Webbův dalekohled našel nejstarší známou galaxii ve vesmíru. Vznikla nečekaně brzy po Velkém třesku

Starší a vzdálenější galaxie ještě pozemští vědci neviděli. Mezinárodní tým astronomů na konci května oznámil objev dvou, které vznikly pouhých 300 milionů let po Velkém třesku. Sledoval je vesmírný dalekohled Jamese Webba.

Ty nejvzdálenější vesmírné objekty, které vznikly na samotném počátku kosmu, jsou neviditelné. Protože se vesmír rozpíná, také světlo se roztahuje na delší vlnové délky a lidské oko jej nedokáže zachytit.

Tento efekt je u těchto dvou galaxií tak extrémní, že jejich ultrafialové světlo se změnilo do infračervených vlnových délek, což znamená, že ho může vidět právě jen Webbův dalekohled. A ten galaxie pozoruje tak, jak vypadaly před 13,5 miliardami let, protože světlu trvá cesta rychlostí 299 792 458 metrů za sekundu právě tak dlouho.

Galaxie dostaly jméno JADES-GS-z14-0 a JADES-GS-z14-1, přičemž ta první z nich je vzdálenější a také větší a jasnější. „Velikost této galaxie jasně dokazuje, že většinu světla tam vytváří velké množství mladých hvězd. Více než materiál, který dopadá na supermasivní černou díru v centru galaxie,“ řekl astronom Daniel Eisenstein z Harvardu.

Kombinace extrémní jasnosti a faktu, že za ni mohou právě mladé hvězdy, podle autorů objevu znamenají, že tato galaxie je nejpozoruhodnějším dosud nalezeným důkazem rychlého vzniku velkých, hmotných galaxií v raném vesmíru. „JADES-GS-z14-0 se stal vlastně archetypem tohoto jevu,“ tvrdí Stefano Carniani ze Scuola Normale Superiore v Pise, který byl hlavním autorem objevu. „Je úžasné, že vesmír dokáže vytvořit takovou galaxii za pouhých 300 milionů let.“

Pozoruhodné počátky kosmu

Důkazy o překvapivě živých raných galaxiích se objevily už na prvních snímcích Webbova dalekohledu. A jak se přístroj díval do hlubin kosmu, přibývalo jich. Pro astronomy to bylo překvapivé, protože tento trend byl v rozporu s očekáváním, které většina z nich měla. Mladý vesmír by vlastně takové objekty podle teorie obsahovat neměl.

A když se vědci poprvé podívali na snímky JADES-GS-z14-0, bylo jim jasné, že vidí obří kosmickou hádanku. „I když je tato galaxie tak mladá, už usilovně pracuje na vytváření prvků, které známe ze Země,“ uvedli vědci. „Tento úžasný objekt ukazuje, že tvorba galaxií v raném vesmíru je velmi rychlá a intenzivní,“ dodal astrofyzik Ben Johnson, „a Webbův teleskop nám umožní najít více takových galaxií, možná ještě z doby, kdy byl vesmír ještě mladší. Je to úžasná příležitost studovat, jak galaxie vznikají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA plánuje vybudovat základnu na Měsíci za dvacet miliard dolarů

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ruší plány na vybudování vesmírné stanice Lunar Gateway na oběžné dráze Měsíce. Místo toho využije její součásti k výstavbě základny na měsíčním povrchu. NASA plánuje uskutečnit projekt v hodnotě dvaceti miliard dolarů (422,5 miliardy korun) během následujících sedmi let, oznámil podle agentury Reuters šéf NASA Jared Isaacman.
před 9 hhodinami

Změny klimatu mohou českým zemědělcům pomoci, ukazuje výzkum. Nutná je ale příprava

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezoně v dané oblasti, ale také globálně, A to tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody i nevýhody konkrétních oblastí, včetně Česka, ukazuje nová studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
před 11 hhodinami

Ze sovětské ponorky ztroskotané u Norska stále uniká radiace

Reaktor ponorky Komsomolec, kterou v roce 1989 postihl požár a potopila se, pořád uvolňuje do okolního moře radioaktivní částice, popsali norští vědci, kteří vrak opakovaně studovali. Výsledky nejnovější studie vydali v březnu. Současně prokazuje, že to nepředstavuje pro okolní životní prostředí žádné riziko, hlavně díky tomu, jak dobře byla ponorka po havárii zajištěna.
před 12 hhodinami

V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu měli ve středověku zřejmě dílnu penězokazci

Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další doklady středověké penězokazecké dílny. Kovové pláty s otvory pocházejí z patnáctého století. Zajímavou lokalitu z pohledu archeologů letos přiblíží veřejnosti nové speciální prohlídky.
před 13 hhodinami
Načítání...