Vláda schválila snížení maximálního počtu hodin výuky hrazeného ze státního rozpočtu pro základní a střední školy o pět procent, uvedl na středeční tiskové konferenci ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V některých školách se tak od začátku nového školního roku sníží počet úvazků učitelů, které platí stát. Snížení maxima se podle ministerstva školství dotkne necelé třetiny základních škol a asi desetiny středních škol. Úprava se netýká dvoutřídních škol. Vláda také formálně ukončila veškeré práce na přípravě průmyslového parku v Líních u Plzně, kde automobilka Volkswagen (VW) zvažovala vytvoření továrny na baterie pro elektromobily, takzvané gigafactory.
„Po sérii jednání s aktéry, které zastupují typy školy, odbory a dalšími organizacemi jsme předložili návrh, který současný stav financovaného maxima snižuje na 95 procent,“ uvedl Bek s tím, že současný systém financování je do značné míry evropským unikátem.
„Po několika letech jsou vidět jak přednosti systému, tak nedostatky. (...) Hlavní problém spočívá v tom, že generuje pro řadu aktérů neočekávaně rychlý nárůst personálních kapacit ve školách, generuje nové úvazky, přibližně tempem 4000 nových učitelských míst každý rok, což je změna, která v mnoha ohledech jde proti tomu, aby se dařilo zvyšovat platy učitelů tak, jak měly minulé a má současná vláda v úmyslu,“ dodal Bek.
Zmínil, že tempo růstu nových učitelských úvazků mělo racionální důvody na počátku, protože tehdy školami procházely demograficky silnější ročníky. „Dnes po několika letech vidíme, že i když klesají počty dětí na základních školách, tak rostou počty nově vytvářených úvazků,“ dodal.
Snížení o pět procent je podle ministerstva průměrné, u základních škol jde o snížení o nula až osm procent podle typu a velikosti školy. Počet nových učitelských úvazků v regionálním školství podle ministra poroste i nadále, cílem opatření je nárůst zbrzdit. Nové nastavení podle něj zcela umožňuje dělení tříd nebo tandemovou výuku nad úroveň povinného dělení, které nastavuje rámcový vzdělávací program. Školy mají podle něj dostatek prostoru k přizpůsobování výuky potřebám žáků.
Bek: Úprava zpomalí tempo růstu nových úvazků
Nařízení nemá podle Beka způsobit žádný škrt a nevede krátkodobě k bezprostřední úspoře. „Úprava má vést k tomu, že se zpomalí tempo růstu nových úvazků učitelů ve školství a postupně se bude stabilizovat na výši, která je dlouhodobě udržitelná – jak finančně, tak z hlediska zajištění kvality výuky,“ řekl Bek.
Současný systém financování regionálního školství je založen na částce, kterou stát poskytuje za každého učitele nebo vychovatele v závislosti na počtu odučených hodin, přičemž snižování maximálního počtu proplácených odučených hodin týdně bylo jedním z důvodů sporu mezi ministerstvem a dalšími aktéry ve školství. Původní návrh nařízení z loňského října omezoval počet hrazených hodin o šest procent u základních škol a o patnáct procent u středních škol.
Školské odbory, svaz obcí či většina krajů to kritizovaly s tím, že změna povede ke snížení kvality výuky. Podle nich by hrozilo omezování počtu hodin, v nichž se mohou třídy dělit na menší skupinky, což se používá například při výuce jazyků nebo matematiky. Obavy měly také z možného omezení takzvané tandemové výuky, při které jsou ve třídě obvykle dva učitelé, z vyššího naplňování tříd, snižování úvazků i propouštění učitelů.
Úprava byla jedním z důvodů listopadové stávky, do které se podle odborů zapojily téměř tři čtvrtiny základních, mateřských a středních veřejných škol. Zástupci školských organizací a odboráři nakonec vyjednali snížení o pět procent pro základní i střední školy. Platit by mělo od září.
Školský sněmovní výbor však minulý týden vyjádřil nesouhlas se změnou u prvních stupňů základních škol. U středních škol, čtyřletých gymnázií a konzervatoří se snížením o pět procent souhlasil s podmínkou, že to nebude průměrné snížení, ale maximální možné snížení.
Návrh novely také počítá s možností, že by bylo možné zmrazit počet úvazků ve školách v případě, že by nepřibývalo dětí. „Šlo by o zmražení toho personálního stavu, ne o snižování úvazků v té škole,“ ujistil Bek. Úsporu, kterou by to přineslo, odhadl ministr na 800 milionů korun.
Změny se nemají většiny škol vůbec dotknout
Změna maxima financovaných hodin se podle ředitele odboru základního vzdělávání ministerstva školství Michala Černého vůbec nedotkne devadesáti procent středních a sedmdesáti procent základních škol. Malé školy dle Černého ohrožené nejsou, problémy se týkají škol málo naplněných. Takzvané podlimitní školy jsou ty, které mají ve třídách méně dětí, než stanovuje vyhláška, u nich musí rozpočet dofinancovat zřizovatel. Podle odhadů resortu by šlo ročně o desítky tisíc korun. U žádné podlimitní školy podle Černého nejde o částku vyšší než sto tisíc.
Vláda ukončila přípravné práce v Líních u Plzně
Vláda rovněž formálně ukončila přípravné práce průmyslového parku v Líních u Plzně. Formální zastavení přípravných prací následuje po konci jednání mezi českou vládou a firmy Volkswagen o vzniku gigafactory. „Končí všechny činnosti související s přípravou parku Plzeň-Líně, zrušili jsme i všechna usnesení vlády v této věci,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Kabinet podle něj ukončil i přípravu memoranda o porozumění s VW o průmyslovém parku.
Kabinet se podle Třešňáka nyní soustředí na hledání jiného strategického investora v oblasti výroby baterií pro elektrické vozy. Konkrétně se k tomu vyjádřit nechtěl, zmínil pouze obecně zájem Moravskoslezského kraje o vybudování nového průmyslového parku v Dolní Lutyni na Karvinsku.
Stát jednal s VW o gigafactory od jara 2021, koncern vybíral mezi Polskem, Maďarskem a Líněmi v areálu záložního armádního letiště. Stát investici podpořil a chtěl v místě postavit strategický podnikatelský park. Automobilka ale nakonec rozhodla, že vzhledem k vývoji trhu s elektromobily v současnosti novou gigafactory budovat nebude.
