Příměří strana 4 z 5

Izrael a Libanon se dohodly, že lhůta, do kdy se mají izraelští vojáci stáhnout z jižního Libanonu, bude prodloužena až do 18. února. Stahování izraelských vojáků mělo původně skončit v neděli. Izraelská střelba proti lidem, kteří se druhým dnem pokoušeli dostat do pohraničních vesnic, si v pondělí vyžádala dva mrtvé a sedmnáct zraněných.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že střety mezi izraelskými silami a místními obyvateli, kteří se začali vracet na jih země, si vyžádaly nejméně 22 mrtvých a 124 zraněných. Mezi oběťmi jsou i ženy a voják. Izraelští vojáci tvrdí, že v ohrožení sáhli k varovným výstřelům. Na základě dohody, jež ukončila boje mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, se měla do neděle izraelská armáda z oblasti stáhnout. Jeruzalém dříve oznámil, že tak neučiní, protože Bejrút dohodu neplní. Obyvatele vyzval, aby se zatím nevraceli.

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.

Tři propuštěné rukojmí za posledních patnáct měsíců téměř nespatřily denní světlo, většinu času v Pásmu Gazy totiž trávily v zajetí pod zemí. Podle zpravodajského kanálu Channel 12 sice občas dostávaly potřebné léky, jedna z nich se však svěřila, že během věznění podstoupila lékařský zákrok bez anestezie.

Nový americký prezident Donald Trump podepsal první exekutivní příkazy, kterými chce začít naplňovat priority svého druhého čtyřletého funkčního období. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Joea Bidena, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu. Mezi dalšími příkazy je i odložení zákazu aplikace na sdílení krátkých videí TikTok nebo zahájení vystoupení ze Světové zdravotnické organizace (WHO).

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.

Začalo platit příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda převezla tři ženské rukojmí, které v Pásmu Gazy propustil Hamás, na území Izraele. V předem připraveném přijímacím zařízení v blízkosti Pásma Gazy ženy podstoupí první zdravotní vyšetření, uvedla armáda v prohlášení. Ženy v zajetí strávily 471 dní. Izrael osvobodil třicet palestinských vězňů.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vydal stanovisko, podle kterého Hamás ještě neposkytl jmenný seznam rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi příměří, informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Premiér uvedl, že dokud Izrael seznam nedostane, příměří nezačne.“ Ve svém prvním projevu od dohody s Hamásem o příměří doplnil, že si Izrael vyhrazuje právo obnovit válku, pokud to bude nutné. „Změnili jsme tvář Blízkého východu,“ prohlásil také.

Izraelská vláda v noci na sobotu schválila dohodu s teroristickým hnutím Hamás o příměří v Pásmu Gazy s teroristickým hnutím Hamás. Podle úřadu premiéra by příměří mělo začít platit v neděli, jak bylo původně plánováno. Ten den by se měli dostat na svobodu také první izraelští rukojmí, jejichž rodiny své blízké s napětím vyhlížejí. Mnoho z nich však pravděpodobně zajetí v Pásmu Gazy nepřežilo. Nejmladšímu odvlečenému bylo v době únosu pouhých osm měsíců.

Izraelský bezpečnostní kabinet doporučil schválit dohodu o příměří v Pásmu Gazy, informují agentury s odvoláním na kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V pátek odpoledne o tom začala jednat celá izraelská vláda, debata se protáhla do večera a trvá tak už několik hodin. Média očekávají potvrzení dohody. Pokud tak učiní včas, měl by klid zbraní podle izraelských médií vstoupit v platnost v neděli ve 12:15 místního času (11:15 SEČ) a ještě ten den by teroristické hnutí Hamás mělo propustit první z rukojmí.

Neshody, které na poslední chvíli provázely ve středu ohlášenou dohodu o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění izraelských rukojmí, již byly vyřešeny a v pátek ráno se sejde izraelská vláda, aby hlasovala o jejím schválení. Uvedla to izraelská a americká média s odvoláním na své zdroje, úřad premiéra Benjamina Netanjahua však tuto informaci dosud nepotvrdil. Pokud dohodu schválí izraelský bezpečnostní kabinet i koaliční vláda, měla by v neděli vstoupit v platnost první fáze klidu zbraní.

Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali v Kyjevě dohodu o „partnerství na sto let“ v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu. Londýn se bude plně angažovat na zajištění bezpečnosti Ukrajiny, řekl Starmer na společné tiskové konferenci se Zelenským. Podle Starmera rozhovory na toto téma budou pokračovat v následujících měsících. Starmer se na svou první cestu do Kyjeva, kde ve čtvrtek dopoledne zněly sirény a výbuchy, vydal jen několik dnů před nástupem zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa do Bílého domu.

V souvislosti s dohodou o příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem, jehož vláda by ji podle izraelských médií měla schvalovat v pátek, hovoří blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek o „momentu pravdy, za kterým může být srážka s realitou“. Podle korespondenta to vypadá, že po patnácti měsících války nebudou cíle Izraele naplněny. Hamás si podle něj během masakru ze 7. října „velice plánovitě pořídil pojišťovnu své budoucnosti v podobě rukojmí. A výnos z této pojišťovny inkasuje právě nyní,“ vysvětlil v Interview ČT24.

Příměří v Pásmu Gazy začne platit 19. ledna, uvedl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Oficiálně tak potvrdil dosažení dohody, o kterém dříve informovala média z neoficiálních zdrojů. Dohoda má zajistit přerušení bojů na šest týdnů, osvobození 33 rukojmí držených v Pásmu Gazy a propuštění zhruba tisícovky palestinských vězňů. Dohodu Hamás už potvrdil, podle Izraele se ale stále pracuje na jejích konečných detailech.

Uzavření dohody o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás představuje zásadní posun na cestě k trvalému míru, míní odborníci na mezinárodní situaci, které oslovila Česká televize. Nemohlo být přitom podle nich jednoduché jí dosáhnout, protože obě strany deklarovaly cíl tu druhou zcela porazit a zlikvidovat. Velký podíl na dosažení dohody může mít i blížící se nástup zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu, zmínili.

Dva nejmenované zdroje v úterý sdělily agentuře AP, že teroristické hnutí Hamás souhlasí s návrhem dohody na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí. Zároveň však hnutí po více než osmi hodinách nepřímých rozhovorů oznámilo, že stále čeká, až Izrael předloží mapy znázorňující stažení své armády z Pásma Gazy. V oficiálním prohlášení Hamás uvedl, že jednání, která se konají v Kataru, jsou v závěrečné fázi. Podle mluvčího katarského ministerstva zahraničí jsou jednání nejblíže dohodě za poslední měsíce a podařilo se vyřešit zásadní spory, vyzval ale k opatrnosti. Izraelský zdroj sdělil agentuře Reuters, že jednání jsou blízko k uzavření dohody.

Izraelská armáda se snaží ochránit vojáky před vyšetřováním v zahraničí. U důstojníků média nově nemohou uvádět při rozhovorech jména a dotyčným nesmí být vidět do tváře. Jde o reakci na úsilí propalestinských organizací, které sledují internetový obsah a podávají na vojáky stížnosti. Izraelec Juval Vagdani kvůli tomu musel utéct z Brazílie poté, co tamní federální soud nařídil policii, aby zahájila vyšetřování kvůli jeho údajným válečným zločinům v Gaze. Židovský stát podobná obvinění odmítá.

Izraelská armáda prohlásila, že o víkendu zasáhla v Pásmu Gazy přes sto cílů, včetně odpalovacích zařízení. Tvrdí, že také zabila desítky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás. Agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky uvedla, že izraelské útoky zabily v sobotu v Gaze přes sedmdesát lidí, včetně nejméně osmi dětí a několika žen. Informace nelze ve válečných podmínkách ověřit. O víkendu pokračovala také jednání o příměří.

„Spravedlivý mír si představuji tak, že Rusko vypadne z Ukrajiny a postupně bude donuceno k tomu, aby hradilo náklady na obnovu země, kterou zpustošilo,“ sdělila v Událostech, komentářích senátorka Miroslava Němcová (ODS), podle níž musí být součástí případných jednání o ukončení konfliktu Ukrajina. V tom s Němcovou souhlasil místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, podle kterého je postoj ANO v této otázce konzistentní a spočívá v tom, že by se Česko mělo snažit střet ukončit.

Izrael varoval Libanonce před návratem do jejich domovů na jihu země. Učinil tak navzdory příměří uzavřenému na konci listopadu, jež ukončilo intenzivní boje mezi izraelskou armádou a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Napsal o tom deník The Guardian. Mírová mise OSN UNIFIL vyzvala izraelskou armádu, aby urychlila svůj odchod z libanonského území.

Evropa dá příští rok dalších třicet miliard eur na podporu Ukrajiny, oznámil předseda Evropské rady António Costa. Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající otevřené války vyvolané ruskou agresí, řekl po jednání s lídry zemí Evropské unie ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Poprvé od uzavření příměří mezi Izraelem a teroristickým libanonským hnutím odpálil Hizballáh z území Libanonu rakety na izraelské pozice na pohraničním území Izraelem okupovaných Golanských výšin, které si nárokuje i Libanon. Informují o tom agentury s odvoláním na vyjádření izraelské armády i Hizballáhu. Ten útok označil za „varovný obranný úder“ v reakci na, podle něj opakované, porušování příměří ze strany židovského státu. Izraelská armáda v pondělí večer v reakci oznámila, že zahájila sérii vzdušných úderů proti teroristickým cílům v Libanonu.

Mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh začalo tento týden platit příměří. Navenek „odbojná atmosféra“ mezitím panuje v baště Hizballáhu na jižním předměstí libanonské metropole Bejrútu. Čtrnáct měsíců války se židovským státem zanechalo v místě obří škody.

Izraelské letectvo pokračovalo v úderech na jihu Libanonu. Jsou to přitom teprve tři dny, co vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh. Izraelská armáda podle agentury AFP oznámila čtyři nové útoky na pozice radikálů. Libanonské zdroje hlásí nejméně dva mrtvé a několik zraněných. Židovský stát údajně soustředil své údery také proti teroristickému hnutí Hamás.