Archeologové díky analýze DNA popsali nejstarší rodokmen světa. Rod vzešel z jednoho muže a jeho čtyř žen

Archeologové poprvé popsali DNA celé starověké rodiny, která žila před asi 5700 lety na britských ostrovech. Jejich analýza ukazuje, jak rodina v této době vypadala, ale také poodhaluje, jak fungovala a jak se žilo v době, kdy vznikaly základy evropské civilizace.

Když archeologové před několika roky objevili v západní Británii dlouhý hrob s pětatřiceti skvěle zachovanými kostrami, pochopili, že před sebou mají mimořádný otisk minulosti. Díky mezinárodní spolupráci se jim podařilo všechny kostry geneticky analyzovat, takže byli schopni rozkrýt i vzájemné vztahy pohřbených.

Dlouhý hrob v Hazleton North ukrýval pozůstatky pěti generací jediného rozvětveného rodu; z pětatřiceti koster jich bylo sedmadvacet blízkých genetických příbuzných. Většina pohřbených v hrobce pocházela od čtyř žen, které měly všechny děti se stejným mužem. Od něj byl tento rod odvozen, on byl jeho zakladatelem a dlouhou dobu asi i vládcem.

Tato skupina v regionu žila přibližně před 5700 lety, tedy v době kolem roku 3700 až 3600 let před naším letopočtem a asi sto let poté, co se na Ostrovy dostalo zemědělství.

Rodokmen
Zdroj: Newcastle University

Jeden otec vládne všem

Hrobka v Hazleton North zahrnovala dva komorové prostory ve tvaru písmene L, které se nacházely severně a jižně od hlavní „páteře“ této struktury. Po smrti byli lidé pohřbíváni uvnitř těchto dvou komor; výsledky výzkumu naznačují, že muži byli zpravidla pohřbíváni vedle svého otce a bratrů. To naznačuje, že společnost byla patrilineární –⁠ klíčovou postavou rodu byl otec, dítě bylo jeho dědictvím a odkazem.

  • Patrilineární byly společnosti od starověku, přes středověk až do novověku. A do jisté míry jsou takové i současné společnosti, i když dědictví, a tudíž ani tyto vztahy v nich nehrají tak významnou roli; přesto se například dosud příjmení zpravidla dědí po otci.

Pozdější generace pohřbené v hrobce byly s první generací spojeny výhradně prostřednictvím mužských příbuzných. To velmi dobře odpovídá popisu starověkých společností, například z literatury –⁠ ty se totiž právě silnou otcovskou linií vyznačovaly: dítě se v nich dostávalo mimo „přirozený“ vztah s matkou a nahrazoval ho kulturní vztah vůči otci.

V hrobce byly sice pohřbeny i dvě dcery tohoto rodu, které zemřely v dětství, ale úplně v něm chybí jakákoliv dospělá dcera. To podle autorů naznačuje, že jejich ostatky byly uloženy buď v hrobkách jejich mužských partnerů, s nimiž měly děti, anebo někde úplně jinde.

Dlouhý hrob, půdorys
Zdroj: Newcastle University

Právo na místo v hrobě

Právo na užívání hrobky sice probíhalo prostřednictvím vazeb vůči otci rodu, ale to, jestli budou lidé pohřbeni v severní, nebo jižní komoře, zpočátku záviselo na tom, která žena z první generace byla předkem pohřbeného. To zase naznačuje, že ženy z první generace rodu byly v paměti této komunity společensky významné dlouho po jejich smrti –⁠ jejich vliv přetrvával nadgeneračně.

Podle badatelů existují také náznaky, že do rodu byli přijati „nevlastní synové“ –⁠ tedy muži, jejichž matka byla pohřbena v hrobce, ale nikoliv jejich biologický otec, a jejichž matka měla rovněž děti s mužem z otcovské linie.

Zajímavé bylo i to, že mezinárodní vědecký tým nenašel žádné důkazy o tom, že by dalších osm lidí pohřbených v hrobce bylo biologickými příbuznými zbytku rodu –⁠ to znamená, že jen biologická příbuznost nebyla jediným kritériem pro zařazení do této pospolitosti. Tři z nich ale byly ženy a je tedy možné, že mohly mít partnera v hrobce. Buď neměly žádné děti, anebo měly „jen“ dcery, které dosáhly dospělosti a opustily komunitu, takže v hrobce chybí.

Architektura je odrazem rodinných vazeb

„Tato studie nám poskytuje bezprecedentní pohled na příbuzenské vztahy v neolitické komunitě. Hrobka v Hazleton North má dva oddělené komorové prostory, jeden přístupný severním vchodem a druhý jižním vchodem. Jedním z mimořádných zjištění je, že původně byly v každé z obou polovin hrobky uloženy ostatky zemřelých z jedné ze dvou větví jedné rodiny,“ popisuje hlavní autor studie Chris Fowler z Newcastle University.

Podle Fowlera má toto zjištění obrovský význam, dokazuje totiž, že i architektonické uspořádání jiných neolitických hrobek by mohlo vypovídat o tom, jak v nich fungovalo příbuzenství.

Genetik Inigo Olalde, který vedl právě samotnou analýzu DNA, byl výsledky nadšený: „Díky tomu, jak skvěle se DNA zachovala, jsme mohli na její analýzu využít nejnovější technologie –⁠ a tak se nám podařilo odhalit nejstarší rodokmen, který byl kdy rekonstruován. Jeho analýzou jsme pochopili něco nesmírně hlubokého o sociální struktuře těchto starověkých skupin.“

David Reich z Harvardovy univerzity dodal: „Tato studie je ukázkou budoucnosti výzkumu starověké DNA. Archeologové budou schopni analyzovat starověkou DNA natolik přesně, že se konečně budou moct zabývat otázkami, které jsou pro ně opravdu důležité.“

Výsledky jsou pro řadu vědců v oboru revoluční. „Ještě před několika lety bylo těžké si představit, že bychom se někdy dozvěděli cokoliv o příbuzenských strukturách v neolitu,“ komentoval práci archeolog Ron Pinhasi z Vídeňské univerzity. „Tohle je ale teprve začátek a není pochyb o tom, že z dalších nalezišť v Británii, atlantické Francii a dalších regionech se toho dozvíme mnohem víc.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 13 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 17 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 18 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 20 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.