Ministerstvo školství strana 4 z 5

Skupinka studentů s kamerou v ulicích Havlíčkova Brodu, připravený mikrofon, před objektivem respondent – i tak může vypadat letní výuka budoucích žurnalistů. Ale nejen ti se v letních měsících snaží zdokonalit své znalosti. Studenti z celého světa se sjíždějí například na letní výuku češtiny. Zájem o letní školy znovu stoupá. Kromě psaní, střihu nebo jazyků lze o prázdninách studovat například i programování.

Starostové měst a obcí by mohli mít od příštího roku povinnost zajistit pro děti od tří let místo ve školce nebo v dětské skupině. Vyplývá to z novely zákona o dětských skupinách. Zástupci obcí a měst to však odmítají. Zřízení dětské skupiny bývá často složité a z hlediska vzdělávání mateřské školy nenahradí.

Guvernér Floridy a jeden z uchazečů o republikánskou nominaci na prezidentského kandidáta Ron DeSantis čelí ostré kritice vlády i části republikánů za to, jak jeho stát upravil školní osnovy. Nově se totiž má ve výuce vyzdvihovat to, že si otroci v rámci nucených prací osvojili řadu dovedností a řemesel.

Ministerstvo školství (MŠMT) bude navrhovat, aby mohli zájemci o studium na střední škole podávat elektronickou cestou tři přihlášky. Přitom budou školáci sami stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Návrhy novely školského zákona a vyhlášky, která upravuje přihlašování na střední školy, plánuje resort předložit na začátku září. Uvedly to jeho mluvčí Aneta Lednová a ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství Tereza Fojtová.

Alternativní maturitní zkoušku letos skládalo dvakrát více žáků odborných škol než minulý rok, kdy ministerstvo školství (MŠMT) spustilo pilotní ověřování takové zkoušky. Tito studenti nemusí skládat společnou státní část, v průběhu roku ale zpracovávají absolventskou práci, kterou u maturity obhajují. Pokusné ověřování této alternativní maturity potrvá do roku 2025, kdy by měla být ukotvena ve školském zákoně, sdělila České televizi mluvčí MŠMT.

V letošním školním roce zaplatily organizace podpořené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) obědy více než 15 tisícům dětem po celé republice. Dalším téměř 10 tisícům žáků je uhradil program Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Mezi žádostmi o podporu se vedle samoživitelů nyní častěji objevují i úplné rodiny, kterým na školní obědy nezbývají peníze.

Vysilující období mají za sebou letošní deváťáci a také jejich rodiče. Na střední školy se hlásilo nebývalé množství uchazečů a zdaleka ne každý z nich se dostal na školu, na niž chtěl. Bezprostředně se s následky musí potýkat nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN), ale potýká se s tím, nač se mohli posledních patnáct let připravovat jeho předchůdci – ministři za Zelené, Věci veřejné, ODS, ČSSD (dnes SOCDEM), ANO a STAN. Bylo jich od roku 2008 dvanáct. Část z nich oslovili Reportéři ČT a vesměs od nich uslyšeli, že se o dostatečnou kapacitu měly postarat hlavně kraje, které zřizují střední školy. Krajští politici ale naopak tvrdí, že je to záležitost dlouhodobé koncepce, kterou má mít ministerstvo.

Tisíce dětí s nejtěžším kombinovaným handicapem jen obtížně získávají vzdělání. Mnohdy naopak slyší výzvy, aby raději zůstaly doma a do škol nechodily. O problému poprvé debatovali poslanci se zástupci resortů. Zároveň navštívili specializované zařízení.

V Senátu se poprvé sešel Národní konvent o vzdělávání. Sedmdesátičlenné těleso zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), označuje ho za náhradu sboru poradců. Na prvním zasedání podle něj členové konventu spíše hovořili o současné situaci ve školství, ale od příštího setkání v září chce ministr začít představovat konkrétní návrhy na změny, které jeho úřad připravuje. Od konventu očekává oponenturu, odbornou konzultaci, považuje jej ale i za způsob, jak změny představit široké veřejnosti.

Soud osvobodil češtinářku Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Verdikt není pravomocný. Podle soudkyně není skutek učitelky trestným činem. Bednářová vinu odmítá a hájí se mimo jiné tím, že její výroky při výuce na pražské základní škole zazněly na hodině mediální gramotnosti a že téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství. Média podle ní o situaci na Ukrajině lhala.

V kauze veřejných zakázek Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) rozšířila policie stíhání na tři lidi. Viní je z dotačního podvodu, z poškození finančních zájmů Evropské unie a dalších trestných činů. Všem třem hrozí až desetileté vězení, informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) doplnil, že obvinění si vyslechl jeden veřejný činitel, který pracoval pro muzeum, a další dva bývalí zaměstnanci.

Sněmovna ve druhém čtení schválila novelu zákoníku práce, která se týká přesnějšího vymezení práce na dohodu či zavedení nároku na kratší úvazky. Poslanci rovněž v úvodním kole podpořili novelu o zdravotnické záchranné službě, resort zdravotnictví by tak mohl hradit provoz informačního systému vrtulníků záchranářů. Dolní komora také rozhodla o návratu nezařazeného poslance Ivo Vondráka (dříve ANO) do školského výboru.

Plánovaná novela o digitalizaci přijímacích zkoušek na střední školy by se na vládu mohla dostat v srpnu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Připustil, že stihnout elektronizaci do příštích přijímaček nebude jednoduché, míní však, že je to možné. Poslankyně ANO a členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová řekla, že ANO v tomto vládu podpoří. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka Gymnázia Nad Štolou v Praze Renata Schejbalová to nepovažuje za reálné.

Částečná distanční výuka, kterou ministerstvo školství (MŠMT) cvičně provozuje na vybraných školách, se podle oslovených ředitelů osvědčila. Resort proto plánuje pilotní projekt prodloužit o další dva roky. Podle informací České televize chce většina zapojených škol s kombinovanou výukou pokračovat. MŠMT ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR (NPI) spustilo projekt v únoru 2021. Aktuálně se na něm podílí 67 základních, středních i základních uměleckých škol. Původně měl skončit letos v srpnu.

Na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce o tom jednat se školskými odbory. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident.

Po dvou letech končí testování týmů duševního zdraví na školách. Z jejich výsledků vyplynulo, že se díky nim daří včas odhalovat psychické potíže dětí, šikanu i rodinné problémy. Ministerstvo školství proto chce podobnou službu zavést po celé republice.

Nedostatek kapacit na středních školách pro školní rok 2023 až 2024 chce stát řešit plným využíváním maximální kapacity až 34 žáků ve třídě. V nejžádanějších oborech mohou vzniknout nové třídy. Po čtvrtečním jednání s hejtmany a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Některé regiony podle Beka už navýšení kapacit tříd nařídily – jmenoval například Liberecký kraj. Školy podle něj komunikují s rodiči a informují je o nových volných místech.

V situaci kolem nedostatku míst na středních školách podle prezidenta Petra Pavla selhaly vláda i kraje. S ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) chce prezident hledat řešení, které pomůže již do začátku nadcházejícího školního roku, řekl v rozhovoru pro Deník.cz. Podle Pavla nemá smysl přijít pouze s opatřením, které se promítne až za několik let.

Míst na pražských středních školách je podle pražského radního Antonína Klecandy (STAN) dostatek. Řekl to na tiskové konferenci magistrátu k aktuální situaci ve středním školství. Problém podle něj nastal proto, že se děti hlásily na více středních škol, nyní se však už situace zlepšila. Některé školy podle něj dokonce hlásí volná místa. Potvrdil to i bývalý pražský radní pro oblast školství Vít Šimral (Piráti). Šéfka Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová uvedla, že nyní školy oslovují děti, které po přijímačkách skončily pod čarou.

Nedostatek míst ve školách je zapříčiněn hlavně populačním nárůstem, svůj podíl viny na tom ale nesou i kraje, myslí si ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodává, že největší přetlak studentů je v okolí velkých měst. Podle experta na školství a ředitele společnosti SCIO Ondřeje Šteffla by jednou z cest mohla být redukce otevíraných míst na víceletých gymnáziích. O aktuálních problémech českého školství debatovali v pořadu Události, komentáře.

Nedostatek míst ve školách bude řešit nová meziresortní skupina. Zástupce v ní mají ministerstva školství, vnitra, financí i místního rozvoje. Společně chtějí vymyslet systém, jak dostatečné kapacity v jednotlivých regionech zajistit. Řadu obcí scházející místa pro žáky velmi pálí. Patří mezi ně i Vysoký Újezd.

Opozice zřejmě příští týden neprosadí ve sněmovně debatu o konsolidačním balíčku, který ve čtvrtek představila vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že diskuzi v dolní komoře prozatím odmítá, jelikož návrhy ještě nejsou dokončené. Plánovaná úspora minimálně 94 miliard pro příští rok je ale podle něj garantovaná. Opozice nevylučuje obstrukce – kritizuje hlavně zvýšení některých daní nebo růst odvodů pro OSVČ. Z ministerstev mezitím přichází podrobnosti vztažené k úspornému balíčku.

Prezident Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě nové členy vlády. Ministrem se nově stal dosavadní náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN), který nahradil Mikuláše Beka (STAN) na postu ministra pro evropské záležitosti. Bek se přesunul na resort školství, který se uvolnil rezignací Vladimíra Balaše (STAN). Po pověření vedením nového resortu odjeli Bek s premiérem Petrem Fialou (ODS) na Malou Stranu, aby se ministr úřadu skutečně ujal.

Soud uložil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi za zmanipulování sportovních dotací šest let vězení, peněžitý trest pět milionů korun a pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech spolků. Exnáměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou poslal soud do vězení na 6,5 roku, zakázal jí výkon vedoucích funkcí ve veřejné správě na šest let a dal jí dvoumilionový peněžitý trest. Českou unii sportu (ČUS), jejího šéfa Miroslava Janstu a Fotbalovou asociaci ČR (FAČR) naopak osvobodil. Verdikt není pravomocný. Pelta, Kratochvílová i státní zástupce se proti němu odvolali.