Izrael identifikoval těla dalších čtyř rukojmí

Izraelská armáda převzala těla dalších čtyř rukojmí, která předtím palestinské teroristické hnutí Hamás předalo zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy. Všechna těla už byla identifikována. Do Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu mezitím dorazil konvoj s desítkami palestinských vězňů, které Jeruzalém v rámci dohody propustil. Jde o poslední výměnu v rámci první fáze příměří.

Rakve se čtveřicí rukojmí předal Červený kříž izraelskému vojsku na hraničním přechodu Kerem Šalom v blízkosti egyptských hranic. Izraelská skupina zastupující rodiny zajatců informovala, že těla všech čtyř předaných rukojmí už byla identifikována, napsala agentura AP. Informaci potvrdil také izraelský prezident Jicchak Herzog. Jeruzalém hodlal výměnu dokončit poté, co identifikuje přijatá těla.

Identifikovaná těla patří Cachimu Idanovi, Jicchaku Elgaratovi, Šlomovi Mancurovi a Ohadu Jahalomimu, který měl kromě izraelského i francouzské občanství. Jeho smrt ve čtvrtek v prohlášení na síti X potvrdil také francouzský prezident Emmanuel Macron, který dodal, že „barbarské činy Hamásu musí skončit“.

Podle médií zatím přijelo do Ramalláhu 37 Palestinců, kteří mají zůstat na Západním břehu, dalších pět jich zamířilo do svých domovů ve východním Jeruzalémě. Agentura Reuters později napsala, že autobusy již dovezly propuštěné vězně i do Pásma Gazy. Tam by se mělo vrátit 467 Palestinců zadržených Izraelem během současného konfliktu. Židovský stát by měl propustit i 151 dříve uvězněných Palestinců, z nichž dvě třetiny čeká deportace. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek připomíná, že mezi nimi jsou i strůjci teroristických útoků mířících na civilisty či turisty.

V úterý se podařilo vyjednavačům odblokovat situaci, která nastala poté, co Izrael v sobotu nepropustil na šest stovek palestinských vězňů, což odůvodnil porušováním příměří ze strany Hamásu. Jednalo se zejména o veřejné ceremonie, které doprovázely předání živých i mrtvých rukojmí v Pásmu Gazy. Teroristé uvedli, že jednání židovského státu rovněž porušuje příměří, a nebylo jisté, že předá těla v původně stanoveném termínu. Nakonec to učinil hned zkraje dne bez jakýchkoli veřejných vystoupení.

Není jasné, co bude následovat

Dohoda, která v první fázi zahrnovala propuštění 33 izraelských rukojmí výměnou za přibližně dva tisíce palestinských vězňů a zadržených Palestinců v izraelských věznicích a stažení izraelských jednotek z některých jejich pozic v Pásmu Gazy, zůstala v platnosti navzdory překážkám. První fáze příměří končí v sobotu. Zatím není jasné, co bude následovat.

Hamás ve čtvrtek uvedl, že jedině pokračování příměří může zaručit propuštění dalších rukojmí. Teroristická organizace v prohlášení citovaném Reuters uvedla, že je „připravena vyjednávat o další fázi a podmínky dodržovat“. V zajetí má být stále 59 rukojmí, Izrael uvádí, že dvaatřicet z nich je mrtvých.

Později izraelský ministr zahraničí Gideon Saar uvedl, že do Káhiry odcestuje izraelská delegace, aby zjistila, zda panuje shoda, která umožní jednání. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dříve nařídil vyjednavačům, aby do Káhiry zamířili již ve čtvrtek a pokračovali tam v jednáních o příměří.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) se ve čtvrtek ráno v Izraeli setkal s rodinami, kterým teroristé z Hamásu unesli příbuzné. Čeká ho také jednání s protějškem Gideonem Saarem.

Příměří přerušilo válku v Pásmu Gazy, kterou rozpoutal 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř dvanáct set lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí.

Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze kontrolovaného Hamásem od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62 tisíc lidí. Čísla nelze ověřit. Bilance tohoto úřadu nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž má být většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Podle Borka si mnozí Izraelci, kteří prošli vojenskou službou, uvědomují limity cílů armády židovského státu. „Řeší, zda je opravdu možné zničit Hamás, organizaci, která má autentickou podporu mezi řadou Palestinců v Gaze, pozvolna přechází mezi civilisty a je velice krutá, nemilosrdná a bezskrupolózní,“ uvedl Borek.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
10:50Aktualizovánopřed 22 mminutami

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu a zranil pět lidí. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Později nejméně jeden člověk přišel o život při ruském útoku na město Rivne, dalšího mrtvého hlásí úřady v Dnipru. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
10:24Aktualizovánopřed 54 mminutami

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
05:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
08:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Datacentra vyvolávají v Evropě odpor. Obyvatelé se obávají dopadů na životní prostředí

Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.
před 4 hhodinami

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
před 4 hhodinami

V Albánii pokračují násilné studentské protesty, hořelo ministerstvo financí

Tisíce mladých lidí v pátek při pokračujících násilných studentských protestech pochodovaly albánskou metropolí. Rozbíjeli okna a semafory, informovala agentura Reuters. Albánský premiér Edi Rama vyzval k uklidnění situace, napsala AFP. Podle něj za demonstracemi stojí někdo ze zahraničí. Protestující požadují premiérovo odstoupení nejen kvůli špatnému stavu školství a vysokému školnému.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.