Příměří strana 5 z 5

Teroristické hnutí Hamás rámcově přijalo americký návrh na příměří v Pásmu Gazy, s nímž už dříve souhlasil Izrael. Nyní se řeší konečná podoba dohody. Hnutí chce záruky, aby Jeruzalém nemohl po šedesáti dnech klidu zbraní obnovit boje. Izraelská vláda přitom trvalé příměří odmítala, pokud Hamás zůstane politickou a vojenskou silou. Islamisté taky požadují úplné zásobování enklávy prostřednictvím OSN a snížení role kontroverzní Humanitární nadace pro Gazu.

Izrael souhlasil s podmínkami 60denního příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, oznámil na své sociální síti Truth Social prezident USA Donald Trump. Ten zároveň varoval Hamás, že pokud dohodu nepřijme, vše bude jen horší. Konečný návrh předloží Katar a Egypt. Hamás následně vzkázal, že dokument obdržel a nyní ho studuje. Zopakoval, že usiluje o dohodu, jež ukončí válku.

Ruská vojska pronikla do blízkosti Pokrovsku a Kosťantynivky – dvou měst, která jsou klíčová pro zásobovací trasy ukrajinské armády na východě země. Podle agentury Reuters to uvedl ukrajinský vojenský činitel.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se příští pondělí v Bílém domě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jednat budou o situaci v Pásmu Gazy a o Íránu. Netanjahu naznačil, že jedním z témat bude i obchodní dohoda. Návštěva přichází v době, kdy Trump začal stupňovat tlak na Jeruzalém, aby uzavřel dohodu o příměří a propuštění rukojmí, která by ukončila válku v Pásmu Gazy.

Izraelský úder na internetovou kavárnu ve městě Gaza připravil v pondělí podle tamních zdravotníků o život nejméně 30 Palestinců, napsala večer agentura AP. Dříve úřady ovládané Hamásem hlásily přibližně o deset obětí méně. Lidé v severní části Pásma navíc dle Reuters zažili v noci jedno z nejhorších bombardování izraelskou armádou za poslední týdny. Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který je blízkým spojencem premiéra Benjamina Netanjahua, má přitom v pondělí jednat v USA mimo jiné o možném příměří ve válkou zdecimované Gaze.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek označil výsledek války s Íránem za příležitost uzavřít nové mírové dohody, kterou by židovský stát neměl promarnit, napsala agentura Reuters. Konflikt s Íránem, který Izrael zahájil 13. června útokem na tamní jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a vojenské předáky a do něhož se o víkendu shozením těžkých bomb na íránské jaderné provozy vložily Spojené státy, skončil v úterý příměřím.

Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.

Prezident USA Donald Trump odmítl zprávy některých médií, podle nichž americké vzdušné údery o víkendu nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pravděpodobně ho o několik měsíců zpomalily. Jaderná zařízení v Íránu jsou zcela zničena, tvrdí šéf Bílého domu. O pravděpodobném zpomalení íránského jaderného programu informovala v úterý například stanice CNN s odvoláním na své zdroje a předběžné hodnocení amerických zpravodajců.

Příměří mezi Izraelem a Íránem, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump, vpodvečer výrazně nenarušil útok ani jedné z bojujících stran. Klid zbraní měl platit od rána, Izraelci a Íránci se ale bezprostředně poté navzájem obvinili z vojenských úderů. V pozdních úterních hodinách však už agentury nezmiňovaly žádné další narušení klidu zbraní. Izraelská armáda později večer pouze informovala o zachycení dvou bezpilotních letounů mimo své území.

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž, prohlásil podle Reuters a AP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Írán zaplatí za údery na civilisty velmi vysokou cenu. Teherán v sobotu hrozil i úderem na jednotky USA, Francie a Británie v regionu, které podle něj pomáhaly odvracet jeho útoky. Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že pokud se tak stane, armáda USA tvrdě odpoví.

I když se americký prezident Donald Trump snaží přimět Moskvu k mírovým rozhovorům, Rusko má rozsáhlé plány na další okupaci ukrajinského území, které by mohly Kyjev odříznout od Černého moře, varovala ukrajinská delegace ve Washingtonu. Ukrajinská vojenská rozvědka mezitím upozornila, že Moskva výrazně navyšuje produkci balistických střel i dronů a připravuje pro bezpilotní stroje nové startovací rampy.

Ruská delegace v Istanbulu nereagovala na ukrajinské návrhy a předložila soubor starých ultimát, která situaci nijak nepřibližují skutečnému míru, uvedl v úterý večer ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na pondělní přímé jednání znepřátelených stran v Turecku.

Setkání lídrů Ruska, Spojených států a Ukrajiny je v blízké budoucnosti málo pravděpodobné, sdělil podle zahraničních agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Chybou by podle něj bylo očekávat rychlý průlom v jednáních o ukončení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Urovnání konfliktu je podle něj mimořádně složité.

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.

Americký vyslanec Steve Witkoff označil reakci palestinského teroristického hnutí Hamás na americký návrh příměří v Pásmu Gazy za zcela nepřijatelnou. Vyjednávání podle něj pouze vrací zpět, informuje agentura Reuters. Hamás v sobotu uvedl, že Izraeli nabízí propuštění deseti živých rukojmí a vrácení 18 těl výměnou za vězněné Palestince. Zároveň ovšem požaduje úplný konec války a stažení izraelských sil z Pásma Gazy, což zatím Izraelci odmítali.

Možné příměří v Pásmu Gazy nabývá jasnějších obrysů. Nejnovější americký plán předpokládá dvouměsíční klid zbraní a propuštění zhruba poloviny žijících rukojmí. Izrael údajně souhlasí, Hamás má ale k návrhu výhrady a požaduje trvalé příměří. Rodinám, které už přes šest set dnů čekají na návrat unesených blízkých, ale přeci jen vzrostla naděje.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl příbuzným rukojmí, že Jeruzalém přijal nový návrh na dočasné příměří, který předložil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff. Informaci později potvrdil Bílý dům. Vysoce postavený představitel teroristického hnutí Hamás Básim Naím uvedl, že izraelská reakce na americký návrh nesplňuje požadavky Hamásu, ale o věci se stále jedná. Civilní obrana v Pásmu Gazy ovládaná Hamásem také sdělila, že čtvrteční izraelské údery v enklávě zabily nejméně 44 Palestinců, uvedla AFP. Tuto informaci nelze ověřit.

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.

Dlouholetý spor o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem měla vyřešit březnová mírová dohoda. Místo podpisu ale na společné hranici narůstá napětí a země se navzájem obviňují z porušování příměří. Je proto otázkou, zda by měl pakt v případě potvrzení váhu, zvlášť pokud za sebou ani jedna ze znepřátelených zemí nemá silného zákulisního hráče, říká expertka Petra Košťálová.

Přes pokračující debaty o možném startu mírových rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou na sebe obě strany nepřestávají útočit. Ruské ostřelování zabilo minimálně šest ukrajinských vojáků a zranilo několik civilistů u města Sumy. Ukrajinské síly zase oznámily zásah továrny na polovodiče, která dodává součástky výrobcům letadel a raketových systémů. Kyjev je navíc přesvědčen, že Rusko shromažďuje v Kurské a Bělgorodské oblasti mužstvo i těžké zbraně a že Moskva v nejbližších týdnech plánuje spustit ofenzivu proti Charkovské oblasti.

Omán, který se tradičně prezentuje jako neutrální země, v posledních letech prohlubuje hospodářské a diplomatické vztahy s Ruskem. Jde mimo jiné o strategii, jak zajistit naplnění Vize 2040, která má snížit závislost země na příjmech z ropy. Omán často zastává v regionu roli mediátora. Začátkem května Maskat zprostředkoval příměří mezi USA a jemenskými islamisty hútii a hostí jaderné rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem.

Poradce ruského vůdce Vladimira Putina Jurij Ušakov podle serveru Kommersant tvrdí, že šéf Kremlu a americký prezident Donald Trump během pondělního telefonického rozhovoru posuzovali mimo jiné i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se údajně na variantě počítající s výměnou „devět za devět“. Podle mluvčího ruského vládce Dmitrije Peskova bylo jedním z témat hovoru i možné setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Pákistán a Indie se dohodly, že do konce tohoto měsíce sníží počet svých vojáků na hranicích sporného území Kašmíru, napsala v úterý agentura AFP. Napětí mezi Islámábádem a Dillí vzrostlo poté, co minulý měsíc zaútočili v Kašmíru ozbrojenci na převážně indické turisty. Příměří mezi oběma státy začalo platit na začátku měsíce.