Při izraelských úderech v Gaze zahynuli tři lidé, píše AFP

Při pondělních izraelských útocích v Pásmu Gazy zahynuli tři lidé, píše agentura AFP s odvoláním na tamní civilní obranu. Dronový úder v obci Baní Suhajlá východně od města Chán Júnis zabil dva lidi. Při tankové palbě ve čtvrti Tuffáh pak zahynul jeden člověk. Izraelská armáda mezitím ze svých řad propustila několik generálů z důvodu selhání při ochraně civilního obyvatelstva při útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023.

Izraelská armáda uvedla, že v oblasti Chán Júnisu zaútočila proti třem osobám, které překročily takzvanou žlutou linii příměří a byly hrozbou pro její vojáky. Ohledně útoku ve městě Gaza armáda podle serveru The Times of Israel (Tol) nic nesdělila. Od 10. října v Pásmu Gazy platí křehké příměří zprostředkované USA, obě strany se však pravidelně vzájemně obviňují z jeho porušování.

Žlutá linie je hranice, za niž se v rámci první fáze současného příměří stáhly izraelské jednotky a která prochází Pásmem Gazy od severu k jihu. Pod kontrolou izraelské armády zůstává 53 procent palestinského území. Izraelská armáda tuto linii začala 20. října viditelně vymezovat rozmísťováním žlutých betonových bloků, na nichž jsou žluté kovové značky.

V minulosti izraelská armáda uvedla, že útočila proti Palestincům, kteří překročili linii, přibližovali se k jejím vojákům a představovali pro ně hrozbu. Podle palestinských úřadů to byli v některých případech lidé, kteří se vraceli do svých domovů, z nichž byli v průběhu války nuceni odejít.

Válka v Pásmu Gazy vypukla po 7. říjnu 2023, kdy ozbrojenci teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při teroristickém útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Izraelská armáda propustila generály

Právě v reakci na údajné selhání při ochraně civilního obyvatelstva během útoku propustila izraelská armáda ze svých řad několik generálů a několik velitelů kázeňsky potrestala, píše AFP s odvoláním na náčelníka generálního štábu Ejala Zamira.

Mezi propuštěnými jsou někdejší šéf zpravodajské služby Aharon Haliva, bývalý náčelník operací Oded Basjuk a Jaron Finkelman, dřívější šéf velitelství Jih izraelské armády, do jehož působnosti spadal i dohled nad oblastí Pásma Gazy. Všichni tři byli vyřazeni z armádních záloh a již nejsou součástí armády, stojí v nedělním prohlášení armády.

Haliva byl v roce 2024 prvním představitelem armády, který v souvislosti s útokem z října 2023 rezignoval, přičemž to odůvodnil osobní spoluodpovědností za útok. Finkelman rezignoval v lednu letošního roku. Basjuk odešel z aktivní služby v armádě po letošní izraelsko-íránské válce.

Armáda židovského státu v únoru zveřejnila závěry vnitřního vyšetřování, z nichž vyplynulo, že útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády. Vyšetřování zahrnovalo sedmdesát sedm samostatných šetření toho, co se odehrálo na vojenských základnách a mnoha dalších místech.

Zpráva podle serveru Tol zdůraznila selhání v období několika let před útokem, v posledních hodinách před ním i v jeho průběhu. Vojenská rozvědka například informace a plány týkající se rozsáhlého útoku na Izrael vyhodnotila jako nerealistické a předpokládala, že Hamás nemá zájem o eskalaci konfliktu.

Vyšetřování také zjistilo, že teroristické hnutí se pro útok rozhodlo v dubnu 2022 a v květnu 2023 bylo vybráno datum 7. října. V předvečer útoku pak izraelská armáda zaznamenala pět příznaků neobvyklých aktivit ozbrojenců v Gaze, ale nevyhodnotila je jako signály bezprostřední hrozby. Byl to podle zprávy omyl, který vycházel z dlouholetého chybného vyhodnocování poznatků týkajících se Hamásu.

V reakci na říjnový útok Hamásu Jeruzalém zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž izraelská armáda podle nedělních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 69 756 Palestinců a dalších 170 946 zranila. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes osmdesát procent obětí tvoří civilisté.

Od počátku současného příměří, které platí od letošního 10. října, bylo v sutinách nalezeno 574 těl lidí zabitých při izraelských úderech z uplynulých měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 1 hhodinou

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 1 hhodinou

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 7 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 8 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled