Ministerstvo školství strana 3 z 5

Ředitelé i starostové jsou proti slučování malých škol. Reagují tak na novelu zákona navrhovanou ministerstvem školství, která by zavedla minimální počty žáků. Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít nejméně dvě stě žáků. I proto, že teď je každý patnáctý učitel ředitelem. Takový stav šéf resortu Mikuláš Bek (STAN) označil za bizarní.

Platy nepedagogických pracovníků chce ministerstvo školství od příštího roku nechat financovat zřizovateli – tedy hlavně samosprávami. Státní rozpočet na příští rok už s jejich financováním nepočítá. Nově by měly tyto peníze jít z rozpočtového určení daní (RUD) samosprávám. Stát by jim proto chtěl přidat deset miliard korun. Změna by nicméně vyžadovala několik novel zákona. Školské odbory se záměrem nesouhlasí.

Česko podle Evropské komise (EK) nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Tvrdí, že Česko účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu Prahy Komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.

Snažíme se zprostředkovat to, že vztek je přirozená věc, která je v pořádku, řekla v rozhovoru pro ČT24 Anna Stodolová, vedoucí terapeutického týmu, který poskytuje „Teen terapie“ v rámci programu Stop násilí pod záštitou Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle ní je potřeba ve škole i doma vytvořit pro děti prostředí, ve kterém se nebojí své problémy sdílet. Školy také začínají více vyhledávat pomoc týmů duševního zdraví, zatím fungují hlavně na Kutnohorsku. Resort školství projednává návrh financování těchto týmů po celé republice.

Přes 490 škol ve čtvrtek opět dostalo výhrůžný e-mail, uvedla policie na síti X. Závažnost hrozby považuje za velmi nízkou. Postupovat bude jako v předchozích dnech, kdy se snažila co nejméně narušit výuku. V úterý dostaly stovky škol v celém Česku oznámení, jehož autor hrozil, že jsou zaminované. Ve středu některé obdržely e-mail vyhrožující výbuchem. Podobným výhrůžkám čelí také školy na Slovensku.

Ministerstvo školství má podle návrhu rozpočtu disponovat v dalším roce částkou asi o patnáct miliard větší než letos. Peníze samy o sobě české školství ale nevyléčí. Sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop v Interview ČT24 řekl, že je zapotřebí přijmout řadu reforem a investicí do modernizace vzdělávání či kooperace mezi školami. Peníze by státu mohla přinést redukce množství odkladů nebo počtu žáků a studentů, kteří nedokončí své vzdělání.

Se začátkem školního roku některé školy doplňují počty asistentů pedagoga. České televizi to potvrdili oslovení ředitelé základních škol. Minulý školní rok v Česku přibylo téměř čtyři tisíce žáků s nárokem na asistenta. Podle Asociace ředitelů základních škol je pozice asistentů pedagoga spíše vstupní branou do nového oboru a školy zatím nemají možnost zajistit jim stálé místo v personálu školy.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Ministerstvo návrh zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách.

Státní zástupce obžaloval zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela z dotačního podvodu. Kvůli údajné zpronevěře milionových dotací určených na integraci uprchlíků mu hrozí až desetileté vězení, řekl České televizi mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Ministerstvo školství poskytlo předloni nadaci na provoz komunitního centra celkem dvacet milionů korun. Na případ začátkem loňského roku upozornili Reportéři ČT.

Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru, prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech, řekl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala (ODS). Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou podle něj od ledna. Uvedl také, že školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc. Fiala rovněž hovořil o tom, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) má předpoklady, aby obstál ve výběrovém procesu na eurokomisaře.

Školství v příštím roce dostane více peněz. Podle informací ČT se na tom v úterý na neformální schůzce shodla vládní koalice. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je prioritou přidat učitelům. Těm musí ze zákona vzrůst platy minimálně na 130 procent průměrné mzdy z roku 2023. Šéf resortu však požaduje další peníze na lepší ohodnocení pro další školské pracovníky.

Se začátkem školního roku řada dětí do klasických lavic neusedne. Stále populárnější mezi rodiči je domácí vzdělávání. Podle statistiky ministerstva školství se za minulý školní rok individuálně vzdělávalo skoro sedm tisíc žáků základních škol. Řada z nich se přitom neučí doma, ale ve skupinách – takzvaných komunitních školách. Jejich obliba podle Asociace domácího vzdělávání roste.

Školní vědomostní soutěže se budou moci nadále nazývat „olympiáda“. Ministerstvo školství společně s Českým olympijským výborem (ČOV) vytvoří malou expertní skupinu, která připraví stručnou metodiku pro pořadatele. Po setkání s předsedou Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Výbor chtěl po pořadatelích vědomostních soutěží, aby přestali používat v názvu slovo olympiáda. Vycházel ze zákona o ochraně olympijských symbolik, problematické bylo podle něj zapojování komerčních partnerů soutěží.

S blížícím se koncem prázdnin začínají rodiny pomalu řešit pořizování školních pomůcek pro děti. Právě toto období je náročné pro rodiče samoživitele i další domácnosti s nízkými příjmy. Pomoc nabízejí některé radnice, organizace i dárci.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na vládě podpoří záměr navýšit platy ve veřejném sektoru od září až o deset procent. Řekl to po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem. Růst by se měl podle návrhu ministerstva práce totiž dotknout i zaměstnanců ve školství, jako jsou kuchařky nebo školníci. Na příští rok pak chce Bek pro svůj resort desítky miliard navíc, kromě jiného i na stavbu škol.

Členové vlády požadují pro příští rok do rozpočtů svých ministerstev o zhruba 250 miliard korun více, než mohou podle plánovaného schodku státního rozpočtu dostat. Informaci potvrdili nezávisle na sobě tři členové kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvá na dodržení plánovaného deficitu 235 miliard korun, s nímž návrh státního rozpočtu počítá.

Kvůli nedostatku lékařů mají univerzity v Česku každým rokem přijímat více zájemců o studium medicíny, tvrdí však, že nemají dostatek peněz na vyučující. Ministerstvo školství uvedlo, že letos vyčlenilo na snížení mzdových nerovností stovky milionů korun. Situaci může podle děkanů ještě zkomplikovat novela zákoníku práce, podle té by se mohla klinická činnost lékařů a výuka oddělit. Změny bude sněmovna řešit ve čtvrtek. V příštím roce mají všechny zdravotnické fakulty dostat půl miliardy navíc.

Čeští učitelé nechtějí vykonávat funkci ředitele školy. Zájem o post má pouze šestina z nich, vyplývá z průzkumu PAQ Research. Do více než poloviny konkurzů se přihlásí jen jeden kandidát. A školní inspekce letos zaznamenala už dvě desítky řízení, kam se nepřihlásil vůbec nikdo.

Za navýšení peněz na vysoké školství demonstrovalo v pondělí odpoledne v centru Prahy podle ČTK několik stovek lidí. Po proslovech na náměstí Jana Palacha se poté vydali k ministerstvu školství, zastavili se také u úřadu vlády a ministerstva financí. Akci nazvanou Kolaps systému pořádala iniciativa Hodina pravdy. Žádá navýšení peněz na vysoké školství o jedenáct miliard korun a plán na stabilizaci financování na období let 2025 až 2030. Akce se účastnili studenti, zaměstnanci vysokých škol i zástupci školských odborů.

Vedení Prahy usiluje o zavedení spádovosti středních škol. Na školu v metropoli se po prvním kole přijímacích zkoušek nedostalo šestnáct procent deváťáků, průměr v Česku je přitom šestiprocentní. Podle vedení hlavního města za to může i stále rostoucí počet takzvaně „přespolních“ uchazečů. Resort školství návrh nepodporuje. Praze a středním Čechám vzkazuje, ať rozšiřují nebo staví nové školy.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc pro svůj resort. Zároveň zmínil, že kraje už dostaly 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka je i přes dodatečné peníze stále problém s financováním těchto pracovníků a některé školy zvažují propouštění. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

V jednotných přijímacích zkouškách na střední školy letos dosáhli nejvyššího počtu bodů žáci devátých tříd z Prahy, v průměru měli za matematiku a český jazyk 61 bodů. Na vybranou školu se ale mezi uchazeči z hlavního města v prvním kole přijímacího řízení dostalo v porovnání s ostatními kraji nejméně žáků, zhruba 84 procent. Naopak deváťáci z Ústeckého kraje, kterých bylo na čtyřleté maturitní obory přijato téměř 98 procent, dosahovali při testech nejméně bodů. Rozdíl v bodovém zisku přijatých uchazečů z metropole a Ústeckého kraje byl ještě vyšší, v průměru činil 22 bodů.

V Česku se v pátek 17. května otevřela první tři centra vědecké excelence programu Dioscuri, který podporuje vědce ze střední a východní Evropy. První centra působí při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR a při Masarykově univerzitě. Vedoucí center získají na svůj výzkum v prvních pěti letech až 35 milionů korun. Peníze poskytne rovným dílem německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum a české ministerstvo školství.

Kapacitní problémy škol v Praze jsou vážné, řekl ve čtvrtek v pořadu Události, komentáře ministr školství Mikuláš Bek (STAN) k přijímacímu řízení na střední školy. V metropoli se na žádnou střední školu v prvním kole nedostalo šestnáct procent dětí, zatímco v ostatních krajích se neúspěšnost pohybovala kolem šesti procent. Ministr zmínil, že se debatuje mezi Středočeským krajem a Prahou o budování středoškolských kampusů. Podle něj je potřeba rychle jednat, aby v příštích letech už převisy poptávky nebyly tak výrazné. Na druhou stranu jsou podle něj v některých oblastech školy, které jsou nevyužité.