Protivzdušná obrana strana 5 z 5

Pozastavení americké vojenské pomoci, které oznámil šéf Bílého domu Donald Trump, může Ukrajině vážně uškodit, uvedli analytici oslovení Českou televizí s tím, že navýšení evropské pomoci bude nutné, nemusí ale stačit. Zejména u některých druhů zbraní.

Ukrajinské drony v noci na pondělí zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla. V pondělí večer došlo k dalšímu útoku, kdy ukrajinské drony napadly a zapálily sklad pohonných hmot v ruském městě Liski ve Voroněžské oblasti.

Ruský vládce Vladimir Putin se v sobotu omluvil ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi za „tragický incident“ osobního letadla společnosti Azerbaijan Airlines, k němuž došlo v ruském vzdušném prostoru. Putin naznačil, že letoun mohla poškodit ruská protivzdušná obrana, nepřiznal to ale přímo. Po pádu zahynulo nejméně 38 lidí.

Rusko-ukrajinská válka a především jaderné hrozby ze strany Kremlu nutí evropské země přehodnotit systémy civilní obrany a zabývat se stavem svých krytů. Například Německo trápí jejich nedostatek a Švýcarsko se potýká se zastaralými bunkry. Nejen tomu se věnovala Zóna ČT24.

Ukrajinská armáda informovala, že přes noc na neděli sestřelila 52 ze 103 ruských dronů. Ruské úřady naopak oznámily, že jejich systémy protivzdušné obrany zničily 42 ukrajinských dronů nad pěti regiony na západě Ruska.

Nejméně jeden člověk přišel o život při ruském útoku na Kyjev, dalších třináct je zraněných. Rakety udeřily i na dalších místech, portál Ukrajinska pravda píše o dvou mrtvých a deseti zraněných v Chersonu. Tlaková vlna při ostřelování poničila i České centrum v Kyjevě, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Na místě dle něj nikdo ze zaměstnanců nebyl, v okolních bytech byli civilisté. Oběti raketových úderů hlásí i ruské město Rylsk v Kurské oblasti.

Spojené státy varují, že by Rusko mohlo brzy na Ukrajinu opět zaútočit ničivou balistickou střelou Orešnik. Novou zbraň však Washington nepovažuje za rozhodující pro vývoj války. Ruské bomby mezitím dále dopadají na civilní cíle, například počet obětí po ruském zásahu kliniky v Záporoží stoupl na osm. Právě jih Ukrajiny zůstává častým terčem úderů, protivzdušné obraně navzdory. Ve městě Vylkove natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Rusko vyslalo v noci na úterý na Ukrajinu 188 dronů, což je dosud nejvíce, oznámily ukrajinské vzdušné síly na Telegramu. Útokům čelil i Kyjev, nad kterým protivzdušná obrana zničila přes deset bezpilotních letounů. Invazní armáda podle ukrajinských vzdušných sil na napadenou zemi vystřelila také čtyři balistické střely Iskander-M. Protivzdušná obrana podle hlášení letectva zničila 76 dronů nad sedmnácti ukrajinskými oblastmi. Ukrajinci zároveň informují o zásazích objektů kritické infrastruktury. Zprávy o obětech zatím nejsou.

Nový izraelský ministr obrany Jisrael Kac chce pokračovat v útocích proti Hizballáhu, dokud se na šedesát tisíc evakuovaných Izraelců nebude moci vrátit domů. Protiraketová obrana židovského státu je vysoce účinná, celé území ale stoprocentně neochrání. To je případ například kibucu Kfar Masaryk, kde raketa zabila vnuka jednoho z českých zakladatelů.

Ruská armáda obsadila vesnici Levadne na východě Záporožské oblasti nedaleko hranic s Doněckou oblastí, píše na Telegramu skupina DeepState, která má úzké vazby na ukrajinskou armádu. Podle serveru RBK Ukrajina mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Vladyslav Vološyn potvrdil postup nepřátelských vojsk v tomto směru. Agentura AFP také s odvoláním na ruskou armádu napsala, že invazní jednotky zabraly vesnici Izmajlivka, která leží jižně od Pokrovsku.

Ukrajinští vojáci odrazili útoky ruské armády v ruské Kurské oblasti, jejíž část obsadili na začátku srpna, řekl v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se ukrajinské armádě podařilo udržet linii a neustoupit. Rusko naopak v pátek oznámilo, že se mu v Kurské oblasti podařilo získat nazpět dvě vesnice. V neděli pak ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly dobyly ukrajinskou vesnici Mychajlivka na východě země nedaleko strategického města Pokrovsk, kde Rusové již několik týdnů postupují.

Třístupňová protivzdušná obrana Izraele fungovala při úterním íránském raketovém útoku skvěle, uvedl v pořadu Události, komentáře bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Situaci na Blízkém východě s ním v pořadu komentoval politický geograf Libor Jelen z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.

Írán odpálil balistické rakety směrem na Izrael, uvedla v úterý večer izraelská armáda. Obyvatele Jeruzaléma a středního a jižního Izraele před útokem varovaly sirény, píší agentury Reuters a AP. Izraelská civilní obrana později informovala, že lidé v celé zemi už mohou opustit kryty. Podle armády zatím ze strany Íránu další hrozba není. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po útoku prohlásil, že Írán udělal velkou chybu a zaplatí za ni.

Ruská armáda útočí den co den prostřednictvím dronů na ukrajinské území, jehož obrana je povětšinou záležitostí mužů. Nebe nad Kyjevem ale chrání i skupiny žen, například „Bucha Witches“ (Čarodějnice z Buči) a „Valkýry“, které mají na svědomí sestřelení desítek dronů i severokorejských balistických střel. Server Ukrajinska pravda nabídl příběh několika dobrovolnic, které neúnavně brání svou vlast před pokračující ruskou agresí.

Evropské armády reagovaly na vývoj po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu důsledným výcvikem a přípravou, ale politická reprezentace států mnohdy zůstává u slov, řekl v rozhovoru pro web ČT24 americký generál ve výslužbě Ben Hodges, který mezi lety 2014 a 2017 působil jako velitel amerických sil v Evropě. Jako hlavní slabinu evropských armád Hodges vnímá nedostatečnou výkonnost obranného průmyslu.

Libanonské hnutí Hizballáh opět vypálilo desítky raket na Izrael. Hnutí tvrdí, že tak reagovalo na izraelské útoky na vesnice na jihu Libanonu, při kterých prý utrpěli zranění civilisté, informuje agentura DPA. Kanada vyzvala své obyvatele, aby se vyhnuli cestování do Izraele kvůli nepředvídatelné bezpečnostní situaci. Francie svým občanům doporučila, aby nyní nejezdili do Libanonu, a pokud tam jsou, aby ho co nejdříve opustili. Podobná doporučení vydaly dříve i další země.

Dlouho očekávané západní stíhačky F-16 budou na Ukrajině létat v horizontu týdnů, zázračný a okamžitý zvrat ve válce od jejich nasazení však nelze očekávat, varují ukrajinští i západní činitelé. Kyjev obdrží letos zřejmě maximálně dvacet strojů, které se tak stanou snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu, píše list The Washington Post (WP). Kyjev navíc stihl vycvičit jen minimum pilotů. Na Ukrajince by ale F-16 mohly mít pozitivní psychologický dopad.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO ve Washingtonu vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory Kyjevu nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA. Šéf Bílého domu Joe Biden předtím oznámil, že spojenci plánují dodat Ukrajině v příštích měsících desítky systémů protivzdušné obrany.

Ruské síly zlikvidovaly dvě odpalovací zařízení pro raketové systémy země-vzduch Patriot v ukrajinské Oděské oblasti, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk ale v sobotu večer uvedl, že Rusové zasáhli na dvou místech makety. Podobná tvrzení válčících stran nelze nezávisle ověřit. Ukrajina dlouhodobě žádá spojence o další prostředky k posílení ochrany nebe, kde má Moskva převahu. V pátek obdržela už třetí systém Patriot z Německa.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek odpoledne podepsali bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu ze strany EU. „Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba. Chceme být akceschopní a konkrétní,“ prohlásil po podpisu Michel.

O míru nemůžeme jednat podle podmínek útočníka, tedy Ruska, protože by to znamenalo kapitulaci a okupaci, řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Jako základ zmiňuje globální summit k projednání mírového plánu. Zúčastnit se ho mají zástupci zemí z celého světa s výjimkou Ruska – jeho delegace by podle Šmyhala byla přizvána až po dosažení dohody. Jednání zároveň podle něj nemohou probíhat v zákulisí, neboť by je Kreml využil k „manipulacím a lhaní“. Šmyhal vedle toho mluvil i o situaci na bojišti a zahraniční podpoře. Rozhovor vedl redaktor ČT David Miřejovský.

Ukrajinská armáda v noci udeřila na Ruskem okupovaném Krymu. Zřejmě raketami ATACMS zaútočila na ruský komunikační uzel u města Alušta, dle místní partyzánské skupiny jsou výrazně poškozené vojenské objekty. O život údajně přišla také posádka velitelského stanoviště. Zaznělo pět výbuchů.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Kvůli ruské hrozbě posilují obranu svých hranic i pobaltské země – a nezaměřují se jen na ty východní, ale i na západní hranice. Lotyšsko oznámilo, že rozmístí na březích Baltského moře protilodní zbraně. Jejich nákup uspíšilo o pět let.