalémě. Agentura Reuters později napsala, že autobusy již dovezly propuštěné vězně i do Pásma Gazy. Tam by se mělo vrátit 467 Palestinců zadržených Izraelem během současného konfliktu. Židovský stát by měl propustit i 151 dříve uvězněných Palestinců, z nichž dvě třetiny čeká deportace. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek připomíná, že mezi nimi jsou i strůjci teroristických útoků mířících na civilisty či turisty.

V úterý se podařilo vyjednavačům odblokovat situaci, která nastala poté, co Izrael v sobotu nepropustil na šest stovek palestinských vězňů, což odůvodnil porušováním příměří ze strany Hamásu. Jednalo se zejména o veřejné ceremonie, které doprovázely předání živých i mrtvých rukojmí v Pásmu Gazy. Teroristé uvedli, že jednání židovského státu rovněž porušuje příměří, a nebylo jisté, že předá těla v původně stanoveném termínu. Nakonec to učinil hned zkraje dne bez jakýchkoli veřejných vystoupení.

Není jasné, co bude následovat

Dohoda, která v první fázi zahrnovala propuštění 33 izraelských rukojmí výměnou za přibližně dva tisíce palestinských vězňů a zadržených Palestinců v izraelských věznicích a stažení izraelských jednotek z některých jejich pozic v Pásmu Gazy, zůstala v platnosti navzdory překážkám. První fáze příměří končí v sobotu. Zatím není jasné, co bude následovat.

Hamás ve čtvrtek uvedl, že jedině pokračování příměří může zaručit propuštění dalších rukojmí. Teroristická organizace v prohlášení citovaném Reuters uvedla, že je „připravena vyjednávat o další fázi a podmínky dodržovat“. V zajetí má být stále 59 rukojmí, Izrael uvádí, že dvaatřicet z nich je mrtvých.

Později izraelský ministr zahraničí Gideon Saar uvedl, že do Káhiry odcestuje izraelská delegace, aby zjistila, zda panuje shoda, která umožní jednání. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dříve nařídil vyjednavačům, aby do Káhiry zamířili již ve čtvrtek a pokračovali tam v jednáních o příměří.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) se ve čtvrtek ráno v Izraeli setkal s rodinami, kterým teroristé z Hamásu unesli příbuzné. Čeká ho také jednání s protějškem Gideonem Saarem.

Příměří přerušilo válku v Pásmu Gazy, kterou rozpoutal 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř dvanáct set lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí.

Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze kontrolovaného Hamásem od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62 tisíc lidí. Čísla nelze ověřit. Bilance tohoto úřadu nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž má být většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Podle Borka si mnozí Izraelci, kteří prošli vojenskou službou, uvědomují limity cílů armády židovského státu. „Řeší, zda je opravdu možné zničit Hamás, organizaci, která má autentickou podporu mezi řadou Palestinců v Gaze, pozvolna přechází mezi civilisty a je velice krutá, nemilosrdná a bezskrupolózní,“ uvedl Borek.

10 minut
Zpravodaj David Borek k předání Hamásu dalších těl zemřelých rukojmích
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 10 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 35 mminutami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...