Ministerstvo školství strana 4 z 5

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v úterý jednali o situaci ve školství na schůzi školské tripartity. Měli se mimo jiné zabývat nastavením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu, od něhož se odvíjí financování regionálního školství, tedy především základních, středních a mateřských škol. K dohodě podle šéfa resortu Mikuláše Beka (STAN) zatím ani jedna ze stran nedospěla.

Na školách v Česku se v pondělí stávkovalo. Zavřeny zůstaly tři čtvrtiny z nich. Protest podpořili i někteří žáci průvodem k ministerstvu školství. Školské odbory vyhlásily jednodenní stávku na protest proti chystaným změnám, které podle nich zhorší kvalitu výuky, jsou také nespokojeny s nízkými platy nepedagogických pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že považuje stávku za neodůvodněnou, část argumentů odborů odmítl. Předseda školského odborového svazu František Dobšík označil slova předsedy vlády za manipulaci s čísly. Stávka se koná v den, na který svolaly odbory i další protesty proti vládě.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se v předvečer stávky omluvil rodičům, že se oni a jejich děti stali rukojmími ve sporu mezi vládou, odbory a stávkujícími. Na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že žádná z možných změn ve školství nepovede ke zhoršení kvality vzdělávání, cílem je podle něj zajistit dlouhodobě udržitelné personální zajištění. To, že stávka způsobí komplikace, musel ministr podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka vědět a měl udělat všechno pro to, aby nenastala. Premiér Petr Fiala (ODS) mezitím prohlásil, že odborovým lídrům jde o jejich vlastní politické ambice, ne o úspory.

Ministerstvo školství vyhodnotilo odvolání, která studenti podali proti výsledkům didaktických maturitních testů z letošního září. Ve většině případů šlo o opravné termíny. Z celkem 369 žádostí ministerstvo uznalo dvě. Jeden žadatel díky tomu ve zkoušce uspěl. Podobný počet žádostí uznalo ministerstvo i vloni, informoval resort. Devět studentů bude moci maturitu opakovat. Celkem maturitu skládalo přes osm a půl tisíce studentů, neuspělo téměř 42 procent z nich.

Stávku ve školství naplánovanou na 27. listopadu už bude velmi složité odvrátit, a to i v případě, že vláda slíbí přidat na vzdělávání dalších několik miliard korun, řekl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Odborům se totiž nelíbí mimo jiné fakt, že vláda v rozpočtu na příští rok počítá se snížením platů nepedagogických pracovníků o dvě procenta. O konání stávky chtějí školské odbory definitivně rozhodnout ve středu.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ve čtvrtek jednal s předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františkem Dobšíkem. Jde o snahu zvrátit celodenní stávku ve školách, kterou odbory vyhlásily na 27. listopadu. Vadí jim, že nepedagogickým profesím mají příští rok klesnout platy v průměru o dvě procenta. Bek pro ně chce nyní vyjednat pět miliard korun navíc. O chystané stávce bude v pondělí mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), o den později se k tématu sejdou lídři vládních stran. Bez jejich konsensu už nelze upravovat státní rozpočet na příští rok.

Poslanci měli ve čtvrtek na programu pravidelné ústní a písemné interpelace. Dopoledne však projednali jen čtyři ze čtrnácti, a to kvůli omluvám členů vlády, ale i zákonodárců. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvilo dvanáct z osmnácti zástupců kabinetu včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a skoro čtvrtina poslanců. Během odpoledne pak padly dotazy například na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně stavů u policie nebo ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kvůli přesčasům lékařů.

Odvolací soud ve středu zrušil osvobozující rozsudek nad učitelkou Martinou Bednářovou, která při výuce zpochybňovala ruské válečné zločiny na Ukrajině. Věc vrátil k dalšímu projednání a zkoumání, zda češtinářka nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu popírání genocidia. Bednářová při odchodu z jednací síně odmítla žádost o reakci. Základní škola Na Dlouhém lánu dala ženě po loňském incidentu výpověď.

V Praze se v úterý odpoledne sešly stovky akademiků, studentů a pracovníků vysokých škol k protestu proti podfinancování univerzit. Ve tři hodiny protestující vyrazili z náměstí Jana Palacha po hodinové výstražné stávce k sídlu ministerstva školství, kde po čtvrté hodině protest pořadatelé ukončili. Odbory jsou nespokojené s výší platů na některých oborech i celkovou finanční situací vysokých škol a pohrozily, že pokud se situace nezlepší, budou v protestech pokračovat. V úvahu podle nich připadá i to, že ustane výuka a nebudou státnice. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jejich požadavek na zvýšení rozpočtu univerzit v příštím roce o tři až čtyři miliardy korun označil za nereálný.

Zdravotních sester, kterým je již přes šedesát let, pracuje v České republice asi dvanáct tisíc. To představuje z celkového počtu sester zhruba čtrnáct procent. V nejbližších letech tak po jejich odchodu do důchodu hrozí nedostatek pracovníků ve zdravotnictví. Mnohé sestry a pečovatelky se potýkají s nízkým mzdovým ohodnocením a pocitem nedocenění. Motivací je pro ně možnost pomáhat jiným.

Cena za koleje stoupla skoro o polovinu, státní příspěvek, který studenti dostávají na ubytování, je ale už přes deset let stejný. Vyplývá to z údajů, které ČT zjistila od ministerstva školství. Studenti, kteří chodí na vysokou školu jinde, než je jejich trvalé bydliště, tak mají od státu nárok na přibližně 540 korun měsíčně. Některé vysoké školy proto svým studentům doplácí na bydlení ze svého. Ministerstvo školství do budoucna plánuje navyšovat hlavně sociální stipendia, která pobírají ti nejpotřebnější. Okruh studentů, kteří by na ně měli mít nárok, by se měl rozšířit.

Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.

Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by na ni mít více času. Asi sedmdesát procent dětí uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovější historii a soudobých problémech ale nepředávají vědomosti dvě třetiny učitelů dějepisu. V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku středních škol, řekl ústřední školní inspektor České školní inspekce (ČŠI) Tomáš Zatloukal.

Vláda na středečním zasedání potvrdila rozhodnutí ministerstva vnitra, že dočasné namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou trvat po dobu minimálně deseti dnů. Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že už dnes se ukázalo, že opatření funguje. Vláda zároveň podpořila návrh ministerstva školství (MŠMT) o tom, že zájemci o studium na střední škole pravděpodobně dostanou možnost podat tři přihlášky místo dvou.

Vysoké školy, které jsou i podle ministerstva školství dlouhodobě podfinancované, mají příští rok dostat navíc alespoň 1,3 miliardy korun proti původnímu návrhu rozpočtu. Do budoucna by měla jejich situaci pomoci zlepšit chystaná změna způsobu financování. Na senátním veřejném slyšení, jehož tématem byly problémy financování vysokého školství v ČR, to v pondělí uvedla vrchní ředitelka ministerské sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová.

Strany a hnutí vládní koalice se dohodly na podobě státního rozpočtu pro příští rok. České televizi to potvrdil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Oproti původnímu návrhu podle něj resort školství nepřijde o jedenáct miliard korun. Kabinet v příštím roce dál počítá se schodkem 252 miliard. Rozpočet v pondělí projedná tripartita a ve středu o něm definitivně rozhodne vláda.

Univerzity třetího věku uzavírají přihlašování do zimního akademického roku. Podle těch, které ČT oslovila, počet studentů meziročně stoupl až o pětinu a zájem se tak vrátil na předpandemickou úroveň. Senioři se nejvíce hlásí na historii, programy zaměřené na zdraví nebo cestování, a přibývá i těch, kteří se chtějí věnovat IT.

Pokračují jednání o rozpočtu na příští rok. Největší nárůst, a to o čtyřicet miliard oproti letošku, očekává resort obrany. Původně měl dostat ještě víc. Ministerstvo financí ale navrhlo snížení o téměř devět miliard. Část z nich dostane resort vnitra. Někteří ministři z hnutí STAN i Pirátů plánované rozpočty svých resortů kritizují a předsedové obou formací se dohodli, že v dalším jednání budou postupovat společně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nehodlá navržený schodek 252 miliard korun překročit.

Za test z češtiny nutný k získání trvalého pobytu budou cizinci platit. Dosud měli nárok na jeden pokus zdarma. Změna nastane od ledna a poplatek bude také o něco vyšší. Ministerstvo školství mluví o velkém zájmu a také o úsporách.

Pohybová zdatnost žáků základních škol a víceletých gymnázií se meziročně zlepšila, ukazují to nejnovější data vycházející z Olympijského víceboje, školního projektu Českého olympijského výboru. Průzkum nicméně ukázal propad zdatnosti u desetiletých dětí, které nastupovaly do školy v covidové době a nemohly se zapojit do kroužků a sportovních oddílů. Výbor chce spolu s ministerstvem školství děti vést ještě více k pohybu, plánují projekt Aktivní škola.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) bude ve vládě prosazovat, aby v příštím roce zůstal počet školníků, kuchařů, uklízečů a dalších nepedagogických pracovníků stejný jako letos. Řekl to po jednání s odbory. Resort financí navrhl dvacet tisíc těchto míst zrušit. Do budoucna by Bek chtěl, aby nepedagogičtí pracovníci nebyli financováni z rozpočtu ministerstva.

Po dvou měsících volna v pondělí žáci opět usedli do lavic. Někteří přicházeli do nově postavených základních škol – podle ministerstva školství jich proti loňsku přibylo kolem dvaceti. Neobvyklou výukou na neobvyklém místě zahájili školní rok například v Boršově nad Vltavou na Českobudějovicku. Rekonstrukci tříd tam nedávno zkomplikovaly bouřky a přívalové deště. Žáci se tak učí ve stavebních kontejnerech. Studenti litoměřického Gymnázia Josefa Jungmanna zase dočasně usedli do lavic v bývalé jezuitské koleji.

První rektor Slezské univerzity Martin Černohorský se 31. srpna dožívá sta let. Jako fyzik se zabýval především vlastnostmi kovů a jeho profesní život je spojen nejen s univerzitou v Opavě, o jejíž založení se zasloužil, ale především s Masarykovou univerzitou v Brně. V neposlední řadě byl i organizátorem vědeckého a veřejného života. Stál také u zrodu České konference rektorů a byl jejím prvním kancléřem.

Na jednotné přijímací zkoušky budou mít uchazeči o středoškolské studium v roce 2024 dva pokusy, i když by zřejmě mohli podávat tři přihlášky. Pokud zákonodárci schválí změnu zákona, mohli by přihlášky posílat elektronickou cestou. Sami školáci by si přitom měli stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Umožněno by mělo být i podávání papírových přihlášek. Na jednání sněmovního školského výboru to ve středu řekli ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva školství Jan Mareš.