Primatoložka Jane Goodallová oslavila 83 let a požádala české poslance o podporu národních parků

Světově proslulá vědkyně se zapojila do debaty o českých národních parcích. Natočila video a napsala vzkaz pro české poslance.

  • Poslanci by měli 4. 4. 2017 hlasovat o pravidlech pro národní parky, které vetoval prezident Miloš Zeman, a o vládním daňovém balíčku, který jim vrátil s úpravami Senát.

Jane Goodallová patří k nejpozoruhodnějším ženám této planety. Proslavila se pozorováním šimpanzů v jejich přirozeném prostředí, což byl ve své době průkopnický, nevídaný čin. Její působení už ale dávno přesáhlo pole vědy, jezdí po světě, přednáší, věnuje se humanitárním projektům. Své ideály a vize lepšího světa dokáže předávat bez patosu, ve vší skromnosti a pokoře. Žije střídmě a nenápadně, pro pracovní zápal si často ani nevšimne, zda se ten den najedla, nezáleží jí na módě a dalších materiálních věcech v životě.

V pondělí 3. března oslavila 83. narozeniny a současně se obrátila na české poslance s osobním dopisem a krátkým videem. Vyzvala je, aby podpořili ochranu našich národních parků tím, že přijmou novelu zákona. Národní parky jsou podle ní tím nejcennějším v divoké přírodě, co odkazujeme budoucím generacím:

Goodallová navštívila v prosinci Českou republiku, při této příležitosti se setkala s novináři, vědci i ochránci přírody – a také poskytla rozhovor pořadu Hyde Park Civilizace:

55 minut
Světoznámá bioložka Jane Goodallová byla hostem Hyde Parku Civilizace
Zdroj: ČT24

O podpoře Goodallové informovalo Hnutí DUHA. Zde je celý text dopisu:

„Vážený pane předsedo Hamáčku, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
při své prosincové návštěvě České republiky jsem zaznamenala, že stojíte před rozhodnutím schválit nová pravidla péče o české národní parky. Předně mi dovolte říci, že si plně uvědomuji, jak náročný je to pro Vás úkol. Přesto takové rozhodnutí musí být učiněno teď a teprve v budoucnu bude možné docenit jeho skutečný dopad. Hodnota divoké přírody bude pro budoucí generace nesmírně důležitá – a pokud je jednou zpochybněna, je zpochybněna navždy.

Národní parky jsou z definice území určená k ochraně nespoutaných ekosystémů, divokých zvířat, rostlin a dalších organismů. Jakmile lidé začnou tato území ,obhospodařovat', rovnováha přírody je narušena, často s katastrofickými následky. Národní parky ve všech zemích čelí řadě rozmanitých hrozeb. I když začne platit legislativa na ochranu určitých území, většinou trvá nějakou dobu, než se v nich skutečně ustoupí od běžného hospodářského využívání, jako je těžba dřeva, pastva, komerční lov a další. Pak nastupuje hrozba nová: nápor turistů, kteří vyhledávají vše, co jim divoká příroda nabízí. Pro region jistě přinesou nové ekonomické zisky, ale příliš mnoho turistů může také znamenat ohrožení samotné divočiny, za kterou jezdí – ať již samotnou masovou návštěvností, nebo doprovodnými jevy, jako je nová infrastruktura pro rekreanty. Jediným řešením je zaprvé regulace návštěvnosti a dalších negativních vlivů v přetížených místech a zadruhé rozšiřování oblastí ponechaných v národních parcích divoké přírodě.

Vím, že najít správné řešení, které umožní přežití divokých zvířat, rostlin a přírodních ekosystémů, je vždy velmi těžké. Divoká příroda je už dnes velmi vzácná, a proto již teď velmi cenná. Co všechno ale pro nás divočina znamená, na to teprve pomalu začínáme přicházet. Národní parky by měly být prvními místy, kde ji ochráníme nebo jí dáme možnost se obnovit. Proto jsem se rozhodla Vám napsat tento otevřený dopis a požádat Vás o moudré rozhodnutí ve prospěch divoké přírody, které však dojde plného docenění až v budoucnosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 6 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...