Zápisy do prvních tříd letos přinášejí změny. Na co se připravit?

Nahrávám video
Události: Zápisy do škol
Zdroj: ČT24

Tento týden začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které mají trvat do poloviny února. Konkrétní termín si ale stanovují školy samy, většinou to bývají dva dny. Kromě posunutí termínu zápisu se letos také zpřísňují pravidla pro udělení odkladu povinné školní docházky. K zápisům by mohlo letos přijít kolem 140 500 dětí, vyplývá z odhadu ministerstva školství. Bylo by to méně než loni.

Novela školského zákona posunula letošní termín zápisů z dubna na období od 15. ledna do poloviny února. Důvodem posunutí termínu je podle ministerstva snaha dát školám i rodičům více času na případné řešení odkladů školní docházky.

Koho se zápis týká?

Do prvních tříd mají letos v září nastoupit děti narozené od 1. září 2019 do 31. srpna 2020. Kromě nich se zápisy týkají i sedmiletých a starších dětí, které dříve dostaly odklad povinné školní docházky. Podle odhadů ministerstva školství by k zápisům mělo přijít asi 116 500 šestiletých dětí a zhruba 22 500 sedmiletých a starších.

Ve výjimečných případech mohou rodiče zapsat i dítě, které by do školy nastupovalo v pěti letech, jednat by se mělo o mimořádně nadané děti. Takových by podle úřadu mohlo letos přijít k zápisu asi patnáct set.

Rodiče si mohou vybrat kteroukoli školu. Přihlášku, čili žádost o přijetí, můžou také podat do více škol, počet není nijak omezený. Je ale pro ně podstatné vědět, která škola je pro ně spádová. Zařízení totiž přijímají přednostně děti ze spádových oblastí.

Někde má také obec jeden spádový obvod pro více škol – pak je pro rodiče spádová kterákoli z nich. V případě, že nebude kapacita stačit, rozhoduje o přijetí losování. Problémy s kapacitou byly v minulých letech například v Praze a okolí či v blízkosti dalších velkých měst.

Jak probíhá přihlašování?

Školy zveřejňují v dostatečném předstihu informace o organizaci a průběhu zápisu. Zveřejňují i kritéria pro přijímání žáků. Některé školy používají elektronický zápis, který však obvykle neslouží k plnohodnotnému podání žádosti. Jde jen o registraci, která škole urychlí administrativu a umožňuje rodičům například stanovit přesný čas zápisu.

K samotnému zápisu pak rodiče potřebují vyplnit žádost o přijetí dítěte, kterou školy zveřejňují většinou na svých webových stránkách. Vyplněný formulář lze většinou vytištěný odevzdat osobně ve škole, odeslat doporučeně poštou, ale lze jej také poslat datovou schránkou či e-mailem s elektronickým podpisem s požadovanými náležitostmi.

Nově se v žádosti také uvádí, kam dítě chodilo do posledního ročníku mateřské školy, případně jak plnilo povinné předškolní vzdělávání.

Letos se rovněž nebudou konat oddělené zápisy dětí z Ukrajiny. Ústavní soud v prosinci tuto právní úpravu zrušil. Vyhověl tak návrhu skupiny senátorů, podle kterých jsou oddělené zápisy diskriminační a vedou k segregaci. ÚS kritizoval odlišné zacházení se zvláště zranitelnou skupinou lidí, tedy dětmi uprchlíků, jimž právní úprava mohla komplikovat přístup ke vzdělání.

Co mít s sebou na zápis?

Na zápis nemusí přijít ani dítě, ani rodič, povinnost je pouze podat zmíněnou žádost o přijetí.

„V praxi se ale často ukazuje, že osobní návštěva je velmi přínosná. Pro dítě je to první klidné setkání se školou, bez zkoušení a stresu,“ uvádí ministerstvo školství. Pro rodiče je to zároveň příležitost se zeptat na vše, co je o instituci zajímá, poznat prostředí a ujistit se, že je to to pravé místo pro jejich dítě.

V případě osobní návštěvy by zákonní zástupci kromě žádosti měli mít s sebou občanský průkaz a rodný list dítěte. Zároveň je potřeba ověřit totožnost rodiče – buď předložením průkazu totožnosti při osobním podání, nebo identifikací podatele při dálkovém podání žádosti. Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je potřeba, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat.

Podrobné informace zveřejňují jednotlivé školy na svých webových stránkách. Je možné, že mohou požadovat informace o trvalém pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Mohou chtít rovněž zdravotní kartičku dítěte a v případě elektronického zápisu mohou požadovat také vyplněnou a vytištěnou žádost.

Co by mělo dítě umět?

Ministerstvo v minulosti zveřejnilo takzvané Desatero pro rodiče dětí předškolního věku, kde se nachází soupis toho, co by mělo dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Upozorňuje, že je ale nutné brát v potaz to, že zrání dítěte je nerovnoměrné a každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, může se k nim však přiblížit.

Co když dítě škola nevezme?

Pokud spádová škola nemůže dítě vzít z kapacitních důvodů, zřizovatel školy, tedy obec či místní úřad, musí pro dítě najít volné místo v některé z dalších škol v okolí. Pokud rodiče nesouhlasí s rozhodnutím zřizovatele nebo ředitelství školy, mohou také podat odvolání. Odvolání musí být podáno písemně do patnácti dnů ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí o nepřijetí dítěte do základní školy.

Zpřísnění odkladů povinné školní docházky

Část rodičů bude žádat pro své děti o odklad povinné školní docházky, v září by pak do prvních tříd mohlo nastoupit podle odhadu úřadu zhruba 119 tisíc dětí, podobně jako v tomto školním roce. O odklad je potřeba požádat už k datu zápisu. Pokud ještě rodiče nemají všechna potřebná vyšetření, lze je doložit později.

Poslanci od letošního roku prosadili přísnější pravidla pro udělování odkladu povinné školní docházky. Ta začínají platit postupně podle data narození dětí. Letos se přísnější pravidla týkají těch, které se narodily mezi 1. zářím 2019 a 31. březnem 2020. Jedním z důvodů postupného zavádění je kapacita základních škol, aby jejich první třídy nebyly přeplněny dětmi s odkladem a aby se učitelé na změnu mohli dostatečně připravit.

Odklad budou moci dostat tehdy, pokud jejich zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Žádost bude třeba doložit doporučením klinického psychologa nebo lékaře specialisty, například onkologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři doporučení vydat nemohou.

„I přesto však očekáváme, že v příštím školním roce dostane odklad zhruba dvacet tisíc dětí z celkového odhadovaného zájmu přibližně 27 500. Současné vedení resortu chce dopady zmíněné novely, která byla přijata v minulém volebním období, vyhodnotit,“ uvedl mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

Děti, které se narodily mezi 1. dubnem 2020 a 31. srpnem 2020, mohou dostat odklad podle starých pravidel, tedy například pokud nejsou přiměřeně duševně nebo tělesně vyspělé. U těchto žádostí smí doporučení vydat i pediatr.

Novela školského zákona loni v září zrušila také takzvané dodatečné odklady. Prvňáci už tedy nemohou nastoupit do školy a následně se vrátit do školky kvůli nezralosti. Od září 2026 by také měl být v každé třídě prvního ročníku ZŠ, ve které je více než patnáct prvňáčků, asistent pedagoga. Přehled změn zveřejnilo ministerstvo školství na webu, k dispozici jsou i letáky pro rodiče podle data narození dětí.

Loni přišlo podle resortu k zápisům do prvních tříd zhruba 145 500 dětí. Do prvních tříd bylo podle dat ministerstva k září 2025 nově přijatých 118 758 prvňáků. Více než 92 600 z nich byly šestileté děti, sedmiletých a starších bylo zhruba 25 200 a pětiletých 930.

Do prvních tříd chodí v tomto školním roce celkem 119 898 žáků včetně těch, kteří například opakují první ročník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoAž milion korun na novou ordinaci. VZP láká lékaře do regionů s nedostatkem péče

Lékařům, kteří si v některé z oblastí, kde chybí zdravotní péče, otevřou ordinaci, nabízí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bonus. Praktičtí lékaři pro dospělé a zubaři dostanou 800 tisíc, pediatři až milion korun. VZP takto vloni podpořila padesát ordinací praktiků či stomatologů. Bonusy nabízí i některé další pojišťovny. Právě vyšší částky by mohly mladé lékaře motivovat, aby šli místo nemocnic do praxe a v regionu zůstali.
před 33 mminutami

VideoBůh má rád každého člověka takového, jaký je, říká arcibiskup Přibyl

„Proč nás Bůh nevyslyší? To já nevím,“ říká v Interview speciál nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který je zároveň názoru, že všechno, co se děje, má nějaký význam. „Je naprosto normální, že se na pánaboha zlobíme,“ dodává. Sám sebe vnímá jako spíše smířlivého člověka, který se chce dohodnout, nechce však být ve své funkci beztvarý a bezbarvý. Politiky je podle něj dobré nepřeceňovat, ale chovat se k nim jako k sobě rovným. Církev nevnímá primárně jako instituci, ale jako komunitu lidí. „Bůh má rád každého člověka takového, jaký je,“ říká. Později podotýká, že manželství pro všechny církev nemůže schvalovat. Téměř hodinový rozhovor s Janou Peroutkovou zakončil hrou na varhany.
před 10 hhodinami

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
před 12 hhodinami

V Praze 4 se našly v domě toxické chemikálie i radioaktivní thorium

Hasiči odpoledne zasahovali u nálezu chemikálií v domě v ulici Nad Studánkou v Praze 4. Mezi nalezenými látkami byl mimo jiné toxický arzenik, což je oxid arzenu, dále kyanid, rtuť, radioaktivní thorium a kyselina pikrová, která se v minulosti používala jako trhavina. Chemická jednotka odvezla nebezpečné látky k likvidaci, pyrotechnik pak výbušniny k řízenému odpalu. Kolem 15:45 byl zásah ukončen.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Politické spektrum: Volt Česko, ČSSD, GEN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 25. dubna přijali Adam Hanka (Volt Česko), Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie) a Vojtěch Ryvola (GEN). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 15 hhodinami

Přibyl se ujal úřadu pražského arcibiskupa

Dosavadní litoměřický biskup Stanislav Přibyl po přečtení papežské buly při sobotní mši v katedrále sv. Víta usedl do křesla symbolizujícího arcibiskupský stolec a stal se pražským arcibiskupem. Do úřadu nastoupil po Janu Graubnerovi. Mši předcházel liturgický průvod z Arcibiskupského paláce, rozezněl se největší zvon v Česku Zikmund. Přibyl ve svém intronizačním kázání řekl, že Evropa má mít duši a nebýt jen sociálním a ekonomickým projektem.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Turek se omluvil úředníkům za výrok o parazitech, prý mluvil o aktivistech

Poslanec a vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) se v debatě na televizi Nova omluvil úředníkům ministerstev, pokud se jich dotkla jeho slova o parazitech. Tvrdí, že ve výroku, za který ho kritizovali mimo jiné premiér Andrej Babiš (ANO) a odbory, mluvil o aktivistech, ne o úřednících.
před 18 hhodinami

Místopředsedkyně Senátu Seitlová nebude na podzim obhajovat mandát

Místopředsedkyně horní komory Jitka Seitlová (KDU-ČSL) nebude na podzim obhajovat mandát. Byla oporou a důrazným hlasem, poděkoval jí na sjezdu lidovců v Ostravě šéf klubu KDU-ČSL a nezávislí Josef Klement. Připomněl, že Seitlová je dlouholetou tváří Senátu, mladším senátorům byla podle něj vzorem a oporou. Delegáti Seitlové vyjádřili vděk potleskem a kyticí žlutých růží.
před 19 hhodinami
Načítání...