Zápisy do prvních tříd letos přinášejí změny. Na co se připravit?

Nahrávám video

Tento týden začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které mají trvat do poloviny února. Konkrétní termín si ale stanovují školy samy, většinou to bývají dva dny. Kromě posunutí termínu zápisu se letos také zpřísňují pravidla pro udělení odkladu povinné školní docházky. K zápisům by mohlo letos přijít kolem 140 500 dětí, vyplývá z odhadu ministerstva školství. Bylo by to méně než loni.

Novela školského zákona posunula letošní termín zápisů z dubna na období od 15. ledna do poloviny února. Důvodem posunutí termínu je podle ministerstva snaha dát školám i rodičům více času na případné řešení odkladů školní docházky.

Koho se zápis týká?

Do prvních tříd mají letos v září nastoupit děti narozené od 1. září 2019 do 31. srpna 2020. Kromě nich se zápisy týkají i sedmiletých a starších dětí, které dříve dostaly odklad povinné školní docházky. Podle odhadů ministerstva školství by k zápisům mělo přijít asi 116 500 šestiletých dětí a zhruba 22 500 sedmiletých a starších.

Ve výjimečných případech mohou rodiče zapsat i dítě, které by do školy nastupovalo v pěti letech, jednat by se mělo o mimořádně nadané děti. Takových by podle úřadu mohlo letos přijít k zápisu asi patnáct set.

Rodiče si mohou vybrat kteroukoli školu. Přihlášku, čili žádost o přijetí, můžou také podat do více škol, počet není nijak omezený. Je ale pro ně podstatné vědět, která škola je pro ně spádová. Zařízení totiž přijímají přednostně děti ze spádových oblastí.

Někde má také obec jeden spádový obvod pro více škol – pak je pro rodiče spádová kterákoli z nich. V případě, že nebude kapacita stačit, rozhoduje o přijetí losování. Problémy s kapacitou byly v minulých letech například v Praze a okolí či v blízkosti dalších velkých měst.

Jak probíhá přihlašování?

Školy zveřejňují v dostatečném předstihu informace o organizaci a průběhu zápisu. Zveřejňují i kritéria pro přijímání žáků. Některé školy používají elektronický zápis, který však obvykle neslouží k plnohodnotnému podání žádosti. Jde jen o registraci, která škole urychlí administrativu a umožňuje rodičům například stanovit přesný čas zápisu.

K samotnému zápisu pak rodiče potřebují vyplnit žádost o přijetí dítěte, kterou školy zveřejňují většinou na svých webových stránkách. Vyplněný formulář lze většinou vytištěný odevzdat osobně ve škole, odeslat doporučeně poštou, ale lze jej také poslat datovou schránkou či e-mailem s elektronickým podpisem s požadovanými náležitostmi.

Nově se v žádosti také uvádí, kam dítě chodilo do posledního ročníku mateřské školy, případně jak plnilo povinné předškolní vzdělávání.

Letos se rovněž nebudou konat oddělené zápisy dětí z Ukrajiny. Ústavní soud v prosinci tuto právní úpravu zrušil. Vyhověl tak návrhu skupiny senátorů, podle kterých jsou oddělené zápisy diskriminační a vedou k segregaci. ÚS kritizoval odlišné zacházení se zvláště zranitelnou skupinou lidí, tedy dětmi uprchlíků, jimž právní úprava mohla komplikovat přístup ke vzdělání.

Co mít s sebou na zápis?

Na zápis nemusí přijít ani dítě, ani rodič, povinnost je pouze podat zmíněnou žádost o přijetí.

„V praxi se ale často ukazuje, že osobní návštěva je velmi přínosná. Pro dítě je to první klidné setkání se školou, bez zkoušení a stresu,“ uvádí ministerstvo školství. Pro rodiče je to zároveň příležitost se zeptat na vše, co je o instituci zajímá, poznat prostředí a ujistit se, že je to to pravé místo pro jejich dítě.

V případě osobní návštěvy by zákonní zástupci kromě žádosti měli mít s sebou občanský průkaz a rodný list dítěte. Zároveň je potřeba ověřit totožnost rodiče – buď předložením průkazu totožnosti při osobním podání, nebo identifikací podatele při dálkovém podání žádosti. Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je potřeba, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat.

Podrobné informace zveřejňují jednotlivé školy na svých webových stránkách. Je možné, že mohou požadovat informace o trvalém pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Mohou chtít rovněž zdravotní kartičku dítěte a v případě elektronického zápisu mohou požadovat také vyplněnou a vytištěnou žádost.

Co by mělo dítě umět?

Ministerstvo v minulosti zveřejnilo takzvané Desatero pro rodiče dětí předškolního věku, kde se nachází soupis toho, co by mělo dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Upozorňuje, že je ale nutné brát v potaz to, že zrání dítěte je nerovnoměrné a každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, může se k nim však přiblížit.

Co když dítě škola nevezme?

Pokud spádová škola nemůže dítě vzít z kapacitních důvodů, zřizovatel školy, tedy obec či místní úřad, musí pro dítě najít volné místo v některé z dalších škol v okolí. Pokud rodiče nesouhlasí s rozhodnutím zřizovatele nebo ředitelství školy, mohou také podat odvolání. Odvolání musí být podáno písemně do patnácti dnů ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí o nepřijetí dítěte do základní školy.

Zpřísnění odkladů povinné školní docházky

Část rodičů bude žádat pro své děti o odklad povinné školní docházky, v září by pak do prvních tříd mohlo nastoupit podle odhadu úřadu zhruba 119 tisíc dětí, podobně jako v tomto školním roce. O odklad je potřeba požádat už k datu zápisu. Pokud ještě rodiče nemají všechna potřebná vyšetření, lze je doložit později.

Poslanci od letošního roku prosadili přísnější pravidla pro udělování odkladu povinné školní docházky. Ta začínají platit postupně podle data narození dětí. Letos se přísnější pravidla týkají těch, které se narodily mezi 1. zářím 2019 a 31. březnem 2020. Jedním z důvodů postupného zavádění je kapacita základních škol, aby jejich první třídy nebyly přeplněny dětmi s odkladem a aby se učitelé na změnu mohli dostatečně připravit.

Odklad budou moci dostat tehdy, pokud jejich zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Žádost bude třeba doložit doporučením klinického psychologa nebo lékaře specialisty, například onkologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři doporučení vydat nemohou.

„I přesto však očekáváme, že v příštím školním roce dostane odklad zhruba dvacet tisíc dětí z celkového odhadovaného zájmu přibližně 27 500. Současné vedení resortu chce dopady zmíněné novely, která byla přijata v minulém volebním období, vyhodnotit,“ uvedl mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

Děti, které se narodily mezi 1. dubnem 2020 a 31. srpnem 2020, mohou dostat odklad podle starých pravidel, tedy například pokud nejsou přiměřeně duševně nebo tělesně vyspělé. U těchto žádostí smí doporučení vydat i pediatr.

Novela školského zákona loni v září zrušila také takzvané dodatečné odklady. Prvňáci už tedy nemohou nastoupit do školy a následně se vrátit do školky kvůli nezralosti. Od září 2026 by také měl být v každé třídě prvního ročníku ZŠ, ve které je více než patnáct prvňáčků, asistent pedagoga. Přehled změn zveřejnilo ministerstvo školství na webu, k dispozici jsou i letáky pro rodiče podle data narození dětí.

Loni přišlo podle resortu k zápisům do prvních tříd zhruba 145 500 dětí. Do prvních tříd bylo podle dat ministerstva k září 2025 nově přijatých 118 758 prvňáků. Více než 92 600 z nich byly šestileté děti, sedmiletých a starších bylo zhruba 25 200 a pětiletých 930.

Do prvních tříd chodí v tomto školním roce celkem 119 898 žáků včetně těch, kteří například opakují první ročník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek řekl, že by v případě trestního stíhání kvůli nehodě nevyužil imunitu

Poslanec Motoristů Filip Turek by nevyužil poslaneckou imunitu, pokud by policie žádala o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli pondělní autonehodě. Řekl to ve středu Blesku. K okolnostem nehody už se nechce s ohledem na policejní vyšetřování vyjadřovat. Turkův automobil se v pondělí v centru Prahy střetl s nemocničním vozem, jeho řidič je podle mluvčí Fakultní nemocnice Motol a Homolka Martiny Dostálové v pracovní neschopnosti. K jeho zdravotnímu stavu se však nemůže nemocnice vyjadřovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Požádal jsem, aby se to už neopakovalo, řekl Okamura ke sporu o peníze pro Ukrajinu

Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura zásadně nesouhlasí s českým příspěvkem na financování zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu a požádal koaliční partnery, aby se to už neopakovalo. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem s tím, že se o penězích dozvěděl až poté, co odešly. K takovým věcem by podle něj nemělo v koalici docházet a vládní strany by se o krocích, které by mohly být v rozporu s koaliční smlouvou, měly informovat v předstihu.
před 3 hhodinami

VideoPravidla pro nálezy zkamenělin se ve světě liší. V Česku je třeba ty významné hlásit

Vzácnou kostru Tyranosaura Rexe vydražili v New Yorku v přepočtu za rekordní částku miliardu korun. Jde o jeden z nejzachovalejších a největších exemplářů. Prodej znovu rozvířil debaty o tom, zda mají podobné výjimečné nálezy končit v soukromých sbírkách. Pravidla pro nálezy zkamenělin se liší podle země, typu vlastnictví pozemku a vědecké hodnoty nálezu. V Česku záleží na tom, kde a jak vzácnou fosilii člověk objeví. Za významný paleontologický nález, který je ze zákona třeba ohlásit například muzeím, odborníci obvykle považují kosterní pozůstatky. Pokud si laik není jistý, měl by se obrátit na vědecké instituce. V minulosti se v tuzemsku nalezl například čtyři centimetry dlouhý dinosauří zub nebo otisk stopy pravděpodobně menšího dravého dinosaura v lomu u Červeného Kostelce.
před 4 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 4 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 7 hhodinami

Sněmovna schválila obnovení EET

Sněmovna ve středu schválila znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) od příštího roku. Má být jednodušší a bez tištěných účtenek. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Nyní musí zákon projednat Senát a podepsat prezident.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli dva Češi, další se zranil

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli v noci na středu dva Češi, sdělili francouzští četníci z Chamonix specializovaní na operace v Alpách (PGHM). Třetí účastník výpravy, který podle nich také pocházel z tuzemska, utrpěl zranění.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Noční déšť částečně ochladil hořící budovu ve Zlíně, hašení pokračuje

Hasiči sedmým dnem likvidují rozsáhlý požár výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Noční déšť požářiště částečně ochladil. Hasiči však nadále prolévají vodou sutiny objektu, jehož část se minulý týden zřítila. Kvůli bouřkám, které v úterý večer a v noci na středu zasáhly region, se obávali silného větru. Mohl by mít vliv na stabilitu budovy. Neměl však takovou rychlost, aby bylo nutné evakuovat okolní stavby, řekl ve středu krajský mluvčí sboru Kamil Tlušťák. Kvůli bouřkám však hasiči v regionu zasahovali u dalších událostí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.