Webbův dalekohled našel nejstarší známou galaxii ve vesmíru. Vznikla nečekaně brzy po Velkém třesku

Starší a vzdálenější galaxie ještě pozemští vědci neviděli. Mezinárodní tým astronomů na konci května oznámil objev dvou, které vznikly pouhých 300 milionů let po Velkém třesku. Sledoval je vesmírný dalekohled Jamese Webba.

Ty nejvzdálenější vesmírné objekty, které vznikly na samotném počátku kosmu, jsou neviditelné. Protože se vesmír rozpíná, také světlo se roztahuje na delší vlnové délky a lidské oko jej nedokáže zachytit.

Tento efekt je u těchto dvou galaxií tak extrémní, že jejich ultrafialové světlo se změnilo do infračervených vlnových délek, což znamená, že ho může vidět právě jen Webbův dalekohled. A ten galaxie pozoruje tak, jak vypadaly před 13,5 miliardami let, protože světlu trvá cesta rychlostí 299 792 458 metrů za sekundu právě tak dlouho.

Galaxie dostaly jméno JADES-GS-z14-0 a JADES-GS-z14-1, přičemž ta první z nich je vzdálenější a také větší a jasnější. „Velikost této galaxie jasně dokazuje, že většinu světla tam vytváří velké množství mladých hvězd. Více než materiál, který dopadá na supermasivní černou díru v centru galaxie,“ řekl astronom Daniel Eisenstein z Harvardu.

Kombinace extrémní jasnosti a faktu, že za ni mohou právě mladé hvězdy, podle autorů objevu znamenají, že tato galaxie je nejpozoruhodnějším dosud nalezeným důkazem rychlého vzniku velkých, hmotných galaxií v raném vesmíru. „JADES-GS-z14-0 se stal vlastně archetypem tohoto jevu,“ tvrdí Stefano Carniani ze Scuola Normale Superiore v Pise, který byl hlavním autorem objevu. „Je úžasné, že vesmír dokáže vytvořit takovou galaxii za pouhých 300 milionů let.“

Pozoruhodné počátky kosmu

Důkazy o překvapivě živých raných galaxiích se objevily už na prvních snímcích Webbova dalekohledu. A jak se přístroj díval do hlubin kosmu, přibývalo jich. Pro astronomy to bylo překvapivé, protože tento trend byl v rozporu s očekáváním, které většina z nich měla. Mladý vesmír by vlastně takové objekty podle teorie obsahovat neměl.

A když se vědci poprvé podívali na snímky JADES-GS-z14-0, bylo jim jasné, že vidí obří kosmickou hádanku. „I když je tato galaxie tak mladá, už usilovně pracuje na vytváření prvků, které známe ze Země,“ uvedli vědci. „Tento úžasný objekt ukazuje, že tvorba galaxií v raném vesmíru je velmi rychlá a intenzivní,“ dodal astrofyzik Ben Johnson, „a Webbův teleskop nám umožní najít více takových galaxií, možná ještě z doby, kdy byl vesmír ještě mladší. Je to úžasná příležitost studovat, jak galaxie vznikají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 9 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 16 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 18 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 19 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 21 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled