Vesmír strana 3 z 5

Lepší experiment, který měl odhalit temnou hmotu, tu ještě nebyl. A přesto selhal, oznámili američtí fyzici na konci srpna. Temná hmota se tak stala ještě záhadnější a nepolapitelnější.

Vědecký projekt Event Horizon Telescope (EHT) vyzkoušel vylepšenou metodu pozorování, díky které se podařilo získat přímo z povrchu Země zatím nejkvalitnější snímky vzdáleného vesmíru – tedy snímky s nejvyšším rozlišením. Je mezi nimi i nový pohled na černou díru, o padesát procent ostřejší než doposud.

Firma Creotech Instruments vypustila v polovině srpna na oběžnou dráhu dosud největší a nejpokročilejší polský satelit EagleEye. Po pár dnech činnosti však stroj začal mít problémy komunikovat se Zemí. Z vyjádření firmy je podle zpravodaje ČT ve Varšavě Andrease Papadopulose patrné, že satelit už nikdy nebude plně funkční.

Primordiální černé díry mohly krátce po Velkém třesku zničit vesmír tím, že by narušily Higgsovo pole, ukazují data z nového výzkumu. Podle fyziků to může naznačovat rovnou více různých věcí.

Vesmírná sonda Juice Evropské vesmírné agentury (ESA) mířící k planetě Jupiter se po více než roce letu Sluneční soustavou minulý týden těsně přiblížila Zemi, aby získala další energii. Pomohl jí k tomu unikátní manévr využívající gravitaci Měsíce i Země. Českým vědcům, kteří se na projektu podílejí, to umožní vyladit analýzu dat.

Dvojice astronautů, která v červnu odletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) kosmickou lodí Starliner, se vrátí na Zemi až příští rok lodí Crew Dragon. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Zpáteční let s původní lodí by podle úřadu „nebyl dostatečně bezpečný“. Starliner, který vyrobila společnost Boeing, ohlásil při konečné fázi svého prvního letu únik paliva a selhání několika naváděcích trysek. Astronauty tak zpět dopraví zařízení konkurenta Boeingu – firmy SpaceX.

První superúplněk roku 2024 uhranul pozorovatele ze všech koutů světa. Nejednalo se však jen o něj, ale i o takzvaný „modrý Měsíc“. Tato kombinace je vzácným jevem. Superúplněk nastává, když je Měsíc na své dráze nejblíže Zemi, takže se na noční obloze jeví výrazně větší a jasnější. Podle agentury NASA tato událost představuje první ze čtyř po sobě jdoucích superúplňků, které se letos očekávají. Termín „modrý Měsíc“ pak neodkazuje na barvu, ale na výskyt – podle NASA je to buď třetí úplněk v období, které má čtyři úplňky, nebo druhý v jednom kalendářním měsíci. Tentokrát se jedná o první případ. Doba mezi supermodrými Měsíci může být podle NASA až dvacet let.

Ruský vesmírný program silně postihly sankce přijaté po agresi země proti Ukrajině, ale upadat začal již mnohem dříve. Vůdci Vladimiru Putinovi to však nepřekáží v přípravách ambiciózních plánů ve vesmíru, píše polský list Rzeczpospolita.

Každému se asi už někdy stalo, že uvázl v porouchaném vlaku či výtahu nebo kvůli chybě v systémech zůstal trčet na letišti. Ve svým způsobem analogické situaci jsou astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Sunita Williamsová a Barry Wilmore, kteří jsou v rámci původně osmidenní mise už více než dva měsíce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Zdá se, že kosmická loď, která je tam dopravila, a sice zbrusu nový Starliner od společnosti Boeing, je možná nebude schopna bezpečně dostat zpět na Zemi, píše server stanice BBC.

Satelitní systém Starlink od společnosti SpaceX stále zcela nevyřešil problémy s přílišnou jasností svých družic, tvrdí nový výzkum. Dopadů se obávají zejména astronomové.

Hluboko ve vnější kůře Marsu se pravděpodobně nachází rezervoár vody v kapalném skupenství. Popsali to vědci v nové analýze dat sondy InSight americké vesmírné agentury NASA, která zkoumala nitro Marsu a tamní seizmickou aktivitu.

„Odvážně se vydat tam, kam se dosud žádný archeolog nevydal.“ Tak zní motto projektu, jehož autoři se rozhodli pomocí archeologických metod prozkoumat Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

V těchto dnech bude vrcholit meteorický roj Perseid. V nocích na pondělí 12. srpna a úterý 13. srpna bude možné na obloze mimo města pozorovat mezi půlnocí a čtvrtou ranní až osmdesát meteorů za hodinu. Za pozorováním je ale potřeba vycestovat daleko od měst, do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění.

Čeští vědci jako první pozorovali trojrozměrnou strukturu zakonzervované organické hmoty z planetky Ryugu. Vzorky materiálu starého 4,5 miliardy let odebrala v roce 2019 japonská sonda Hajabusa 2. Získané výsledky přinášejí cenné informace k objasnění povahy organické hmoty, která mohla být v raných fázích Sluneční soustavy dopravena na Zemi.

Dvojice amerických astronautů, která uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), by se mohla vrátit na Zemi až v únoru. Hrozí to, pokud se nepodaří zaručit bezpečnou cestu nazpět za použití kosmické lodě Starliner, uvedl podle agentury Reuters Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Vesmírná mise by se tak dvojici astronautů, která měla zůstat na ISS pouze osm dnů, výrazně prodloužila.

Čínská státní firma SSST podle agentury Reuters vypustila první sadu satelitů pro síť, jejímž cílem je konkurovat projektu Starlink americké společnosti SpaceX Elona Muska. Ta chce pomocí několika tisíc malých družic na oběžné dráze kolem Země umožnit vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě.

Letní obloha je bohatá na atmosférické a vesmírné úkazy. Populární je meteorický roj Perseidy, vidět je i kometa Olbers. Díky častějším bouřkám se astrofotografové snaží zachytit také jeden vzácný jev – rudé skřítky. Jedná se o nadoblačné blesky, které jsou zatím málo popsané.

Když jde člověk do lesa na houby, čeká, že jich najde nejvíc ve shlucích. A podobně pátrají v hlubinách vesmíru po temné hmotě astrofyzici. V nové studii popsali, jak se jim to podařilo.

Nebe nad střední Evropou bude tento týden zaplavené spoustou zajímavých kosmických jevů – přičemž většina z nich se bude dát pozorovat pouhým okem. A navíc nebude svítit Měsíc, který jinak tyto zajímavosti svých jasem přebije.

Robotické vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) našlo na Marsu kus horniny, který by mohl obsahovat zkamenělé mikroby. Jde o další významný krok v hledání dávného života na planetě, kde se kdysi vyskytovala voda.

Představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) přiznali, že nevědí, kdy se posádka kosmické lodi Starliner, která má závadu, bude moci vrátit zpátky na Zemi. Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová tak zatím stále zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde jsou už o měsíc déle, než se původně plánovalo.

Když se střetnou dva objekty z běžné hmoty, tak to skončí srážkou. Ale co se stane, když do sebe narazí dva obří objekty tvořené podivnou temnou hmotou? Tak detailně jako nyní to zatím vědci neměli nikdy šanci pozorovat.

Astronauty při plánovaných misích na Mars čeká do budoucna řada úskalí od radiace po nehostinné prostředí cizí planety. Jedním z problémů ale může být i expirace léků, zjistili vědci, podle kterých pravděpodobně některá léčiva nevydrží až do návratu na Zemi.

Vzorky hornin, které na Měsíci odebrala čínská sonda Čchang-e 5, obsahují stopy vody. Tato sonda se vrátila na Zemi na konci roku 2020 po přistání na přivrácené straně Měsíce.