Izrael identifikoval těla dalších čtyř rukojmí

Izraelská armáda převzala těla dalších čtyř rukojmí, která předtím palestinské teroristické hnutí Hamás předalo zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy. Všechna těla už byla identifikována. Do Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu mezitím dorazil konvoj s desítkami palestinských vězňů, které Jeruzalém v rámci dohody propustil. Jde o poslední výměnu v rámci první fáze příměří.

Rakve se čtveřicí rukojmí předal Červený kříž izraelskému vojsku na hraničním přechodu Kerem Šalom v blízkosti egyptských hranic. Izraelská skupina zastupující rodiny zajatců informovala, že těla všech čtyř předaných rukojmí už byla identifikována, napsala agentura AP. Informaci potvrdil také izraelský prezident Jicchak Herzog. Jeruzalém hodlal výměnu dokončit poté, co identifikuje přijatá těla.

Identifikovaná těla patří Cachimu Idanovi, Jicchaku Elgaratovi, Šlomovi Mancurovi a Ohadu Jahalomimu, který měl kromě izraelského i francouzské občanství. Jeho smrt ve čtvrtek v prohlášení na síti X potvrdil také francouzský prezident Emmanuel Macron, který dodal, že „barbarské činy Hamásu musí skončit“.

Podle médií zatím přijelo do Ramalláhu 37 Palestinců, kteří mají zůstat na Západním břehu, dalších pět jich zamířilo do svých domovů ve východním Jeruzalémě. Agentura Reuters později napsala, že autobusy již dovezly propuštěné vězně i do Pásma Gazy. Tam by se mělo vrátit 467 Palestinců zadržených Izraelem během současného konfliktu. Židovský stát by měl propustit i 151 dříve uvězněných Palestinců, z nichž dvě třetiny čeká deportace. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek připomíná, že mezi nimi jsou i strůjci teroristických útoků mířících na civilisty či turisty.

V úterý se podařilo vyjednavačům odblokovat situaci, která nastala poté, co Izrael v sobotu nepropustil na šest stovek palestinských vězňů, což odůvodnil porušováním příměří ze strany Hamásu. Jednalo se zejména o veřejné ceremonie, které doprovázely předání živých i mrtvých rukojmí v Pásmu Gazy. Teroristé uvedli, že jednání židovského státu rovněž porušuje příměří, a nebylo jisté, že předá těla v původně stanoveném termínu. Nakonec to učinil hned zkraje dne bez jakýchkoli veřejných vystoupení.

Není jasné, co bude následovat

Dohoda, která v první fázi zahrnovala propuštění 33 izraelských rukojmí výměnou za přibližně dva tisíce palestinských vězňů a zadržených Palestinců v izraelských věznicích a stažení izraelských jednotek z některých jejich pozic v Pásmu Gazy, zůstala v platnosti navzdory překážkám. První fáze příměří končí v sobotu. Zatím není jasné, co bude následovat.

Hamás ve čtvrtek uvedl, že jedině pokračování příměří může zaručit propuštění dalších rukojmí. Teroristická organizace v prohlášení citovaném Reuters uvedla, že je „připravena vyjednávat o další fázi a podmínky dodržovat“. V zajetí má být stále 59 rukojmí, Izrael uvádí, že dvaatřicet z nich je mrtvých.

Později izraelský ministr zahraničí Gideon Saar uvedl, že do Káhiry odcestuje izraelská delegace, aby zjistila, zda panuje shoda, která umožní jednání. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dříve nařídil vyjednavačům, aby do Káhiry zamířili již ve čtvrtek a pokračovali tam v jednáních o příměří.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) se ve čtvrtek ráno v Izraeli setkal s rodinami, kterým teroristé z Hamásu unesli příbuzné. Čeká ho také jednání s protějškem Gideonem Saarem.

Příměří přerušilo válku v Pásmu Gazy, kterou rozpoutal 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř dvanáct set lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí.

Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze kontrolovaného Hamásem od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62 tisíc lidí. Čísla nelze ověřit. Bilance tohoto úřadu nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž má být většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Podle Borka si mnozí Izraelci, kteří prošli vojenskou službou, uvědomují limity cílů armády židovského státu. „Řeší, zda je opravdu možné zničit Hamás, organizaci, která má autentickou podporu mezi řadou Palestinců v Gaze, pozvolna přechází mezi civilisty a je velice krutá, nemilosrdná a bezskrupolózní,“ uvedl Borek.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
10:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 1 hhodinou

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 3 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 5 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
13:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 11 hhodinami
Načítání...