Webbův dalekohled našel nejstarší známou galaxii ve vesmíru. Vznikla nečekaně brzy po Velkém třesku

Starší a vzdálenější galaxie ještě pozemští vědci neviděli. Mezinárodní tým astronomů na konci května oznámil objev dvou, které vznikly pouhých 300 milionů let po Velkém třesku. Sledoval je vesmírný dalekohled Jamese Webba.

Ty nejvzdálenější vesmírné objekty, které vznikly na samotném počátku kosmu, jsou neviditelné. Protože se vesmír rozpíná, také světlo se roztahuje na delší vlnové délky a lidské oko jej nedokáže zachytit.

Tento efekt je u těchto dvou galaxií tak extrémní, že jejich ultrafialové světlo se změnilo do infračervených vlnových délek, což znamená, že ho může vidět právě jen Webbův dalekohled. A ten galaxie pozoruje tak, jak vypadaly před 13,5 miliardami let, protože světlu trvá cesta rychlostí 299 792 458 metrů za sekundu právě tak dlouho.

Galaxie dostaly jméno JADES-GS-z14-0 a JADES-GS-z14-1, přičemž ta první z nich je vzdálenější a také větší a jasnější. „Velikost této galaxie jasně dokazuje, že většinu světla tam vytváří velké množství mladých hvězd. Více než materiál, který dopadá na supermasivní černou díru v centru galaxie,“ řekl astronom Daniel Eisenstein z Harvardu.

Kombinace extrémní jasnosti a faktu, že za ni mohou právě mladé hvězdy, podle autorů objevu znamenají, že tato galaxie je nejpozoruhodnějším dosud nalezeným důkazem rychlého vzniku velkých, hmotných galaxií v raném vesmíru. „JADES-GS-z14-0 se stal vlastně archetypem tohoto jevu,“ tvrdí Stefano Carniani ze Scuola Normale Superiore v Pise, který byl hlavním autorem objevu. „Je úžasné, že vesmír dokáže vytvořit takovou galaxii za pouhých 300 milionů let.“

Pozoruhodné počátky kosmu

Důkazy o překvapivě živých raných galaxiích se objevily už na prvních snímcích Webbova dalekohledu. A jak se přístroj díval do hlubin kosmu, přibývalo jich. Pro astronomy to bylo překvapivé, protože tento trend byl v rozporu s očekáváním, které většina z nich měla. Mladý vesmír by vlastně takové objekty podle teorie obsahovat neměl.

A když se vědci poprvé podívali na snímky JADES-GS-z14-0, bylo jim jasné, že vidí obří kosmickou hádanku. „I když je tato galaxie tak mladá, už usilovně pracuje na vytváření prvků, které známe ze Země,“ uvedli vědci. „Tento úžasný objekt ukazuje, že tvorba galaxií v raném vesmíru je velmi rychlá a intenzivní,“ dodal astrofyzik Ben Johnson, „a Webbův teleskop nám umožní najít více takových galaxií, možná ještě z doby, kdy byl vesmír ještě mladší. Je to úžasná příležitost studovat, jak galaxie vznikají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...