Lebku gibona, který mohl být prvním opičím druhem vyhynulým v důsledku lidské činnosti, objevili vědci mezi ostatky ze starodávné čínské hrobky. Mezi zvířaty, která podle archeologů mohla náležet babičce prvního čínského císaře, se nacházel dosud neznámý druh gibona, který žil před více než dvěma tisíci lety. Podle vědců nález dokazuje zranitelnost populací opů, z nichž řada je v současnosti ohrožena.
V čínské hrobce se našel první primát vyhubený lidmi. Císařský gibon žil před dvěma tisíci lety
Hrobka v centrální čínské provincii Šan-si, v níž se skrýval vědecky cenný objev, podle odborníků mohla patřit babičce císaře Čchin Š'-chuang-tia. Ten vládl Číně ve třetím století před naším letopočtem a mimo jiné je znám jako inciátor stavby Velké čínské zdi.
Vědci pojmenovali neznámý giboní druh Junzi imperialis a domnívají se, že mohl vyhynout v důsledku lidské činnosti. „Všichni primáti světa – ať již šimpanzi, gorily, orangutani či giboni – jsou dnes kvůli lidské činnosti ohroženi vyhynutím. Ale žádný druh dosud nebyl považován za vyhynulý v důsledku lovu či ztráty přirozeného prostředí,“ řekl podle BBC zoolog Samuel Turvey, který vedl výzkum kostí z hrobky prováděný Londýnskou zoologickou společností. Nález podle něho tento pohled mění a ukazuje, že zvláště giboni jsou vyhynutím reálně ohroženi.
Lidé vytlačili gibony
Podle počítačové simulace nalezený druh gibona žil zřejmě až do doby před několika stovkami let. Vědci považují za téměř jisté, že jeho vyhynutí je důkazem silného lidského tlaku na přírodu, který probíhal již ve zmíněné době. Giboni se podle autorů výzkumu byli postupem času nuceni kvůli lidské činnosti stáhnout z rozsáhlého území do malého jižního cípu Číny, kde žijí v omezených podmínkách a některým hrozí vyhynutí.
Giboni byli ve staré Číně považováni za nositele vznešenosti a lidé z vyšších vrstev si je drželi jako luxusní domácí zvířata. V hrobce byly nalezeny i části koster dalších zvířat, například medvěda, rysa či leoparda. Studii publikoval odborný časopis Science.