Příměří strana 4 z 5

Od setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem se nečeká zásadní průlom, shodli se bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla (SOCDEM) s bývalým velvyslancem při NATO Jakubem Landovským v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou. Poukázali také na to, že Evropská unie u jednání nebude, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Pět dní před schůzkou prezidenta USA Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem o možném příměří v ruské válce proti Ukrajině zůstávají detaily ohledně pozice Moskvy nejasné. Upozorňuje na to Institut pro studium války (ISW) s tím, že Trumpova administrativa popsala údajné ruské požadavky čtyřmi různými způsoby. ISW, který dosavadní verze shrnuje na základě informací z médií, už dříve zdůraznil, že z komunikace Kremlu nevyplývá, že by ustoupil ze svých dlouhodobých maximalistických požadavků.

Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny, uvedli ve společném prohlášení lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev si prohlášení evropských lídrů cení a plně ho podporuje.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se sejde s ruským vládcem Vladimirem Putinem 15. srpna na Aljašce. Jednání by se mělo týkat rusko-ukrajinské války. Místo i den konání jednání později podle agentury TASS potvrdil poradce Kremlu Jurij Ušakov.

Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidenta USA Donalda Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina v nadcházejících dnech, oznámil ve čtvrtek podle ruské státní agentury TASS poradce Kremlu Jurij Ušakov. Podle něj už začaly přípravy na summit lídrů. Trump ve čtvrtek uvedl, že se setká s Putinem, i když ten se odmítne sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Prezident USA Donald Trump se chce osobně sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání Trumpa a Putina s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Putin ve středu také přijal v Kremlu Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa. Podle Putinova zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova si obě strany vyměnily „signály“ ohledně situace na Ukrajině.

Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinou a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, napsala agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský vládce Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Rusku sankcemi. „Když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém,“ řekl k Trumpovým krokům europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích, které moderovala Tereza Řezníčková. Ve středu do Moskvy pojede na jednání zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Úspěch jeho mise podle europoslance Jaroslava Bžocha (ANO) záleží na tom, jestli případnou dohodu bude ruský vládce Vladimir Putin schopný prezentovat jako svoje vítězství.

Teroristické hnutí Hamás se nevzdá ozbrojeného odporu, dokud nebudou plně obnovena národní práva palestinského lidu a nevznikne nezávislý a suverénní palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem. Píše to agentura Reuters s odkazem na prohlášení skupiny.

Poslankyně Evropského parlamentu Markéta Gregorová podporuje dvoustátní řešení v izraelsko-palestinském konfliktu a očekává, že Evropský parlament v září zaujme jasnější postoj k uznání Palestiny jako státu. Zdůrazňuje však, že klíčem zůstává dohoda obou stran a tlak na příměří. Odsoudila pak fakt, že se v Gaze u center humanitární pomoci střílí, považuje to za „obří chybu Izraele“. Kritická je i k nové celní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kterou považuje za nedostatečnou z pohledu evropské jednoty, uvedla v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Thajsko ani Kambodža nevyšlou další vojáky na vzájemné hranice, dohodli se vojenští představitelé obou zemí, uvedla agentura Reuters. Příměří, které vstoupilo v platnost o půlnoci místního času (v pondělí v 19:00 SELČ), mezi Thajskem a Kambodžou tedy trvá, ačkoliv thajská armáda tvrdila, že Kambodža zaútočila na pár thajských oblastí, což Phnompenh popřel. Úřadující thajský premiér Pchúmtcham Večajačaj uvedl, že po několika nových útocích je situace opět klidná.

Vedoucí představitelé Thajska a Kambodže se v pondělí dohodli na okamžitém a bezpodmínečném příměří s cílem ukončit pohraniční střety, uvedl podle Reuters malajsijský premiér Anwar Ibrahim po jednáních mezi oběma zeměmi. Příměří vstoupilo v platnost o půlnoci tamního času (19 hodin SELČ) a podle agentury AFP se zatím dodržuje. Právě Malajsie schůzku obou zemí zprostředkovala. Thajsko a Kambodža proti sobě vedly několik dní boje na hranicích. Schůzky se účastnili i zástupci Spojených států a Číny.

Představitelé Thajska a Kambodže se v pondělí setkají v Malajsii, aby jednali o ukončení nepřátelství, sdělila podle agentur AP a AFP thajská vláda. Oznámení následovalo poté, co prezident USA Donald Trump uvedl, že telefonicky hovořil s premiéry Thajska a Kambodže a že souhlasili, že budou jednat o klidu zbraní. Přeshraniční střety mezi státy Thajského zálivu, které v neděli pokračovaly již čtvrtým dnem, si vyžádaly nejméně 34 životů a vynutily si evakuaci téměř 200 tisíc lidí.

V Thajsku kvůli současnému konfliktu s Kambodžou zemřelo již šestnáct lidí a své domovy muselo opustit na sto tisíc obyvatel, kteří zamířili do nouzových ubytovacích center, napsala v pátek agentura Reuters. Jde o největší eskalaci napětí mezi Bangkokem a Phnompenhem za více než deset let. O situaci má večer jednat Rada bezpečnosti OSN.

Izraelská armáda (IDF) se poprvé od začátku stávajícího konfliktu s Hamásem chystá spustit pozemní operaci v centrální části Pásma Gazy. Jeruzalém vyzval Palestince z oblasti Dajr al-Balah k evakuaci do humanitární zóny na jihu enklávy, píše list The Times of Israel (ToI). Úřady v Gaze ovládané Hamásem oznámily, že v neděli při izraelské střelbě zemřelo dalších 73 Palestinců při čekání na humanitární pomoc. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará oznámil okamžité příměří na jihu země. Do Suvajdy míří vnitřní bezpečnostní síly. Kvůli bojům beduínů s drúzy, do nichž se zapojily i syrské vládní síly a Izrael, zemřelo za necelý týden 940 lidí, tvrdí nevládní exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Sektářské střety zatím pokračují.

Do syrského města Suvajda, kde žije menšina drúzů, v úterý ráno vstoupily vládní vojenské jednotky. Po prvních střetech při vstupu do města vládní úřady vyhlásily klid zbraní, informovala agentura AFP. Podle místních zdrojů ve městě vypukly násilnosti. V oblasti se v uplynulých dvou dnech odehrály střety mezi drúzy a sunnitskými beduíny. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při násilí zemřelo dosud 203 lidí. Podle syrských médií na město navíc podniká údery Izrael, který tvrdí, že cílí na vládní jednotky.

Civilní obrana v Pásmu Gazy napojená na teroristické hnutí Hamás podle AFP informovala, že čtvrteční izraelské údery v Gaze zabily nejméně dvaapadesát Palestinců včetně osmi dětí. Izrael se k tomu zatím nevyjádřil. Mezitím pokračující nepřímé rozhovory v katarském Dauhá, jejichž cílem je uzavření dohody o šedesátidenním příměří mezi Jeruzalémem a Hamásem, podle agentury AP komplikuje izraelský požadavek na udržení jednotek v jižní části Pásma.

Diplomatická služba EU ve čtvrtek představila deset možností diplomatických kroků proti Izraeli poté, co přezkum naznačil, že postup Izraele v Pásmu Gazy mohl porušit podmínky asociační dohody s evropským blokem. Unie zároveň od Izraele dosáhla příslibu zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy.

Prezident USA Donald Trump jednal podruhé během dvou dnů s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Podle amerických médií debatovali hlavně o situaci v Pásmu Gazy a o možném příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a židovským státem. Podle Trumpova vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa se znesvářené strany „přibližují dohodě“. Jednání státníků se týkalo i vztahů s Íránem.

Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl v úterý podle agentury Reuters v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistily příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.

Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit ruské agresi, oznámil na okraj setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem americký prezident Donald Trump. Řekl také, že je nespokojen s přístupem šéfa Kremlu Vladimira Putina. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat příměří, na které ale Rusko doposud nepřistoupilo, naopak Ukrajina s návrhem opakovaně souhlasila.

Americký prezident Donald Trump začíná chápat, že šance na rychlé uzavření míru v rusko-ukrajinské válce je pryč. Postupně si uvědomuje, že Moskva za všech okolností sleduje svůj zájem, jehož součástí je zlomení ukrajinského odporu a vybudování sféry vlivu v Evropě, přiblížil bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci Jakub Landovský. Podle něj se Rusové mohou opřít o Čínu a věří, že mohou konflikt vyhrát. Američané se přitom snaží Moskvu od Pekingu odpoutat. Landovský upozornil, že Evropa je příliš slabá a rozdělená, aby prosadila vlastní cíle na Ukrajině. „Ocitáme se ve světě nevybíravé reálpolitiky, ve které se budeme muset zorientovat,“ dodal. Rozhovor s ním vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

Vysoce postavený představitel Hamásu řekl stanici BBC, že tato palestinská teroristická organizace ztratila kontrolu nad zhruba osmdesáti procenty Pásma Gazy a na její místo, uvolněné po téměř dvou letech izraelských vojenských operací, nastupují ozbrojené klany. Izrael vede proti Hamásu v Gaze válku v odvetě za útok ze 7. října 2023.