Příměří strana 4 z 4

Muslimský svět slaví svátek Íd al-fitr. Závěr ramadánu je vzácným obdobím klidu i v Afghánistánu. Armáda i povstalci uzavřeli třídenní příměří, řada obyvatel to ale má za symbolické gesto, sloužící k přeskupení pozic. Také vláda upozorňuje, že s chystaným odchodem cizích vojsk roste síla Talibanu i dalších islamistů.

Nejméně šest mrtvých a desítky raněných si vyžádal konflikt mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem o vodní zdroj na hranicích obou zemí. Místní média informovala o střelbě z ručních zbraní i minometů. Střety trvaly většinu dne a propukly znovu i poté, co představitelé obou zemí oznámili příměří a stažení vojáků z oblasti, napsaly zahraniční tiskové agentury.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Za jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti označil papež František občanskou válku v Sýrii. Hlava katolické církve ji zmínila týden po návratu z Iráku – a v předvečer desátého výročí začátku konfliktu, ve kterém zemřely statisíce lidí a miliony dalších musely opustit domovy.

Arménie připustila stažení jednotek Náhorního Karabachu, ovládaného arménskými separatisty, ze strategicky položeného města u hranic s Íránem. Oblast tak vojensky ovládl Ázerbájdžán, oznámila agentura Reuters s připomínkou, že ani nové příměří, zprostředkované Spojenými státy, neukončilo už měsíc pokračující boje o horskou enklávu.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují z porušení nového příměří v bojích o Náhorní Karabach. To vstoupilo v platnost o půlnoci ze soboty na neděli místního času (sobota 22:00 SELČ). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na oznámení arménského a ázerbajdžánského ministerstva obrany.

Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u Náhorního Karabachu neutichly ani v noci na středu. Ázerbájdžán oznámil, že zničil raketový komplex na území Arménie. Jerevan v reakci prohlásil, že si od nynějška vyhrazuje právo zasáhnout jakékoliv vojenské cíle na ázerbájdžánském území. Rusko vyzvalo k dodržování příměří, které mělo vstoupit v platnost v sobotu.

V poledne místního času (10:00 SELČ) měly ustat boje v Náhorním Karabachu. Po jednání se svými protějšky z Arménie a Ázerbájdžánu oznámil dohodu o příměří ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle ruské státní agentury TASS si mají oba státy během klidu zbraní vyměnit zajatce a těla padlých vojáků, což zprostředkuje výbor Červeného kříže. Před zahájením příměří se obě strany konfliktu začaly obviňovat z ostřelování obydlených oblastí.

V Náhorním Karabachu v noci na čtvrtek pokračovaly boje mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem. Cílem ostřelování bylo hlavně středisko této oblasti, město Stěpanakert, a podle ázerbájdžánských úřadů také přilehlé obydlené oblasti Ázerbájdžánu. Ministerstvo obrany této separatistické oblasti ohlásilo na arménské straně třicet mrtvých vojáků. Podle agentury AFP ani jedna ze stran nejeví ochotu k příměří, o kterém se má začít ve čtvrtek jednat v Ženevě.

Libyjská vláda podporovaná OSN vyhlásila příměří a vyzvala ke stažení vojáků ze strategického města Syrta. Ukončení bojů záhy podpořil i předseda východolibyjského parlamentu, který vládu premiéra Fáize Sarrádže se sídlem v Tripolisu neuznává. Informovala o tom agentura Reuters. Libye se v násilí zmítá od pádu Muammara Kaddáfího v roce 2011.

Šíření koronaviru utlumilo konflikt mezi Izraelem a islamisty v Pásmu Gazy. Od posledního raketového poplachu uplynul přesně jeden měsíc a v oblasti panuje bezprecedentní klid. Místo raket se teď na obou stranách hranice řeší hlavně epidemie. Uklidnění je ale patrně jen dočasné.

Libyjská národní armáda polního maršála Chalífy Haftara, jež ovládá východ země a válčí s vládou v Tripolisu, vyhlásila od půlnoci příměří. Mezinárodně uznávaný kabinet premiéra Faíze Sarrádže s klidem zbraní souhlasil. Haftarovy síly ale varovaly, že tvrdě udeří, pokud druhá strana příměří poruší.

Afghánské radikální hnutí Taliban vyjádřilo souhlas s dočasným příměřím v celé zemi. To umožní podepsat mírovou dohodu se Spojenými státy. Ujednání musí schválit vůdce Talibanu, což se ale všeobecně očekává. Napsala to agentura AP.

Americký prezident Donald Trump u příležitosti svátku Dne díkůvzdání dorazil za americkými vojáky v Afghánistánu. Během neohlášené návštěvy se sešel také se svým afghánským protějškem Ašrafem Ghaním. Trump prohlásil, že radikální hnutí Taliban dle jeho názoru usiluje o dohodu a příměří, což později islamisté potvrdili. Trump také oznámil, že USA výrazně sníží počty vojáků v Afghánistánu.

Izraelské letectvo obnovilo údery proti Islámskému džihádu v Pásmu Gazy v reakci na ostřelování raketami, jímž palestinská teroristická skupina porušila příměří dohodnuté ve čtvrtek. Informovala o tom v noci na pátek izraelská armáda. Podle agentury AP oznámení nasvědčuje tomu, že se hroutí neoficiální příměří vyhlášené před 24 hodinami. Školy v blízkosti Pásma Gazy zůstaly v pátek z preventivních důvodů uzavřeny.

Americký prezident Donald Trump nařídil zrušit veškeré sankce, které Spojené státy minulý týden uvalily na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu do Sýrie. Trump věří, že Ankara splní své sliby a ukončí bojové operace. Klid zbraní má být trvalý. Kurdští ozbrojenci už podle USA vyklidili sever Sýrie, kam Turecko plánuje poslat uprchlíky.

Kurdské milice v Sýrii dostanou podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, tedy zhruba šest dnů. Erdogan to oznámil dvě hodiny před plánovaným koncem pětidenního příměří. Podle Moskvy ruští a syrští vojáci ve středu vstoupí do oblasti turecké operace. Rusko a Turecko tam budou společně monitorovat situaci, píše Reuters.

Arabsko-kurdská koalice SDF oznámila, že stáhla své bojovníky z hraničního města Rás al-Ajn, jak bylo dohodnuto. Nyní by ozbrojenci měli odejít ze zóny 30 kilometrů od hranice ve 120kilometrovém pásu mezi Rás al-Ajnem a Tall Abjadem. Turecko si však představuje takzvané bezpečné pásmo široké dokonce 440 kilometrů. Do oblasti chce vrátit syrské uprchlíky. Spojené státy mezitím oznámily, že přesunou tisíc vojáků ze Sýrie do sousedního Iráku.

Turecko a kurdsko-arabská koalice SDF se vzájemně obviňují z porušování příměří, které by na severu Sýrie mělo platit do úterý. Od syrsko-turecké hranice nicméně není v sobotu slyšet střelba – na rozdíl od pátku, kdy již měl klid zbraní dojednaný americkým viceprezidentem Mikem Pencem platit.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ostře odmítl výzvu Spojených států k okamžitému zastavení operace proti Kurdům v severní Sýrii. Příměří označil za nemožné, boje prý plní svůj účel. Během turecké ofenzivy, která trvá už týden, zemřely desítky civilistů a na 160 tisíc lidí muselo opustit domovy, uvádí OSN. Podle tureckého ministerstva obrany bylo zabito či zajato na 640 „teroristů“ z řad kurdských milic.