Webbův dalekohled našel nejstarší známou galaxii ve vesmíru. Vznikla nečekaně brzy po Velkém třesku

Starší a vzdálenější galaxie ještě pozemští vědci neviděli. Mezinárodní tým astronomů na konci května oznámil objev dvou, které vznikly pouhých 300 milionů let po Velkém třesku. Sledoval je vesmírný dalekohled Jamese Webba.

Ty nejvzdálenější vesmírné objekty, které vznikly na samotném počátku kosmu, jsou neviditelné. Protože se vesmír rozpíná, také světlo se roztahuje na delší vlnové délky a lidské oko jej nedokáže zachytit.

Tento efekt je u těchto dvou galaxií tak extrémní, že jejich ultrafialové světlo se změnilo do infračervených vlnových délek, což znamená, že ho může vidět právě jen Webbův dalekohled. A ten galaxie pozoruje tak, jak vypadaly před 13,5 miliardami let, protože světlu trvá cesta rychlostí 299 792 458 metrů za sekundu právě tak dlouho.

Galaxie dostaly jméno JADES-GS-z14-0 a JADES-GS-z14-1, přičemž ta první z nich je vzdálenější a také větší a jasnější. „Velikost této galaxie jasně dokazuje, že většinu světla tam vytváří velké množství mladých hvězd. Více než materiál, který dopadá na supermasivní černou díru v centru galaxie,“ řekl astronom Daniel Eisenstein z Harvardu.

Kombinace extrémní jasnosti a faktu, že za ni mohou právě mladé hvězdy, podle autorů objevu znamenají, že tato galaxie je nejpozoruhodnějším dosud nalezeným důkazem rychlého vzniku velkých, hmotných galaxií v raném vesmíru. „JADES-GS-z14-0 se stal vlastně archetypem tohoto jevu,“ tvrdí Stefano Carniani ze Scuola Normale Superiore v Pise, který byl hlavním autorem objevu. „Je úžasné, že vesmír dokáže vytvořit takovou galaxii za pouhých 300 milionů let.“

Pozoruhodné počátky kosmu

Důkazy o překvapivě živých raných galaxiích se objevily už na prvních snímcích Webbova dalekohledu. A jak se přístroj díval do hlubin kosmu, přibývalo jich. Pro astronomy to bylo překvapivé, protože tento trend byl v rozporu s očekáváním, které většina z nich měla. Mladý vesmír by vlastně takové objekty podle teorie obsahovat neměl.

A když se vědci poprvé podívali na snímky JADES-GS-z14-0, bylo jim jasné, že vidí obří kosmickou hádanku. „I když je tato galaxie tak mladá, už usilovně pracuje na vytváření prvků, které známe ze Země,“ uvedli vědci. „Tento úžasný objekt ukazuje, že tvorba galaxií v raném vesmíru je velmi rychlá a intenzivní,“ dodal astrofyzik Ben Johnson, „a Webbův teleskop nám umožní najít více takových galaxií, možná ještě z doby, kdy byl vesmír ještě mladší. Je to úžasná příležitost studovat, jak galaxie vznikají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...