Vláda schválila snížení maximálního objemu výuky hrazené státem, oznámil Bek

Studio ČT24: TK po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Vláda schválila snížení maximálního počtu hodin výuky hrazeného ze státního rozpočtu pro základní a střední školy o pět procent, uvedl na středeční tiskové konferenci ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V některých školách se tak od začátku nového školního roku sníží počet úvazků učitelů, které platí stát. Snížení maxima se podle ministerstva školství dotkne necelé třetiny základních škol a asi desetiny středních škol. Úprava se netýká dvoutřídních škol. Vláda také formálně ukončila veškeré práce na přípravě průmyslového parku v Líních u Plzně, kde automobilka Volkswagen (VW) zvažovala vytvoření továrny na baterie pro elektromobily, takzvané gigafactory.

„Po sérii jednání s aktéry, které zastupují typy školy, odbory a dalšími organizacemi jsme předložili návrh, který současný stav financovaného maxima snižuje na 95 procent,“ uvedl Bek s tím, že současný systém financování je do značné míry evropským unikátem.

„Po několika letech jsou vidět jak přednosti systému, tak nedostatky. (...) Hlavní problém spočívá v tom, že generuje pro řadu aktérů neočekávaně rychlý nárůst personálních kapacit ve školách, generuje nové úvazky, přibližně tempem 4000 nových učitelských míst každý rok, což je změna, která v mnoha ohledech jde proti tomu, aby se dařilo zvyšovat platy učitelů tak, jak měly minulé a má současná vláda v úmyslu,“ dodal Bek.

Zmínil, že tempo růstu nových učitelských úvazků mělo racionální důvody na počátku, protože tehdy školami procházely demograficky silnější ročníky. „Dnes po několika letech vidíme, že i když klesají počty dětí na základních školách, tak rostou počty nově vytvářených úvazků,“ dodal.

Snížení o pět procent je podle ministerstva průměrné, u základních škol jde o snížení o nula až osm procent podle typu a velikosti školy. Počet nových učitelských úvazků v regionálním školství podle ministra poroste i nadále, cílem opatření je nárůst zbrzdit. Nové nastavení podle něj zcela umožňuje dělení tříd nebo tandemovou výuku nad úroveň povinného dělení, které nastavuje rámcový vzdělávací program. Školy mají podle něj dostatek prostoru k přizpůsobování výuky potřebám žáků.

Bek: Úprava zpomalí tempo růstu nových úvazků

Nařízení nemá podle Beka způsobit žádný škrt a nevede krátkodobě k bezprostřední úspoře. „Úprava má vést k tomu, že se zpomalí tempo růstu nových úvazků učitelů ve školství a postupně se bude stabilizovat na výši, která je dlouhodobě udržitelná – jak finančně, tak z hlediska zajištění kvality výuky,“ řekl Bek.

Současný systém financování regionálního školství je založen na částce, kterou stát poskytuje za každého učitele nebo vychovatele v závislosti na počtu odučených hodin, přičemž snižování maximálního počtu proplácených odučených hodin týdně bylo jedním z důvodů sporu mezi ministerstvem a dalšími aktéry ve školství. Původní návrh nařízení z loňského října omezoval počet hrazených hodin o šest procent u základních škol a o patnáct procent u středních škol.

Školské odbory, svaz obcí či většina krajů to kritizovaly s tím, že změna povede ke snížení kvality výuky. Podle nich by hrozilo omezování počtu hodin, v nichž se mohou třídy dělit na menší skupinky, což se používá například při výuce jazyků nebo matematiky. Obavy měly také z možného omezení takzvané tandemové výuky, při které jsou ve třídě obvykle dva učitelé, z vyššího naplňování tříd, snižování úvazků i propouštění učitelů.

Úprava byla jedním z důvodů listopadové stávky, do které se podle odborů zapojily téměř tři čtvrtiny základních, mateřských a středních veřejných škol. Zástupci školských organizací a odboráři nakonec vyjednali snížení o pět procent pro základní i střední školy. Platit by mělo od září.

Školský sněmovní výbor však minulý týden vyjádřil nesouhlas se změnou u prvních stupňů základních škol. U středních škol, čtyřletých gymnázií a konzervatoří se snížením o pět procent souhlasil s podmínkou, že to nebude průměrné snížení, ale maximální možné snížení.

Návrh novely také počítá s možností, že by bylo možné zmrazit počet úvazků ve školách v případě, že by nepřibývalo dětí. „Šlo by o zmražení toho personálního stavu, ne o snižování úvazků v té škole,“ ujistil Bek. Úsporu, kterou by to přineslo, odhadl ministr na 800 milionů korun.

Změny se nemají většiny škol vůbec dotknout

Změna maxima financovaných hodin se podle ředitele odboru základního vzdělávání ministerstva školství Michala Černého vůbec nedotkne devadesáti procent středních a sedmdesáti procent základních škol. Malé školy dle Černého ohrožené nejsou, problémy se týkají škol málo naplněných. Takzvané podlimitní školy jsou ty, které mají ve třídách méně dětí, než stanovuje vyhláška, u nich musí rozpočet dofinancovat zřizovatel. Podle odhadů resortu by šlo ročně o desítky tisíc korun. U žádné podlimitní školy podle Černého nejde o částku vyšší než sto tisíc.

Vláda ukončila přípravné práce v Líních u Plzně

Vláda rovněž formálně ukončila přípravné práce průmyslového parku v Líních u Plzně. Formální zastavení přípravných prací následuje po konci jednání mezi českou vládou a firmy Volkswagen o vzniku gigafactory. „Končí všechny činnosti související s přípravou parku Plzeň-Líně, zrušili jsme i všechna usnesení vlády v této věci,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Kabinet podle něj ukončil i přípravu memoranda o porozumění s VW o průmyslovém parku.

Kabinet se podle Třešňáka nyní soustředí na hledání jiného strategického investora v oblasti výroby baterií pro elektrické vozy. Konkrétně se k tomu vyjádřit nechtěl, zmínil pouze obecně zájem Moravskoslezského kraje o vybudování nového průmyslového parku v Dolní Lutyni na Karvinsku.

Stát jednal s VW o gigafactory od jara 2021, koncern vybíral mezi Polskem, Maďarskem a Líněmi v areálu záložního armádního letiště. Stát investici podpořil a chtěl v místě postavit strategický podnikatelský park. Automobilka ale nakonec rozhodla, že vzhledem k vývoji trhu s elektromobily v současnosti novou gigafactory budovat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rozpočet ministerstva kultury je rekordní, říká Baxa

„Objem peněž, který má moje ministerstvo k dispozici, je historický,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Zároveň zdůraznil, že činnost dotačních komisí rozhodujících o podpoře akcí živé kultury je objektivní.
před 42 mminutami

Ministerstvo vnitra odhalilo kyberútok na systém úřadu

Ministerstvo vnitra odhalilo kybernetický útok na systém úřadu, ten byl odpojen, sdělil šéf resortu Vít Rakušan (STAN). Incident je závažný, nedošlo však k úniku osobních dat ani důležitých nebo utajovaných informací, dodal. Zasaženy nebyly ani systémy kritické infrastruktury, tedy ani systémy policistů nebo hasičů. Ministr nevyloučil zapojení cizího státu.
12:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Z úniku rozsudku v kauze Čapí hnízdo navrhla policie obžalovat soudce Kydalku

Policisté ukončili vyšetřování bývalého soudce pražského městského soudu Kamila Kydalky. Neoprávněně si měl z počítače stáhnout rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v kauze Čapí hnízdo z roku 2023 a pak jej předat novinářům. Za to ho teď policisté navrhli obžalovat, řekl ČT vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 Jan Vychyta. V případě odsouzení soudci hrozí až tři roky vězení. Kydalka přitom případ Čapí hnízdo nesoudil. Loni u městského soudu skončil, odešel do předčasného důchodu.
11:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal posledního z obžalovaných v kauze Stoka II

Městský soud v Brně v korupční kauze Stoka II potrestal posledního z obžalovaných. Podnikateli Lubomíru Smolkovi uložil dvanáct měsíců podmíněně odložených na dva roky, peněžitý trest 350 tisíc korun a zákaz činnosti ve statutárních orgánech na čtyři roky. Soud jej trestal za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a účastenství ve formě pomoci. Podnikatel prohlásil vinu. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i žalobce si ponechali lhůtu pro možné odvolání. Muži hrozilo až osm let vězení.
před 2 hhodinami

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
11:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

BIS odhalila několik pokusů o sabotáže

Přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům, uvedla ve výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS). Fenomén měl tak v Česku podle kontrarozvědky spíše mediální než reálný dopad. Dodala, že odhalila několik pokusů o sabotážní akce.
10:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hřensko zpřístupní Edmundovu soutěsku

Zastupitelé Hřenska na Děčínsku schválili otevření Edmundovy soutěsky, a tedy i obnovu provozu plavby na loďkách. Jeden z hlavních turistických cílů v národním parku České Švýcarsko je z bezpečnostních důvodů uzavřený od obřího požáru v roce 2022. Otevření je naplánované na příští týden, provoz bude zatím v omezeném režimu. Na lodičky se dostane denně maximálně padesát lidí.
10:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Obrana pohrozila odstoupením od miliardové smlouvy na děla Caesar

Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun odstoupit. Resort uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.
10:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...