Vedro strana 2 z 4

Evropu i Spojené státy dál sužuje extrémní počasí – teploty přes čtyřicet stupňů Celsia, lesní požáry i silné bouře. Meteorologové přitom varují, že vedra na řadě míst mohou přetrvávat až do srpna.

Hasičská letadla a pozemní posádky z dalších zemí Evropské unie ve čtvrtek zamířily do Řecka, aby pomohly při boji s požáry. Plameny v blízkosti Atén zesílily v důsledku vlny veder, jež sužují většinu jižní Evropy s teplotami přesahujícími 40 stupňů Celsia. Požáry v řeckém regionu Attika zasáhly od pondělka území o ploše téměř tři a půl tisíce hektarů, podle vyjádření řeckých hasičů se je už ale podařilo dostat pod kontrolu, uvedla agentura DPA.

Bouře se silným větrem a vydatnými srážkami si ve středu v Chorvatsku a ve Slovinsku vyžádaly životy nejméně čtyř lidí. Velmi silná bouřka zasáhla chorvatské hlavní město Záhřeb, ve kterém zahynuli dva lidé. Bouře vyvracela stromy a způsobila přerušení dodávek proudu také v Bosně a Hercegovině. Varování před špatným počasím vydaly úřady rovněž v Srbsku. Teploty v Evropě stále atakují rekordy kontinentu.

Jižní Evropa dál bojuje s mimořádným horkem. Na italské Sardinii očekávají až 48 stupňů Celsia. Varování před extrémně vysokými teplotami bude platit na řadě míst ještě dalších deset dní. Čtyřicítku překročily teploty i ve Španělsku. Na kanárském ostrově La Palma se hasičům podařilo dostat plameny pod kontrolu, požáry ale sužují Řecko, kde nabral na intenzitě požár zuřící severně od Atén. Oheň se šíří také ve švýcarských Alpách.

Východem Moravy a Slezskem prošly bouřky doprovázené přívalovými dešti a také prudkými nárazy větru. Ve tři hodiny odpoledne přestala platit výstraha před nimi, dál ale platí výstrahy kvůli riziku požárů. Nejdůraznější je na severozápadě Čech – v Ústeckém a Karlovarském kraji. V novém týdnu budou odpolední teploty dál šplhat k třiceti stupňům Celsia, ačkoli noci budou dle předpovědi již chladnější a dále budou Českem procházet srážky.

Sobota je v Česku dosud nejteplejším dnem letošního roku. Na několika místech bylo nad 38 stupňů Celsia, nejtepleji v Plzni-Bolevci a Řeži u Prahy, shodně 38,6 stupně. Teplotní maxima pro 15. červenec zaznamenalo téměř sto ze zhruba 160 stanic, kde se měří třicet a více let. Bolevecká teplota je zároveň novým celorepublikovým rekordem pro 15. červenec, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Nebývalá vedra dál sužují zejména jih Evropy a zlepšení se podle meteorologů v nejbližších dnech nečeká. Horko se naopak rozšíří i na Balkán. V šestnácti italských městech včetně několika turistických destinací v sobotu platila výstraha před extrémními teplotami a na Sardinii s napětím očekávají, zda padne evropský teplotní rekord 48,8 stupně Celsia. Atény zavřely kvůli vedru hojně turisty navštěvovanou Akropoli a Turecko po desítkách počítá lidi hospitalizované s úpalem. Výzvy k opatrnosti už vydaly úřady mimo jiné v Polsku. S extrémními teplotami se potýkají také ve Spojených státech nebo v Číně.

Víkend a začátek příštího týdne přinese extrémní teploty, vlna veder zasáhne velkou část Evropy. Výskyt vysokých teplot několik dnů po sobě je dle klimatologa Miroslava Trnky jedním z nejpředpokládanějších dopadů změny klimatu. Podle něj jsou horké vlny „zabijákem“, co se smrtnosti týče, jsou horší než záplavy a sesuvy půdy. „Přehřátí organismu, úpal či úžeh bezprostředně ohrožují život nejen u starších lidí, malých dětí, ale i dospělých,“ upozornil v Interview ČT24.

Meteorologové předpovídají na víkend zatím nejvyšší teploty letošního roku. V Čechách mohou kvůli vlně teplého vzduchu z Afriky vyšplhat až na 37 stupňů. Podívejte se, kde v kolik hodin mají panovat nejvyšší teploty.

Víkend a začátek příštího týdne přinesou extrémní teploty nejen v Česku, ale také ve Středomoří, USA a Asii.

U chorvatského města Šibeniku vypukl rozsáhlý požár, na místě zasahovalo přes 160 hasičů a sedm hasicích letadel, informoval portál listu Večernij list. Plameny zachvátily budovy a v důsledku silného větru zasáhly i jadranskou magistrálu. Doprava byla ochromena, na trase do Splitu se vytvořily velké kolony, dálnice z Primoštenu do Šibeniku zatím není průjezdná. Tři hasiči utrpěli zranění, nadýchali se kouře, na místě jim byla poskytnuta pomoc.

V loňském roce zemřelo v souvislosti s vlnami veder podle odhadů vědců zhruba dvaašedesát tisíc obyvatel Evropy. Ukazuje to nová studie zveřejněná v časopise Nature Medicine. Údaje ukazují, že dopad vln veder na vývoj úmrtí se v různých zemích velmi liší, navzdory podobným podmínkám, informují zahraniční tiskové agentury.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích k tématu změn klimatu a vln veder v Česku mimo jiné řekl, že chce změnit legislativu tak, aby například stromořadí měla stejnou úroveň ochrany jako vodovody či plynovody. Urbanista Peter Bednár upozornil, že ve městech jsou problémové především jejich okrajové části, kde často chybí stín a interiéry jsou navíc navrženy tak, aby se do nich dostalo co nejvíce slunečního světla.

V těchto dnech se Česko potýká s vlnou veder. Teploty mohou přesahovat i 35 stupňů, což představuje hrozbu pro mnoho zranitelných skupin. A zapomínat by lidé neměli ani na svá zvířata. Jak výrazná horka zvládnout, poradí deset tipů.

Na řadě stanic v neděli padly teplotní rekordy, osm jich zaznamenalo hodnoty 35 stupňů a více. Vůbec nejtepleji bylo na Litoměřicku. Meteorologové už dříve během dne vyhlásili výstrahu před vysokými teplotami také na pondělí. Ve většině Česka bude odpoledne přes 31 stupňů Celsia, na jižní Moravě ale může být až 36 stupňů, varování je tam proto s vysokým stupněm nebezpečí, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Výstraha před vedrem platí v Česku od soboty. Vysoké teploty čekají meteorologové i v úterý a ve středu, výstrahy budou postupně upřesňovat.

Výstraha před rizikem vzniku požárů bude od sobotního poledne platit do odvolání také pro východní polovinu Česka. Pro západní část území ji meteorologové vyhlásili už dřív, původně byla platná od pátečního poledne do pondělního večera. Varování rozšířil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Některé kraje už zakázaly kouření a rozdělávání ohňů na rizikových místech, jako jsou lesy, parky a okolí skladů sena a slámy.

V pondělí mohou teploty v Česku znovu překročit tropickou třicítku, hlavně v Polabí, Poohří, na Mostecku a Plzeňsku může být kolem 32 stupňů Celsia. V úterý se ochladí, informoval v neděli před polednem Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Nejvyšší teploty v Česku ve středu ještě vzrostou, v nižších polohách, zejména v Polabí a na jihozápadě a jihu území, bude ojediněle až 34 stupňů Celsia. Odpoledne vlivem teplého a vlhkého vzduchu dorazí od západu silné bouřky, které budou postupovat přes Česko do noci na čtvrtek. Doprovodí je silný vítr s nárazy do 80 kilometrů v hodině, kroupy a intenzivní srážky. V úterý o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Změna klimatu si v Evropě vybírá velkou lidskou, hospodářskou a ekologickou daň. Rok 2022 byl poznamenán extrémními vedry, suchem a lesními požáry. Teplota mořské hladiny v celé Evropě dosáhla nových maxim, což doprovázely vlny mořských veder. Tání ledovců bylo bezprecedentní. Uvádí to Zpráva o stavu klimatu v Evropě, kterou společně vypracovaly Světová meteorologická organizace (WMO) a Služba Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus. Evropa je podle dokumentu nejrychleji se oteplující kontinent světa.

Nebývalá vlna veder v Indii si v posledních dnech vyžádala životy téměř stovky lidí. Teploty se pohybují o pět stupňů výš, než je v červnu obvyklé. Oběti na životech si vyžádalo extrémně teplé počasí v nejlidnatějším indickém státě Uttarpradéš na severu země a v sousedním Biháru. Lidé se potýkají s výpadky elektřiny.

Nejméně dvě oběti a 23 zraněných si v Indii vyžádal cyklon Bipardžoj, který na indickou pevninu dorazil ve čtvrtek. V sousedním Pákistánu přišel o život v důsledku bouře nejméně jeden člověk. Poškozeny byly desítky budov. Pákistán se kromě toho musí vyrovnat i s vysokými teplotami, které atakují 50 stupňů Celsia.

V metropolích bývá mnohem větší horko než na venkově. Je to způsobené efektem takzvaných tepelných ostrovů, které na oteplující se planetě způsobují obyvatelům měst hlavně v létě spoustu nepohody, zejména kvůli nesnesitelně teplým nocím.

Střední Evropa má být do budoucna schopna rychleji a lépe reagovat na negativní dopady klimatické změny, mezi které patří třeba vlny veder, sucho a zvýšené riziko lesních požárů. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe proto začali pracovat společně s kolegy z dalších evropských institucí na projektu s názvem Clim4Cast. Vytvoří nástroje včasného varování, které budou účinné a funkční pro středoevropský region.

V jihovýchodní Asii padají historické teplotní rekordy, v Japonsku vykvetly sakury dříve, než je obvyklé, a Austrálii neopouští letní horka, přestože už tam nastal podzim.