Zápisy do prvních tříd letos přinášejí změny. Na co se připravit?

Nahrávám video

Tento týden začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které mají trvat do poloviny února. Konkrétní termín si ale stanovují školy samy, většinou to bývají dva dny. Kromě posunutí termínu zápisu se letos také zpřísňují pravidla pro udělení odkladu povinné školní docházky. K zápisům by mohlo letos přijít kolem 140 500 dětí, vyplývá z odhadu ministerstva školství. Bylo by to méně než loni.

Novela školského zákona posunula letošní termín zápisů z dubna na období od 15. ledna do poloviny února. Důvodem posunutí termínu je podle ministerstva snaha dát školám i rodičům více času na případné řešení odkladů školní docházky.

Koho se zápis týká?

Do prvních tříd mají letos v září nastoupit děti narozené od 1. září 2019 do 31. srpna 2020. Kromě nich se zápisy týkají i sedmiletých a starších dětí, které dříve dostaly odklad povinné školní docházky. Podle odhadů ministerstva školství by k zápisům mělo přijít asi 116 500 šestiletých dětí a zhruba 22 500 sedmiletých a starších.

Ve výjimečných případech mohou rodiče zapsat i dítě, které by do školy nastupovalo v pěti letech, jednat by se mělo o mimořádně nadané děti. Takových by podle úřadu mohlo letos přijít k zápisu asi patnáct set.

Rodiče si mohou vybrat kteroukoli školu. Přihlášku, čili žádost o přijetí, můžou také podat do více škol, počet není nijak omezený. Je ale pro ně podstatné vědět, která škola je pro ně spádová. Zařízení totiž přijímají přednostně děti ze spádových oblastí.

Někde má také obec jeden spádový obvod pro více škol – pak je pro rodiče spádová kterákoli z nich. V případě, že nebude kapacita stačit, rozhoduje o přijetí losování. Problémy s kapacitou byly v minulých letech například v Praze a okolí či v blízkosti dalších velkých měst.

Jak probíhá přihlašování?

Školy zveřejňují v dostatečném předstihu informace o organizaci a průběhu zápisu. Zveřejňují i kritéria pro přijímání žáků. Některé školy používají elektronický zápis, který však obvykle neslouží k plnohodnotnému podání žádosti. Jde jen o registraci, která škole urychlí administrativu a umožňuje rodičům například stanovit přesný čas zápisu.

K samotnému zápisu pak rodiče potřebují vyplnit žádost o přijetí dítěte, kterou školy zveřejňují většinou na svých webových stránkách. Vyplněný formulář lze většinou vytištěný odevzdat osobně ve škole, odeslat doporučeně poštou, ale lze jej také poslat datovou schránkou či e-mailem s elektronickým podpisem s požadovanými náležitostmi.

Nově se v žádosti také uvádí, kam dítě chodilo do posledního ročníku mateřské školy, případně jak plnilo povinné předškolní vzdělávání.

Letos se rovněž nebudou konat oddělené zápisy dětí z Ukrajiny. Ústavní soud v prosinci tuto právní úpravu zrušil. Vyhověl tak návrhu skupiny senátorů, podle kterých jsou oddělené zápisy diskriminační a vedou k segregaci. ÚS kritizoval odlišné zacházení se zvláště zranitelnou skupinou lidí, tedy dětmi uprchlíků, jimž právní úprava mohla komplikovat přístup ke vzdělání.

Co mít s sebou na zápis?

Na zápis nemusí přijít ani dítě, ani rodič, povinnost je pouze podat zmíněnou žádost o přijetí.

„V praxi se ale často ukazuje, že osobní návštěva je velmi přínosná. Pro dítě je to první klidné setkání se školou, bez zkoušení a stresu,“ uvádí ministerstvo školství. Pro rodiče je to zároveň příležitost se zeptat na vše, co je o instituci zajímá, poznat prostředí a ujistit se, že je to to pravé místo pro jejich dítě.

V případě osobní návštěvy by zákonní zástupci kromě žádosti měli mít s sebou občanský průkaz a rodný list dítěte. Zároveň je potřeba ověřit totožnost rodiče – buď předložením průkazu totožnosti při osobním podání, nebo identifikací podatele při dálkovém podání žádosti. Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je potřeba, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat.

Podrobné informace zveřejňují jednotlivé školy na svých webových stránkách. Je možné, že mohou požadovat informace o trvalém pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Mohou chtít rovněž zdravotní kartičku dítěte a v případě elektronického zápisu mohou požadovat také vyplněnou a vytištěnou žádost.

Co by mělo dítě umět?

Ministerstvo v minulosti zveřejnilo takzvané Desatero pro rodiče dětí předškolního věku, kde se nachází soupis toho, co by mělo dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Upozorňuje, že je ale nutné brát v potaz to, že zrání dítěte je nerovnoměrné a každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, může se k nim však přiblížit.

Co když dítě škola nevezme?

Pokud spádová škola nemůže dítě vzít z kapacitních důvodů, zřizovatel školy, tedy obec či místní úřad, musí pro dítě najít volné místo v některé z dalších škol v okolí. Pokud rodiče nesouhlasí s rozhodnutím zřizovatele nebo ředitelství školy, mohou také podat odvolání. Odvolání musí být podáno písemně do patnácti dnů ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí o nepřijetí dítěte do základní školy.

Zpřísnění odkladů povinné školní docházky

Část rodičů bude žádat pro své děti o odklad povinné školní docházky, v září by pak do prvních tříd mohlo nastoupit podle odhadu úřadu zhruba 119 tisíc dětí, podobně jako v tomto školním roce. O odklad je potřeba požádat už k datu zápisu. Pokud ještě rodiče nemají všechna potřebná vyšetření, lze je doložit později.

Poslanci od letošního roku prosadili přísnější pravidla pro udělování odkladu povinné školní docházky. Ta začínají platit postupně podle data narození dětí. Letos se přísnější pravidla týkají těch, které se narodily mezi 1. zářím 2019 a 31. březnem 2020. Jedním z důvodů postupného zavádění je kapacita základních škol, aby jejich první třídy nebyly přeplněny dětmi s odkladem a aby se učitelé na změnu mohli dostatečně připravit.

Odklad budou moci dostat tehdy, pokud jejich zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Žádost bude třeba doložit doporučením klinického psychologa nebo lékaře specialisty, například onkologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři doporučení vydat nemohou.

„I přesto však očekáváme, že v příštím školním roce dostane odklad zhruba dvacet tisíc dětí z celkového odhadovaného zájmu přibližně 27 500. Současné vedení resortu chce dopady zmíněné novely, která byla přijata v minulém volebním období, vyhodnotit,“ uvedl mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

Děti, které se narodily mezi 1. dubnem 2020 a 31. srpnem 2020, mohou dostat odklad podle starých pravidel, tedy například pokud nejsou přiměřeně duševně nebo tělesně vyspělé. U těchto žádostí smí doporučení vydat i pediatr.

Novela školského zákona loni v září zrušila také takzvané dodatečné odklady. Prvňáci už tedy nemohou nastoupit do školy a následně se vrátit do školky kvůli nezralosti. Od září 2026 by také měl být v každé třídě prvního ročníku ZŠ, ve které je více než patnáct prvňáčků, asistent pedagoga. Přehled změn zveřejnilo ministerstvo školství na webu, k dispozici jsou i letáky pro rodiče podle data narození dětí.

Loni přišlo podle resortu k zápisům do prvních tříd zhruba 145 500 dětí. Do prvních tříd bylo podle dat ministerstva k září 2025 nově přijatých 118 758 prvňáků. Více než 92 600 z nich byly šestileté děti, sedmiletých a starších bylo zhruba 25 200 a pětiletých 930.

Do prvních tříd chodí v tomto školním roce celkem 119 898 žáků včetně těch, kteří například opakují první ročník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Brně se domluvilo na koalici pět subjektů

Na koalici v Brně se dohodli vítězní Lidovci a STAN, koalice ODS, TOP 09 a nezávislých, Zelené Brno, Piráti a hnutí Za Lužánky. Primátorem má být lídr koalice pěti uskupení Jakub Hruška. Zástupci stran to v úterý řekli novinářům. Koaliční smlouvu chtějí podepsat v pátek. V zastupitelstvu, které má 55 členů, by měli mít 44 hlasů. Hnutí ANO skončí s 11 mandáty v opozici.
před 17 mminutami

Členové jihomoravské TOP 09 přecházejí k lidovcům. Koordinovaná akce, míní Havel

Krajský předseda TOP 09 v Jihomoravském kraji Marek Sovka se rozhodl stranu opustit a přidat se ke KDU-ČSL. Stejně se zachovají i někteří další členové jihomoravské TOP 09. Podle Sovky stranu opustí asi 30 lidí, z nichž se někteří plánují přidat k lidovcům. Řekl to v úterý na brífinku v Brně. Jihomoravský hejtman a šéf lidovců Jan Grolich rozhodnutí přivítal. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel míní, že jde o Grolichovu koordinovanou akci.
10:55Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoNovela o asistentech pedagoga k ničemu nevede, řekl Ševčík. Dle Výborného jde správným směrem

V souvislosti s novelou o financování asistentů pedagoga člen sněmovního výboru pro vzdělávání Miroslav Ševčík (za SPD) prohlásil v Událostech, komentářích, že inkluze byla od začátku chyba v pojetí i v provedení. „Vládní rozhodnutí nic nenapravuje a ke zlepšení nevede,“ dodal s tím, že jde ale o určitý krok v tom, že budou asistenti směřovat k dětem, které mají postižení. Hnutí SPD se dle něj bude snažit přesvědčit ministra Roberta Plagu (za ANO), aby byla inkluze v současném pojetí zcela zrušena. Místopředseda sněmovního výboru pro vzdělávání Marek Výborný (KDU-ČSL) upozornil, že všichni ministři za SPD pro změnu hlasovali. „Nerozumím, čí názor tady hájíte,“ řekl Výborný. Dodal, že výroky typu, že inkluze je od počátku špatně či „zlo“, jsou hloupé a nejsou pravdivé. „Nejsem přesvědčen o tom, že současná situace je ideální,“ dodal s tím, že ale vítá novelu, kterou kabinet schválil. Podotkl, že vznikala ještě za minulé vlády. „Je to krok správným směrem,“ uvedl.
před 49 mminutami

Vybudovat důvěru a zpeněžit ji. Reportéři ČT zmapovali manipulace influencerky

Influencerka Karolína Kostroňová, kterou na instagramu sleduje skoro třicet tisíc lidí, a její manžel David Kostroň kolem sebe vybudovali komunitu lidí, jimž nabízejí jak placené životní poradenství, tak investice do pochybných projektů. Jedním z nich byl i Glocin, jeden z největších podvodných projektů v historii Česka. Reportéři Barbora Loudová a Petr Vodseďálek anonymně vyzpovídali lidi poškozené aktivitou Kostroňových a Kostroňovou i přímo konfrontovali.
před 1 hhodinou

Tisícovku obcí v Česku bezprostředně ohrožuje sucho

V Česku je tisíc obcí bezprostředně ohrožených suchem. Vyplývá to ze seznamu, který sestavil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ministerstvo životního prostředí pro ně vyhradilo půl miliardy korun ze Státního fondu životního prostředí. Peníze mají směřovat především na opatření, která pomohou zadržovat vodu v krajině. Dotaci mohou získat i od resortu zemědělství. Jako například Tučapy na Táborsku na vodovod.
před 2 hhodinami

Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud

Příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce podléhají zdanění stejně jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti. Průlomový právní názor Nejvyššího správního soudu (NSS) ve dvou usneseních potvrdil Ústavní soud (ÚS), zjistila ČTK ze soudní databáze. Odmítl stížnosti ženy, jíž úřady zpětně vyměřily daň za roky 2013 a 2014. V obou případech daň činila více než 900 tisíc korun. Podle soudce zpravodaje Jiřího Přibáně zdanění není morálním schválením dané činnosti.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoKrizové linky se potýkají s nejistým financováním i nedostatečnou kapacitou

Některým krizovým linkám scházejí peníze na provoz. Ročně u nich přitom hledají pomoc desítky tisíc lidí. Třeba Linka seniorů ročně odbaví až dvacet tisíc telefonátů. Dvojnásobný počet se ale podle ředitelky nedovolá, a proto by chtěli kapacitu rozšířit. Chybí jim ovšem peníze. Nejisté financování letos řešily i další krizové linky. Organizaci Cesta z krize kvůli nižší dotaci hrozilo omezení provozu dvou linek. Pomohla jim veřejná sbírka a další peníze od ministerstva vnitra. I tak evidovali mnoho neúspěšných pokusů o spojení. Odborníci upozorňují, že právě dostupnost pomoci může být v krizové chvíli zásadní. Podle České asociace pracovišť linek důvěry ale nejde jen o problém jednotlivých organizací. Financování krizových linek je podle ní dlouhodobě nejisté a stát by měl nastavit předvídatelnější systém podpory.
před 2 hhodinami

VideoSmoljak vidí ve výsledku senátních voleb vzkaz vládě. Koten chce jen jedno kolo

Výsledky senátních voleb a jejich dopady na českou politiku probírali v Událostech, komentářích senátoři Jan Schiller (ANO), David Smoljak (za STAN) a Václav Láska (SEN21) a poslanec Radek Koten (SPD). Podle Smoljaka dostal premiér od voličů jasný vzkaz, který sám označil za fiasko. Schiller namítl, že ve druhém kole senátních voleb se podle něj voliči spojují především proti kandidátům ANO. Koten se vyslovil pro jednokolovou volbu, která by podle něj lépe odrážela vůli většiny. Láska naopak neočekává výraznější změny v politickém dění. Hosté diskutovali také o masivních demonstracích ve Francii, souvisejících násilnostech a hranicích práva na protest. K této části debaty se připojila také vrchní ředitelka sekce evropské a zahraniční politiky ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.