Protivzdušná obrana strana 5 z 5

Pravděpodobnou příčinou úterní tragédie v polském pohraničí je podle dostupných informací exploze rakety S-300 ukrajinské protivzdušné obrany. Tento systém ruské provenience je hojně nasazovanou zbraní na obou stranách války. Zatímco Kyjev pomocí S-300 zneškodňuje nepřátelské střely či letadla, Rusko tyto rakety i přes značnou nepřesnost používá rovněž k útokům na pozemní cíle.

Rusko při nové vlně vzdušných útoků, jejichž síla podle Kyjeva překonala ty z 10. října, vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. Energetická situace je kritická, upozornil zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. V Kyjevě si útoky vyžádaly nejméně jednu oběť, zasaženy byly dva obytné domy. Polovina odběratelů v metropoli je bez elektřiny, řekl starosta Vitalij Klyčko. Bez elektřiny se ocitla i řada dalších ukrajinských měst. Více než sedm milionů ukrajinských domácností je po útocích bez proudu.

NATO reaguje na válku na Ukrajině posílením východního křídla, kde rozmístilo nové jednotky. Jejich úkolem je odstrašení agresora. Pod českým velením působí i na Slovensku, které také požádalo o ochranu vzdušného prostoru.

Ruské útoky mají za cíl donutit Ukrajinu, aby místo do protiofenzivy investovala více do ochrany infrastruktury, uvedli ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Jen během soboty Moskva vypálila zejména na energetické objekty čtyřicet raket a vyslala 16 dronů. Bez proudu se po útocích ocitlo 1,4 milionu domácností.

Patnáct evropských zemí chce společně pořídit systémy protivzdušné obrany. Evropa si musí uvědomit, že nemá tolik času, upozornil v Interview ČT24 prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Čeští zbrojaři podle něj také naráží na limity výrobních kapacit – a to jak materiální, tak personální. Pomoci by podle něj mohli kvalifikovaní ukrajinští pracovníci.

Německo a čtrnáct dalších spojenců NATO, včetně Česka a Slovenska, podepsalo na okraj setkání ministrů obrany v bruselské centrále Aliance prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Jedná se o projekt společné protiraketové obrany, o němž v srpnu v Praze hovořil německý kancléř Olaf Scholz.

Země Severoatlantické aliance a další spojenci potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Ruské útoky, které v posledních dvou dnech zabily nejméně devatenáct lidí a zasáhly asi třetinu ukrajinské energetické infrastruktury, podle Austina zesílily odhodlání USA pomáhat napadené zemi.

Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. V úterý slíbili světoví lídři skupiny G7 Ukrajině zintenzivnění její podpory ve válce s Ruskem a ve středu ministři obrany zemí NATO jednali o dodávkách systémů protivzdušné obrany Kyjevu. Ten už dostal od Německa první ze čtyř slíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T a čtyři další systémy M142 HIMARS z USA. Spojené státy slíbily dodávky také protiletadlových systémů NASAMS, v nejbližší době by měly na Ukrajinu dorazit dva. A Britové pošlou rakety AMRAAM.

Nejméně dvacet mrtvých a 108 raněných si vyžádaly pondělní ruské útoky na ukrajinská města, hlásí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře. V noci na úterý či v úterý se opět staly terčem nových ruských útoků Lvov, Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti, cílem palby raketometů a těžkých děl byla i Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky od pondělí zasáhly asi třicet procent ukrajinské energetické infrastruktury. Skupina G7 na úterním mimořádném jednání ruské útoky odsoudila a uvedla, že šéf Kremlu Vladimir Putin se z nich bude zodpovídat.

Jihoukrajinský Cherson, který okupují ruská vojska, byl již podruhé během úterý ostřelován, uvedla ruská státní agentura TASS. Podle něj zasahovala protivzdušná obrana okupantů. Ukrajinská armáda uvedla, že v téměř celé Chersonské oblasti se těžce bojuje. Kyjev v pondělí oznámil, že v oblasti zahájil dlouho očekávanou protiofenzivu.

Z Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym je hlášena další exploze, tentokrát z města Sevastopol. S odvoláním na jednoho z exilových vůdců krymských Tatarů Refata Čubarova o tom informovala agentura Ukrinform. Podle jeho informací narazil do budovy velení ruské Černomořské flotily bezpilotní letoun. Ruskem dosazený sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev podle agentury TASS ale uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila dron přímo nad střechou velitelství. Incident podle něj nezpůsobil žádné vážné škody ani zranění.

Kyjev v neděli nejprve uváděl, že Lysyčansk není pod plnou ruskou kontrolou, vpodvečer ale ukrajinský generální štáb podle ruskojazyčného serveru BBC informoval, že se ukrajinské jednotky z města stáhly. Moskva už během dne oznámila, že ho její síly dobyly a tím i celou Luhanskou oblast. Rusové pak také silně ostřelovali město Slovjansk, na jehož dobytí by se mohli podle některých zdrojů soustředit v příštích dnech.

Ukrajina pokračuje v útocích na Hadí ostrov, který je pod ruskou kontrolou od začátku invaze. Kus skály v Černém moři asi 45 kilometrů od rumunského pobřeží do války neměl větší význam, nyní ale představuje klíčovou pozici pro ovládání černomořského námořního prostoru. Okupanti se tak snaží na ostrově posílit své pozice, zatímco ukrajinská armáda na ně dál útočí. Vybudování ruské základny s raketami dlouhého doletu by přitom nebylo hrozbou jen pro Ukrajinu, ale i území NATO. Ukrajinci ale oznámili, že se zaměří i na další strategická místa v Černém moři.

V Chersonské oblasti, jejíž část ovládla ruská vojska, přerušilo Moskvou nastolené vedení internetové a telefonní sítě, upozornily ukrajinské úřady. Rusové upevňují pozice v centru Severodoněcku, jehož většinu mají od úterý pod kontrolou, prohlásilo vedení Luhanské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle amerických médií uvedl, že jeho země ztrácí každý den bojů až sto vojáků a asi pět set jich je denně raněno.

Evropská komise ve snaze přesvědčit státy ke schválení šestého sankčního balíčku vůči Rusku navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024. Pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku. Maďarský premiér Viktor Orbán ale předtím prohlásil, že nemůže plánované sankce podpořit, protože by podle něj poškodily maďarskou ekonomiku. V Bruselu o podobě sankcí v pátek jednali diplomaté členských zemí, k dohodě ale dosud nedošlo a jednání bude pokračovat o víkendu. Německo dodá Ukrajině podle ministryně obrany Christine Lambrechtové sedm samohybných houfnic.

Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Terčem útoků se podle ukrajinské armády stala i startovací dráha letiště v Oděse. Moskva tvrdí, že letectvo během soboty zabilo přes dvě stovky ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení armády. Představitel Pentagonu agentuře AP řekl, že ruská operace má ve srovnání s původní představou Moskvy skluz. Francie zesílí vojenskou a humanitární pomoc, slíbil prezident Emmanuel Macron Zelenskému. Další podporu přislíbil i britský premiér Boris Johnson.

Izraelské letectvo brzy ráno zaútočilo na několik cílů v Pásmu Gazy. Útoky byly podle agentury AFP odvetou za vypuštění rakety z palestinského území proti Izraeli v pondělí večer. Napětí mezi Izraelem a Palestinci v posledních dnech vzrostlo kvůli střetům na Chrámové hoře v Jeruzalémě.

Slovenský premiér Eduard Heger, který je na návštěvě Ukrajiny, potvrdil, že Slovensko darovalo Kyjevu systém protivzdušné obrany S-300. Spojenci na oplátku umístí na Slovensku oproti původním plánům jeden systém protivzdušné obrany Patriot navíc. Další vojenské vybavení v hodnotě sta milionů liber včetně protileteckých a protitankových zbraní pošle Ukrajině i Velká Británie.

Ukrajinská armáda odolává té ruské mnohem lépe, než tušili západní i východní analytici. Velký pozitivní vliv na její bojeschopnost měly nedávné reformy – ty učinily ze zastaralého vojska moderní armádu.

Už na začátku března naznačila Velká Británie, že by v rámci své vojenské pomoci mohla na Ukrajinu dodat i střely typu Starstreak. Podle webu Global Conflicts by se to mohlo stát právě v těchto dnech. Protiletecké střely by měly pomoci vrátit ukrajinské armádě rovnováhu potřebnou pro kontrolu vzdušného prostoru.

Ruští vojáci rozehnali střelbou a za pomoci zábleskových a ohlušujících granátů demonstraci Ukrajinců v Chersonu proti okupaci města. Ukrajinská média s odvoláním na očité svědky z místa hlásí raněné. Dvě lodě ruského námořnictva ostřelovaly jihoukrajinský přístav Oděsa, informují ukrajinská média s odvoláním na místní úřady. Při bombardování obchodního centra v severní části Kyjeva zemřelo osm lidí, uvedla generální prokuratura. Město opět vyhlásilo zákaz vycházení. Postup ruských vojsk ke Kyjevu ze severovýchodu se podle Londýna zastavil, těžké boje pokračují na severu města. Ze závodu v Sumách unikl v důsledku ruské agrese amoniak, později se únik podařilo zastavit.

Na Slovensko postupně přicházejí ze zemí Severoatlantické aliance první jednotky, které mají na starosti rozmístění systému protivzdušné obrany Patriot. NATO začalo své východní křídlo posilovat v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď uvedl, že tento proces bude pokračovat i v dalších dnech.

Radnice Mariupolu v první předběžné bilanci uvedla, že zatím nemá zprávy o žádných mrtvých v souvislosti se středečním bombardováním divadla, jeden člověk byl těžce zraněn. Rusové tvrdí, že jsou už v centru města. Obránci se odmítli vzdát, uvedla agentura Unian. Nejméně tři výbuchy se v pátek ozvaly ve Lvově, podle starosty útok zasáhl tovární halu poblíž letiště. Kreml dál tvrdí, že boje jdou podle plánu. Velení ukrajinského letectva dříve oznámilo, že během čtvrtka stíhači a protivzdušná obrana zasáhli čtrnáct vzdušných cílů. Ukrajinské armádě se podařilo dobýt zpět třicet obcí v Kyjevské oblasti, které byly dočasně v rukou ruských sil, oznámil podle portálu Ukrajinska pravda prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ruské síly se soustředí na obklíčení Kyjeva a na oslabení odporu na zablokovaných sídlištích, uvedl v pátek ráno generální štáb ukrajinské armády. Jediným velkým městem, které od začátku invaze ruská armáda ovládla, je jihoukrajinský Cherson, pokračují ale tvrdé boje o Charkov, po metropoli druhé největší město v zemi. Dalšímu ostřelování čelil severoukrajinský Černihiv. Bojuje se také o strategický přístav Mariupol, který sice zůstává pod ukrajinskou kontrolou, město ale pravděpodobně obklíčily ruské síly. Ruští vojáci poprvé vkročili do ukrajinského černomořského přístavního města Mykolajiv, museli z něj ale ustoupit.