Při izraelských úderech v Gaze zahynuli tři lidé, píše AFP

Při pondělních izraelských útocích v Pásmu Gazy zahynuli tři lidé, píše agentura AFP s odvoláním na tamní civilní obranu. Dronový úder v obci Baní Suhajlá východně od města Chán Júnis zabil dva lidi. Při tankové palbě ve čtvrti Tuffáh pak zahynul jeden člověk. Izraelská armáda mezitím ze svých řad propustila několik generálů z důvodu selhání při ochraně civilního obyvatelstva při útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023.

Izraelská armáda uvedla, že v oblasti Chán Júnisu zaútočila proti třem osobám, které překročily takzvanou žlutou linii příměří a byly hrozbou pro její vojáky. Ohledně útoku ve městě Gaza armáda podle serveru The Times of Israel (Tol) nic nesdělila. Od 10. října v Pásmu Gazy platí křehké příměří zprostředkované USA, obě strany se však pravidelně vzájemně obviňují z jeho porušování.

Žlutá linie je hranice, za niž se v rámci první fáze současného příměří stáhly izraelské jednotky a která prochází Pásmem Gazy od severu k jihu. Pod kontrolou izraelské armády zůstává 53 procent palestinského území. Izraelská armáda tuto linii začala 20. října viditelně vymezovat rozmísťováním žlutých betonových bloků, na nichž jsou žluté kovové značky.

V minulosti izraelská armáda uvedla, že útočila proti Palestincům, kteří překročili linii, přibližovali se k jejím vojákům a představovali pro ně hrozbu. Podle palestinských úřadů to byli v některých případech lidé, kteří se vraceli do svých domovů, z nichž byli v průběhu války nuceni odejít.

Válka v Pásmu Gazy vypukla po 7. říjnu 2023, kdy ozbrojenci teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při teroristickém útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Izraelská armáda propustila generály

Právě v reakci na údajné selhání při ochraně civilního obyvatelstva během útoku propustila izraelská armáda ze svých řad několik generálů a několik velitelů kázeňsky potrestala, píše AFP s odvoláním na náčelníka generálního štábu Ejala Zamira.

Mezi propuštěnými jsou někdejší šéf zpravodajské služby Aharon Haliva, bývalý náčelník operací Oded Basjuk a Jaron Finkelman, dřívější šéf velitelství Jih izraelské armády, do jehož působnosti spadal i dohled nad oblastí Pásma Gazy. Všichni tři byli vyřazeni z armádních záloh a již nejsou součástí armády, stojí v nedělním prohlášení armády.

Haliva byl v roce 2024 prvním představitelem armády, který v souvislosti s útokem z října 2023 rezignoval, přičemž to odůvodnil osobní spoluodpovědností za útok. Finkelman rezignoval v lednu letošního roku. Basjuk odešel z aktivní služby v armádě po letošní izraelsko-íránské válce.

Armáda židovského státu v únoru zveřejnila závěry vnitřního vyšetřování, z nichž vyplynulo, že útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády. Vyšetřování zahrnovalo sedmdesát sedm samostatných šetření toho, co se odehrálo na vojenských základnách a mnoha dalších místech.

Zpráva podle serveru Tol zdůraznila selhání v období několika let před útokem, v posledních hodinách před ním i v jeho průběhu. Vojenská rozvědka například informace a plány týkající se rozsáhlého útoku na Izrael vyhodnotila jako nerealistické a předpokládala, že Hamás nemá zájem o eskalaci konfliktu.

Vyšetřování také zjistilo, že teroristické hnutí se pro útok rozhodlo v dubnu 2022 a v květnu 2023 bylo vybráno datum 7. října. V předvečer útoku pak izraelská armáda zaznamenala pět příznaků neobvyklých aktivit ozbrojenců v Gaze, ale nevyhodnotila je jako signály bezprostřední hrozby. Byl to podle zprávy omyl, který vycházel z dlouholetého chybného vyhodnocování poznatků týkajících se Hamásu.

V reakci na říjnový útok Hamásu Jeruzalém zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž izraelská armáda podle nedělních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 69 756 Palestinců a dalších 170 946 zranila. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes osmdesát procent obětí tvoří civilisté.

Od počátku současného příměří, které platí od letošního 10. října, bylo v sutinách nalezeno 574 těl lidí zabitých při izraelských úderech z uplynulých měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 14 mminutami

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 3 hhodinami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Bondiová odmítla vypovídat k Epsteinovým spisům. Předvolání platí, zní z Kongresu

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.
před 4 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
před 4 hhodinami

Tchajwanská opozice navštívila Čínu, k jednání ale podle vlády nemá mandát

Kontroverze vyvolává na Tchaj-wanu návštěva šéfky opoziční strany Kuomintang v Pekingu. Přestože to ani jedna strana nepotvrdila, Cheng Li-wunová by se v pátek mohla setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Bylo by to poprvé po deseti letech. Tchajwanská vláda, kterou Peking označuje za separatistickou, připomíná, že opozice k jednání nemá mandát. Cesta tchajwanské opoziční vůdkyně do Číny také předchází plánovanému květnovému setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Pekingu, napsala agentura AP.
před 4 hhodinami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Británie, Norsko a další spojenci podnikli v severním Atlantiku vojenskou operaci zaměřenou na odstrašení ruských ponorek ohrožujících podvodní kabely a produktovody. Oznámil to dnes podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Společnou akci potvrdila také norská vláda. Ruské velvyslanectví ve Spojeném království se podle agentury TASS proti prohlášení britského ministra ohradilo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...