Příměří strana 5 z 5

V úterý to byly přesně tři měsíce od napadení Ukrajiny Ruskem – v Evropě tak poprvé od konce druhé světové války opět umírají tisíce lidí. Okupační armáda se podle Kyjeva chystá obklíčit obránce u Severodoněcku a Lysyčansku. Úřady v Mariupolu uvedly, že v troskách jednoho z bombardovaných domů se našlo na dvě stě těl civilistů. Napadené zemi docházejí zbraně i munice, znovu proto žádá o pomoc spojenců. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel v Událostech, komentářích řekl, že Západ by měl zemi i nadále pomáhat.

Ruské jednotky podle americké CNN ovládly město Rubižne v Luhanské oblasti. Moskva tvrdí, že ruské síly mají kontrolu nad Mariupolem. V Chersonu podle ukrajinských úřadů chystají okupanti fingované referendum o nezávislosti. Kyjev se obává, že plnou ofenzivu na Donbase Rusko teprve spustí. Prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, aby Rusko bylo označeno za teroristický stát. Ruské jednotky ve čtvrtek také obsadily 42 obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

Maďarský premiér Viktor Orbán ve středečním telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu také pozval na mírová jednání v Budapešti s ukrajinským a francouzským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Putin zareagoval pozitivně, ale uvedl, že bude mít podmínky, řekl Orbán podle agentur na tiskové konferenci v Budapešti.

Historici, analytici a novináři predikují, co všechno se může dít na jihu a východě Ukrajiny, kde se nyní čekají nejtvrdší boje. Ruská armáda se stáhla z Kyjevské oblasti a z okolí Černihivu severovýchodně od metropole, podle analytika Richarda Stojara se teď musí „konsolidovat“. Historik Jan Rychlík hovoří o „velké politické prohře“, kterou by byla mírová dohoda na začátku května. Gubernátor Luhanské oblasti vyzval civilisty, aby se evakuovali, dokud to jde.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Ukrajinská armáda obklíčila ruské jednotky ve městech Irpiň, Buča a Hostomel. Vyplývá to ze sdělení místních úřadů, podle nichž se oblast bojů severozápadně od Kyjeva nachází na hraně humanitární katastrofy. Již v úterý ukrajinská armáda oznámila, že obsadila město Makariv západně od metropole. Obě strany konfliktu se ve středu dohodly na vytvoření devíti humanitárních koridorů, mezi evakuovanými městy ale není přístav Mariupol.

Rusko se v pátek během druhého dne vojenské invaze na Ukrajinu soustředilo na Kyjev, ověřené informace o tom, jak jeho jednotky postupují, je ale nadále těžké získat. V Kyjevě je slyšet intenzivní střelba a výbuchy, zněly čím dál blíže k vládní čtvrti v centru města, napsala agentura AP s odvoláním na své zpravodaje na místě. Zasažen byl jeden z mostů, dochází ke střetům s diverzními skupinami. Popis situace, který podává útočící Rusko, se výrazně liší od ukrajinských informací. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu varoval, že obránce Ukrajiny čeká těžká noc. Ukrajinská protiletadlová obrana ohlásila sestřelení letadla s ruskými výsadkáři.

Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Bělorusko pokračuje ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. Diplomatický zdroj agentuře Reuters pak řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř dva tisíce porušení příměří. Evropská unie upozorňuje na riziko záměrných dezinformací o údajných ukrajinských útocích, které mají posloužit Rusku jako záminka pro invazi.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Nejméně dva lidé zemřeli a deset bylo zraněno v noci ze čtvrtka na pátek při ozbrojených střetech na hranicích Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, tvrdí tádžické úřady. Počet raněných však může být podle dalších zdrojů vyšší. Obě středoasijské země informují, že se dohodly na příměří, stažení sil a koordinaci hraničních hlídek, reportuje agentura AFP.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.

Při úterních ozbrojených střetech s ázerbájdžánskými jednotkami na společných hranicích zemřelo šest arménských vojáků, oznámil Jerevan. Baku ve středu informovalo o tom, že si boje vyžádaly životy sedmi příslušníků ázerbájdžánské armády. Konflikt byl nejintenzivnější od konce loňské války o Náhorní Karabach. Poté, co se do situace vložila Moskva, se země dohodly na příměří.

Dny nezávislosti obyčejně provází oslavy. V pátek by svou první dekádu samostatnosti měl slavit Jižní Súdán, nejmladší stát světa. Důvodů k veselení ale tamní obyvatelé příliš mnoho nemají. Krutá občanská válka mezi etnickými skupinami sice už skončila, je ale velkou otázkou, zda vydrží velmi křehký mír. Dvěma třetinám populace hrozí hladomor a zemi sužuje i nepřízeň živlů.

Diplomaté se opět pokouší o urovnání konfliktu v Libyi. Na mírovou konferenci do Berlína se sjeli už podruhé. Severoafrická země představuje jednu z hlavních výchozích zemí pro nekontrolovatelnou migraci do Evropy a také dějiště velmocenských sporů.

Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek byl v květnu v Izraeli svědkem raketového útoku. Ten se odehrál přímo v živém televizním vstupu. V pořadu Interview ČT24 vzpomínal, že se v prvních sekundách zapomněl bát, v krytu pak s kameramanem strávili asi půl hodiny. Borek také uvedl, že z vojenského hlediska příměří mezi Izraelem a Hamásem funguje. Návrat do normálu ale rychlý není.

Mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás začal v pátek podle dřívějších neoficiálních vyjádření platit od 02:00 místního času (01:00 SELČ) klid zbraní. Ten by měl po jedenácti dnech ukončit nejhorší boje od poslední války v roce 2014. V ulicích Gazy byly po uplynutí ohlášeného okamžiku vidět oslavy, uvedly světové zpravodajské agentury. Americký ministr zahraničí Antony Blinken zároveň ohlásil brzkou cestu na Blízký východ.

Muslimský svět slaví svátek Íd al-fitr. Závěr ramadánu je vzácným obdobím klidu i v Afghánistánu. Armáda i povstalci uzavřeli třídenní příměří, řada obyvatel to ale má za symbolické gesto, sloužící k přeskupení pozic. Také vláda upozorňuje, že s chystaným odchodem cizích vojsk roste síla Talibanu i dalších islamistů.

Nejméně šest mrtvých a desítky raněných si vyžádal konflikt mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem o vodní zdroj na hranicích obou zemí. Místní média informovala o střelbě z ručních zbraní i minometů. Střety trvaly většinu dne a propukly znovu i poté, co představitelé obou zemí oznámili příměří a stažení vojáků z oblasti, napsaly zahraniční tiskové agentury.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Za jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti označil papež František občanskou válku v Sýrii. Hlava katolické církve ji zmínila týden po návratu z Iráku – a v předvečer desátého výročí začátku konfliktu, ve kterém zemřely statisíce lidí a miliony dalších musely opustit domovy.

Arménie připustila stažení jednotek Náhorního Karabachu, ovládaného arménskými separatisty, ze strategicky položeného města u hranic s Íránem. Oblast tak vojensky ovládl Ázerbájdžán, oznámila agentura Reuters s připomínkou, že ani nové příměří, zprostředkované Spojenými státy, neukončilo už měsíc pokračující boje o horskou enklávu.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují z porušení nového příměří v bojích o Náhorní Karabach. To vstoupilo v platnost o půlnoci ze soboty na neděli místního času (sobota 22:00 SELČ). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na oznámení arménského a ázerbajdžánského ministerstva obrany.

Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u Náhorního Karabachu neutichly ani v noci na středu. Ázerbájdžán oznámil, že zničil raketový komplex na území Arménie. Jerevan v reakci prohlásil, že si od nynějška vyhrazuje právo zasáhnout jakékoliv vojenské cíle na ázerbájdžánském území. Rusko vyzvalo k dodržování příměří, které mělo vstoupit v platnost v sobotu.

V poledne místního času (10:00 SELČ) měly ustat boje v Náhorním Karabachu. Po jednání se svými protějšky z Arménie a Ázerbájdžánu oznámil dohodu o příměří ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle ruské státní agentury TASS si mají oba státy během klidu zbraní vyměnit zajatce a těla padlých vojáků, což zprostředkuje výbor Červeného kříže. Před zahájením příměří se obě strany konfliktu začaly obviňovat z ostřelování obydlených oblastí.