Primatoložka Jane Goodallová oslavila 83 let a požádala české poslance o podporu národních parků

Světově proslulá vědkyně se zapojila do debaty o českých národních parcích. Natočila video a napsala vzkaz pro české poslance.

  • Poslanci by měli 4. 4. 2017 hlasovat o pravidlech pro národní parky, které vetoval prezident Miloš Zeman, a o vládním daňovém balíčku, který jim vrátil s úpravami Senát.

Jane Goodallová patří k nejpozoruhodnějším ženám této planety. Proslavila se pozorováním šimpanzů v jejich přirozeném prostředí, což byl ve své době průkopnický, nevídaný čin. Její působení už ale dávno přesáhlo pole vědy, jezdí po světě, přednáší, věnuje se humanitárním projektům. Své ideály a vize lepšího světa dokáže předávat bez patosu, ve vší skromnosti a pokoře. Žije střídmě a nenápadně, pro pracovní zápal si často ani nevšimne, zda se ten den najedla, nezáleží jí na módě a dalších materiálních věcech v životě.

V pondělí 3. března oslavila 83. narozeniny a současně se obrátila na české poslance s osobním dopisem a krátkým videem. Vyzvala je, aby podpořili ochranu našich národních parků tím, že přijmou novelu zákona. Národní parky jsou podle ní tím nejcennějším v divoké přírodě, co odkazujeme budoucím generacím:

Goodallová navštívila v prosinci Českou republiku, při této příležitosti se setkala s novináři, vědci i ochránci přírody – a také poskytla rozhovor pořadu Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video

O podpoře Goodallové informovalo Hnutí DUHA. Zde je celý text dopisu:

„Vážený pane předsedo Hamáčku, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
při své prosincové návštěvě České republiky jsem zaznamenala, že stojíte před rozhodnutím schválit nová pravidla péče o české národní parky. Předně mi dovolte říci, že si plně uvědomuji, jak náročný je to pro Vás úkol. Přesto takové rozhodnutí musí být učiněno teď a teprve v budoucnu bude možné docenit jeho skutečný dopad. Hodnota divoké přírody bude pro budoucí generace nesmírně důležitá – a pokud je jednou zpochybněna, je zpochybněna navždy.

Národní parky jsou z definice území určená k ochraně nespoutaných ekosystémů, divokých zvířat, rostlin a dalších organismů. Jakmile lidé začnou tato území ,obhospodařovat', rovnováha přírody je narušena, často s katastrofickými následky. Národní parky ve všech zemích čelí řadě rozmanitých hrozeb. I když začne platit legislativa na ochranu určitých území, většinou trvá nějakou dobu, než se v nich skutečně ustoupí od běžného hospodářského využívání, jako je těžba dřeva, pastva, komerční lov a další. Pak nastupuje hrozba nová: nápor turistů, kteří vyhledávají vše, co jim divoká příroda nabízí. Pro region jistě přinesou nové ekonomické zisky, ale příliš mnoho turistů může také znamenat ohrožení samotné divočiny, za kterou jezdí – ať již samotnou masovou návštěvností, nebo doprovodnými jevy, jako je nová infrastruktura pro rekreanty. Jediným řešením je zaprvé regulace návštěvnosti a dalších negativních vlivů v přetížených místech a zadruhé rozšiřování oblastí ponechaných v národních parcích divoké přírodě.

Vím, že najít správné řešení, které umožní přežití divokých zvířat, rostlin a přírodních ekosystémů, je vždy velmi těžké. Divoká příroda je už dnes velmi vzácná, a proto již teď velmi cenná. Co všechno ale pro nás divočina znamená, na to teprve pomalu začínáme přicházet. Národní parky by měly být prvními místy, kde ji ochráníme nebo jí dáme možnost se obnovit. Proto jsem se rozhodla Vám napsat tento otevřený dopis a požádat Vás o moudré rozhodnutí ve prospěch divoké přírody, které však dojde plného docenění až v budoucnosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 2 hhodinami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 6 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
včera v 16:14

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.