Už delší dobu některé studie i praxe naznačují, že by očkování mohla chránit nejen proti nemocem, proti nimž jsou navržená, ale nepřímo i jinak. V poslední době přibývá důkazů, že se to týká i vakcíny proti chřipce, která by mohla fungovat jako ochrana proti vzniku obávané Alzheimerovy nemoci.
Přibývá důkazů, že by očkování proti chřipce mohlo chránit před Alzheimerem
V odborném časopise Journal of Alzheimer's Disease vyšla nedávno studie, která popsala, že očkování proti chřipce zřejmě snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby. Vědci současně přišli i s logickým vysvětlením, jak je to možné.
Stále více důkazů podle nich naznačuje, že rozvinout Alzheimera mohou systémové imunitní reakce. To znamená, že roli ve vzniku této nemoci měnící osobnost člověka mají mikroorganismy a infekční onemocnění.
Existují ale třeba i důkazy o tom, že poměrně významný vliv může mít dokonce i kvalita zubů – ty kazící se mohou rozvoji choroby napomáhat. Silné záněty spojené s imunitní reakcí se objevují i při chřipce: když je průběh nemoci slabý, tak je zánětů méně. Pokud vakcína zlepšuje průběh chřipky, pak by měla logicky také snižovat pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby.
Výrazný rozdíl
Že by na Alzheimera mohla mít vliv i chřipka, už vědci popsali v menších výzkumech, které ale měly zásadní slabinu. Věnovaly se jen malým skupinám obyvatel, jež navíc spojoval nějaký jiný problém. Například u veteránů, kde byla tato souvislost prokázaná už před několika roky, existuje celá řada vedlejších faktorů, které se u běžné populace nevyskytují, třeba nadměrný stres.
Nový výzkum se podíval na běžnou skupinu Američanů, vědcům se povedlo získat údaje o 1,1 milionu očkovaných a stejném množství osob, které vakcínu proti chřipce nedostaly. Všechny osoby, jejichž údaje studie analyzovala, byly starší 65 let.
Během sledovaného období se vyskytlo 79 630 případů Alzheimerovy nemoci ve skupině neočkovaných, ale jenom 47 889 případů v kohortě očkovaných. Vakcinace byla tedy jasně spojená s významným sníženým hrozby, že se u člověka tato nemoc rozvine – celkem o 40 procent. Podobné výsledky se objevily také u demencí způsobených jinými příčinami, než je právě Alzheimer.
Slabiny a nedostatky
Tato studie je sice výjimečně rozsáhlá, přesto má i ona slabiny, které chtějí vědci ještě doplnit. Za největší chybu sami autoři považují fakt, že v analyzovaných datech nebyly informace o tom, jestli lidé chřipku nakonec dostali, nebo ne.
Současně nemají zatím příčinné důkazy toho, že právě přímo očkování je tím, co sledované před Alzheimerem ochránilo. Pouze se o tom domnívají na základě starších výzkumů i toho, že to dává smysl z hlediska současných znalostí o mechanismech vzniku nemoci.
Přesto badatelé dospěli k závěru, že budou zapotřebí další výzkumy, které by měly popsat, jaké konkrétní mechanismy by za účinkem měly být. Zajímá je také, jestli vakcíny nejen brání vzniku nemoci, ale když už Alzheimer přijde, jestli jeho rozvoj může předchozí vakcinace nějak zpomalit.