Ministerstvo školství strana 2 z 5

Žákům základních a středních škol v pondělí po dvouměsíčních prázdninách začne školní rok. Do lavic v něm podle odhadů ministerstva školství usedne zhruba 117 900 prvňáků. Přinese i několik legislativních změn: začíná platit například novela školského zákona, která zpřísňuje pravidla odkladů školní docházky. Účinnosti nabývá i novela, která mimo jiné od ledna 2026 převádí financování kuchařek, školníků a dalších nepedagogů na obce a kraje.

Rektorka Univerzity Karlovy (UK) Milena Králíčková zrušila pověření Michaely Falátkové vedením katolické teologické fakulty (KTF). Zrušila i své opatření, které určovalo proděkanu Aleši Práznému takzvané překážky v práci. Vyhověla tak výzvě ministerstva školství, kterou škola obdržela minulý týden.

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) chce nucenou správu nad fakultou. Předseda senátu David Vopřada dal v pondělí ministrovi školství Mikuláši Bekovi (STAN) podnět k omezení působnosti děkana fakulty, informoval mluvčí univerzity Jan Bumba. Na fakultě panuje spor o tom, kdo má školu vést po odvolání děkana Jaroslava Brože.

Proděkan Katolické teologické fakulty Aleš Prázný ztratil důvěru, a proto jsem místo něj pověřila vedením fakulty Michaelu Falátkovou, prohlásila rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Za příčiny „pozbytí důvěry“ označila údajně nepřipravené granty či rozvrhy. Prázný ovšem pochybení odmítl a situaci na fakultě označil za „akademický puč“. Kroky vedení univerzity pak popsal jako „neoprávněné“ a „nelegitimní“.

Úprava, která opětovně zavedla možnost dvojích zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy, je diskriminační a porušuje ústavu, míní senátor Jiří Růžička (nestr. a člen senátorského klubu ODS a TOP 09), který zároveň patří k předkladatelům návrhu k Ústavnímu soudu (ÚS) na její zrušení. Podle autorky změny, poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS), zápisy v této formě proběhly již letos a žádné problémy nezaznamenala. Změna má podle ní naopak pomoci k lepší integraci. Proti dvojím zápisům se však staví experti i některá ministerstva.

Násilí páchané izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu představuje teroristické činy, uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. Stalo se tak poté, co byl jedním z osadníků údajně zavražděn palestinský aktivista, který spolupracoval na oscarovém snímku „Žádná jiná země“. Informovala o tom agentura AFP, která upozornila, že je to vůbec poprvé, co francouzská diplomacie takto označila jednání radikalizovaných židovských osadníků na Izraelem okupovaném palestinském území.

Ve školách s více než 180 žáky bude stát od ledna platit od 0,5 do 2,5 úvazku psychologa a speciálního či sociálního pedagoga. Doteď byly pozice financovány z evropských dotací, příští rok na ně půjde víc než miliarda ze státního rozpočtu. Podle odborníků ale budou mít ředitelé škol problém psychology vůbec sehnat. Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) v Událostech, komentářích připustil, že ministerstvo o tom ví. Usiluje proto o navýšení počtu studijních míst v oboru psychologie na vysokých školách až o polovinu. Duševní problémy mají však i předškolní děti a žáci prvních tříd. Podle náměstka by mohla pomoct také regulace odkladů školní docházky, díky které se uleví pedagogicko-psychologickým poradnám a ty se pak více zaměří na péči a prevenci u dětí.

Dětské skupiny a předškolní vzdělávání obecně nejsou jen o „hlídání“ malých dětí, ale také pilíři, na kterých lze stavět po zbytek života, shodují se odborníci. Česko však stále patří k zemím s nejhorší dostupností dětských zařízení. Situaci mají pomoci zlepšit dotace ministerstva práce a sociálních věcí, které nyní putují obcím na zřízení dětských skupin. Obce totiž od roku 2026 čeká nová povinnost – zajistit péči o tříleté děti, pokud je nepřijme mateřská školka.

Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát schválil novelu školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Změnu týkající se mezd nepedagogických pracovníků kritizovala opozice i školské odbory a samosprávy. Upozorňují, že na to nebude dost peněz. Senát ve čtvrtek také podpořil zvýšení peněžité pomoci obětem trestných činů.

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci o rok dříve než dosud začít pracovat v nemocnicích jako praktické sestry, normu schválil Senát. U zdravotních sester to má být většinou možné už po dvou letech studia a u budoucích lékařů po třech letech. Norma má pomoci vyřešit potíže s nedostatkem nemocničního personálu. Horní komora podpořila i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.

O přípravné třídy pro děti s odkladem základní školní docházky stojí stále více rodičů, potvrdili ČT oslovení ředitelé, vedoucí pedagogicko-psychologických poraden (PPP) i analytička neziskové organizace EDUin. Podle ministerstva navštěvovalo ve školním roce 2024/2025 přípravné třídy přes sedm tisíc dětí. Pro příští rok evidují některá zařízení vyšší zájem, někde už jsou kapacity naplněné. Stát chce od roku 2029 přípravné třídy zrušit, novela čeká na podpis prezidenta.

Inkluzi v Česku zavedla legislativa v roce 2005. Reálná situace však není jednoduchá ani po dvaceti letech. Systém mnohdy naráží na nedostatečné kapacity, situace se ale liší kraj od kraje. Rodiče mají problém umístit do speciálních škol děti se středně těžkým či těžkým postižením a ty pak končí v běžné základní škole, což je mnohdy nevyhovující. Není to o penězích, tvrdí zástupci odborné veřejnosti s tím, že je potřeba tlačit na zřizovatele.

Vařit podle nových pravidel bude pro školní jídelny od letošního září možnost, povinnost až o rok později. Původně návrh vlády počítal s účinností od září 2025. Nová pravidla se však setkala s kritikou. Dle Svazu měst a obcí povedou některé změny ke zvýšení produkce odpadu, dětem prý jídla nebudou chutnat. Potravinářská komora upozornila, že zavedení změn bude v praxi problematické.

Za katedrou přibývá kantorů, kteří nemají potřebné učitelské vzdělání. Bez odborné kvalifikace učí už každý desátý. Ministerstvo školství proto pedagogické fakulty pověřilo navýšením počtu studentů. Přijímat jich mají víc minimálně v příštích deseti letech, kdy budou zároveň do důchodu odcházet populačně silné ročníky učitelů. Podle výzkumné agentury PAQ Research a neziskové organizace EDUin ale podíl nekvalifikovaných vyučujících roste i proto, že absolventi škol nachází uplatnění v jiných, lépe placených oborech.

Praha řeší nedostatek míst ve speciálních školách pro děti se středním a těžkým mentálním postižením. Více než dvě desítky rodin netuší, zda jejich dítě v září někam nastoupí, další raději zvolily nucený odklad. Podle rodičů stát nedokáže zajistit dost míst pro všechny handicapované děti, zvažují proto žalobu. Ministerstvo školství ujistilo, že se snaží situaci s nedostatečnými kapacitami řešit dlouhodobě právě se zřizovateli škol.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž je jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku. Jak se za tyto peníze zlepšilo vzdělávání a zda stát získal odpovídající hodnotu za peníze, totiž resort nesledoval. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

České školy čelí dalšímu zhoršení nedostatku kvalifikovaných učitelů. O tom, jak trend zvrátit, co by se mělo zlepšit či co už Česko pro zatraktivnění oboru dělá, diskutovali účastníci z řad odborné veřejnosti na debatě s názvem Kdo bude učit naše děti aneb inventura sboroven, kterou pořádala iniciativa Začni učit! Diskutující se shodli, že společnost vnímá učitelství jako vážené povolání, ale nikoliv příliš atraktivní. V této rychle se měnící době jsou navíc na učitele kladeny vysoké nároky.

Školní jídelny se připravují na změny jídelníčků. Už od září mají být obědy pestřejší a také nutričně vyváženější. Část zařízení má obavy z většího plýtvání a možného zdražení. Ministerstvo školství už ale ve vyhlášce, která změny přináší, větší změny nechystá. Počítá jen s ročním přechodným obdobím. Už teď se snaží některé školy komponovat do jídelníčku třeba luštěniny, s nimiž počítá také nová vyhláška. Ta zahrnuje i méně solení a slazení nebo maso dvakrát týdně. Sladké by pak měly jídelny nabízet nejvýš dvakrát do měsíce, naopak jedenkrát týdně rybu a zeleninu každý den.

Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.

V prvním kole přijímacích zkoušek bylo na střední školy přijato 94 procent deváťáků, asi o procento více než loni. Většina se dostala na preferovanou školu, sdělil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) spolu s ředitelkou Cermatu Barborou Rosůlkovou. Resort školství informoval také o výsledcích státních maturit, neuspělo 12,3 procenta studentů.

Cermat svými testy ničí naše školství, jsou tam příklady odtržené od praxe, uvedl v úterních Událostech, komentářích s moderátorem Martinem Řezníčkem lektor a didaktik Robert Čapek, který je známý pod přezdívkou Líný učitel. Podle bývalého ředitele Cermatu Miroslava Krejčího je řešení situace složitější a není cestou tyto typy testů zrušit. Zmínil, že se na nich podílejí odborníci. Školský systém podle něj potřebuje mít jasná čísla, kterými výsledky vzdělávání měří.

Začínají zápisy dětí do mateřských škol, které potrvají do 16. května. O přesném termínu však rozhodují ředitelé a zřizovatelé škol. Nárok na přijetí mají všechny děti starší tří let. Ty od pěti let musí do mateřské školy povinně.

Senát neodmítl převod financování mezd nepedagogických pracovníků na obce a kraje, jak o to usilovaly především školské odbory či hnutí ANO. Souhlasil ovšem se stanoviskem svého školského výboru, podle něhož je změna v novele školského zákona prosazována bez dostatečné časové rezervy. Koalice chce změnu prosadit v novele, která kvůli opozičním obstrukcím už téměř dva měsíce čeká na schválení sněmovnou.

Učitelé hudební a výtvarné výchovy protestovali v centru Prahy proti podobě nového vzdělávacího programu. Ten do výuky přináší i další umělecké výchovy jako divadlo nebo tanec. Podle autorů revize a zástupců nových oborů je jejich propojení přirozené. Kritici ale mluví o paskvilu, kdy na žádný z předmětů nebude dost času.