Protivzdušná obrana strana 3 z 5

Ukrajina již šestý den v řadě čelila nočním ruským útokům. Letecký poplach byl v zemi vyhlášen poté, co ruské bombardéry nad Kaspickým mořem vypustily střely s plochou dráhou letu mířící na ukrajinská města. Výbuchy se opět ozývaly i v Kyjevě. Protivzdušné obraně se podařilo sestřelit více než třicet dronů a raket. Kyjevská oblast hlásí dva zraněné včetně jednoho dítěte.

Rusové v poslední době změnili podobu svých útoků na Ukrajině. Zaměřují se především na Kyjev, ale i další města, používají kromě raket také velké množství dronů a útočí masivně, často v několika vlnách. Podle analytiků se tím Moskva zřejmě snaží před očekávanou ukrajinskou protiofenzivou podlomit protivzdušnou obranu Kyjeva a také zesílit psychologický teror vůči obyvatelům bránící se země.

Ukrajina v noci na pondělí a pak i dopoledne zažila další vlnu ruských vzdušných útoků, které směřovaly i proti Kyjevu a Oděse. Ve Chmelnycké oblasti Rusové zasáhli vojenský objekt, informovalo vedení tohoto regionu, který se nachází na středozápadě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany ve svém pravidelném hlášení o vývoji bojů mimo jiné uvedlo, že při nočním vzdušném úderu zničilo „objekty na letištích ukrajinských ozbrojených sil“.

Z ukrajinské metropole Kyjeva a východoukrajinského Dnipra byly v noci na pátek hlášeny exploze po ruském vzdušném úderu, informuje server RBK-Ukrajina a stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Po zásahu nemocnice v Dnipru je nejméně jeden mrtvý a 23 zraněných, včetně dvou dětí. Na Twitteru se objevily informace o explozích také v okupovaném Berďansku a výbuchy byly podle BBC slyšet rovněž v ruském Krasnodaru na jihozápadě Ruska, ze kterého je to k nejbližší části frontové linie přibližně tři sta kilometrů. Ruský gubernátor později uvedl, že škody způsobily dva drony.

Jeden člověk v noci na čtvrtek zahynul v jihoukrajinské Oděse poté, co tam ruská raketa zasáhla průmyslový komplex. Dle ukrajinského letectva protivzdušná obrana sestřelila 29 z 30 raket, které ruské síly na Ukrajinu vyslaly. Škody a oběti však způsobily také trosky zničených střel. Terčem útoků se stal také Kyjev. Informovali o tom ukrajinští představitelé. Ukrajinci tvrdí, že v bojích u Bachmutu dosáhli dalších územních zisků.

Ukrajincům se podařilo už podruhé za dva týdny zneškodnit ruské nadzvukové rakety Kinžal. Boří tak mýtus o nezachytitelné a nezastavitelné střele, který se snaží v posledních letech živit ruský vůdce Vladimir Putin a jeho generálové. Zneškodnění kinžalů překvapilo i vojenské experty a vyvolalo vlnu nadšení v Pentagonu. Právě americký protiletecký systém Patriot pomáhá Kyjevu zastavit ničivé ruské rakety.

Ukrajinská armáda podle Moskvy ve čtvrtek poprvé použila střely Storm Shadow, když zaútočila na dva objekty v okupovaném Luhansku. Rakety darovala Británie a jde o první řízené střely dlouhého doletu, které Kyjev od Západu obdržel. Tato technologie umožní obráncům zasáhnout cíle daleko za frontovými liniemi a může hrát zásadní roli při protiofenzivě.

Na Ukrajinu dorazily systémy protivzdušné obrany Patriot ze Spojených států, Německa a Nizozemska. Oznámil to náměstek ukrajinského ministra obrany generál Oleksandr Pavljuk. Dodávku „patriotů pro patrioty“ potvrdil také ministr obrany Oleksij Reznikov. Poprvé požádal o tyto zbraně během návštěvy USA v srpnu 2021. Tehdy slyšel, že je to nemožné, připomněl na Twitteru.

Výcvik ukrajinských vojáků pro používání obranných systémů Patriot a jejich dodávky společně s kontingentem tanků Abrams na Ukrajinu by měly proběhnout rychleji, než se původně předpokládalo. Zatímco protivzdušná obrana by mohla být připravena k nasazení v příštích týdnech, americké tanky by měla ukrajinská strana obdržet už na podzim, a ne až v příštím roce.

Před prvním výročím zahájení plnohodnotné ruské invaze je na Ukrajině kvůli očekávání dalších raketových útoků cítit napětí. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl mluvčí Velitelství vzdušných ozbrojených sil Ukrajiny Jurij Ihnat. Uvedl také, že Rusové změnili taktiku svého ostřelování. Na Ukrajinu přilétá méně raket a necílí přímo na objekty kritické infrastruktury, jak tomu bylo v předchozích měsících.

Západní veřejnost zapomněla na hrozbu velké konvenční války. Invaze do Iráku a Afghánistánu vychýlily představy o ní a druhou světovou válku pamatuje už málokdo. Přitom právě té je způsob boje v ruské obnovené invazi na Ukrajinu nejpodobnější. A to přesto, že zbraňové systémy udělaly velký pokrok a objevila se i nová kategorie v podobě dronů.

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

V Česku se budou vyrábět systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu. Stovku upravených terénních vozidel Toyota osazených dvojicí rychlopalných kulometů, které mohou zasahovat například proti dronům, zaplatí Nizozemsko. U českých firem koupí i potřebnou munici. Oznámil to ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Aleš Vytečka.

Plánovaná ruská ofenziva bude využívat hlavně síly ve vzduchu, domnívají se západní analytici. Zprávy amerických a britských zpravodajských služeb vycházejí z informací, že Rusko poprvé od začátku obnovené invaze masivně posílá k hranicím s Ukrajinou letecké jednotky. Armáda Vladimira Putina by tak měla začít ve velkém zapojovat stíhačky a vrtulníky. Představitelé americké armády proto nyní spojence vyzývají k dodávkám stíhacích letounů ukrajinské armádě a posílení protivzdušné obrany napadené země.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliardy korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až sto padesát kilometrů. Na tiskové konferenci to v pátek oznámil tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder.

Ukrajina ve čtvrtek hlásí další velký vzdušný ruský útok na své území. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na záchranáře píše, že si vyžádal nejméně jedenáct mrtvých a stejný počet raněných. Rakety dopadaly například ve Vinnycké, Kyjevské nebo Oděské oblasti. Svědkyní ostřelování Oděsy byla i francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová, která do města zamířila na neohlášenou návštěvu.

Na střechách některých veřejných budov v Moskvě se objevily systémy protivzdušné obrany Pancir-S1, naznačují videa a fotografie na sociálních sítích. Podle těchto záběrů je jedno z odpalovacích zařízení i na budově ministerstva obrany, další pak v blízkosti sídla ruského vůdce Vladimira Putina za Moskvou. Na jiných místech v Moskvě či jejím okolí se podle snímků ze sociálních sítí objevily raketové systémy S-300. Kreml to odmítl komentovat.

Středeční výroky ruských představitelů o budoucím vítězství Moskvy nebo o údajně silné zbrojařské výrobě mají vyvolat dojem, že Rusko v konfliktu na Ukrajině obstojí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (ANO) tamní představitelé vytvářejí „mobilizační narativ“. Uvedli to v pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i zahraniční pomoci napadené zemi.

Kvůli svým výrokům o práci ukrajinské protivzdušné obrany v souvislosti se sobotním útokem na rezidenční budovu v Dnipru v úterý rezignoval poradce prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Kreml s odvoláním na Arestovyčovo prohlášení odmítl zodpovědnost za útok na obytnou budovu ve východoukrajinském městě, při kterém po úterní aktualizaci počtu obětí zemřelo nejméně 45 lidí. Záchranáři už ukončili prohledávání sutin zničeného domu.

Ruská armáda v noci na pondělí opět útočila bezpilotními letouny na Kyjev a jeho okolí. Podle starosty Vitalije Klička úder poškodil objekt energetické infrastruktury, v důsledku čehož byly přerušeny dodávky elektřiny a tepla. Škody na elektrické síti oznámila i společnost Ukrenerho, podle které je ale situace pod kontrolou. Protivzdušná obrana hlásí sestřelení bezmála čtyř desítek cílů. Ukrajinská armáda tvrdí, že na Nový rok zabila ve městě Makijivka v Doněcké oblasti stovky ruských vojáků. Moskva přiznala několik desítek mrtvých.

V Kyjevě a okolí byly v noci slyšet výbuchy a po celé Ukrajině se opět rozezněly sirény varující před leteckým útokem. Ukrajinská armáda oznámila, že její protivzdušná obrana v noci na neděli sestřelila 45 íránských dronů Šáhed, které Rusko používá ke vzdušným útokům. Jen nad Kyjevem byly zničeny přes tři desítky vzdušných cílů.

Rusko ve čtvrtek ráno spustilo masivní raketový útok proti Ukrajině. V několika městech včetně Kyjeva se ozývaly výbuchy, podle úřadů pracovala protivzdušná obrana. Lvov se ocitl takřka bez elektřiny, s havarijními výpadky se potýkají také obyvatelé Kyjeva a Oděské oblasti. Bělorusko podle tamních úřadů sestřelilo protiletadlovou raketu S-300 vyslanou z Ukrajiny, načež si ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance a protestovalo kvůli tomu. Ukrajinské ministerstvo obrany vyjádřilo ochotu podílet se na vyšetřování a vyslovilo podezření, že incident mohl být výsledkem úmyslné ruské provokace s cílem zatáhnout Bělorusko do války.

Ukrajina by chtěla uspořádat do konce února příštího roku mírový summit, nejlépe na půdě OSN. Agentuře AP to řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Prostředníkem na jednáních, která by se měla uskutečnit v době prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu, by podle Kyjeva měl být generální tajemník OSN António Guterres. Rusko by se podle Kuleby ale summitu mohlo zúčastnit jen v případě, pokud by předtím čelilo mezinárodnímu soudu kvůli válečným zločinům.

Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních čtyřiadvacet hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů. Informovala o tom v pondělí podle agentury Reuters tchajwanská vláda. Jde o dosud nejrozsáhlejší hlášené proniknutí čínských strojů do zóny, uvedla tchajwanská agentura CNA. Spojené státy to označily za provokativní a destabilizační.