Při izraelských úderech v Gaze zahynuli tři lidé, píše AFP

Při pondělních izraelských útocích v Pásmu Gazy zahynuli tři lidé, píše agentura AFP s odvoláním na tamní civilní obranu. Dronový úder v obci Baní Suhajlá východně od města Chán Júnis zabil dva lidi. Při tankové palbě ve čtvrti Tuffáh pak zahynul jeden člověk. Izraelská armáda mezitím ze svých řad propustila několik generálů z důvodu selhání při ochraně civilního obyvatelstva při útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023.

Izraelská armáda uvedla, že v oblasti Chán Júnisu zaútočila proti třem osobám, které překročily takzvanou žlutou linii příměří a byly hrozbou pro její vojáky. Ohledně útoku ve městě Gaza armáda podle serveru The Times of Israel (Tol) nic nesdělila. Od 10. října v Pásmu Gazy platí křehké příměří zprostředkované USA, obě strany se však pravidelně vzájemně obviňují z jeho porušování.

Žlutá linie je hranice, za niž se v rámci první fáze současného příměří stáhly izraelské jednotky a která prochází Pásmem Gazy od severu k jihu. Pod kontrolou izraelské armády zůstává 53 procent palestinského území. Izraelská armáda tuto linii začala 20. října viditelně vymezovat rozmísťováním žlutých betonových bloků, na nichž jsou žluté kovové značky.

V minulosti izraelská armáda uvedla, že útočila proti Palestincům, kteří překročili linii, přibližovali se k jejím vojákům a představovali pro ně hrozbu. Podle palestinských úřadů to byli v některých případech lidé, kteří se vraceli do svých domovů, z nichž byli v průběhu války nuceni odejít.

Válka v Pásmu Gazy vypukla po 7. říjnu 2023, kdy ozbrojenci teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při teroristickém útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Izraelská armáda propustila generály

Právě v reakci na údajné selhání při ochraně civilního obyvatelstva během útoku propustila izraelská armáda ze svých řad několik generálů a několik velitelů kázeňsky potrestala, píše AFP s odvoláním na náčelníka generálního štábu Ejala Zamira.

Mezi propuštěnými jsou někdejší šéf zpravodajské služby Aharon Haliva, bývalý náčelník operací Oded Basjuk a Jaron Finkelman, dřívější šéf velitelství Jih izraelské armády, do jehož působnosti spadal i dohled nad oblastí Pásma Gazy. Všichni tři byli vyřazeni z armádních záloh a již nejsou součástí armády, stojí v nedělním prohlášení armády.

Haliva byl v roce 2024 prvním představitelem armády, který v souvislosti s útokem z října 2023 rezignoval, přičemž to odůvodnil osobní spoluodpovědností za útok. Finkelman rezignoval v lednu letošního roku. Basjuk odešel z aktivní služby v armádě po letošní izraelsko-íránské válce.

Armáda židovského státu v únoru zveřejnila závěry vnitřního vyšetřování, z nichž vyplynulo, že útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády. Vyšetřování zahrnovalo sedmdesát sedm samostatných šetření toho, co se odehrálo na vojenských základnách a mnoha dalších místech.

Zpráva podle serveru Tol zdůraznila selhání v období několika let před útokem, v posledních hodinách před ním i v jeho průběhu. Vojenská rozvědka například informace a plány týkající se rozsáhlého útoku na Izrael vyhodnotila jako nerealistické a předpokládala, že Hamás nemá zájem o eskalaci konfliktu.

Vyšetřování také zjistilo, že teroristické hnutí se pro útok rozhodlo v dubnu 2022 a v květnu 2023 bylo vybráno datum 7. října. V předvečer útoku pak izraelská armáda zaznamenala pět příznaků neobvyklých aktivit ozbrojenců v Gaze, ale nevyhodnotila je jako signály bezprostřední hrozby. Byl to podle zprávy omyl, který vycházel z dlouholetého chybného vyhodnocování poznatků týkajících se Hamásu.

V reakci na říjnový útok Hamásu Jeruzalém zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž izraelská armáda podle nedělních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 69 756 Palestinců a dalších 170 946 zranila. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes osmdesát procent obětí tvoří civilisté.

Od počátku současného příměří, které platí od letošního 10. října, bylo v sutinách nalezeno 574 těl lidí zabitých při izraelských úderech z uplynulých měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump schválil za „určitých podmínek“ vývoz některých čipů Nvidia do Číny

Bílý dům za určitých podmínek povolí vývoz čipů H200 společnosti Nvidia do Číny. Americký prezident Donald Trump to napsal na své sociální síti Truth Social. Doplnil, že o tom již informoval čínského vládce Si Ťin-pchinga, který na zprávy „reagoval pozitivně“. Společnost bude moci podle zpravodajských agentur prodávat vyspělý čip používaný k vývoji umělé inteligence pouze předem schváleným zákazníkům.
před 27 mminutami

Japonsko zasáhlo silné zemětřesení, úřady hlásí zraněné

Severovýchod Japonska zasáhlo zemětřesení o síle přes sedm stupňů, uvedla podle světových agentur Japonská meteorologická služba (JMA). Americká geologická služba USGS následně potvrdila, že zemětřesení mělo sílu až 7,6 stupně. JMA zároveň varovala před velkými vlnami tsunami, následně ale varování snížila na doporučení, aby se lidé zdržovali mimo pobřeží, následně jej úplně odvolala. Úřady hlásí podle agentury AP přes dvacet zraněných.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy EU se shodly na migračním fondu solidarity pro 2026. Česko platit nemusí

Státy EU dosáhly politické dohody na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu EU. Ministři vnitra na pondělním jednání v Bruselu rovněž potvrdili, že Česká republika je pro toto období osvobozena od solidárního příspěvku díky množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří mají v zemi dočasnou ochranu. Unijní ministři se také shodli na rychlejším a efektivnějším navracení migrantů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina s Evropou do úterý dokončí návrh mírového plánu a předají ho USA, řekl Zelenskyj

Ukrajina s Evropou chtějí svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. V pondělí to po jednání v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem, šéfem Elysejského paláce Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 8 hhodinami

Nový střet mezi Thajskem a Kambodžou má pět obětí, země použily tanky i stíhačky

Thajsko a Kambodža se od neděle ostřelují na společné sporné hranici a vzájemně se obviňují z porušování příměří. Kambodža nasadila tanky a Thajsko v reakci zahájilo vzdušné údery. Média píší o mrtvém thajském vojákovi a osmi zraněných, Kambodža hlásí nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných civilistů. V Thajsku se evakuuje přes 385 tisíc lidí, své domovy v pohraničí opustily i desetitisíce osob na kambodžské straně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Dva mocní Syřané v exilu platí desetitisíce alavitů a plánují povstání

Bývalý šéf syrské tajné služby Kamal Hassan a bratranec sesazeného diktátora Bašára Asada Rámí Machlúf žijící v ruském exilu investují miliony dolarů do konkurenčního úsilí o podnícení povstání. Dvojice financuje desetitisíce možných alavitských bojovníků a soupeří o čtrnáct tajných podzemních velitelství se zbraněmi vybudovaných v posledních dnech Asadovy vlády, vyplývá z vyšetřování agentury Reuters. Damašek se snaží rebelii zabránit.
před 9 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 9 hhodinami
Načítání...