Vláda schválila snížení maximálního objemu výuky hrazené státem, oznámil Bek

Studio ČT24: TK po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Vláda schválila snížení maximálního počtu hodin výuky hrazeného ze státního rozpočtu pro základní a střední školy o pět procent, uvedl na středeční tiskové konferenci ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V některých školách se tak od začátku nového školního roku sníží počet úvazků učitelů, které platí stát. Snížení maxima se podle ministerstva školství dotkne necelé třetiny základních škol a asi desetiny středních škol. Úprava se netýká dvoutřídních škol. Vláda také formálně ukončila veškeré práce na přípravě průmyslového parku v Líních u Plzně, kde automobilka Volkswagen (VW) zvažovala vytvoření továrny na baterie pro elektromobily, takzvané gigafactory.

„Po sérii jednání s aktéry, které zastupují typy školy, odbory a dalšími organizacemi jsme předložili návrh, který současný stav financovaného maxima snižuje na 95 procent,“ uvedl Bek s tím, že současný systém financování je do značné míry evropským unikátem.

„Po několika letech jsou vidět jak přednosti systému, tak nedostatky. (...) Hlavní problém spočívá v tom, že generuje pro řadu aktérů neočekávaně rychlý nárůst personálních kapacit ve školách, generuje nové úvazky, přibližně tempem 4000 nových učitelských míst každý rok, což je změna, která v mnoha ohledech jde proti tomu, aby se dařilo zvyšovat platy učitelů tak, jak měly minulé a má současná vláda v úmyslu,“ dodal Bek.

Zmínil, že tempo růstu nových učitelských úvazků mělo racionální důvody na počátku, protože tehdy školami procházely demograficky silnější ročníky. „Dnes po několika letech vidíme, že i když klesají počty dětí na základních školách, tak rostou počty nově vytvářených úvazků,“ dodal.

Snížení o pět procent je podle ministerstva průměrné, u základních škol jde o snížení o nula až osm procent podle typu a velikosti školy. Počet nových učitelských úvazků v regionálním školství podle ministra poroste i nadále, cílem opatření je nárůst zbrzdit. Nové nastavení podle něj zcela umožňuje dělení tříd nebo tandemovou výuku nad úroveň povinného dělení, které nastavuje rámcový vzdělávací program. Školy mají podle něj dostatek prostoru k přizpůsobování výuky potřebám žáků.

Bek: Úprava zpomalí tempo růstu nových úvazků

Nařízení nemá podle Beka způsobit žádný škrt a nevede krátkodobě k bezprostřední úspoře. „Úprava má vést k tomu, že se zpomalí tempo růstu nových úvazků učitelů ve školství a postupně se bude stabilizovat na výši, která je dlouhodobě udržitelná – jak finančně, tak z hlediska zajištění kvality výuky,“ řekl Bek.

Současný systém financování regionálního školství je založen na částce, kterou stát poskytuje za každého učitele nebo vychovatele v závislosti na počtu odučených hodin, přičemž snižování maximálního počtu proplácených odučených hodin týdně bylo jedním z důvodů sporu mezi ministerstvem a dalšími aktéry ve školství. Původní návrh nařízení z loňského října omezoval počet hrazených hodin o šest procent u základních škol a o patnáct procent u středních škol.

Školské odbory, svaz obcí či většina krajů to kritizovaly s tím, že změna povede ke snížení kvality výuky. Podle nich by hrozilo omezování počtu hodin, v nichž se mohou třídy dělit na menší skupinky, což se používá například při výuce jazyků nebo matematiky. Obavy měly také z možného omezení takzvané tandemové výuky, při které jsou ve třídě obvykle dva učitelé, z vyššího naplňování tříd, snižování úvazků i propouštění učitelů.

Úprava byla jedním z důvodů listopadové stávky, do které se podle odborů zapojily téměř tři čtvrtiny základních, mateřských a středních veřejných škol. Zástupci školských organizací a odboráři nakonec vyjednali snížení o pět procent pro základní i střední školy. Platit by mělo od září.

Školský sněmovní výbor však minulý týden vyjádřil nesouhlas se změnou u prvních stupňů základních škol. U středních škol, čtyřletých gymnázií a konzervatoří se snížením o pět procent souhlasil s podmínkou, že to nebude průměrné snížení, ale maximální možné snížení.

Návrh novely také počítá s možností, že by bylo možné zmrazit počet úvazků ve školách v případě, že by nepřibývalo dětí. „Šlo by o zmražení toho personálního stavu, ne o snižování úvazků v té škole,“ ujistil Bek. Úsporu, kterou by to přineslo, odhadl ministr na 800 milionů korun.

Změny se nemají většiny škol vůbec dotknout

Změna maxima financovaných hodin se podle ředitele odboru základního vzdělávání ministerstva školství Michala Černého vůbec nedotkne devadesáti procent středních a sedmdesáti procent základních škol. Malé školy dle Černého ohrožené nejsou, problémy se týkají škol málo naplněných. Takzvané podlimitní školy jsou ty, které mají ve třídách méně dětí, než stanovuje vyhláška, u nich musí rozpočet dofinancovat zřizovatel. Podle odhadů resortu by šlo ročně o desítky tisíc korun. U žádné podlimitní školy podle Černého nejde o částku vyšší než sto tisíc.

Vláda ukončila přípravné práce v Líních u Plzně

Vláda rovněž formálně ukončila přípravné práce průmyslového parku v Líních u Plzně. Formální zastavení přípravných prací následuje po konci jednání mezi českou vládou a firmy Volkswagen o vzniku gigafactory. „Končí všechny činnosti související s přípravou parku Plzeň-Líně, zrušili jsme i všechna usnesení vlády v této věci,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Kabinet podle něj ukončil i přípravu memoranda o porozumění s VW o průmyslovém parku.

Kabinet se podle Třešňáka nyní soustředí na hledání jiného strategického investora v oblasti výroby baterií pro elektrické vozy. Konkrétně se k tomu vyjádřit nechtěl, zmínil pouze obecně zájem Moravskoslezského kraje o vybudování nového průmyslového parku v Dolní Lutyni na Karvinsku.

Stát jednal s VW o gigafactory od jara 2021, koncern vybíral mezi Polskem, Maďarskem a Líněmi v areálu záložního armádního letiště. Stát investici podpořil a chtěl v místě postavit strategický podnikatelský park. Automobilka ale nakonec rozhodla, že vzhledem k vývoji trhu s elektromobily v současnosti novou gigafactory budovat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SledujteJe povinností srovnávat nacistické lži s dnešními, řekl Fiala v Terezíně

Na Národním hřbitově v Terezíně na Litoměřicku se koná tradiční tryzna. Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války uctí politici, diplomati či skauti. Hlavní projev za účasti prezidenta Petra Pavla přednesl premiér Petr Fiala (ODS). Za pamětníky promluvil přeživší terezínského ghetta Fedor Gál. Po pietním shromáždění se od 12:30 v předsálí kina Malé pevnosti uskuteční hudební matiné v podání akademiků Vídeňské filharmonie.
10:53Aktualizovánopřed 3 mminutami

Hygienici zrušili karanténu kontaktům pacienta Bulovky

Preventivní karanténu pro 26 lidí, kteří byli v rizikovém kontaktu s pacientem pražské nemocnice na Bulovce, hygienici zrušili. Testy u pacienta totiž nepotvrdily nebezpečnou nákazu. V neděli to sdělil zástupce hlavní hygieničky Matyáš Fošum. V karanténě byli dominantně zdravotníci z táborské nemocnice, odkud byl pacient s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu na Bulovku převezen v pátek večer.
09:01Aktualizovánopřed 46 mminutami

Při srdečním selhání rozhoduje čas. Ukazuje to i příběh běžce pražského maratonu

Až deseti tisícům lidí ročně se v Česku náhle zastaví srdce – někdy i na desítky minut. Čas je přitom zásadní. Čím dříve zdravotníci nebo i laici zahájí oživování, tím vyšší je šance na záchranu. Dokazuje to také příběh irského běžce, kterému srdce přestalo bít během květnového pražského maratonu.
před 5 hhodinami

Pacient na Bulovce nemá krvácivou horečku, sdělil Válek

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Madlen a Matěj s poruchou krvetvorby mají šanci na uzdravení

Lékaři hlásí posun v léčbě dvouleté Madlen se vzácnou poruchou krvetvorby. Malá pacientka je za polovinou čtyřměsíčního okna, ve kterém lékaři pozorují efekt nasazených imunosupresiv. Úspěšnost léčby je padesát na padesát. Naději na uzdravení má nově i devítiletý Matěj ze Zlína, pro něhož se našla v USA vhodná dárkyně kostní dřeně.
před 15 hhodinami

O předvolební kampani či bezpečnostních otázkách debatovali hosté Politického spektra

O předvolební kampani, hlavních prioritách nové vlády, bezpečnostních otázkách či o tom, kam by měly směřovat peníze daňových poplatníků, diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnil předseda PRO Jindřich Rajchl, předseda Aliance pro budoucnost Pavel Sehnal a předseda SNK Evropští demokraté René Živný.
před 17 hhodinami

Rakušan na celostátním sněmu obhájil post předsedy hnutí STAN

Starostové a nezávislí (STAN) si v sobotu vybírali nové vedení. Na celostátním sněmu v Praze obhájil bez protikandidáta funkci předsedy hnutí vicepremiér Vít Rakušan. Prvním místopředsedou byl opět zvolen ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který byl stejně jako Rakušan jediným kandidátem. Na řadové místopředsedy STAN kandidovalo pět osob. Post neobhájil poslanec Jan Lacina, jehož nahradí náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

O budoucnosti fotbalu na vesnicích a malých městech debatovali hosté Zkraje

Fotbal je nejrozšířenějším českým sportem, počet klubů se ale snižuje – za posledních osm let jich zmizelo 437, šlo především o venkovské oddíly. Jak se fenomén tohoto sportu na amatérské úrovni odráží v životě lidí právě na venkově? Jakou budoucnost mají kluby z vesnic a malých měst? K debatě v pořadu Zkraje přijali pozvání sekretář a trenér mládeže SK Jesenec-Dzbel Vladislav Matějka, bývalý reprezentant Roman Hubník, starostka Drnovic Zuzana Hermanová (ODS), člen rady Národní sportovní agentury František Horák, sociální geograf Ondřej Slach a režisér a herec Jakub Kohák. Diskuzi moderovali Klára Radilová a Martin Laštůvka.
před 20 hhodinami
Načítání...